Červená karkulka vyrůstala na farmě. O čem se ale moc nemluví je to, že měla sourozence Aničku a Tomáška. Spolu často dováděli a zkoušeli si různé oblečení rodičů. Pak jednou jeli do města a tam na ulici potkali vlka. Přesně toho, který pak později zkusil karkulku sežrat. Tenkrát se ale ještě neznali. Vlk byl v kleci, odkud později utekl.
Magnetické příběhy jsou řada krabiček, kterou si pro děti připravila společnost Alexander. My měli možnost vyzkoušet hned čtyři z nich, které jsou velmi variabilní z hlediska tématu. Máme tu Oblékání s Aničkou a Tomáškem, pak Farmu, Ulici a také Červenou karkulku. Za každým z boxů a jeho lokalizací pak stojí společnost Pexi.
Krabičky všechny vypadají zboku jako knížky. Na děti ale čeká překvapení hlavně ve chvíli, kdy odklopí horní víko. To je totiž připevněné na provázcích, takže není možné ji otevřít úplně. Místo toho víko prostě drží v horní poloze. Uvnitř malí hráči najdou vždy archy s magnetickými dílky, které musí před vypravováním ještě opatrně vysvobodit ze zajetí.
Je pak už jen na dětech, jestli povolí uzdu svojí fantazii a dílky nakombinují podle svých představ nebo se budou řídit pomocnými kartami. Ty dětem pomáhají a naznačují, jak by mohlo třeba rozložení předmětů vypadat.
V první řadě tak hra trénuje správné vnímání světa. Je třeba, aby auto jezdilo po silnici a nelétalo ve vzduchu. Aby postavičky kalhoty neměly na hlavě a klobouk kolem pasu. Těch předmětů je v každé krabici opravdu hodně, ale přesto se jejich počty výrazně liší. Například oblékání nabídne rovnou 38 destiček, zatímco Ulice jen 22. Mohou za to samozřejmě rozměry dílků, kde oblečení je mrňavé, zatímco motorka, policejní auto nebo hasiči jsou větších rozměrů.
Na odklopeném víku mají hráči vždy pevně dané prostředí, které je podložené magnetickou plochou, takže dílky zde bez problémů drží. A to tak dobře, že je hra skvělá i na cesty.
Kromě vnímání světa dává hráčům prostor k trénování fantazie. Děti totiž mohou s destičkami různě pohybovat a vyprávět rodičům nebo jen tak pro sebe příběh. Na jeho různé pojetí je spousta možností už s jednou krabicí. Pokud jich ale pořídíte víc, můžete vymýšlet příběhy, jako jsme to udělali my na začátku tohoto článku.
Kreativita baví děti i rodiče, kteří si užívají možnost dílky připevňovat a jen tak si hrát. Mohou si povídat společně, což je vždy velmi oceňované. Je jasné, že není kde a v čem soupeřit. Magnetické příběhy jsou tak více hračka neb hra, ale přesto nás zaujaly svojí koncepcí natolik, že jsme je chtěli dětem dát k vyzkoušení.
Věkové doporučení se všude shoduje a nastavuje jako minimum už čtyři roky. Je třeba dávat na děti pozor, aby si malé dílky nestrkaly do pusy nebo nosu.
Zpracování je výborné. Destičky mají zářivé barvy a magnety opravdu drží tak, jak mají. Dokonce s krabičkou dostanete lístek, který vám říká, jak dílky nejlépe vycvakat. Pokud je budete poslouchat, pak vám hra déle vydrží.
Magnetické příběhy jsou vypravovací sadou, která je vždy tematicky zaměřená. Skládání dílků na plochu je pro děti zábava, protože mohou vyprávět a vymýšlet. A přesně důraz na fantazii je tím, co by mohlo tyhle krabice nabídnout i vám.