Jeden zámek nestačí. To nám jasně dal král Ludvík najevo, když jsme k němu přišli s vizí nového paláce. Chtěl by jich rovnou několik, každý vznešenější než ostatní, jiné a přesto pohodlné a noblesní. A tak jeho poradci přišli s myšlenkou. Aby mohl trávit každý víkend na jiném sídle, najmou hned několik stavitelů a ti budou mezi sebou soupeřit o jeho přízeň. Jde o hodně: Pouze ten nejlepší nepřijde o hlavu!
Stavbou těchto zámků se zabývá nová desková hra Zámky šíleného krále Ludvíka, kterou vytvořil Ted Alspach. Hra vyšla pod značkou společnosti Bézier Games už v roce 2014. O rok později si jí všimla firma MindOK, která si ji vyhlédla do svojí stáje (přeložil ji Karel Vlasák). A to včetně ilustrací, které vytvořil Keith Curtis.
Na první pohled je jasné, že tato hra nebude žádný drobeček. Klasická čtvercová krabice nabízí výhled na jeden ze zámků, který se tyčí na úpatí hor, na pomezí lesů a sněhu. A uvnitř jsou to převážně kartonové komponenty, které nám budou dělat společnost od vybalení až po průběh partie. Hlavní je sestava desky nabídek, která se skládá z několika ramen a vytvoří po složení takový trojúhelníkový útvar. Na jeho ploše pak najdeme políčka pro jednotlivé místnosti, ale také bodovací stupnici.
Tím se nenápadně dostáváme právě k těm kartičkám, které vytvoří samotné zámky. Jsou tu destičky různých tvarů a rozměrů, které mají na zadní straně hodnotu i ikonami ztvárněné typy. To na přední straně najdeme opravdu pohled do nitra komnat a najdeme v nich také dveře, které budou mít v průběhu hry důležitou roli. Žetony představují také schodiště, startovní barevné dílky hal pro jednotlivé hráče a samozřejmě také platidlo mincí. Nechybí ani dva balíčky karet.
Na začátku partie hráči sestaví společný plán (otočí se podle počtu hráčů) a rozloží na něj jednotlivé místnosti, vždy náhodně zamíchané. Do středové nabídky položí hráči čtyři žetony královských odměn, které představují společné úkoly. Každý z hráčů pak dostane svoji startovní barevnou místnost a žeton stejné barvy položí na začátek bodovací stupnice. Na vyhrazená místa pak hráči položí také karty místností i úkolů. Z druhého jmenovaného balíčku dostane každý nějaké ty úkoly do ruky, stejně jako startovní finanční hotovost.
Jeden z hráčů se stane pro první kolo Mistrem stavitelem, což je synonymum pro začínajícího hráče. Ten ze zamíchaného balíčku karet místností odhalí horních sedm a podle siluet pak posbírá horní dílky z kartonových hromádek zámeckých komnat. Ty si položí před sebe a poté je může rozmístit podle svého uvážení k jednotlivým pozicím s odlišnými cenami nákupu od jednoho až po patnáct tisíc.
Od té chvíle už se hráči budou pěkně střídat a každý si může koupit libovolnou z těchto vyložených komnat. Zajímavé na tom ale je především to, že platba nejde do banku, ale Mistru staviteli. Ten tedy případnému zisku musí také podřídit rozdělení komnat, protože sám se dostane k výběru až jako poslední. K tomu je ale také šance nakoupit jednu chodbu nebo schodiště a to za pevně stanovenou cenu tří tisíc. A hned si tento dílek mohou přiložit do svého zámku. Při stavbě začínají se startovním dílkem ve své barvě. V roli Mistra stavitele se hráči střídají.
Stavění má, jak už to tak bývá, nějaká ta pravidla. V první řadě každý zámek musí mít vždy alespoň jeden východ. Navíc dílky sklepení lze připojit do zámku pouze v případě, že použijí schodiště. Každý dílek ale především nabízí odměny a to nejen za položení, ale také za případné sousední místnosti. Hráč si tak po každém novém zahrání spočítá skóre a upraví svůj zisk.
Ten se změní ještě ve chvíli, kdy dojde zásoba karet místností. V tu chvíli už prakticky souboj končí, ale hráči ještě získají další cenné bodíky za své splněné úkoly. Odměna je připravena i pro ty, kdo nejlépe splnili společné královské zadání. Po převedení financí na body pak hráči zjistí, kdo se stal vítězem.
Zámky šíleného krále Ludvíka zdaleka nezní tak šíleně ani bláznivě. Hra je to ve své podstatě totiž velice jednoduchá. O to víc ale překvapí, kolik taktiky a možností se ve stěnách jednotlivých zámků ukrývá.
Ono už jen samotné téma stavění, které funguje s různě tvarovanými dílky, je samo o sobě unikátem a na stole vypadá opravdu neotřele. Hráči si díky tomu každou partii užijí, ačkoliv ve výsledku nebudou mít příliš času se kochat svým výtvorem. Většinu doby totiž stráví snahou naplánovat svoji stavbu tak, aby byla účelná podle zadání, ale zároveň přinesla co největší počet bodů z rozložení samotných místností. Ty jsou mezi sebou provázané, takže každý dílek je důležitý.
Vzhledem ke zmíněným parametrům se pro nás jedná o opravdu velké překvapení. Jednoduchá pravidla se naučí snadno každý, ale samotná hra rozhodně není lehká nebo nenáročná. Možností ve stavění i rozhodování je obrovská spousta, takže hru ocení zkušení harcovníci taktických her. Současně ale je otevřená klidně i méně zkušeným hráčům, kteří mohou podlehnout jejímu kouzlu.
Nejzajímavější na celé hře je určitě role Mistra stavitele. Možnost určit cenu pro nové dílky je zásadní, protože podle toho se budou odvíjet vaše příjmy. Ale všechna rozhodnutí tu hrají roli a je třeba je dobře promyslet. Času na to je mimo váš tah dost, protože dílky se zase tolik nemění a nabídka je poměrně stabilní. Délka partie sahá obvykle kousek přes hodinu, někdy k devadesáti minutám.
Jedná se víceméně o sólové stavění ve více hráčích. Ti přijdou do kontaktu pouze při nákupech, protože si nemohou nijak škodit. Při tak důležité činnosti jako je stavba zámku to ale ani tolik nevadí a alespoň se můžete soustředit na svůj důležitý úkol. To současně také znamená, že počet hráčů nemá příliš vliv na průběh hry, protože nabídka je tomu uzpůsobena. Jedinou zásadní připomínkou tak zůstává trochu zdlouhavé bodování, ale to je pouze o zvyku.
Příprava je trochu pomalejší, ale to je asi jediný puntík na jinak parádním zpracování. Dílků je hromada a vypadají moc pěkně, což pak značí opravdu zajímavé a líbivé postavené zámky. A protože právě ony jsou v hlavní roli, je dobře, že umí zaujmout.
Zámky šíleného krále Ludvíka narušují pravidlo, že už tu nějakou dobu nebyla pořádná taktická hra v češtině. Konečně jsme se zase dočkali plnohodnotné zábavy, která je výbornou volbou úplně pro všechny. Zámky šíleného krále Ludvíka můžeme jen a jen doporučit.
Více o hře.
+ parádní taktická hra
+ stavění zámků z malých dílků
+ hromada možností
+ odpovídající délka = hra nezačne nudit
+ role Mistra stavitele
- delší příprava
- složitější bodování
- víceméně solitérní hra
Dobrý večer, trošku mi vadí, že dáváte k recenzi fotky nereálného položení destiček, je to dost matoucí pro člověka, který si přečte jak se mají destičky pokládat a pod textem je obrázek, který nesouhlasí s textem.
Dobrý večer pane H, děkujeme za komentář. Bohužel se občas stane, protože hru připravujeme vždy kvůli fotografování a není to záběr z hraní. Pokud jste našel chybu, pak se za ni omlouváme, ale v tom množství nafoceného materiálu se stát může.. Směrodatná by měla vždy být pravidla a jejich příklady a ne obrázky z recenze, která zdaleka neprochází takovou korekturou (ono kdo by to taky zadarmo dělal, že?). Dušan
0
Díky za odpověď ale nyní pouze omlouváte recenzenta (sebe) že si před recenzí nepřečetl pravidla. A kdo může dělat recenzi bez pravidel, tedy bez jediného hraní? Je mi jasné že jste pravidla četl a hru hrál, ale díky Vašim fotografiím a Vaší odpovědi to vypadá na dost odfláknutou práci, i když je vykonávána zdarma, měla by se kontrolovat 😉
S pozdravem pan H.
0
Nechápu, co je na té práci odfláknutého.. Dělám to již sedm let a nebojím se pod ni podepsat na rozdíl od Vás a Vašeho komentáře 🙂 V tom obrovském množství článků a fotek se prostě chyba stane, každý soudný člověk to pochopí. A kdybych měl ještě detailně kontrolovat každou fotografii, jestli někde není špatně napojený žetonek, tak už jsem s tímto webem dávno skončil, to mi věřte. Až si to zkusíte a uvědomíte si, kolik času tomuto webu věnuji, pak pochopíte.. Fotky u recenze mají ilustrativní charakter, to je přece jasné..
0
OK, neřeším zda je to odfláknuté nebo ne. Ale kdyby jste uvažoval správně, tak ty fotky opravíte (práce do 5-ti minut), tím mně umlčíte a zároveň u mně dost poskočíte nahoru. Protože přiznat (a opravit) chybu dokáže jen rozumný člověk, Vy jste zatím na půl cesty, ale máte šanci to dotáhnout do konce. Za Váš web a Váš čas, který tomu věnujete Vám děkuji, já sám bych na to neměl. A věřte tomu že fotky u recenzí nemají (alespoň ve světe) ilustrační charakter, mají ukazovat jak se hra hraje.
PS: opravdu to nechápejte tak že bych Vám chtěl jakkoliv škodit nebo něco podobného, jen jsem poukázal na chybu, kterou jsem zde zatím neviděl (tím říkám že svoji práci děláte dobře, ale tady Vám unikla chyba).
Přeji příjemný večer pan H.
(Moje identita není důležitá, Vaše ano)
Díky za rozumný komentář. Chtěl jsem chybu opravit, ale nenašel jsem ji. Prošel jsem si fotky nahoře a nevidím tam problém.. Pokud máte na mysli fotky, kde jsou dílky jen tak poskládané k sobě (pátá shora), tak to je fotka komponent a ne rozehrané hry. Tak fotíme dílky a karty u každé hry, aby si je čtenáři mohli prohlédnout v detailu. To bych ale nepovažoval za chybu.. Ale snad Vám udělá radost, že jsem fotografii zaměnil za jinou..
0
Omlovám se, ale fakt mi to nedá, abych se nevyjádřil k některým názorům pana H. a v tomto případě se nezastal Dušana.
Na rozdíl od pana H. se nestydím nejprve představit – jsem již 9 let organizátorem deskových her u nás v Chrudimi a říkají mi Zajda.
Nejprve chci ocenit práci, kterou Dušan dělá … a věřím – prd, jsem přesvědčen, že kromě krabic recenzních her a dobrého pocitu na srdci z toho nemá ani korunu. Sleduju jeho web od jeho začátků a vždy jsem si říkal, jak to ten člověk vůbec stíhá a jak dobře to přesto dělá. Díky jeho webu jsem se seznámil se spoustou her, které bych jinak přehlédl… takže bez keců – díky Dušane, pro mě si borec.
A teď k příspěvku pana H. – já si myslím a jsem o tom přesvědčen, že v recenzi fotky nemají, tedy přesněji nemusí „ukazovat, jak se hra hraje“, ale mají pouze a jen ilustrativní charakter, aby si čtenář představil vůbec, jak hra vypadá, jsou zde fotky detailů o kterých se v recenzi píše, tak aby třebas vynikla kvalita komponent, velikost hry, apod. Hra se na fotky občas aranžuje tak, aby to bylo hezké – volí se různé pohledy, atd.
Recenze hry není jen „návod, jak se hra hraje“ – od toho jsou pravidla hry – ani by je mnohokrát recenze neobsáhla. Recenze je seznámení čtenáře s hrou a posouzení, zhodnocení hry jejím autorem. Čtenář si pak sám z recenze udělá svůj obrázek, zda má cenu do této hry investovat či si ji někde zahrát apod.
A jestli pan H. ještě napíše za jednu špatnou fotku autorovi, že se jedná o „odfláknutou práci“, pak by se měl zamyslet dřív, než něco napíše.
A za tu „odfláknutou práci“ vzkazuji panu H. to krásné Pelíškovské: Víš co Sašo (pane H.), di do … a nebo ukaž, co jsi napsal ve volném čase ty!
Dobrý den, díky za Váš komentář, info jak to vidí třetí strany je vždy důležité.
Stojím si za svým, že fotky u recenzí by měli ladit z pravidly.
Odfláknutou práci jsem mířil k té jedné fotce o které se tu bavíme, nikoliv na celou recenzi nebo celý web.
Chápu že se Vám mé příspěvky nelíbí, ale já jsem s výsledkem spokojen, nyní mi přijde recenze taková jaká má být, a to je podle mého ta nejlepší vizitka pro tento web.
Věřte mi, že jsem to nedělal proto abych si „honil ego“, nebo srážel kvality pana Dušana. Dělal jsem to proto aby u recenze mé oblíbené hry bylo všechno v pořádku a já mohl své kamarádi v klidu směrovat na tento web a na tuto recenzi.
Pokud jsem kohokoliv urazil nebo se ho jinak dotkl, tak se opravdu omlouvám.
Opravdu se nestydím se představit, ale řekl bych že proto není důvod.
S přáním pěkného (nejlépe desko-herního) víkendu.
0