Někdo sežral všechno jídlo ze stolu dřív, než se k němu mohli posadit hosté. Tak kdo to byl? Myslíte, že se viník přizná? Podezřelí jsou úplně všichni, kdo se v tu chvíli nacházeli na zámku. Mohl to být rytíř, ale podezření nejvíc padá na čarodějnici, nemyslíte? Musíte ale vyslechnout osla, sovu nebo hada jako svědky případu a teprve pak lze provést nějaké závěry. Je na čase povolat zkušeného detektiva.
Nemusíte asi dlouho přemýšlet nad tím, že tím detektivem jste vy. V karetní hře Wer war’s? Das Kartenspiel se hráči budou muset vypořádat s jedním takovým vyšetřováním. Připravil jej pro ně známý autor Reiner Knizia a ilustracemi hru dozdobili Graham Howells a Walter Pepperle. Jedná se o novinku pro rok 2015.
Z přízviska „das Kartenspiel“ (tedy karetní hra) je jasné, že hra má i svoji velkou předlohu. A tomu také odpovídají rozměry krabičky, do které by se vešla pouze trojice balíčků vedle sebe. Dvě přihrádky ale znamenají, že hromádky jsou pouze dvě, ačkoliv typy karet uvnitř jsou skutečně tři. Jsou tu zvířata (s číslicí nad hlavou označující velikost jejich hladu), podezřelí (lidé), a pak zdaleka největší balíček karet jídel opět s číselnou hodnotou od jedničky do dvojky.
Na začátku každé partie je třeba vyložit desítku podezřelých do tří řad podle hodnot od nejnižších dole až ke špičce pyramidy úplně nahoře (dvě karty: čarodějnice a kněz). Karty zvířat je třeba rozdělit na čtyři hromádky podle typu, zamíchat a nechat ležet kartou s obrázky nahoru, takže každý vidí první zvíře na řadě. Pak každý z hráčů dostane do ruky tři karty a partie může začít.
Když na hráče přijde řada, má na výběr hned ze tří možností. První z nich je dobrání karet z balíčku jídla, čímž si zvýší šance pro další kolo, ale to aktuální pro něj ihned po zisku karet končí. Právě tyto karty dobrot (mrkev, jablko, chleba) může pak, stejně jako žolíka, použít a nakrmit tak jedno ze zvířat. To potřebuje tolik karet libovolného jídla, jaká je na jeho kartě číslice hladu.
Jakmile hráč některé ze zvířat nakrmí, může si jej vzít k sobě do ruky. Tím si začíná vytvářet zásobu svědků pro třetí akci. Když nasbírá hráč všechny potřebná zvířata, může jejich svědectví některé z lidí očistit. To je třetí a poslední akce, kterou lze provést. Jednotlivé karty lidí mají ve spodním řádku natištěné obrázky zvířat, které jim mohou dosvědčit nevinu. Za to se hráči postav odvděčí a on si může nechat její kartu položenou před sebou.
Partie pak pokračuje, dokud na stole nezbývá pouze jeden podezřelý. Ten je pachatelem, o tom nemůže být žádných pochyb. Za něj tak nikdo nedostane body, ale všichni hráči vlastně vyhráli, protože usvědčili pachatele. Přesto je třeba sečíst hodnoty v pravých horních rozích charakterů a zjistit tak, kdo k vyřešení zločinu přispěl nejvíc. Tento hráč se stává vítězem partie.
Wer war’s nechá hráče luštit zločin. K tomu potřebují sbírat sady karet a to hned v několika úrovních. Nejdříve to je jídlo a teprve pak na něj nalákaná zvířátka. Zpracování, téma i hratelnost svědčí jasně o tom, že tato hra je zaměřena v první řadě na ty nejmenší. Už od pěti let mohou hledat viníka a učit se počítat základní součty.
Hra ale v podstatě nepřináší nic originálního nebo nového. To co dělá, dělá dobře, ale není tu nic, co by mohlo hráče překvapit, jako bylo u Himmel A*** und Zwirn. Dvě úrovně sběru jsou pochopitelně zajímavé, ale kompletování sad stále zůstane sbíráním stejných karet.
Naštěstí děti nemají taková měřítka, jako my, kterým podobných her prošlo rukama už dost. Hra vyžaduje plánování dopředu, protože karty podezřelých mizí a hráči musí obezřetně sbírat co nejvýhodnější zvířata. Mohou tak ovlivnit svoje šance na uplatnění v následujících kolech.
Náhoda hraje roli pouze při získávání jídla. Naštěstí jsou v nabídce pouze tři typy, takže se rychle točí a všichni se k nim nakonec dostanou. K tomu všemu tu je i žolík rysa, který drží v pytlíku všechny tři dobroty naráz. Tato malá závislost na náhodě je nakonec tím důvodem, proč Wer war’s doporučíme dětem.
Hry jsou rychlé a tahy jakbysmet. Všichni účastníci mají jasně dané možnosti, stačí si vybrat a rychle činnost provést. Není tu přílišný prostor na uvažování. Spíš se musí děti umět správně rozhodnout. Je jasné, že nabídka pachatelů bude mizet mnohem rychleji ve větším počtu účastníků. Z toho také plyne, že nejvíce kontroly je nad hrou v případě duelu, zatímco s přibývajícími soupeři se zvyšuje i změna mezi předchozím a současným tahem.
Wer war’s je karetní hra pro děti a jako k takové k ní nakonec musíme přistupovat. Nenabízí vůbec nic nového, ale děti její hraní baví. Skládání sad mají příjemně pod kontrolou. Tedy do té chvíle, než v partii budou čtyři. Ačkoliv tedy hra umí děti zabavit, celkově považujeme Wer war’s spíše za průměrnou dětskou hru.
+ menší vliv náhody
+ rychlé
+ učí děti počítat
+ dvě úrovně sbírání sad
- nic originálního
- ve větším počtu méně kontroly
