Jsou zelená a vypadají mírumilovně. Přesně tato slova se Bombíkovi vybavila ve vzpomínce, kdy se poprvé setkal s prasátky. Přestěhovala se k jejich stromu z velké dálky a zabydlela se v nedalekém bahnitém jezírku. Kvíkavé hlasy a kulatá, nevinná očka. Na první pohled ideální sousedi. Jenže pouze do chvíle, než se začala ztrácet vajíčka nakladená do hnízda.
Nejdřív si všichni mysleli, že to dělají nějací predátoři s křídly. Třeba kukačka nebo straka. A tak ptáčci postavili hlídky. Netrvalo dlouho a pod příkrovem tmy se připlazilo jedno z prasat. Neuvěřitelně hbitě vyšplhalo do koruny stromu a pak se opatrně, s kopýtky zaklesnutými do jednotlivých větví, natáhlo pro jedno vajíčko.. Past sklapla, jenže prasátek je mnohem víc a ptáčci potřebují pomoc!
Prasata žerou vajíčka? Ve Finsku určitě ano. Právě odsud svůj nápad války mezi dvěma zvířecími rody okopírovali autoři počítačové hry Angry Birds, firma Rovio. Ta se velice rychle rozšířila na všechny myslitelné platformy a jedná se dnes o jednu z nejznámějších a nejpopulárnějších značek. Vyskakují na nás všude – třeba plyšoví a nejnověji dokonce na kartičkách v Albertu.
A tak byl čas, aby se kromě akční deskové hry Angry Birds (recenze), podívali ptáčci také do světa karet. Právě tohoto úkolu se chopil výrobce Nelostuote Oy z Finska, který ji pod značkou Tactic vydal. Kromě loga licencovaného Rovio Entertainment na krabičce ale najdete také zastoupenou českou společnost Albi, která krabičky přináší na poličky českých obchodů.
Tentokrát se však jedná rovnou o dvojici krabiček, které jsou na sobě nezávislé. Základní Angry Birds, a pak také velice moderní, nové a populární Angry Birds Space. Prasátka pozvedla svoji válku do vesmíru, do světa beztíže, vesmírných lodí, superschopností, laserových mečů a Síly.
Samotné krabičky vás na první pohled zaujmou. Svojí velikostí odpovídají kartám uvnitř a bez problémů je zastrčíte i do větší kapsy. Samotné balení ale nemá víko nebo otevírání ze strany. Dokola plastové okýnko s kartami obepíná ze všech stran modrý plastový rámeček. Díky němu rámečku také obě vydání her snadno rozlišíte – pozemský příběh lemuje barva červená, zatímco vesmírná sága má modrou.
Hry se tak velmi dobře přenáší, protože vám karty snadno nevypadnou. Ale jak se k nim vlastně tedy dostaneme? V rámečku je průhledná plastová přihrádka zasazená na dvou kolíčcích a díky tomu je možné ji do jedné strany pootočit a karty jednoduše vysypat.
Uvnitř se ukrývá na první pohled nepříliš lichotivý a velký počet 33 karet a jeden malý lísteček s pravidly. Na jedné straně najdete češtinu, na druhé pak jazyk našich slovenských sousedů. Na kartách najdete nejrůznější (a co je mnohem důležitější, tak na každé kartě jiné!) ilustrace. Kolem dokola se pak potuluje celkem čtveřice čísel.
V levém horním rohu je to nejdůležitější – síla daného ptáčka nebo prasátka. Dole jsou pak čtyři další čísla – rychlost, přesnost, směr a počet vajíček v hnízdě. Ačkoliv ten poslední údaj je trochu zvláštní a nějak nevíme, co má vlastně se samotnou bitvou společného, všechny jsou důležité a pohybují se na stupnici od nuly do sta.
Každá postava má ještě v záhlaví uvedené svoje jedinečné jméno, ať už to je Stella, Chuck, Bubbles nebo Matylda. Z toho vidíte, že nápisy nejsou počeštěné. Abychom vás o tom ujistili, stačí zmínit jednu kartu ze záporáckých postav – Helmet Pig, tedy Prasátko v helmě. Čeština tedy je na krabici, ale samotné karty zůstávají anglické.
Počeštění totiž bylo více než jednoduché. Jakmile vysypete karty, zjistíte, že v přihrádce je nasunutý tvrdší papír prohnutý ve tvaru U. Ten kopíruje rozměry samotné krabičky a představuje právě to počeštění. Ale samozřejmě nechybí ani pravidla, která vás naučí, jak naštvané ptáčky hrát.
Ještě než se ale do partie a hodnocení pustíme, zmíníme jednu důležitou věc ohledně karet. Ty nemají totiž zdaleka stejnou zadní stranu. Naopak na každé z nich se nachází různě velká a náročná pyramida z ledu, dřeva nebo kamene. A vy ji budete v průběhu hry využívat, mají ji totiž všichni, včetně samotných prasat.
Pravidla jsou jednoduchá a na první pohled vás trochu vyděsí. Pokud je totiž budete číst pěkně od začátku a spojíte si první věty s čísly na kartách, leknete se, že by před vámi mohla stát vylepšená válka ve stylu Šmoulů z Alberta.
Ona se totiž v prvním odstavečku „Jak hrát“ hra opravdu tváří přesně stejně. Na začátku dostane každý z protivníků rozdělené karty rovným dílem. Třiatřicet děleno čtyřmi není zrovna moc (konkrétně osm), což už nás samo o sobě trochu varuje.
Ale pak pravidla začnou hovořit o tom, že hráč, který se dostane na tah, vezme horní kartu a zvolí vlastnost, ve které se chce s ostatními utkat. Pokud vyhraje, všichni ostatní mu dají svoje karty a on si je položí pod svůj balíček. Ve chvíli, kdy dojde k remíze, karty zůstanou v banku a shrábne je hráč, který jako první uspěje. Hra pokračuje tak dlouho, dokud není pouze jeden hráč vlastnící všechny karty světa Angry Birds.
Nebojte se, opravdu to není všechno. Pravidla naštěstí mají ještě jednu kličku, která nás odvede od staré dobré války alespoň pár krůčků stranou. Ten pocit z přebíjení čísel zůstane. Ale zpět ke hře.
Získané karty mají pro vás ještě jeden velký smysl. Stavíte z nich konstrukce, kterými bojujete proti prasátkům. Ve chvíli, kdy v některém kole zvítězíte, podíváte se na zadní stranu svých karet. A to ještě předtím, než si je zamícháte do svého balíčku.
V případě, že před sebou ještě žádnou rozdělanou stavbu nemáte, je na vás, abyste si zvolili materiál. Může to být led, dřevo nebo kámen, záleží jen na vás. Od této chvíle ale ke konstrukci nemůžete přidávat žádný jiný druh staveb, než ten zvolený. Vaše bojová věž by se měla na konci skládat ze tří karet. Aby byla budova kompletní, potřebujete prasátko, která položíte nahoru. I to však musíte vyhrát nad soupeři.
Dočkali jste se katapultovacího kola. Pro souboj je nyní důležitá hodnota katapultu (nebo možná spíš praku), která je uvedená na kartě prasete v levém horním rohu. Majitel věže jej chce mít co nejvyšší. Oznámí jej soupeřům a ti se je snaží, za pomoci vrchní karty svého balíčku, přebít. Vítězova odměna se liší.
Pokud uspěl hráč se stavbou, získá zpět do balíčku tyto karty, ale také všechny horní karty z hromádek soupeřů. Jestliže ale vyhrál někdo jiný, stavba zůstává nedotčena. Výherce dostane jen prasátko a horní karty od ostatních soupeřů.
Jak už jsme říkali, partie končí ve chvíli, kdy je ve hře poslední hráč s kartami. Všichni ostatní prohráli a byli zašlapaní prasečími kopýtky do hlíny. Styďte se, takoví hrdinní ptáci a prohráli jste s hloupoučkými prasaty.
Angry Birds karetní hra není žádná věda. Základním mechanismem zůstává populární, známá, ale bohužel také vysoce náhodná válka. Hráči mají ovšem oproti klasickým kartám možnost volby jednoho ze čtveřice čísel. Každý z bojovníků je lepší v něčem jiném.
Podle úspěchu Šmoulů z Alberta jsme už ale předem předpokládali, že děti to bude bavit. A opravdu. Nevíme, do jaké míry za to může zařazení jejich oblíbených postaviček a ilustrací na karty, ale děti se u této jednoduché hříčky dobře baví.
Bohužel na její jednoduchost obsahuje záludná pravidla pro katapultovací kolo. Ve snaze udělat hru zajímavější, to tvůrci možná o kousek přehnali. Mnohem větší nedostatky ale najdeme jinde.
Tak především je tu náhoda, která číhá za každým rohem. Jsou zde sice možnosti volby, ale žádnou z nich si nemůžete být jistí a je to střelba naslepo. Totéž platí i pro katapultovací kolo.
Pak tu je už zmiňovaný počet karet. 33 je prostě malé číslo především pro větší počet soupeřů. Ve dvou karty stačí na napínavý duel, ale ve čtyřech se dostane některý ze soupeřů mimo hru opravdu rychle. A pak hrozí, že bude dlouho pozorovat ostatní, jak se přebíjejí a konec v nedohlednu. S přimícháním druhého balíčku už hra nabírá na obrátkách i ve čtyřech. Hráči hrají proti všem a útočí na sebe navzájem každé kolo, takže všichni mají pocit, že jsou do partie zapojení.
Co si ale na této hře stejně získá srdce dětí, je grafika. Pěkné ilustrace odpovídají hře a jsou stále stejně roztomilé. Ale ani se zajímavým systémem krabičky na karty a malými přenosnými rozměry Angry Birds díru do světa neudělají. Stahuje je dolů malý počet karet, náhoda a překombinovaná pravidla. To ale nemění nic na tom, že menší děti se u ní dobře pobaví a jako varianta Války to nakonec není zas tak špatné..
+ téma oblíbené hry
+ moc pěkné ilustrace
+ originální krabička
+ jednoduchý princip založený na oblíbené válce
+ vhodné pro ty nejmenší, kteří začínají počítat
+ snaha o obohacení herního zážitku
- málo karet
- na jednoduchou hru složitější katapultovací kolo
- náhoda
Když zakoupím dva balíčky lze je spojit a hrát třeba ve 5-6 lidech? Díky, Jarda
Nevidím v tom problém 🙂 Dušan
0