Přesně po vzoru čínské rodiny Čching jsem nakoupil lodě, uzavřel dohodu s majiteli přístavů a oslovil řadu obchodníků. Rozhodl jsem se, že se pokusím uživit překupnictvím. Zboží, které levně nakoupím pak po klidném toku řeky Yangtze přepravím o stovky kilometrů jižněji a prodám se ziskem v mnohem bohatších částech Číny. Ale nejsem v tom sám.
A ani designér Reiner Knizia není prvním, kdo s takovou myšlenkou přišel. Jenže on má představy trochu jiné – lodní přepravu přetavil do podoby deskové hry Yangtze, kterou pak pod hlavičkou společnosti Piatnik vydal v roce 2016 a to i v českém jazyce.
Krabice svými velkými čtvercovými rozměry (standardními pro složitější deskové hry) naznačuje velké věci. A uvnitř na hráče už čeká čtvercový plán, který šikmo křižuje široká řeka, z levého dolního rohu teče nahoru doprava a v peřejích zdolává veškerá nebezpečí. Každou klidnější tůňku pak využívá jeden z obchodníků, kteří nabízí své zboží. Kolem celého plánu vedou půlkruhová políčka pro jednotlivé panovníky dynastie Čching, kteří obchodování ovlivní.
Na plánu ale na úvod nebude ležet téměř nic, protože většina komponent (zboží, pobočky i panovníci) patří do látkového sáčku. Z něj ale přecejen odhalí hráči destičky a to tak dlouho, dokud na každém políčku řeky před obchodním domem neleží jedna (celkem osm pozic). Jednotliví hráči pak dostanou zástěnu a tabulku, na které s pomocí děravé mince znázorní své jmění. Začínají všichni na třiceti mincích. K tomu získá každý svoji sadu speciálních karet a také dvě náhodně vylosované destičky z pytlíku.
Hned na začátku každého tahu mohou hráči využít nastřádané zboží z minulých tahů a pokusit se jej výhodně prodat. Čím větší sadu zboží má, tím zajímavější je pro kupce a díky tomu se zvyšuje také prodejní hodnota. A tak zatímco jedno zboží je za pouhé tři mince, pět už je za rovných padesát! Hráči tedy musí vždy dobře rozmýšlet, kdy už se vyplatí prodávat a kdy ještě ne.
Teprve poté, co se hráč zřekne další možnosti prodávat, může nakupovat. Navštívit může libovolný z osmi stánků. Čím dále po proudu se pozice nachází, tím je zboží levnější. Ale také roste šance, že už destička dávno nebude k mání. Destičku zboží si může položit za zástěnu (po zaplacení poplatku), poté posune všechny destičky po směru řeky a na nově uvolněné (nejdražší) místo vylosuje nový dílek.
Kromě doplňujícího zboží může ale hráč z pytlíku vylosovat také filiálku nebo panovníka. A zatímco nového vládce rovnou přiloží k plánu a předepíše každému jednu akci (prodej, platbu daní nebo odhození jednoho zboží), filiálky znamenají dražbu. Každý postupně zvyšuje svoji nabídku nebo z bitvy o pobočku odstupuje, dokud nezbude pouze jeden. Ten destičku získá a snaží se tak získat převahu v jedné ze dvou barev (zelená a hnědá). Do hry ještě všichni účastníci mohou zasáhnout využitím speciálních karet, které jim umožní v kole dělat výjimečné věci.
Partie pokračuje kupováním, prodejem a připlouváním nových zásob až do chvíle, kdy se ve hře objeví poslední dvanáctý žeton panovníka. Ten označuje konec obchodnické bitvy. Ale vítěz v tu chvíli ještě není jistý. Hráči tedy prodají veškeré svoji zbývající zboží, promění v hotovost také filiálky a případně bonus za nepoužité speciální karty. Vítězem se stává ten, kdo má největší hotovost.
Yangtze je čistě obchodnickou hrou a to už samo o sobě jasně značí, na jaké cílové publikum se krabice snaží útočit. To, co dělá, dělá dobře, ale současně to také znamená, že nepřináší nic nového, co by vás nadchlo. Něco, co byste čekali od klasika v oboru.
Hra je zajímavá především způsobem vytváření setů – ty vznikají nejen podle barvy, ale také podle druhu zboží. Oba druhy se liší v hodnotě. Ale všichni účastníci mohou díky dvěma možnostem být více pružní ve volbě svých žetonů. Vše je pochopitelně také záležitostí trpělivosti a dobrého odhadu, protože nabídka zboží se neustále mění.
Bohužel hra ale nenabízí nějaké napínavé nebo výjimečné okamžiky. Jedná se pouze o přemýšlivé sbírání sad, ve kterých si hráči nemusí kontrolovat jeden druhého. Každý se stará sám o sebe a to tak nějak nestačí. Možností k získání bodů je ale naštěstí více, což nakonec dělá z Yangtze zábavný pojem v odpovídající skupině her.
Jedná se o jednoduchou zábavu danou opravdu nenáročnými pravidly. Díky tomu si mohou zasoupeřit už mírně starší školáci kolem osmi let. Ti už zvládnou ty základní počty. Hra je lepší v menším počtu, kde se situaci na vodě nemění tolik. To proto, že ve čtyřech stejně každý bojuje sám se sebou a svými optimalizačními schopnostmi.
Yangtze je tedy solidní obchodní hrou, která ale nenabídne nic navíc. Grafika celé hry je pěkná a detailní. Vše funguje na první pohled. Jen to napětí tam jaksi chybí. Pokud vás ale baví shromažďovat peníze a ještě si k tomu rádi zasoupeříte, pak určitě nebudete z Yangtze zklamaní.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Reiner Knizia |
| Ilustrace | Klemens Franz |
| Vydavatel | Piatnik |
| Rok vydání | 2016 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 60 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (4 voters) |
| Mechanismy | Auction / Bidding, Set Collection |
| Rodina | Country: China, Rivers: Yangtze |
Více o hře.
+ více možností zisku peněz
+ do konce nevíte, kdo vyhraje
+ jednoduché
+ karty speciálních dovedností
+ testuje trpělivost
- málo napínavé
- ve čtyřech méně kontrolovatelné
- nic nového
