Recenze: 1969 – vzhůru na Měsíc

Hvězdy jsou daleko. To všichni vědí. Ale Měsíc, to je něco jiného. Ten je téměř na dosah. Stačí natáhnout ruku a skoro se můžete dotknout jeho povrchu, ucítit chlad čišící z kamenitého podloží v jeho nejroztodivněji tvarovaných kráterech. Není tam život. Zatím. Dokud lidé nepřetransformují naši oběžnici k obrazu svému.

Ale teď se píše rok 1963 a všechno to jsou jen fantazie. Nejblíže vám je výlet do kosmu. Podívat se na oběžnou dráhu! To by bylo něco. A pak vykročit ještě o krůček dál. Ale raději nebudeme předbíhat. Pěkně se vraťte ke své vědecké práci, a když se budete dost snažit, třeba jednou stanete na povrchu Měsíce a budete moci prohlásit: „Je to malý krůček pro člověka, ale velký krok pro lidstvo.“

Můžeme snít. Alespoň hra s názvem 1969: Board Game nám to na chvíli dovolí. Funguje totiž trochu jako stroj času a přesune nás opravdu do šedesátých let minulého století, když všechna naše moderní technika byla jen a pouze v plenkách. Autoři hry jsou rovnou čtyři: Andrea Crespi, Lorenzo Silva, Lorenzo Tucci Sorrentino a Aureliano Buonfino. Grafiku k finální verzi připravil Giulia Ghigini. Ačkoliv jako hlavní autor na krabici je uvedeno pouze jméno Andrea Crespi.

Hra 1969 vznikla a do světa se rozletěla na křídlech společnosti Cranio Creations. Její zásluhou jsme si mohli zahrát na šedesátá léta i u nás v redakci. Deskovku můžete naštěstí pořídit i v českých internetových e-shopech, například u Fantasyobchodu, a jestli to budete chtít udělat, v tom rozhodnutí nám pomůže snad i naše recenze.

Pokud jste hru právě teď objevili, potěší vás, že na víku je povrch měsíce pokrytý lidskými stopami. A na pozadí najdete Zemi s vycházejícím Sluncem za zády. Prostě krásný pohled, který potěší nejen oko každého astronauta, ale i dobrodruha.

Co vám pomůže k tomu, abyste se opravdu cítili, jako ve skafandru někde tam venku v beztížném stavu? Tak v hlavní řadě je to herní plán, který vás na začátku zaujme svým naprosto originálním zpracováním. V horních dvou třetinách najdete řadu tras, které jsou seskupené do čtyř hlavních misí – výzkum, výstup na orbitu, bezpilotní let na Měsíc a pak především misi na lunu i s lidskou posádkou a výsadkem.

V jeho spodní části je nejen zásobník na karty a ukazatel aktuálního roku (hra se odehrává v letech 1960 až 1969), ale především náborová oblast pro vědce s touhou pracovat pro NASA. Jedním z nich jste byli kdysi i vy, ale teď vedete celý výzkum a úspěch či neúspěch mise leží právě na vašich zádech a rozhodnutích.

Tyto vědce uvnitř krabice představují barevné kostičky čtyř různých barev. Jsou zde bílí základní, modří zelenáči, zelení slavní a desítka červených géniů. Dohromady tak s desítkou černých špionů tvoří sílu osmdesáti pracovníků, kteří vaši raketu dostanou všude, kam si jen umanete. Pokud všechno půjde dobře.

Kromě nich v krabici najdete ale také dvojici herních plánů pro každý z pěti zastoupených národů. Nechybí zde USA, ani Rusko, společníky jim dělá Kanada, Francie a Německo. Žádná Čína ani Indie. Kdo by za ně chtěl hrát? Jen dvě miliardy hráčů..

Pak tu máme ještě bankovky představující hotovost ve hře. Takové papírky bychom si ale také nechali líbit. Mají totiž hodnotu jednoho a pěti milionů. Není důležité jaké měny. Spolu s žetony vlajek najdete v kartonovém archu také desítku bonusových žetonů, jeden žeton Měsíce, další sloužící jako ukazatel tahu, ale především pětici raket! Ty mají v dolní části zářez, do kterého napříč připevníte druhou část a tím získáte regulérní figurku, která bude označovat váš postup misemi.

Chybí nám ale pořád ještě 39 karet inteligence. Ty vám pomohou v cestě hrou a podpoří jednotlivé vaše rozpracované projekty. A pak tu máme ještě pětici bílých kostek, které na sobě mají nakreslené barevné puntíky – modrý, zelený a oranžový. Jejich význam si vysvětlíme později, teď je čas se připravit na partii.

Každý z hráčů si vybere zemi, kterou by chtěl reprezentovat. Od ní si vezme osm žetonů s vlajkou, vesmírnou loď a samozřejmě také dvojici herních plánu. Na jednom je znázorněný obrázek rakety s možnými vylepšeními. Na druhém pak základna a upgrady, které může hráč použít při svých misích ze země a podpořit tak jejich úspěch.

Do začátku hráči nedostanou zatím žádnou hotovost. Místo toho pouze jednu vlaječku umístí na trasu běžící kolem celého herního plánu. Ta se používá ke sledování vítězných bodů získaných v průběhu partie. Druhá začíná svoji pouť už rovnou na hlavní misi k Měsíci, která je vaším nejtěžším úkolem. Každý z hráčů položí svoji vlajku na startovní políčko.

Všichni vědci (kostičky) začínají svoji práci na herním plánu v zásobě. Rozdělíte je podle barvy triček pánu inženýrů nakreslených na plánu. Žeton kol položíte na ukazatel na rok 1963, kdy celé vaše snažení začíná a bude se odehrávat následujících sedm let. V tom vám pomohou také karty, které leží zamíchané na hromádce v levém dolním rohu plánu.

Hráči na začátku každého tahu získají určitou pevně danou hotovost. Ta je určena políčkem konkrétního tahu. V prvním kole tak dostanou přesně 12 milionů a je pouze na jejich rozhodnutí, jak je rozfofrují. Právě to je totiž náplní další fáze tahu. Za miliony můžete najmout vědce nebo si koupit karty. Cena karet je pevně daná (2 miliony), zatímco vědci se liší podle svojí odbornosti a hodnotu najdete napsanou přímo na plánu.

Jakmile některého z nich najmete, musíte jej okamžitě přidělit na práci. To znamená vzít kostičku a položit ji na libovolné místo na výzkumných deskách. JE pouze na něm, jestli jej přidělí k raketě nebo ponechá ve velícím středisku. Na jednu práci mohou být přiřazeni dva vědci, ale nesmí mít stejnou úroveň.

Právě vaši pracovníci vám pomohou ve třetí, závěrečné fázi kola. Tou jsou mise. Hráči se vždy mohou svobodně rozhodnout, jestli se chtějí pokusit o některou z misí nebo ne. Ale vzhledem k počtu pouze sedmi kol v celé partii doporučujeme to zkusit v každém kole.

Na start si musíte vyhradit finanční prostředky, které okamžitě zaplatíte do banky. Krom toho musíte ale také disponovat dostatečným vybavením, které je vždy nakreslené pod misí. Na konci kola tuto misi uzavřete, ať už jste byli úspěšní nebo ne a položíte nad ni svoji vlajku. Ta vám zakazuje pokusit se o stejnou misi znovu. To ale neznamená, že byste nemohli zkoumat něco jiného nebo se pustit na orbitu Země jinou ze tří dostupných cest.

Úspěch vašich misí určí hod pěticí kostek. Tedy náhoda. Ale tu můžete ovlivnit a zkombinujete ji se všemi dostupnými schopnostmi vašich inženýrů. Odečtete od sebe počet zelených a červených puntíků a k nim přičtete všechny bonusy od vašich vědců, kterých se daná mise týká. Za každý bod můžete postoupit svojí raketou ze startovního políčka vpřed.

Mohlo by Vás zajímat

pro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: Válka květů – hra vonící po pylu a jarní rose

Ale ještě, než je vyhodnocen úspěch mise, mohou nyní hrát všichni hráči svoje akční karty. Nejdříve všichni ostatní hráči vyloží před sebe libovolný počet karet, ale obrázkem dolů, takže neznáte jejich hodnoty. Ty se mohou pohybovat mezi jedničkou až trojkou. Na závěr je řada na vás, abyste se pokusili svoji raketu postrčit víc vzhůru. Ale může se také pohybovat zpět, pokud vás protivníci součtem akčních karet překonali.

O součet znovu posunete raketku a teď už je opravdu jasné, jak všechno dopadlo. Jednoduše si zaznamenáte počet bodů odpovídající pozici, na kterou jste se dokázali s vaší raketou vyšplhat. Jakmile všichni hráči odehrají jednu svoji misi, končí rok a posunete žeton.

Partie končí ve chvíli, kdy žeton dorazít k roku 1969. Ten znamená poslední kolo. Ještě můžete získat bonusové body, pokud se vám podařilo najmout slavné vědce. Hráč s nejvyšším ziskem se stává vítězem a astronautem dne.

1969 je hra, která vás zaujme svým tématem. Koho by nefascinoval vesmír? A co teprve šance ukousnout si svoji porci slávy v jeho dobývání? A když k tomu dostanete ještě opravdovou raketku, ani vám nebude vadit, že ve skutečnosti hrajete vědce, který zůstane na zemi a pouze figurku posouvá svým snažením na obrovské obrazovce vpřed.

Výsledek partie je určený především vaší schopností hospodařit s omezenými finančními prostředky. Za ně musíte nakupovat velice nákladné vědce, ale především získávat body. A to nelze jinak, než splněnými misemi. Jenže vstup do nich stojí velké obnosy v hotovosti. A kde je vezmete, když jste zrovna nakoupili toho génia?

Jednotliví vědci mezi sebou mají pochopitelně rozdíly. Zatímco zelenáči jsou levní, na konci partie vás bude každá taková fialová kostička stát rovné dva vítězné body ze skóre dolů. Naopak červení géniové se počítají za dva, kdykoliv určujete bonusy pro své hody. A to je velice důležitá vlastnost. Bílí nejsou ničím zajímaví a slavní zelení vám naopak body na konci partie přidávají, ale jejich cena je v podstatě dvojnásobná oproti základním.

U některých výzkumných pozic můžete získat i bonusové místo pro třetího vědce. Tento žeton obdržíte ve chvíli, kdy koupíte a položíte na soupeřovu desku některého ze špionů. Navíc soupeř za tuto kostičku na konci partie ztratí jeden bod.

Největší tíha hry leží na misích a jejich plnění. A už tady za vás rozhodne náhoda. Musíte mít velice dobře zajištěnou pozici vědci, abyste misi a investované peníze zcela nepromrhali díky neposedným kostkám. Dávejte ale také dobrý pozor, jaké karty máte v ruce. Soupeři se vám nejspíš pokusí uškodit a posunout vaši raketu zpět dolů na trase, pokud ucítí šanci. A tím vás připraví o hromadu vítězných bodů.

Cílem partie je samotný let na Měsíc. Na něj se můžete v průběhu připravit a posunout svoji vlaječku o kousek kupředu. Pak ale musíte klasicky zkusit celý okruh obletět na jeden zátah. A to není jednoduché. Proto se budete o takovéto kousky pokoušet až v posledním kole.

1969 nabízí strategii, ale především management financí. Ve hře je ukrytý poměrně velký potenciál na konflikty, pokud jsou hráči ochotni jej využívat. Hra je k tomu nenutí. Přesto je v plnění misí dostatek náhody, aby vám překazil všechny strategické plány. 1969 není nijak výjimečnou hrou, pokud se týká mechanismů nebo zážitku. Zajímavé je téma. A pokud vás láká, pak ji vyzkoušejte.

Recenze: 1969 – vzhůru na Měsíc

1969 je strategickou hrou, která vás zaujme na první pohled tématem, ale také krásným zpracováním. V partii se utkají o vítězství vesmírné velmoce s trpaslíky, jako je Německo nebo Francie. Hráči najímají vědce, které přiřazují na jednotlivé práce. Ale vesmír je plný náhody a nečekaných událostí, takže úspěch jednotlivých misí bude záležet kromě kvality vašich lidí také na výsledcích hodu kostkou. A to se do téhle jinak strategické hry příliš nehodí. Váš pohled potěší krásné grafické řešení horní části herního plánu i elegantní kartonové raketky. K dispozici máte různé druhy vědců, každý je jinak finančně náročný, ale také jinak šikovný. Investované bankovky se vám tak nakonec nejspíš vrátí. Zajímavé je, že každé kolo se můžete pokusit splnit nějakou misi, která začíná na zkoumání potřebného vybavení a zahrnuje i dosažení orbity. To jak skončí ale nerozhodne jen štěstí, ale také vůle vašich protivníků, kteří vám mohou hraním karet škodit. Velké finále je cesta na Měsíc, kterou ale můžete zkusit až v posledním roce a máte na to jediný pokus. Není tak elegantně vypointovaným vrcholem hry, jak by mohla být. Navíc jednotlivé partie vám budou připadat hodně podobné a to je trochu škoda. Ve výsledku je tedy cesta na Měsíc v roce 1969 pouze průměrnou strategickou hrou, která si vás nemá čím připoutat, snad s výjimkou svého zpracování.

Klady:

+ lákavé téma
+ figurka raket
+ krásně zpracovaný plán
+ každé kolo zkoušíte nějakou misi
+ kostky lze ovlivňovat
+ hráči si navzájem mise sabotují
+ více druhů vědců

Zápory:

- vaše výsledky nakonec ovlivní náhoda
- mise na Měsíc není tak vrcholné zakončení, jak by mohlo být
- partie jsou jedna jako druhá

2