Slunce. Horká žlutá hvězda zářící uprostřed našeho solárního systému. Jmenují se jinde stejně? Má vlastně naše slunce nějaké kamarády nebo je opuštěné? Musí pozorovat malinkaté lodě, jak kolem něj proplouvají a řeší si svoje malicherné starosti. Slunce tu bylo před nimi a bude tu i po nich. Jeho vnímání času je zcela pozměněné.
Desetiletí vypadají jako vteřiny. Každá erupce lávy na jeho povrchu je jeden nádech. A právě nyní s tím posledním velkým výronem lávy vyletělo do vesmíru ještě cosi víc. Malý kus pevného, ale rozžhaveného kovu, se vydal ohromující rychlostí vesmírem. Během několika sekund se ochladil. Měl téměř hodinu života, než nárazem udělal díru do trupu vesmírné lodě kroužící kolem planety Země. Bombardér, který se zrovna chystal k útoku, byl poškozen a zřítil se na povrch..
Exile Sun je nová desková hra, která vyzařuje horko a dští lávu na všechny strany. Jejím autorem je Eric A. Martin a my jsme se k ní dostali zásluhou distribuční společnosti Game Salute. Vyšla těsně před koncem roku 2012. Grafiku k celé hře vytvořil další Eric, tentokrát Eric J. Carter a tématicky Exile Sun zařadil Ryan Dalton.
Tahle vesmírná strategie je dalším z dítek komunitního financování na serveru Kickstarter. Zaujala spoustu hráčů a jména těch platinových (do této společnosti jste se dostali za určitý finanční obnos) jsou uvedena na začátku návodu.
V krabici s vaší vlastní soukromou hvězdou se ukrývá mapa celého solárního systému. Herní plán není uvnitř v jednom kuse, ale místo toho je pro něj připraveno sedm šestistranných dílků. Šest map systému a jeden centrální s obrázkem Slunce. Když je na začátku hry složíte, kolem nich ovinete šest rámečků, které do sebe zapadnou a zkompletují celý plán do velkého šestistranného formátu.
Na takovém hotovém herním plánu najdete jednotlivé planetární systémy pro každého ze zapojených hráčů. Kolem mapy krouží stupnice vítězných bodů, ale také stupnice určující pořadí hráčů umístěná na středu každé strany šestiúhelníkové mapy. Když se zadíváte zblízka na ohnivé slunce uprostřed, snadno rozeznáte nápisy. Slunce totiž v partii slouží jako rozhodčí a bude vám odměřovat čas pro celou hru.
Ale co by byl herní plán bez dalších součástek, které vám při vesmírných bitkách pomohou. Tentokrát najdete uvnitř figurky lodí! Konkréntě šedesát plastových miniatur a to přesto, že je ve hře jejich identita je skrytá podobně jako třeba ve Space Empires 4X (recenze). Každý z protivníků dostane desítku ve vlastní barvě. Dalších deset menších žetonů ve stejných barvách bude sloužit pro označování kolonií.
Jednotlivé žetony ale nebudou představovat jednu loď, ale bojové uskupení. Jeho složení budete držet v ruce a sestavovat z karet až do maximální velikosti pěti lodí. Celkem je zde osmnáct karet pro každého z hráčů, dohromady tedy 108 vesmírných lodí různých druhů. Najdete zde vlajkovou loď, fregatu i křižník. Každá má svoji specifickou sílu označovanou znaménky plus a mínus na křídlech nebo trupu.
Ale to pochopitelně není všechno. Jsou zde i společné balíčky agend a technologií. Identita jednotlivých hráčů pak bude stanovená na základě rasy, kterou si vyberou. Od ní dostanou kartu kolonie, která má pět slotů pro boj, ale také šipky napravo a nalevo, kam budete vykládat karty lodí. Pod názvem strany, za kterou budete hrát, najdete v řádku vypsanou také její specifickou dovednost, kterou budete moci v partii využívat.
Když už jsme se vlastně dostali k přípravě partie, tak si kromě těchto velkých karet hráči vezmou také figurku, karty a žetony lodí a také žetony kolonií, vše v odpovídající barvě. Vyberete si náhodně jednu z šestice map solárního systému, podle svých představ ji natočíte a přiložíte tak, aby se jednou stranou dotýkala dílku Slunce položeného uprostřed. Takto si připraví každý svoji část mapy. Části mapy, kde nikdo nesedí (pokud hrajete v méně než šesti hráčích), jsou ponechány prázdné.
Na středovém Slunci položíte černou figurku na políčko START. Celou mapu pak orámujete velkými dílky a na počítadlo připravíte jeden ze svých žetonů kolonie. Ze společných karet připravíte dobírací balíčky obrázkem dolů. Pouze z hromádky agend okamžitě odhalíte čtveřici karet, které vytvoří společnou nabídku, kterou se snaží hráči splnit. Vedle herního plánu položíte bojové karty, které jsme nezmínili při výčtu komponent. I těch je šest, pro každého z válečníků jedna.
Každý z hráčů získá náhodně jednu kartu technologie a agendy dobranou z balíčku. Začátek partie zastihne všechny zúčastněné národy připravené a vyzbrojené. Každý položí do svého systému jedno malé, střední a velké letectvo. Zbytek žetonů začíná v hráčově zásobě.
Posledním důležitým krokem je vytvoření zásoby karet. Do ruky si vezmete jednu kartu vlajkové lodi a loděnice. Ostatní karty rozdělíte na jednu hromádku obsahující křižníky (cruiser) a bitevní lodě (battle ship) – to je balíček designu (nalevo od karty národa) – a na torpédoborce (destroyer) a fregatz, umístěné napravo a vytvářející stavební balíček.
Ještě než začneme bojovat v otevřeném vesmíru, musíme si ujasnit několik věcí. Na Slunci najdete celkem tři kruhy – venkovní obsahuje deset políček, prostřední osm a vnitřní pouze šest. Tyto kruhy jsou určené pro konkrétní počty hráčů a podle toho se také liší doba mezi bojem a zásobováním. Můžete si totiž všimnout, že kruh je rozdělen dvěma výsečemi na poloviny. Každý z těchto zářezů obsahuje nápis boj (battle) nebo zásobování (supply). Pouze v těchto specificky daných momentech se mohou tyto dvě činnosti odehrát a mimo ně k boji nedochází.
Klasická kola nevyžadují po hráčích nic jiného, než že využijí svoje akce pohybu. Pak posunou figurku na sluneční kružnici času o jedno políčko vpřed nebo vzad (záleží na jejich volbě) a předají slovo protivníkovi. V případě, že postavička dojde na jednu z výsečí, nastává jedna ze speciálních fází, ke kterým se dostaneme později.
Nyní ale zpět k pohybu. Každý národ má v záhlaví karty kromě speciální akce také dvě čísla. Zatímco druhé označuje maximální počet lodí, které může hráč držet v ruce, první číslo je počet pohybových bodů, které může vojevůdce utratit v rámci jednoho svého tahu.
Pohyb lze rozdělit libovolně mezi všechny vaše jednotky, které se nachází na mapě. Výjimku tvoří ty loďstva, která čekají na vyřešení boje. S těmi pohybovat nelze. Náročnost pohybu se liší i ve vesmíru, takže zatímco vstup na klasické otevřené políčko stojí pouze jeden pohyb, pole asteroidů vyžaduje dva. Naopak obchodní cesty váš přesun urychlují, stejně jako intergalaktické brány.
V rámci svého tahu můžete také zaútočit na soupeřovu jednotku tak, že svůj žeton položíte na jeho. Souboj může zahrnovat vždy pouze dvě vojska, která od chvíle, kdy se potkala, budou čekat na vyhodnocení souboje. Pohyb lze utratit i za skenování soupeřova loďstva z bezpečné vzdálenosti. V takové chvíli se můžete tajně podívat na skrytou hodnotu (pohybující se od tří do pěti, podle síly letky) jednoho soupeřova žetonu.
Na začátku každého kola (včetně prvního – proto jsme při přípravě nemluvili o volbě pořadí hráčů) dochází k události zásobování. Ta znamená v první řadě opravu vašich základních lodí – tedy loděnice a vlajkové lodi. Pak si hráči v pořadí podle získaných vítězných bodů od nejnižšího vybírají svoje herní pořadí pro následující kolo až do další fáze zásobování. S každou pozicí je navíc pevně svázaný také počet zásobovacích bodů k dispozici.
Ty hráči obratem použijí a rozdělí všichni současně a tajně mezi čtyři možnosti. Design, stavění (build), výsadek (deploy) a výzkum (research). Rozdělení bodů naznačí za pomoci žetonů a všichni společně svá rozhodnutí odkryjí. Pak je třeba je provést jednotlivé možnosti. Hráči mají dva balíčky karet – design a stavění. Nově vyslat lodě do boje může ale pouze s využitím stavěcí hromádky.
Za pomoci akce design může hráč přesunout horní kartu designu do balíčku pro stavění. Cílovou hromádku pak zamíchá a navýší svoje šance v budoucích bitvách. Mezi návrhy jsou totiž silnější lodě, které musíte nejdříve připravit k použití. K tomu, aby je mohl využít, je musí ale nejdříve postavit – tedy získat do ruky. Pouze odsud může lodě využívat při válce.
Pokud jste si vybrali akci výsadek, můžete vzít jeden ze svých žetonů letky (síla závisí na vás) a položit jej na mapu. Nové lodě lze postavit buď na oběžné dráze vaší planety, nebo vedle loděnice, kterou pro tento účel musíte na okamžik odhalit, aby vám soupeři věřili. Za výzkum si hráč dobírá karty technologie, které bude moci využít ve svůj prospěch.
Ovšem žádný vesmírný generál nemůže vyhrát bez boje. A právě proto jsme si právě tuto zásadní akci nechali na závěr. Velikost letek zatím zůstává tajná, ale hráči mohou použít libovolné karty z ruky a vyberou z nich lodě, které budou v této bitvě bojovat. Navíc lze podle počtu lodí v letce dobrat také karty ze společného balíčku útočných lodí se základní silou. Pak mohou oba současně karty rozdělit ke svým bojovým deskám.
Útočná síla každé strany je daná součtem koleček na vašich lodích. Každý kroužek přidává vaší lodi sílu dvě. K tomu přičtete nebo odečtete bonusy za všechna plus a mínus, která jsou uvnitř kroužků nakreslená. To umožňuje lodím mít nejen sudé, ale i liché hodnoty síly. To ale stále neznamená, že jí budete útočit.
Druhá fáze boje začíná opět skrytě. Hráči současně rozdělí získané body síly mezi obranu a útok. Mohou útočit na konkrétní lodě, protože je vidí vyložené. Bojová karta má pro každou z lodí v soupeřově i vaší formaci jeden chlíveček. Dohromady jich je deset. Sílu můžete rozdělit libovolně podle svého přání mezi útok a obranu. Jediné omezení zní, že v jednom políčku nesmí být více než osm bodů síly.
Nyní je na čase rozdělit lodím poškození. U každé lodi porovnáte svoji rozdělenou obranu vůči soupeřově útočné síle vedené právě na tuto loď. Za každý bod, kterým síla útoku přesáhne obranu, musíte žetonem kolonie překrýt jedno kolečko na lodi. Ta je poškozená a oslabená do dalších bojů. Pokud zakryjete i poslední kolečko, je okamžitě zničená a vrací se zpět do svého původního balíčku.
A jaká je odměna za vítězství v boji? Sladká. Hráč, který dominoval v bitvě u planety nebo zničil soupeři jeho vlajkovou loď, získává odměnu v podobě položení žetonu na kartu bonusové mise. Současně také může díky výhře v bitvě splnit úkol na některé z veřejných agend.
Na konci boje vždy nastává chvíle pro bodování. Hráči dostávají body za různé úkoly – například za udržení svých domovských planet, základních lodí, splněné agendy nebo bonusové mise. Každá splněná agenda je pak nahrazena novou pro další kolo.
Partie končí ve chvíli, kdy protivníci odehrají předem stanovený počet kol. Podle délky hry lze nastavit na dva až čtyři cykly. Na konci partie jednoduše vítězí hráč, který nastřádal za svoje úspěchy nejvíce vítězných bodů.
Exile Sun představuje ve svém průběhu několik unikátních myšlenek, které vás zaujmou a budou bavit. Tou první je už samotné sledování času ve hře. To záleží na hráčích, kteří mají také dokonalou kontrolu nad jejím průběhem.
Náhoda je zde přítomná pouze jako doplněk vaší strategie. Potřebujete mít trochu toho štěstí, abyste si z balíčku stavění vylosovali tu správnou kartu. Jenže ji tam musíte mít připravenou. Ale i s dalšími loďmi lze snadno bojovat, protože je pouze na vás, které využijete k samotné bitvě.
Ale není to nic jiného, než samotný boj, kde Exile Sun exceluje a září jako opravdové Slunce. Tajná velikost letky na začátku vám dá zabrat při výběru lodí, které se zúčastní konfliktu. Nejste omezení jen na svoje vzácné křižníky, ale můžete použít i postradatelné společné letky nájemných žoldáků. Ty se postaví na libovolnou stranu, ale jejich síla není kdoví jaká. Navíc stále platí, že při každé bitvě musíte použít alespoň jednu loď z ruky.
Překvapení tady můžete zabránit pomocí skenování. Je dobré občas nějaký ten bod obětovat. Tuto informaci získáte pouze pro sebe, ale musíte dobře sledovat plán a pamatovat si, který žeton vlastně co znamená. Na mapě se kromě opravdových letek mohou pohybovat i návnady, které ve skutečnosti mohou mít za cíl jen odlákat pozornost.
No, a pak je tu druhá fáze, ve které nažhavíte lasery a začnete pálit ze všech děl. Jenže nesmíte zapomenout na zadní vrátka. Právě z toho důvodu tu je tajné rozdělování bodů síly nejen mezi útočné cíle, ale také do obrany. Čím víc budete chtít být destruktivní, tím musíte počítat s většími ztrátami ve vlastních řadách. Skvělé, atmosferické a neuvěřitelně napínavé. Přesně takové jsou bitvy.
Ale to není zdaleka všechno. Nesmíme zapomenout na těžkou volbu mezi pořadím tahu a počtem zásobovacích bodů, nebo nádech budování balíčku, který si obohacujete o nové lodě.
Délka partie se liší podle počtu hráčů, kteří se účastní. Ve dvou a třech využíváte vnitřní kruh a všechno je u konci ani ne do hodinky. Ve větším počtu se ale partie protahuje. Některé bitvy lze sice řešit současně, ale zdaleka ne všechny. Přesto se partie může v krajním případě protáhnout na 180 minut, ačkoliv nám osobně se to nestalo. Všechny naše bitvy byly u konce do 2 hodin od začátku.
Bohužel přesto, že partie nakonec netrvá až tak dlouho, někteří hráči se často ocitnou mimo dění. Pokud ostatní bojují a vy je jen sledujete, může se vám stát, že budete několik minut jen čekat, až se rozhodnou bitvy ostatních. A to může mnohým hráčům pokazit zážitek.
Téma je trochu zavádějící. Exile Sun se tváří jako vesmírná strategie, ve které se vaše civilizace rozvíjí a vy prozkoumáváte vesmír v čele jejího loďstva. Ve skutečnosti se však jedná o velmi bojově zaměřenou hru, ve které jde všechno ostatní stranou. Většina agend je zaměřená na vítězství v bojích nebo na dobytí území.
Navíc pravidla jsou trochu zvláštně poskládaná a při učení máte problém se v nich zorientovat. Některé informace nejsou tam, kde byste je čekali. Nakonec ale Exile Sun funguje jednoduše, a jakmile hru umíte, ostatní ji naučíte poměrně rychle.
A pak je tu časovací mechanismus. Je zajímavé umístit boje pouze na konkrétní pozice. Díky tomu se hra nezasekává tak často. O to víc soubojů však musíte absolvovat, až k tomu dojde. Vznikají ale nové rozhodovací problémy – mám zaútočit už teď a minimálně na jedno kolo (vzpomeňte, že figurka na času se může vracet!) se vzdát své letky nebo počkat a riskovat, že soupeř uteče?
Exile Sun je hrou, která bez pochyby vzbuzuje emoce. V naší redakci byla většina z nich pozitivních. Několik nespokojených hráčů se ozývalo s tím, že je hra příliš dlouhá, boje často trvají dlouho a karty technologií jsou nevyvážené. Ale mnoho z nás si prostě a jednoduše užívalo odhadování soupeře, neustálé bitvy a sci-fi dobývání. Záleží tedy jen na vás, na kterou stranu se přidáte. Než si ale Exile Sun koupíte, raději si jej někde vyzkoušejte.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Eric A. Martin |
Ilustrace | Eric J. Carter |
Vydavatel | Game Knight Games |
Rok vydání | 2012 |
Počet hráčů | 2 - 6 |
Herní doba | 180 |
Minimální věk | 14 and up |
Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (8 voters) |
Kategorie | Fighting, Science Fiction |
Mechanismy | Deck, Bag, and Pool Building, Hand Management, Hexagon Grid, Open Drafting, Secret Unit Deployment, Variable Player Powers, Worker Placement |
Rozšíření | Exile Sun: Race for the Gate Expansion, Exile Sun: Tech Interrupt Cards |
Rodina | Crowdfunding: Kickstarter |
Více o hře.
+ miniatury vesmírných lodí
+ tajná velikost lodí, identitu určujete až hraním karet
+ při boji rozdělujete sílu svých lodí, útočíte na konkrétní lodě i bráníte
+ zajímavý mechanismus měření času
+ málo náhody
+ zaměření na bitvy
+ pořadí si volí sami hráči a podle toho získávají body k vylepšení
+ parádní zpracování
- dlouhá herní doba
- není zde žádné objevování, ani vylepšování
- místy nepříliš dobře složená pravidla