Skotská vrchovina. Místo nevyzpytatelného počasí, hvízdajícího větru a sukní kolem pánských boků. Kromě tohoto netradičního oblečení zde ale muži nosí také válečné barvy, ktré jim dodávají odvahu v boji. Namalujte si i vy obě tváře domodra a vyrazte se zdviženou sekerou do boje!
Možná si vzpomenete na chvíli, kdy se Mel Gibson v roce 1995 vrhal jako William Wallace vpřed proti vojsku krále Eduarda I. Tentokrát sice není vaším cílem tak vznešený cíl jako spravedlnost a osvobození utlačovaných, ale místo toho jde o pozici toho nejváženějšího klanu v celém Skotsku.
I my se teď na několik následujících odstavečků připojíme k této bitvě. Umožní nám to hra Mac Robber od společnosti Queen Games. Můžete ji znát také pod název z anglické edice, který zní Highland Clans. My ji ale nadále budeme nazývat podle krabice, která nám dorazila k recenzi od firmy Gameboard, která její prodej zajišťuje. Hru vytvořil Ralf Burkert a ilustracemi ji přivedl k životu Hans-Jörg Brehm, grafik Flandern 1302 (recenze).
Na začátku vás čeká tradičně vysoká krabice, která má stejné rozměry, jako Řím (recenze). Jedná se tedy o přibližně A5 formát ovšem s dvojnásobnou výškou, než je obvyklé u jiných firem. Obsah krabice díky tomu má dostatek volnosti a prostoru.
Celé dno je, po odklopení víka s portrétem Skotů v bojových i pracovních pozicích s jaky na pozadí, přikryté pěticí herních plánů pro jednotlivé hráče, ale také jedním malým společným, který slouží jako počítadlo vítězných bodů a současně zásobárna žetonů ve společném banku.
Než se ale dostanete k žetonům, získáte dvě verze pravidel. Jedna je v němčině, tradičně elegantně rozvržená plná příkladů, a pak jsou tu česká pravidla natištěná na čtyřech stranách A5. K barvě pěti plánů ladí také pětice kulatých žetonů, které slouží k cestování po počítadle vítězných bodů. Každý hráč dostane také jednu nápovědní kartičku, která však je bohužel v němčině, takže u většiny Čechů postrádá význam.
Zbytek komponent je už společného rázu. Jsou zde karty horalů ve čtyřech (jedna až čtyři) různých hodnotách s nakreslenými portréty skotských bojovníků, 25 dílků reprezentujících pozemky. Nemůže chybět ani plátěný pytlík a k němu 86 dřevěných kostiček, které hned ukryjete dovnitř. Jsou zde žlutí bojovníci, modří dudáci, červený dobytek, a také zelené kostičky mnichů. Poslední dva žetony slouží k označení začínajícího hráče a toho s nejvíce stoupenci.
Ještě se ale podruhé vrátíme k hráčské desce, která kromě jeho jména a erbu v levém horním rohu obsahuje také dvě sekce. Spodní je orientovaná na výšku, protáhlá a vypadá jako náměstí. A on je to opravdu ve skutečnosti dvůr vaší pevnosti, kde si budete schraňovat svoje stoupence. Na trojici těchto hradů určených vždy pro jeden druh figurek (bojovníci, dudáci a mniši) přímo navazuje šest čtvercových míst pro umístění pozemků.Dobytek patří na pastviny a nemá svůj dvůr, což je asi pochopitelné.
Dva startovní pozemky uprostřed mají zelenou barvu.A právě s nimi začneme přípravu hry. Tyto dva pozemky zůstanou tak, jak jsou a nikdo vám je už nevezme. Jsou pevnou součástí vašeho panství.K tomu ještě navíc dostanete čtyři bojovníky a dva dudáky, které položíte do dvora. Obdržíte také jeden dobytek, který položíte na jeden ze dvou startovních pozemků. Všechny ostatní pozemky vytvoří zamíchané dobírací zásobu vedle plánu.
Na herní plán položíte svoje žetony erbů a to na políčko odpovídající počtu hráčů. Nezačínáte tedy vždy na stejném místě a nikdy na nule. Nejnižší políčko, na němž zahájíte svoji cestu za vítězstvím, je dvojka. Podle počtu účastníků odstraníte také určitý počet kostiček a všechny ostatní vložíte do pytlíku. Každý hráč do začátku dostane čtyři karty a tím je všechno připraveno.
Tah probíhá jednoduše a všechno rozhodují kostičky, které si na jeho začátku vytáhnete z pytlíku. Konkrétně se jedná o šest náhodných, které si vylosujete a budete je používat v druhé části. Tou je jednoduše provedení akcí. Na výběr máte celkem osm možností, ze kterých můžete provést maximálně dvě a to vždy rozdílné.
V průběhu akcí ovšem ze šesti vytažených můžete použít pouze čtyři kostičky. Zbylé dvě nepoužité pak hráč vrátí na konci kola do pytlíku. Poté si může vybrat, jestli si vymění karty, které drží v ruce, nebo s jejich využitím vyrazí na nájezd na soupeře. Bitva se hraje na tři kola a hráči v každém z nich vyloží jednu kartu s číslem jedna až čtyři obrázkem dolů. Mohou její hodnotu zvýšit za pomoci dudáka o jedna. Po odkrytí se vyhodnotí výsledek. Který z účastníků bitvy vyhraje víckrát (ze tří kol), se stává vítězem.
Za výhru v boji dostane útočník vítězný bod a navíc možnost odstranit hrad nebo klášter z pozemků soupeře nebo si pro sebe ukrást dobytek. Obránce má motivaci ještě větší, protože může získat za vítězství rovnou dva body a jeden ubrat neúspěšnému nájezdníkovi. Remíza přináší jeden bod útočníkovi bez dalších výhod. Na konci boje si hráči doberou náhradu za odložené karty. O přidané dudáky přijdou – ti směřují zpět do pytlíku.
A jaké tedy vlastně jsou možnosti, které vás připraví k boji a umožní získat vítězné body? Jak jsme již zmínili, je jich osm a všechny s jedinou výjimkou se týkají umisťování vylosovaných kostiček na některé místo na vašem hráčském plánu.
Můžete tak třeba vycvičit bojovníka. To znamená položit jednu žlutou kostičku z vylosovaných do svého žlutého dvora. Jejich počet je pro vás velice důležitý, protože odpovídá počtu karet v ruce, které můžete mít! A tím také určuje sílu a možnosti výběru v případě, že se rozhodnete útočit nebo se naopak budete muset bránit.
Největší péči ale věnujete rozvoji svého panství. Můžete tedy rozvíjet především svoje neobsazené, ale nakoupené pozemky – na ně pak lze přidat jeden dobytek, hrad (dvě modré kostičky) nebo tři zelené kostičky představující klášter.
Kromě toho můžete kostičky posílat i na dvůr a tam z nich dělat nejen zmiňované bojovníky, ale také dudáky, kterými pak mohou posilovat své útoky. Každá kostička a pozice má ve hře svoje místo a zapadá do celkového konceptu.
Na konci každého kola, po případném nájezdu, dochází k vyhodnocení a zisku bodů. Ty hráči získávají za počet různých barev kostiček. A to na dvoře i na pozemcích. Vedle bitev je právě tento způsob vaším největším zdrojem vítězných bodů. Navíc hráč s nejvíce bojovníky získá výhodu možnosti přelosovat jednou vytažené kostičky v následujícím kole. Na konci každého kola hráči ještě odhodí jeden žeton pozemku, aniž by se podívali na jeho hodnotu.
Celá partie končí ve chvíli, kdy dojdou kostičky v pytlíku a následující hráč už si nemůže dobrat celých šest. Je tu ale ještě jeden způsob – pokud některý z hráčů dosáhne červené oblasti vítězných bodů (začíná na 30). V tu chvíli odhazovaný žeton pozemku na konci kola odkryjete a pokud je jeho číslo nižší, než dosažený počet bodů nejúspěšnějšího hráče, partie končí.
Mac Robber vás zaujme nejen svým tématem, ale také důmyslným využitím kostiček. Musíte se opravdu v každém kole rozmýšlet až na základě vylosované kombinace. Tu pak musíte využít tak, aby co nejlépe vyhovovala vaší taktice a směřování za vítězstvím.
Na první pohled se můžete pozastavit, jaký má vlastně smysl stavět různé hrady a kláštery? Ty samé kostičky přece můžete položit na jeden ze dvorů a mít je zcela v bezpečí. Jenže zatímco na dvůr můžete obvykle položit jen jednu kostičku dané barvy, na pozemku můžete využít i několik stejné barvy. Samozřejmě to předpokládá, že budete mít štěstí při losování z pytlíku. Bez toho se nemůžete obejít.
Naštěstí ale většina kombinací šesti kostiček, které můžete z pytlíku vytáhnout, je poměrně snadno využitelná pro nějakou strategii. Tím se vlastně Mac Robber šikovně stává extrémně variabilním, ale přitom zůstává strategický a náhodu drží na uzdě.
Jenže hlavní variabilita pramení z něčeho zcela jiného. Tato hra z prostředí Skotska je totiž hodně, ale opravdu hodně podlá. Hráči jsou neustále hrou povzbuzovaní k tomu, aby se napadali. Ostatně to je také jediný důvod existence samotných karet. Samozřejmě lze partii absolvovat i bez nich, ale hře budete chybět zásadní prvek.
Nájezdy jsou totiž napínavé a zajímavé. Každý se hraje na tři kola a jedna prohra vás ještě nemusí mrzet. Každý hráč má podobné šance a záleží na něm, jak využije svoje karty bojovníků v ruce. Ty navíc může posilovat dudáky, čímž ale také napovídá soupeři. A důsledky úspěšného nájezdu jsou pro obránce hodně nepříjemné.
Mac Robber je zdánlivě jednoduchá hra založená na losování kostiček. Ve skutečnosti ale budete mít v prvních partiích potíže nejen s možnostmi, ale především s počtem kostiček, které lze pro jednotlivé úkony využít. Pro tyto účely by se určitě hodil nějaký přehled, který ale v krabici nenajdete.
Někomu může vadit náhodná varianta konce partie. Hra tak může skončit nečekaně ve chvíli vašeho nástupu a překazit vám plány na vítězství. Ale současně tato náhoda způsobuje také napětí. Všichni hráči s koncem prostě a jednoduše musí počítat.
Mac Robber se řadí do kategorie strategických her s využitím náhody. A jako takový určitě uspěl. Hra nabízí pěkný zážitek, jazykově nezávislé komponenty a česká pravidla v krabici. Pokud máte rádi přemýšlivé hry, ale současně rádi útočíte na spoluhráče, pak by mohla být toto hra pro vás. Při jejím nákupu se určitě nespálíte.
Hru k recenzi poskytla společnost Gameboard. Děkujeme.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Ralf Burkert |
| Ilustrace | Hans-Jörg Brehm |
| Vydavatel | Queen Games |
| Rok vydání | 2005 |
| Počet hráčů | 3 - 5 |
| Herní doba | 60 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (2 voters) |
| Kategorie | Medieval, Territory Building |
| Mechanismy | Tile Placement |
| Rodina | Country: Scotland |
| Alternativní názvy | Klany z wyżyn, Mac Robber |
Více o hře.
+ cena
+ zajímavý systém boje
+ napínavé nájezdy s posílením dudáky
+ využití vylosování kostiček
+ variabilní konec partie
+ každou kombinaci kostek lze nějak využít
+ zajímavá a jednoduchá strategická hra
- grafika neobsahuje moc obrázků
- musíte si zapamatovat různé ceny akcí
- variabilní konec partie může někomu vadit
