Recenze: Wilderness – volání divočiny

Moc si toho nepamatuji. Pouze pár maskovaných mužů, kteří vtrhli k nám do kanceláře. A pak jsme najednou všichni byli tady. Uprostřed pustiny, která se táhne, kam se člověk podívá. Stačily dva dny, aby se z kamarádů stali největší rivalové. Vody je málo, jídlo žádné a nebezpečí divoké zvěře hrozí ze všech stran. Tuším, že brzy se budeme muset vydat na cestu. Čekání nemá smysl. Přemýšlím, kudy se vydat a jak se zbavit ostatních. Představují pro mne hrozbu. Vyrazím ještě dnes v noci!

Samota a boj o holý život. Tak to je přesně to, co na nás čeká v deskové hře Wilderness, kterou si pro nás připravili bratři Thomas a Daniel Fryxelius (druhý jmenovaný udělal i ilustrace) pod hlavičkou svého rodinného vydavatelství FryxGames. Určitě si vzpomenete na jejich zajímavé hry Brawling Barons (recenze) nebo Space Station (recenze). Wilderness byla ale na počátku všeho v roce 2011.

Z nepříliš hluboké, ale docela velké krabice příliš bezmoc nevyzařuje. Vidíme zde odvážného muže shlížejícího na řeku vinoucí se do dáli. Zdánlivá idylka. Ale ne, pokud jste zvyklí na civilizaci a nejste připraveni bojovat s nemocemi, zvěří a hladem. Uvnitř krabice na hráče čeká osm velkých trojúhelníkových desek složených vždy z 21 šestiúhelníkových oblastí, které vždy představují jeden z možných terénů – skály, lesy, bažiny, pouště i jezera. Jediný sníh na přeživší nečeká. K těmto deskám patří i několik dodatečných žetonů stejného tvaru, které také obsahují vesnici, jejíž dosažení je cílem celé hry.

Dvě rohové desky pak pěkně přilehnou ze strany k celému místu dobrodružství. Obsahují nápovědu i kompas. Pro každého z hráčů je připravena jedna deska s portrétem jeho hrdiny a třemi stupnicemi – žízeň, hlad a vyčerpání. K nim patří také šestice dřevěných figurek a také nějaká zvířata, konkrétně had, vlci a medvěd, které si hráči polepí připravenými obrázky. Na hráče čeká také hromádka žetonů pro označení různých stupnic, dvě kostky, ale především balíček karet. V něm se nachází události, ale také nemoci a počasí. Tak vytvoří dohromady tři balíčky.

Na začátku partie hráči sestaví plán z šesti náhodně vylosovaných trojhranných desek. Tyto trojúhelníky do sebe (otočeny obrázkem dolů) zasadí jako zuby a vytvoří tak dlouhou mapu, která stojí mezi opuštěnými hrdiny a jejich záchranou. Z obou stran se pak přiloží ukončující díly a ke straně s kompasem je do rohu umístěn žeton vesnice.

Hráči si nyní vyberou svoje hrdiny, vezmou si jejich desku, figurku a tři žetony, kterými označí výchozí stav všech tří potřeb. Každý z hráčů dostane tři karty událostí ze zamíchaného balíčku. Jejich postavy začínají na tom nejvzdálenějším místě mapy od vesnice. To je také jediná část mapy, která bude prozatím odhalena. Hromádka karet nemocí je zamíchaná a položena vedle plánu. Totéž čeká i počasí, z něhož je ale horní karta otočena, a umístěním časového žetonu na ni začíná platit.

Každé kolo ve hře odpovídá čtyřem hodinám reálného času. A protože jednotlivé karty počasí mají šest pozic, odpovídají vždy jednomu dni (dvě políčka mají tmavě modrou barvu, což pro hráče znamená šestnáct hodin světla a osm hodin tmy), kdy hráči přežívají v divočině.

Ve svém tahu mají hráči vždy určité množství energie, kterou mohou utratit za provádění akcí. Počet těchto bodů se odvíjí od jejich vyčerpání. Zatímco naprosto čerstvá postava má šest bodů, s vyčerpáním může tento počet klesnout až na tři. S jejich využitím se mohou hráči v první řadě pohybovat. Žádný vstup na nové políčko nestojí pouze jeden bod, nejpohodlnější na chůzi jsou travní, kamenité a písečné úseky. Jakmile ale nastoupí stromy či bažina, nároky na energii rostou.

Další možností je hledání jídla, které lze ale provádět pouze během dne. Stojí čtyři energie a je možné provádět pouze v některých předem specifikovaných terénech. K tomu se využívají kostky a součet jejich hodnot odpovídá počtu nalezeného jídla. Jenže pozor! Pokud vám padne na kterékoliv z nich jednička, při hledání jste se ztratili a přicházíte o celý tah bez jakéhokoliv prospěchu! Navíc se postava přesune do náhodné sousední lokace. Proto je výhodné si tuto akci nechat na konec.

Když hráč dorazí na místo, které na sobě má nebo sousedí s vodní plochou, může využít i šanci napít se. Tato činnost nestojí žádné akční body a hrdina si doplní svoji stupnici žízně na maximum. Jeden bod stojí odpočinek, který postavě doplní jeden bod vyčerpání. Mnohem účinnější je spánek, který ale vyplní celý tah, během něhož nelze dělat nic jiného (s výjimkou pití, které je zdarma).

V průběhu partie dostávají hráči karty událostí podle toho, kolik jim dovolí dobrat karta počasí. Takové karty pak lze hrát v okamžik specifikovaný na kartě a to buď ve svůj vlastní prospěch, nebo k poškození soupeře (hráč má na každé kartě na výběr dvě akce). Na hráče čeká i nemoc, kterou získá buď zahráním karty události některého ze soupeřů, nebo návštěvou močálu.

Na konci každého tahu čekají na hráče samé špatné zprávy. V první řadě to je zvýšení hladu, žízně a vyčerpání. Poté následuje pohyb zvířat, která se tak mohou dostat do kontaktu s hráči (řízen losovacím zařízením). Stejně jako všechny náhodné směry, i tento je rozhodován pomocí terčíku kompasu, na kterém se jednoduše roztočí šipka, a hráči si počkají, na kterém směru se zastaví. Poté už jen posunou ukazatel času o jedno políčko doprava, případně odhalí novou kartu počasí.

Partie může skončit vítězstvím hráče, i když nedorazí do vesnice. Pokud všichni ostatní padnou vyčerpáním a zemřou (stupnice výdrže na hráčově kartě má poslední políčko značené lebkou), stává se okamžitě jediný přeživší vítězem. Vždy ale může vyhrát jen jeden. Ve všech ostatních případech to je ten hráč, který jako první dorazí do vesnice.

Wilderness je vynikající atmosférickou deskovou hrou. Nabízí parádně zpracované téma přežití, které klade důraz na všechny důležité prvky. Hra výborně staví na průzkumu neznámé oblasti, která se ale vždy odkrývá celá a pro všechny. To znamená, že první hráč má jistou nevýhodu, protože nemusí nalézt zrovna ideální stopu.

První na řadě v dojmech je jednoznačně atmosféra, která je vynikající. Hráče potká všechno, na co by mohli v takto opuštěné části světa narazit. A musí si poradit. Hlad a žízeň je přinutí hledat, riskovat a měnit svoji trasu. Vyčerpání je zase zdržuje od jejich cíle. Jediným prvkem, kterým se hra odchyluje od reality, je závod s ostatními. Tady už nejde o přežití a někdy musíte na úkor vyššího rizika prostě jít dál.

Mohlo by Vás zajímat

4

dětskákaretnípro začátečníkyrecenze

Recenze: Siege – obléhání hradu

Ve hře je velmi dobře vyřešený také prvek času. Dokonce se zde mění den a noc a ty mají vliv, stejně jako samotné karty počasí se různými podmínkami a dodatkovými pravidly. Hráči pak mají možnost si trochu pomoci nebo naopak škodit soupeřům pomocí událostí. Ty jsou obecně zajímavé a dodávají hře další napětí, protože nikdy nevíte, co vás může potkat z rukou vašich rivalů.

Jediným zásadním nedostatkem této jinak vynikající hry je vyřazování hráčů. Stačí souhra špatných událostí a některý z hrdinů je tak vyčerpán, že už nemůže pokračovat dál. Umírá sám v džungli a s ním i šance na vítězství. Jeho majitel pak bude muset čekat, až ostatní partii dohrají.

Tento problém naštěstí není tak významný, protože jednotlivé partie netrvají tak dlouho a k vyřazení hráčů dojde spíš v druhé polovině partie. Ta normálně bude trvat rozumných šedesát minut, někdy méně (ve dvou i třicet), někdy o trochu více (s více soupeři). Stejně tak je problém s vyřazováním vyřešený v partii dvou soupeřů. I tak je průzkum a přežívání zábavné. Ve více protivnících je hra ještě zajímavější, protože pořadí se neustále mění. Díky jednoduchým pravidlům ji zvládnou už děti od deseti let, a když pomineme poměrně nekompromisní téma, dala by se téměř označit i za rodinnou hru.

Jednotlivé partie se od sebe liší až neuvěřitelně moc. Dílem za to mohou variabilní herní plány, ale především náhodně losované a dobírané karty. Ty mohou za to, že jednou bude umírání dobrodruhů na denním pořádku, zatímco jindy budou mít vesnici na dosah všichni. Ale vždy je jisté jedno – hráči musí být připraveni úplně na všechno!

V partii je pochopitelně také velký vliv náhody, která rozhoduje především o směru zabloudění nebo třeba pohybu zvířat. Většinou se ale hráči mohou těmto problémům vyhnout dobrým plánováním.

Samotné zpracování hry je dobré. Ať už mluvíme o kvalitě komponent, tak o ilustracích. Pravidla vás nenechají vůbec na vážkách a jasně vám vysvětlí vše potřebné. Celkově tedy vůbec není co kritizovat, i figurky jsou pěkné a k tomu přispívají hlavně přiložené samolepky.

Wilderness je výborná desková hra, která vypráví příběh o přežití. Hráči v něm hrají hlavní roli a musí se poprat s vůlí přírody, včetně střídání dne a noci, jež jejich šance významně ovlivňuje. Partie poskytuje pokaždé skvělý zážitek, i když občas mohou hráči vypadnout z partie trochu dřív. Celkově je ale Wilderness ohromná zábava pro všechny bez rozdílu – ty, kdo mají rádi trochu nepředvíatelna, i ty, kteří raději plánují.

Recenze: Wilderness – volání divočiny

Wilderness je bojem o přežití. O tom vůbec nepřemýšlejte, to je realita. A vy se jí jako jeden z trosečníků musíte postavit a navzdory hladu, žízni, nebezpečným zvířatům a nemocem se dostat až do první obydlené vesnice. Hra obsahuje prvky objevování i náhodu, která může zasáhnout oběma směry. Napětí vás bude doprovázet od začátku do konce, tedy pokud před dosažením svého vysněného cíle neumřete vyčerpáním (tedy.. vaše postava). Partie nabízí skvělou atmosféru zabalenou v příznivé herní době. Celé to je přístupné i začátečníkům, ale u hry se skvěle pobaví úplně všichni bez rozdílu věku a deskoherního vyznání. Wilderness je prostě trefou do černého!

Klady:

+ boj o přežití
+ každá partie úplně jiná
+ jednoduché, do hodiny
+ vhodné i pro méně zkušené hráče
+ atmosféra
+ nikdy nevíte, co se stane
+ střídání dne a noci, počasí

Zápory:

- vyřazování hráčů
- vliv náhody

4