Temnota dorazila do země Andor. Hrad tyčící se na skále za řekou je v ohrožení. Jeho příkop překonal první skral a svými pevnými drápy se zarýval do kamene ve chvíli, kdy jej zasáhnul šíp jednoho z obránců. Ale za ním už následují další a nebezpečí zdaleka není zažehnáno. Po celé zemi hlásí zvědi nejrůznější příšery, které pálí, vraždí a zanechávají za sebou jen černou zem. Nikdo neví, odkud se berou, ale šeptá se, že vycházejí z trhlin samotného pekla. Trubači na hradbách každou hodinu vytrubují o pomoc. Andor potřebuje hrdiny.
Desková hra Andor: Dobrodružné legendy vás postaví čelem proti hrozbě, která se valí na bezbranné království. Vznik této hry se pojí se zajímavým příběhem. Jejím autorem je totiž muž, který se dosud živil ilustracemi her a to v opravdu velkém stylu. Z jeho děl stačí zmínit Osadníky z Katanu (recenze) nebo současnější Santiago de Cuba (recenze).
Tento muž se jmenuje Michael Menzel a historie vzniku světa Andoru se začala psát v deštivý den, kdy se se synem nudili. Tak začali vymýšlet hru. A teď je z ní velký příběh Legends of Andor, který vydává Fantasy Flight Games. O to větší překvapení pak bylo, když se lokalizace této hry chopila společnost Albi a to ve stejném roce, jako vyšla původní hra – v roce 2012. Pan Menzel si samozřejmě celý svůj výtvor také ilustroval.
Díky tomu si tato hra také našla cestu do naší redakce. Červenohnědá čtvercová krabice s ilustrací čtyř hrdinů v obklíčení. Jenže to pravé dobrodružství vás čeká až uvnitř. Začne dvoulistem základních pravidel a přehledu komponent a pokračuje několika archy kartonových komponent.
Právě tyto vycvakávací desky v sobě obsahují všechno důležité – hrdiny, jejich vybavení (štít, luk, nebo sokola), nestvůry, různé žetony (peněz, bylin, run), ale třeba i drahokamy nebo čtvercové kartičky sloužící především pro začátek hry. A pak také čtyři velké karty hrdinů s portrétem a dvěma stupnicemi – ta horní jednořádková ukazuje útočnou sílu, zatímco ta spodní představuje vůli. Tak se označuje v Andoru síla hrdiny dál bojovat za vaši věc.
K figurkám patří také 41 umělohmotných podstavců, do nichž jejich kartonové postavičky zastrčíte. A právě v takovém stavu je pak budete přesouvat po mapě. Jsou zde ale dva výjimečné předměty – jednou z nich je věž, kterou sestavíte ze čtyř stěn a střechy. A pak je tu velký kartonový drak, který vévodí celé hře a je také jejím hlavním a nejdůležitějším záporákem.
Komponent je dohromady opravdu hodně a to nejen co do počtu, ale také pokud se týká druhů.. Mnoho z nich použijete jen někdy v konkrétním scénáři. Mezi součástkami se neztratí ani dřevěné dílky – devět žetonů, pět malých kostiček a především dvacítka kostek. Právě tyto vrhací nástroje s puntíky na stranách jsou ve čtyřech barvách hráčů, zbylé pak slouží pro útok nepříteli. Ty černé budete mít rádi mnohem méně.
A když už jsme se vypořádali s kartonem, musíme ještě zmínit balíčky karet. Je zde hromádka čtyřiceti karet událostí, deset karet osudu a další desítka speciálních karet situovaných pro konkrétní scénář Skryté jezero.
No a úplně jsme zapomněli na oboustranný herní plán, který bude dějištěm celé bitvy mezi dobrem a zlem. Na obou stranách najdete hrad obklopený řadou políček s čísly a šipkami. Právě po nich se budou vaše postavičky pohybovat.
Andor je založen na velice jednoduché myšlence. Na plánu jsou postavené figurky příšer, které se neustále pohybují vpřed. Vždy následují šipky, které z každého políčka míří na nějaké jiné. Tak se postupně blíží až k vašemu domovu – hradu, který dokáže ubránit prvních několik nájezdů. Ale jakmile se k němu přižene jednotek víc, pak jeho obrana selže a vy jste prohráli. Celé království upadne do temnoty.
Jedná se o hru čistě kooperativní. Nezáleží tedy na tom, kdo pobije nejvíc nepřátel, ani kdo ve skutečnosti donese králi lék proti jedu. Vyhrávají všichni jako tým. A stejně tak jsou všichni uvrženi do okovů v případě, že neuspějí. Na rozdíl od skutečného světa se ale tentokrát mohou naštěstí o záchranu světa pokusit znovu.
Nejlepší na celé hře je koncept času, který využívají hráči v průběhu celé partie. Právě ten jim umožňuje provádět akce, ale také posouvá děj neustále vpřed. Obvykle ve váš neprospěch, protože na splnění svých hrdinských úkolů máte vždy pouze omezený čas určený časovou osou na pravé straně plánu. Ta vede od písmene A a končí u písmene N.
V horní části mapy se nachází právě měření hodin, na něž každý hráč na začátku postaví svoji figurku na políčko s východem slunce. Po mapě roztrousíte nějaké příšery, ale také žetony mlhy. Většina přípravy je ale specifická pro daný scénář. Do hry zasahují například sedláci, runové kameny nebo žetony studny.
Konkrétní scénář si samozřejmě musíte zvolit úplně na začátku partie. První tři jsou výukové, ačkoliv už třetí obsahuje náhodné prvky, které vám umožní zažívat pokaždé jiné dobrodružství a jeho vyústění. K němu patří také balíček karet legend hustě popsaných textem. Ty seřadíte podle písmene od A až po N. Současně postavíte na políčko A figurku vypravěče.
Bez ohledu na scénář si ale vezmete k sobě figurku hrdiny, jeho kostky a především desku s potrétem daného dobrodruha. Jeho postavičku připravíte na políčko na mapě království. Každý z hrdinů se nachází jinde na mapě a tuto skutečnost najdete jasně určenou na jeho kartě. Pomocí kostiček označíte jeho výchozí hodnotu síly a vůle, které se budou v průběhu partie měnit.
Vedle plánu položíte především figurky příšer, které budete ve hře potřebovat. Ale také zásobník (desku) s jednotlivými předměty, které si mohou hráči nakoupit. Mezi nimi jsou štíty, luky, měch, přilbice nebo dalekohled. Na desce mají každý svoje místo s popisem schopností, které svému majiteli dodávají.
Pokud vám tak scénář řekne, na konkrétní písmena na vyprávěcí stezce umístíte žetony s hvězdičkou. Ty budou označovat místa, kde dojde k nějakému novému vývoji ve vyprávěné legendě. Připravíte ale také zamíchané karty událostí.
Hra samotná probíhá tak, že každý z hráčů může využít několik hodin ze svého určeného času. Každou hodinu může využít hned několika způsoby – na pohyb o jedno pole, manipulaci s předměty ležícími na konkrétním místě (například zvednutí předmětu nebo napití z kouzelné studánky) a především na boj. Mohou strávit pohybem nebo bojem několik jednotek času, ale nemohou se po boji pohybovat nebo po pohybu ve stejném kole bojovat. Jakmile utratí všechny hodiny, které chtějí, předají slovo dalšímu hráči a teprve až na ně znovu přijde řada, mohou provádět jinou činnost.
V každém dni mají hrdinové sedm klasických hodin. Pokud obětují svoje dva body vůle (života), mohou si jej protáhnout ještě o tři další hodiny (= akce). Hráči, kterým hodiny ve dni dojdou, přesunou svůj žeton na začáteční pole, odpočívají a čekají na začátek dalšího dne. Mezitím dohrají své akce i ostatní, dokud se také nemusí přesunout na pole úsvitu.
Před začátkem dalšího dne ale musí hráči provést ještě několik důležitých úkonů. Hlavní z nich je pohyb všech příšer na mapě. Ty se přesunou na nejbližší sousední políčko ve směru šipky. To je vede stále blíž a blíž k bráněnému hradu. Na každém poli může stát pouze jedna příšera. Pokud tam má přijít další, tak ji přeskočí a tím se dostane ještě blíž k hradu. To se stane v případě, že se na políčku například sbíhají dvě cesty z jiných částí mapy. Pak ještě doplní studny (otočí zpět žetony) a posunou vypravěče vpřed.
Figurka vypravěče stojící na stupnici s písmenky v pravé straně plánu provází hráče celou partií a určuje tempo příběhu. S ní jsou úzce svázané karty legendy, které mají na svém rubu natištěné některé z písmen. Jakmile vypravěč dojde na toto písmeno, hráči přečtou text této karty a zařídí se podle něj. Obvykle se nejedná o žádné dobré zprávy, ale posily temnot nebo nové úkoly. Samozřejmě legenda se začíná vypravovat už na poli A, kde se hráči dozví svůj hlavní úkol.
Scénáře hrajete postupně, čímž vám hra vypráví nějaký ucelený příběh. Současně ale také obsahuje unikátní výukový mechanismus. Samotná pravidla totiž jsou na dva A4 listy nepříliš hustého textu. Většinu pravidel se pak učíte za pochodu z karet legend, které vám postupně představují nové a nové principy, kterými Andor oplývá.
Kromě obvyklého úkolu poražení nějaké příšery mohou mít hráči další speciální úkoly. V každé legendě ale musí zvládnout krom toho ještě jednu věc – ubránit svůj hrad. Do ní může beztrestně proniknout několik příšer v závislosti na počtu hráčů. Pokud se vám podaří dovést do bezpečí některou ze skupinek sedláků, tento limit vám ještě navýší o jedna. Ve chvíli, kdy ale do hradu vstoupí příšera, kterou už nemáte kam postavit, byla pevnost dobyta, královská rodina povražděná a vaše snažení končí okamžitě neúspěchem.
K tomu, aby se tak nestalo, musíte porazit některé příšery pochodující na hrad. Jenže každé takové vítězství mnohem víc rozzuří protější stranu a přiblíží konec konfliktu. Za každé poražené monstrum tak musíte posunout vypravěče o jedno políčko vpřed. Díky tomu si jeho nové vyprávění a zvraty můžete vyslechnout i v průběhu kola.
Ale jak se tedy vlastně bojuje? Hráči mají jednu, dvě nebo tři kostky a to v závislosti na množství vůle, které mají. Jedna až šest vůle znamená jednu kostku, sedm až třináct dvě a víc než čtrnáct vám zajistí rovnou tři a tedy mnohem větší útočnou sílu. Teď tedy zpětně chápete, proč je odevzdání dvou bodů vůle za každou hodinu (tah) navíc tak bolestivé.
K průběhu boje musíte stát na stejném poli jako příšera, nebo být na sousedním a vlastnit luk. Stejně jako hrdna, i obluda má svoji danou hodnotu vůle. A právě tu jí musíte ubrat až na nulu. K tomu hodíte všemi svými kostkami, k nejvyššímu hodu přičtete sílu svého bojovníka a čekáte, kolik hodí příšera. Za tu hraje některý ze spoluhráčů a hází kostkami podle síly nestvůry.
Vítězem části bitvy je strana, která má v součtu vyšší hodnotu. Poškození, tedy snížení bodů vůle, odpovídá rozdílu mezi číslem útočníka a obránce. Boj může trvat déle než jedno kolo. Za každé další hození kostkou musíte ale obětovat další hodinu na trase času.
Hra končí ve chvíli, kdy hráči splní všechny podmínky stanovené scénářem. Mohou pak všichni slavit. Ale často nastane i situace znamenající konec nesprávný. Tedy alespoň z pohledu hrdinů. Prohru znamená dobytí hradu, vypravěč na políčku písmene N nebo další specifické varianty pro jednotlivé scénáře.
Andor: Dobrodružné legendy je hrou založenou výrazně na vyprávění. Právě příběh vás doprovází opravdu každou legendou a vy se podle něj musíte zařídit. Ochránit království je váš jediný úkol a vy se ho prostě nesmíte vzdát.
S tím je spojený také unikátní přístup k výuce hráčů. Tu obstarávají karty legendy a hráči se tak učí samotnou hrou, podobně jako tomu je třeba u her počítačových a jejich tutoriálů. To se zdá jako obrovská výhoda a v realitě také opravdu je. Všechny principy vám přejdou do krve mnohem lépe a jaksi samy.
Jenže to by vydavatel nesměl zapomenout na přiložení přehledu kompletních pravidel. Jen tak pro jistotu. Jaký to má důvod? Třeba hru nějakou chvíli nehrajete a chcete se pak k ní vrátit. Ale už si nepamatujete, jak fungují všechny ty drobné kličky a chtěli byste si je připomenout. Máte si znovu zahrát výukovou hru? Asi ne. Bohužel to znamená, že pravidla pak musíte dohledávat na kartách legend.
Se znovuhratelností si nemusíte lámat hlavu, protože tu zaručí hned několik věcí. Náhodné rozmístění některých příšer, žetonů a pochopitelně volba hrdiny. Nejdůležitější ze všeho jsou ale varianty v kartách legend. U každého scénáře máte hned několik verzí, kterými může pokračovat a z nichž si losujete. Tak vám Andor vydrží opravdu dlouhou dobu.
Navíc se plánuje vydávání dalších rozšíření a příběhů. Některé již jsou dokonce venku a můžete si je stáhnout. Podobně to je i s přehledovou příručkou. Ta byla také přeložena dodatečně i českým vydavatelem Albi a teď si ji můžete vytisknout a přiložit do hry.
A jaký je pocit ze hry? Pěkný. Hráči jsou v neustálém presu, protože nemohou prostě jen bezmyšlenkovitě vyvraždit všechno, co se hrne na hrad. Musí takticky vybírat největší hrozby, ale současně minimalizovat škody. Jinak se totiž brzy dočkáte konce hry v důsledku uběhnutí uděleného počtu dní.
Pohyb příšer je jednoduchý a následuje vždy šipky. Proto je snadné si propočítat, jak bude hra vypadat později. Jedinou výjimkou jsou karty událostí (náhodně přidávají předměty i příšery) a pochopitelně i nové části legend.
Jenže dílky mapy jsou očíslované a karty se obvykle odkazují právě na nějaké konkrétní číslo. Jenže v rozdělení čísel není vůbec žádný systém. Hledání některých pozic vám může výrazně znechutit partii, protože občas prostě ne a ne dané číslo na mapě najít.
Ale každá legenda a její hraní je zážitek a vyžaduje opravdovou spolupráci všech zúčastněných hráčů. Nižší počet hráčů a jejich schopností pokrýt mapu je vyvážený větším limitem hradu na příšery. Vydržíte tedy o něco déle. Nemůžete ale počítat, že všechny legendy pokoříte napoprvé, protože obtížnost je často nastavena opravdu tak, abyste museli bojovat ze všech sil. A to je dobře, protože hráči mají rádi výzvy a nutí je to, aby se ke hře vraceli.
Andor je hrou, která udělala na světovém trhu s deskovými hrami velký rozruch. O to větší překvapení bylo, že si našla cestu také do České republiky v kompletně lokalizované podobě. Právě takovéto projekty dělají skvělé jméno deskovým hrám a pomohou je rozšířit i mezi hráče, kteří o nich do této doby nevěděli. Andor je průkopníkem, zábavnou kooperativní hrou a dobrodružstvím, na které budete dlouho vzpomínat.
Více o hře.
+ úžasné zpracování a grafika
+ výuka hrou
+ kooperativní hra
+ jednoduché herní principy
+ odladěné pro různé počty hráčů
+ pěkné využití času na tahy
+ nutnost opravdu spolupracovat
+ velké množství komponent
+ zajímavý způsob boje
+ náhodné prvky v průběhu partie
+ omezený čas – hra vás nutí přemýšlet nad každým zabitím
+ rozšíření zdarma
- chaotické číslování
- nutnost dohledávat pravidla po kartách
- pouze tři z pěti legend jsou variabilní při opakovaném hraní
- drobná tisková chyba
