Jezdci ji uctívají. Inženýři a mechanici se jí bojí. Legendární závodní trať v Monze nabízí adrenalin, rychlost i důmyslné zatáčky v tom správném mixu. Když se na startovním roštu začnou zahřívat motory a závodníci usednou k volantům, jdou ale veškeré obavy stranou. Je čas závodit na jedné z nejslavnějších tratí světa.
Právě podle této italské legendy pojmenoval svůj nápad Jürgen P. K. Grunau, který vytvořil hru Monza. Ta vznikla pod záštitou společnosti HABA už v roce 2000, a tak se nyní po dvaceti letech závodních úspěchů dočkala své přepracované výroční edice. Ilustrace zpracoval Tobias Dahmen a novou verzi ladil Markus Singer.
Protože se jedná o speciální edici, musí to hlásat už obal. Závody tedy najdeme v kovové krabičce s prolisovaným víkem, na kterém nechybí dvě formule na cílové rovince. A po otevření si hráči musí nejdříve vybrat stranu herního plánu, na kterém chtějí závodit. Současně tím určí i náročnost a dobu, která je potřeba k dokončení.
Každý z účastníků si vybere jeden závodní vůz a postaví jej na startovní čáru, tedy na velké bílé pole. K tomu je třeba připravit pro hráče trofeje, a to tolik kusů, kolik je účastníků závodu. Pak už stačí připravit sadu šesti kostek a jde se závodit.
Hráč, který je na tahu, vezme celou sadu barevných kostek a hodí s nimi. Poté se pokusí vytvořit po trati barevnou řadu začínající na jednom z políček, která sousedí s jeho vozem. Kostku lze položit pouze na políčko stejné barvy. A pokud se podaří hráči poskládat nepřerušenou řadu polí, která se dotýkají, může po ní přesunout svůj závoďák kupředu.
Každé následující políčko musí být blíž k cíli. Pokud toto pravidlo hráč dodrží, může také měnit dráhy a vyhýbat se tak překážkám. Soupeře není třeba objíždět, a dokonce lze vystrčit protivníka z jeho pozice, pokud na ní hráč skončí.
Ve svém tahu obvykle hráč nevyužíje všechny hozené barvy, ale jakmile už řadu dál nelze navázat a auto se přesunulo na pozici poslední kostky, je na tahu další hráč. Tak se posouvají všichni dopředu až do momentu, kdy první vůz protne cílovou čáru. Ostatní mají šanci ještě dohrát aktuální kolo, aby všichni měli stejně tahů. Pokud ještě někdo dorazí do cíle, je vítězem ten, kdo v posledním tahu potřeboval méně kostek.
Monza by byla klasickou závodní hrou nebýt barevných políček a kostek. Ty všechno mění. Najednou je to snad jediná závodní hra, ke které nepotřebujete počítání, ale můžete létat po trati i s dětmi předškolního věku. To dělá z Monzy naprosto jedinečnou zábavu.
Navíc je v pravidlech popsaná ještě i druhá, komplikovanější verze. V té dostanou hráči špetku taktických možností, kterými mohou situaci na plánu ovlivnit. V základu se závod odehrává stejně, jen si mohou hráči jednou za celou partii hodit dvakrát některou kostkou nebo využít bonusové žetony jako jeden bod dané barvy. Tím se snižuje vliv náhody, protože chybějící barva lze jednou za celou partii doplnit. Ale ještě k tomu existuje takzvané turbo, které získá hráč za to, že dokáže využít ve svém tahu všech šest kostek.
Nejenže ale hra je jednoduchá a přístupná pětiletým závodníkům, ale k tomu ještě skvěle vypadá, a to včetně nádherných dřevěných autíček a kostek s barevnými puntíky. Závodí se jen jedno kolo, a to je pěkně krátké, takže partie je odehraná za patnáct minut a není čas se začít nudit. Závodění to je zábavné, jak se hráči snaží předjíždět a situace se neustále přelévá. Monza si díky tomu získala všechny děti, kterým jsme ji představili a nabízí nesrovnatelnou alternativu k jinak obyčejným, obvykle náhodným, hrám do cíle. Monza je nejlepší závodní hra pro děti, minimálně pro ty předškolního věku.
+ chytré použití barev pro závodění
+ pokročilá varianta
+ dřevěné zpracování
+ dvě tratě
