Recenze: Wolsung – ve světě Wanadia

Když se magie smíchá s technikou, může vzniknout ledacos. Většinou platí, že se jedná buď o nesourodý slepenec žánrů, nebo o vyladěnou chuťovku, která nemůže chybět v žádné sbírce. A teď nehovořím samozřejmě pouze o deskovém průmyslu, naopak veškeré toto mísení započalo na stranách objevných knih.

Spojení průmyslu a magie je dovedeno v dokonalosti například v dílech brazilského Chiny Miévilla (Nádraží Perdido, Jizva). A právě z jeho světa jako by vystoupily některé stroje a bláznivé vynálezy, se kterými se setkáte ve Wolsungu. Ale Wolsung nekopíruje žádnou knihu, má totiž svůj vlastní vesmír, tedy vlastně přesněji řečeno svět, který se jmenuje Wanadia.

Wanadia je alternativní časová linie našeho 19. století v době velké průmyslové revoluce. Na největší výstavě v Heimburgu se hráči zhostí role vynálezců, kteří se snaží zaujmout porotce a prosadit své nápady a výrobky. Cenu dostane jen ten, kterému se podaří postavit ty nejúžasnější stroje a zaujmout porotu. Ta je samozřejmě ovlivněna svým vkusem a také (ačkoliv by neměla, ale asi se nikdo nekouká) trošku favorizuje stroje, jejichž návrhy patří do její země.

Hra Wolsung je podle slov autorů první ze série zasazené do tohoto technicky založeného světa. Mezi testery nalezneme i známou dvojici manželů Majkowských, kteří jsou autorem pěkného Kazaamu, o jehož mladšího kostkového bratříčka můžete v těchto dnech soutěžit. Ovšem Wolsung mají na svědomí zcela jiní autoři, kteří spolu spolupracovali už na hrách Kung Fu nebo Zaklínač. Jsou jimi Michal Stachyra a Maciej Zasowski, přidali se k nim ještě Artur Ganszyniec a Maciej Sabat.

Velikost krabice už napovídá, že budete mít co do činění s větší hrou. Na první pohled asi při rozbalování nejvíce přiláká každého zájemce trojice papírových krychlí s kruhovým otvorem na horní straně. Ve hře se nazývají kombináty. Vedle nich najdete úctyhodný pytlík plný dřevěných komponent, které tvoří pouze kulaté žetony různé barvy a výšky a k tomu krychličky surovin pěti barev.

Při otevření krabice jsme přehlédli herní plán, který je přeložený napůl. Velké překvapení vás čeká, pokud jej otočíte na druhou stranu. Naleznete zde totiž barevnou mapku celého světa Wanadia, která vám sice ve hře v podstatě na nic nebude, ale určitě velmi kladně přispívá k celkovému dojmu ze hry a navozuje dojem reálnosti.

Mnohem důležitější, a pro oko zajímavější, je balíček karet, který se skládá hned z několika druhů karet. Každého okamžitě upoutají originální a velice pěkné kresby jednotlivých strojů, které budete moci vyrábět. Spolu s ním zaujmou i hráčské plány, které jsou z tvrdšího papíru. Kompletní grafiku mají na svědomí Mariusz Gandzel, Grzegorz Przybys a Michal Teliga.

Základní barevná pravidla jsou vytvořena v polském, anglickém a německém jazyce, ale český distributor Fantasyobchod k ní dodává také vlastní přeložená pravidla. Autorem přepisu do češtiny je Jindřich Suchánek.

Bohužel pravidla jsou pouze textová a nevyužívají tak grafiku hry na rozdíl od jiných her Fantasyobchodu – Seven, Kung Fu nebo Kazaam. Při jejich pročítání tak budete muset nahlížet i do originálních barevných, abyste všechno správně pochopili.

Naštěstí celá pravidla jsou krátká a především velice jednoduchá, není tedy třeba žádného složitého dlouhého studování a už za chvilku se ocitnete ve víru své první wolsungové partie. Nejdříve si však musíte podle barev rozdat hráčské plány (dílny) a dřevěné komponenty, které tvoří 21 žetonů dělníků a tři žetony pro vylepšení.

Na trase vinoucí se kolem hracího plánu označíte první kolo a podle počtu hráčů umístíte daný počet surovin na takzvané vedlejší koleje. Odsud si je budou hráči při partii rozdělovat. Balíčky vynálezů seskupíte podle horního čísla na ty s jedním až dvěma vítěznými body a ty s vyššími hodnotami. Začínat budete samozřejmě s těmi méně náročnými, které zamícháte a tři z nich umístíte obrázkem nahoru do nabídky návrhové kanceláře.

Každý hráč si vylosuje jednu úkolovou kartu se stroji, za které může na konci hry získat bonusové vítězné body. Nyní již zbývá pouze náhodně určit začínajícího hráče a vše je připraveno ke hře.

Jednotlivé tahy se od sebe liší. Nejjednodušší jsou takzvané hlasovací tahy, ve kterých hráči pouze vhodí svoje dělníky otvorem do některého ze tří kombinátů. V takových kolech se nic jiného neděje. Hráči mají k dispozici na začátku hry v každém kole tři dělníky, mohou si však svoji dílnu vylepšit a mít k dispozici pracanty čtyři.

Právě podle počtu dělníků soupeřů, které hráči do jednotlivých kombinátů umístili, se ve výrobních kolech rozdělí suroviny. Samozřejmě toto vyhodnocení se děje pro každý kombinát zvlášť. Kdy poznáte snadno na ukazateli průběhu hry, po kterém posouváte dřevěný žeton. Někdy budetevyhodnocovat pouze jeden kombinát, jindy budete sčítat žetony dělníků ve všech krabičkách.

Hráč, který poslal do továrny nejvíce dělníků (v průběhu hlasování jich tam naházel nejvíce), si může vybrat z nabídky hned dvě suroviny, jeho soupeři pak už jen po jedné. Rozdělení se opakuje tak dlouho, dokud není všechen materiál rozebraný. Hráči mají však ve svých dílnách omezený prostor a dokážou uskladnit pouze čtyři kusy od každého druhu suroviny. Naštěstí hned po jejich rozdělení mohou našetřený materiál utratit a postavit některý ze strojů v návrhové kanceláři. Tak získají své první vítězné body.

Druhým způsobem, jak nasbírat body, je plnění úkolů, které si hráč vylosoval na začátku partie. Na kartě je předem daný typ zařízení (v této hře můžete stavět vzducholodě, golemy, parní automobily a lokomotivy), ale také země, ze které pochází. Ty jsou ve hře čtyři: Akvitánie, Alfheim, Morgovie a Wotanie. Právě vhodnou kombinací nákupu strojů můžete tyto úkoly splnit a získat vysoké množství vítězných bodů.

Hra probíhá celkem na 29 kol, přičemž ve chvíli, kdy hráči dosáhnout dvanáctého kola zasáhnou do partie kartičky strojů v hodnotě tří a čtyř vítězných bodů. Vítězí ten hráč, který dokáže nejlépe vyrábět stroje a získat na konci hry nejvyšší počet vítězných bodů.

V průběhu partie můžete ještě vše ovlivňovat získáním žetonu prvního inženýra. Ten je v nabídce každé kolo při rozdělování surovin a každý z hráčů si jej může vzít místo barevné kostičky s materiálem. Tím má zajištěnu první volbu z nabídky designérů pro toto kolo. Hráči mohou dále vylepšovat svoji dílnu a postavit stroj času nebo konvertor.

Mezi největší zbraně Wolsungu patří jeho grafika a celkový dojem na stole. Právě vzhled přitáhne určitě spoustu hráčů a zaujme i případné náhodné kolemjdoucí, pokud hru rozbalíte někde na veřejnosti. Ovšem design hrací desky může někomu připadat přeplácaný se spoustou zvláštních zařízení (ačkoliv na to se názory našich spoluhráčů různily). Žetony můžete snadno doplňovat podle předkreslených pozic uprostřed desky. Předkreslené žetony mohou trochu mást při rozdělování surovin, kdy se snadno můžete přehlédnout a myslet si, že materiál je ještě k dispozici, ale přitom se nejedná o kostičku, ale pouze o obrázek na plánu.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnípro dvapro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: Knížata z Katanu – kníže na hrad

Přes vysokou grafickou úroveň vypadají některé části zpracování jako z jiné hry. Na dřevěných žetonech se mohli výrobci mnohem více vyřádit a zařadit alespoň dřevěné figurky dělníků nebo na ně dodat třeba nějaké polepky. Naopak musíme pochválit kostky kombinátů, které jsou vyrobeny z tvrdšího papíru, takže by s vámi měly vydržet hodně partií.

Oproti některým složitějším hrám je výhodou Wolsungu poměrně krátký hrací čas, se kterým se obvykle vejdete do jedné hodiny. Velké množství kol se totiž odehrává pouze hlasování, které je hotové během půl minuty. Ani výrobní kola nejsou nijak obtížná, stačí vyhodnotit většinu žetonů a v pořadí si rozebrat suroviny a následně nakoupit a vyrobit stroje.

Pro většinu obyčejných hráčů bude pozitivní zprávou i jednoduchost celého principu, který se vlastně točí pouze kolem tajné dražby. V pravidlech je navíc pro zvýšení obtížnosti zmíněna varianta, ve které hráči vhazují své dělníky tajně. Tím ovšem trochu mizí možnost strategického vlivu.

Dražba jako taková je zde řešena zajímavým způsobem. Vhazování dělníků do kombinátů nutí hráče, aby si pamatovali přibližné počty nejen svých, ale i soupeřových žetonů uvnitř. Ve dvou to lze poměrně snadno, ovšem ve čtyřech se při takovém počítání už pěkně zapotíte.

Partie je zajímavá ve všech počtech hráčů. Pro dva hráče obsahuje Wolsung úpravu, díky níž se rozdělování surovin účastní ještě jeden virtuální hráč, který vám může vzít zrovna tu vaši vytouženou. Jeho preference surovin jsou určovány speciální kartičkou, kterou soupeři vytáhnou, než začne samotné rozdělení.

Protože suroviny jsou doplňovány v předem daném množství a hráči si mohou (v základní variantě) počítat stav jednotlivých hlasování, tak jedinou náhodu ve Wolsungu zastupují balíčky karet. A nemluvíme teď pouze o dostupných kartách v kanceláři designérů, které mohou ovlivnit splnění vašeho úkolu, ale především o rozhodovacích kartičkách, které si hráči losují v případě shody. To může občas vést k pocitu nespravedlnosti, pokud některý z účastníků nemá štěstí. Zároveň si může připadat poškozen hráč, který vytáhne z balíčku návrhů kartu stávka, protože se na ni nemůže nijak připravit. Přijde kvůli ní totiž na příští kolo o dva svoje dělníky.

V průběhu partie může nastat situace, že než doplníte balíček s návrhy úrovně 3 a 4, dojdou již v některých dřívějších kolech návrhy 1 a 2. Na vině je pravděpodobně mechanismus, při kterém někdy (opět v závislosti na losované kartě) odkládáte karty, které si nikdo nekoupil. Doporučujeme proto toto pravidlo vynechat, čímž v podstatě znemožníte, aby tato situace nastala.

Přes zmíněné případy vlivu náhody je však většinou vítězem ten s lepší taktikou. Karty úkolů a odměny za jejich splnění mohou být tím důležitým jazýčkem na vahách, ale přitom někdy nemusí vůbec rozhodnout, protože vítězné body za stroje mají velkou váhu.

Pokud vás krabice a kresby na kartičkách zaujmou a nevadí vám hry založené na principu aukce, pak byste se měli začít o Wolsung zajímat. Jedná se o překvapivě jednoduchou hru s kapkou náhody a drobnými problémy v herním mechanismu, se kterými se lze snadno vypořádat a netvoří nepřekonatelnou překážku.

Wolsung rozhodně není dokonalý, ale je s ním zábava a ještě pěkně vypadá. Navíc se hraje pěkně plynule, ačkoliv od hry zdržuje doplňování surovin každé výrobní kolo. V součtu to stačit na to, aby z něj byl herní hit, ale určitě to stačí, abyste se u jeho hraní dobře pobavili.

Recenze: Wolsung – ve světě Wanadia

Klady:

+ grafika
+ neotřelé principy
+ zasazené do fantastického světa
+ rychlá hrací doba
+ kombinace strategie a náhody
+ zajímavá hra pro dva hráče

Zápory:

- mohou dojít karty návrhů
- česká pravidla bez grafiky
- dělníky reprezentují jen kolečka

4