Recenze: Witkacy – pocta slavnému umělci

Když je člověk talentovaný, může si dovolit všechno. Psát, fotografovat i malovat. A přesto si jej budou nakonec lidé pamatovat podle toho, co si vyberou. A tak Stanislav Ignacy Witkiewicz může pro mnoho lidí být pouze malíř, ačkoliv to byl filosof i spisovatel. Ale zpět k jeho obrazům. Teď nastal čas si je pořádně prohlédnout.

Budeme na to mít klid, protože hned pět těch nejslavnějších je obsahem karetní hry Witkacy (což je přezdívka tohoto malíře), kterou vytvořila dvojice Maciej Poleszak a Michal Szewczyk. Hra vyšla v produkci společnosti TO_DESIGN a distribuci firmy Bomba Games. Hra je sestřičkou karetní hry Taste of Poland a obě budou představeny na veltrhu Spiel 2015 v Essenu.

I tohle tedy je recenze na krabičku, kterou ještě budete na trhu hledat marně. Ale už za pár dnů se tváře Witkacyho maleb budeme moci podívat. Ty zdobí víko krabice, která je o kapku větší, než bývá u karetních her obvyklé. Uvnitř najdeme nejen sadu 55 oboustranných karet, ale také dvacet akčních žetonů, po čtyřech od každé dostupné barvy.

Karty jsou zajímavé tím, že na každé je pouze fragment malby. Může to být horní či dolní polovina, ale také některý z rohů, ať už dolní, horní, levý nebo pravý. Jednotlivé části tak je třeba spojovat do kompletních celků, které teprve potěší každé oko.

Na začátku partie hráči po zamíchání balíčku získají každý dvě karty. Jednu si položí před sebe a vytvoří tak základ svojí rekonstrukce obrazů a druhou budou držet v ruce a teprve v následujících kolech získají možnost kartu přiložit. K tomu také každý z účastníků dostane sadu žetonů – od každé barvy jeden kus. Na stole pak vytvoří nabídku dvou karet. Třetí dostupná pro každého hráče je ta, která leží nahoře na balíčku.

Poté už se hráči začnou střídat v tazích. Nejdříve si vždy musí aktivní hráč vybrat jednu z dostupných karet a přidat si ji do ruky. Poté může jednu z dvojice přiložit ke své stávající rekonstrukci ležící na stole. Kartu musí vždy položit tak, aby překrývala stávající části obrazů pouze částečně, tedy několika čtvrtinami.

Hráči se tak snaží neustále sestavovat jednotlivé portréty z jejich fragmentů. Každý takový obraz přinese na konci nějaké body, pokud je kompletní a viditelný. Jenže než dojde zásoba karet, mohou hráči ještě vždy jedenkrát využít jednotlivé speciální akce, které jim umožní mírně přiohnout základní pravidla.

A pak už nastane konec partie. Všechny karty jsou odehrané a teď je na čase, abychom ohodnotili kvalitu reprodukcí. Hodnota jednotlivých děl závisí na tom, kolikrát celkem je hráči namalovali kompletní. Právě tolik bodů přinese svému majiteli každý kus daného portrétu. Po součtu hodnocení za všechny obrazy se stává vítězem ten z hráčů, který nasbíral nejvíce bodů.

Witkacy je hrou o přikládání karet a kompletaci obrázků do větších celků. Hráči nesmí zapomínat, že karty jsou oboustranné, takže na výběr je vždy hned několik šancí k přiložení. Obrazů je jen pět, takže se neustále točí v nabídce. Hráči nejsou závislí na náhodě, vždy vidí jednu stranu karty a nekupují zajíce v pytli.

Mohou si vybrat a poté kartu patřičně uplatnit. Ovšem pomocí žetonů si mohou malíři navzájem také škodit, přikládat nebo brát části obrazů. To vždy pouze jednou za hru, takže je třeba dobře načasovat využití akce a také vybrat správného protivníka, na kterého žeton použije.

Mohlo by Vás zajímat

3

pro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: K2 Broad Peak – smrtící výstup

Na hře se nám líbí její rychlost, protože na výběr je vždy pouze ze dvou karet. Navíc o svých možnostech může hráč přemýšlet po celou dobu tahů protivníků, takže partie poměrně rychle odsýpá a deklarovaná půlhodinová doba odpovídá realitě. Partie se může účastnit dvojice, ale také tři nebo čtyři hráči. Ale protože většinu doby každý pracuje pouze na svém obraze, jen se trochu prodlouží čekání na další tah.

Klidný průběh partie tak mohou narušit pouze akční žetony. Hráči ale na první pohled nepoznají, která barva zastupuje jakou činnost. Proto si to buď musí zapamatovat, nebo si vytvořit nějakou nápovědu. Nebo nahradit  žetony jiným, užitečnějším materiálem. Mnohem lepší by byly bývaly třeba nějaké další karty.

Obrazy jsou rozsekané na čtvrtiny a jejich skládání se zdá jednoduché. Jenže jak neustále přibývají nové a nové karty, není jednoduché připojovat je správně. Poslední část obrazu je opravdu tou nejtěžší. Už jen tahle kompletace pomocí překrývání nebo zastrkování karet mezi již vyložené je poměrně unikátní.

Ještě zajímavější je ale závěrečné bodování. Hráči sami ovlivní, jakou hodnotu budou mít jednotlivé obrazy. Není výhodné podporovat protivníka skládáním obrazu, kterého má hned několik kusů. Naopak není špatné se bodově přiživit na malbách, kterých už po stole několik leží. Ale čím víc jich je, tím těžší samozřejmě bude poskládat další.

Witkacy nabízí zajímavou myšlenku a od začátku do konce umí bavit. Nenabízí žádnou náročnou zábavu, ale při tom požaduje trochu představivosti a přehledu. Ve skládání obrazů hráči soupeří, ale mohou také takticky ovlivňovat jejich hodnotu. Witkacy tak určitě není špatnou volbou, ačkoliv nijak výjimečnou, ale potěší nejen milovníky umění, ale i rodiny se zálibou ve skládání celků z částí.

<br><br>

Recenze: Witkacy – pocta slavnému umělci

Witkacy je hrou o umění. A uměním zůstává i snaha poskládat obrazy ze čtvrtek do kompletních celků. Hra je jednoduchá, výborná pro rodiny, ale při tom klade solidní nároky na přehled. Hráči musí nejen dobře využívat vlastní karty, ale také kompletovat správné obrazy. Právě bodování je zajímavým elementem, protože hodnota jednotlivých maleb záleží na jejich výskytu na stole. Hráči sice každý skládají obrazy sám za sebe a když už mohou využít nějakou akci, musí si ji pamatovat. Krátká herní doba ale z Witkacy dělá dobrého adepta na odpočinkovou zábavu, která navíc má velmi pěkný vzhled.

Klady:

+ téma umění
+ zajímavé bodování
+ herní doba a náročnost
+ dobrý nápad se skládáním obrazů
+ rychlé tahy
+ možnost hru opravdu ovlivnit

Zápory:

- málo konfliktů
- žetony akcí nejsou popsané (akce si musíte pamatovat)

3