Jaký mají ve skutečnosti hvězdy tvar? Jsou to kolečka nebo křížky? Když koukáte dalekohledem, vidíte malé kruhové objekty. Ale pod pohledem obyčejných přimhouřených očí můžete občas vidět do stran vyzařovat podivnou záři. To se nahoře na nebi zrovna odehrává partička Zodiaku..
Máte rádi piškvorky? A co takhle, kdybyste měli možnost si je zahrát na nebi? Spousta z vás určitě takové pozvání neodmítne. A nejinak tomu bylo i u nás v redakci, když tady přistála na svojí cestě galaxií hra Zoodiak od autora Torstena Marolda.
S jeho dílem už jsme měli čest nedávno, když jsme si hráli s dřevěnou lávkou a převažujícími se kameny ve hře Kippit (recenze). I tentokrát zůstal věrný německému malému vydavatelství Franjos Spieleverlag, V porovnání s převažovací hrou je Zoodiak mladík, pochází totiž z roku 2005.
V té době ale stále byl Franjos malým nakladatelstvím a tomu odpovídá také balení. Jednoduchá krabice s modrým víkem bez jakékoliv grafiky na sobě má nalepený pásek s titulem hry a obrázkem mléčné dráhy. Z tohoto pruhu byste asi na první pohled název hry nepřečetli, protože je vyvedený právě v tom, co je jeho hlavním tématem – hvězdná znamení.
Ani uvnitř to není žádné bohatství, pokud se na dno podíváme z pohledu množství. Je zde natištěný černobílý návod, pytlík kamenů, karty a herní plán. Ale ne tak honem, pěkně si probereme všechno postupně a znovu, protože u každého z dílků skládačky stojí za to se zastavit.
První je zvláštní látkový herní plán. Je černý jako noční obloha a v pravém dolním rohu má uvedený název hry. Na jeho ploše se rozkládá dvaatřicet zlatých hvězd. Na první pohled jsou trochu nerovnoměrně rozdělené, ale to nevadí, protože jednotky hráčů nebudou stát proti sobě přímo na ploše.
Kameny mají barvu žlutou a modrou. Každá z nich je určena pro jednoho ze soupeřů. Co vás ale asi nenapadlo je to, že jsou ve skutečnosti oboubarevné. Jedná se vždy o dvojici kotoučů slepenou k sobě. Dohromady je zde dvacet takových dvojkamenů a je tedy jedno, jak si je mezi sebe hráči rozdělí. Důvod pro tento krok si vysvětlíme až v průběhu partie.
Mezi žetony ještě najdete dva černé kameny označující černé díry. Tím z herní plochy uděláte na začátku každé partie pouhých třicet polí k obsazení zářícími objekty. Ale to už spěcháme rychle ke kartám. Těch je v balení sice jen tucet, ale to nevadí. V každé hře totiž použijete pouze dvě z nich a navíc budou otevřeně vyložené před hráče.
S tím začneme nyní i přípravu partie. Hráči si tedy vylosují jednu z karet znamení a položí si ji obrázkem před sebe. Najdou na ní latinský název souhvězdí, ale především všechny jeho důležité hvězdy a jejich rozložení. Karty se v obtížnosti liší, ale všechny obrázky do jednoho jsou složeny za pomoci přesně pěti hvězd.
Už jsme vám před chvilkou prozradili, že hráči si mezi sebe spravedlivě rozdělí dvacítku kamenů a otočí je svojí zvolenou barvou nahoru. Dva žetony černých děr zatím čekají vedle rozloženého plánu na určení začínajícího hráče. Ten má privilegium – může označit dvě místa na plánu, kde se nemohou v této partii vyskytovat hvězdy. Položí sem právě žetony černých děr.
Nyní už ale můžeme přejít k samotné partii. Ta se zpočátku skládá jednoduše z pokládání kamenů. Asi vás nijak nepřekvapí, že úkolem hráčů je sestavení jejich karty znamení. Protože však jejich obrázek zná i soupeř, není to tak jednoduché, jak by se zdálo.
Právě tady narážíme na výraznou podobnost s piškvorkami. Tentokrát sice nejde o vytvoření řady o určitém počtu, místo toho se jedná o složitější obrazce. To ale neznamená, že by hra v této první fázi nepřipomínala již zmiňovanou klasiku.
Jenže pak do hry vstoupí dodatková pravidla. Prvním z nich je vyhazování. A tady přichází také na řadu vysvětlení důvodu, proč jsou vlastně kameny dvojbarevné. Jakmile se někomu z hráčů podaří položit nový kámen tak, že mezi ním a dalším hráčovým kamenem leží právě jedna hvězda soupeřovy barvy, může si obklíčený kámen hráč vzít. Otočí jej svou barvou nahoru a v příštích kolech jej může použít, jako by byl jeho.
No ale co se stane, když nikdo z hráčů nesestaví obrazec ani do chvíle, kdy položí všechny kameny na plán? Hráči začnou s kameny skákat. Mohou přeskakovat vždy pouze kameny a žádná volná místa. Partie končí ve chvíli, kdy je v kterékoliv chvíli splněný jeden z viditelných úkolů. To znamená, že hráč uspěl ve vytvoření znamení na herní ploše za využití vlastní barvy kamenů. Obrazec může být také zrcadlově převrácený a vítězství stále platí.
Zoodiak je další hrou postavenou kolem naprosto jednoduchého piškvorkového principu. Jenže tady nejde jen o vytváření rovné čáry. Přesto si hra zachovává taktický náboj a napětí, které známe z oblíbeného podlavicového sportu. Každý pochopitelně skládá ze svojí barvy a kameny jeho soupeře mu blokují cestu k vítězství.
Nejdůležitější na celém dojmu je fakt, že hráči navzájem znají svoje úkoly. Bez toho by hra nebyla žádná legrace. Chybělo by veškeré plánování a všemu by vládla náhoda. Takhle se ale jedná o naprosto taktický duel, bez jakékoliv špetky štěstí.
Podobně jako v piškvorkách, i tady musí hráč mít oči všude. Obrazec se může skrývat ve všem, a jakmile je protivník už jen krok od něj, těžko jej ještě zastavíte. Z vyhazovacího pravidla bychom udělali spíš volitelnou možnost, protože někomu bude průběh hry více vyhovovat bez něj.
Fáze druhá, ve které hráči mají všechny kameny na ploše, se od té první příliš neliší. Jen nemáte takovou volnost a musíte dávat velký pozor, abyste soupeři nevytvořili šanci k vítěznému skoku.
Partie je často u konce opravdu rychle. Proto je vhodné, abyste hráli na souboj na více vítězství. V tomto názoru nás utvrzuje i text v pravidlech, který navrhuje totéž. Jednotlivé hry totiž mohou být opravdu svižné a do pěti minut u konce. Ale pak jsou tu i vyrovnané souboje trvající patnáct minut a některé dokonce skončí remízou!
Zoodiak je příjemným soubojem pro dva hráče. Pokud máte rádi nebo jste někdy hráli piškvorky, pak vás tahle hra dozajista potěší. Stejně tak by měla představovat dobrou výzvu i pro všechny milovníky logických her pro dva protivníky.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Torsten Marold |
Ilustrace | Franz-Josef Schulte |
Vydavatel | franjos Spieleverlag |
Rok vydání | 2005 |
Počet hráčů | 2 - 2 |
Herní doba | 10 |
Minimální věk | 8 and up |
Kategorie | Abstract Strategy |
Mechanismy | Pattern Building |
Rodina | Components: 7 x 7 Grids, Players: Two-Player Only Games |
Více o hře.
+ vyrovnaná logická hra pro dva
+ základ v oblíbených piškvorkách
+ úkoly jsou od začátku odhalené
+ dvě černé díry dělají z každé hry unikát
+ dostatek různých znamení, aby vás udržely u hry dlouhou dobu
+ zajímavé řešení oboustranných žetonů
- nelze koupit v ČR
- jednodušší zpracování plánu
- nepříliš pěkná krabice
- hodně abstraktní