Umělci nepotřebují štětec a plátno. Jejich vnímání kreslí pořád a neustále, ať už si před očima na obyčejné louce vykouzlí zátiší se srnkami na paloučku nebo v zamračeném dni představí sluncem zářící portrét u rybníčku. A pak, až nastane čas všechny dojmy zmrazit v čase a podělit se o ně se světem, je všechno připraveno. Klidně třeba na umělecké soutěži, kde musí kreslíři skládat své malby z více částí.
A podobnou uměleckou soutěž si na nás připravili autoři Jeffrey Chin a Andrew Nerger v novince, ve které se stírá hranice mezi hrou a uměním. Jmenuje se Canvas (česky plátno, pozn. red.) a původně ji vydala firma Road To Infamy Games. O jedinečné umění navozující ilustrace se postaral Luan Huynh a celý výsledek nám v češtině přináší pod stejným názvem společnost ADC Blackfire.
Hru Canvas na pultech obchodů poznáte snadno a to přesto, že na čele víka není nikde dohledatelný její název. Místo toho celou plochu zabírá obraz, abyste se mohli kochat tím, co je u umění hlavním. Žádné texty vás nevyruší, ale hlavně pokud máte někde volný hřebíček, můžete vzít box a zavěsit jej na zeď za připravený otvor v zadní straně. Nemusíte při tom mít strach, že by vnitřek krabice opustil z nějakého důvodu víko, protože je zasouvací shora.
Protože se jedná o umění, je tu i herní plán v podobě plátna, který účastníci rozrolují do středu stolu. Do jeho horní části vyloží náhodně nebo podle jednoho z připravených scénářů bodovací karty, které stanoví téma pro celou uměleckou soutěž. Nad jednotlivými barevnými částmi plánu vytvoří hromádky žetonů stužek.
Protože umělecké karty jsou průhledné a nemohou tedy nijak ukrývat svůj obsah, je pro ně v krabici připraveno pouzdro. Právě do něj nyní hráči zasunou všechny karty, ale ještě předtím je nezapomenou zamíchat. Horních pět karet pak postupně vytáhnou a rozloží na pět pozic na plánu. Jednotliví hráči dostanou čtyři žetony inspirace a tři karty pozadí a k nim stejný počet obalů, ve kterých je ukryjí.
Hráči se střídají na tahu, ve kterém si obvykle vezmou jednu uměleckou kartu z nabídky. Nejdostupnější je karta ležící v řadě úplně nalevo. Pokud ji hráči chtějí přeskočit, musí na každou přeskočenou položit jeden svůj žeton inspirace.
Tím je jejich počet přeskočení omezený, stejně jako je počet jejich žetonů. Po zisku karty jsou všechny zbývající posunuty doleva, aby zaplnily volné místo a na poslední pozici je vyložena umělecká karta nová. Jestliže si hráč pořídí kartu, na které leží nějaké žetony inspirace, získá je jako bonus.
Hráči se takto střídají v přípravě na malbu, ale jakmile má některý z malířů v ruce pět karet, již další dobírat nesmí. Místo toho svůj tah stráví dokončením obrazu. Tuto akci lze provést volitelně i dříve, stačí na to držet v ruce tři karty.
Ať už má ale umělec na tahu v ruce tři, čtyři nebo pět, vždy z nich vybere přesně tři a zasune je do jednoho ze svých obalů s pozadím. Při tom ale dává dobrý pozor na to, v jakém pořadí je na sebe pokládá, protože karty si navzájem překrývají ikony natištěné ve spodní části. Pouze ty, které jsou nakonec viditelné, budou v rámci bodování započítány.
Výsledné dílo získává složením karet nejen svoji malovanou podobu a bodovou hodnotu, ale také jméno, které nyní hráč přečte svým spoluhráčům a ukáže jim výsledek svého malířského snažení. Poté postupně porovná svoje ikony s podmínkami stužek, a pokud je některá splněna. Obvykle jde o správné kombinace nebo počty tvarů či textur z jednotlivých částí obrazu. K tomu lze získat ještě bonusovou stužku podle podmínek určených přímo na ikonách.
Hráči se svými obrazy sbírají jednu stužku za druhou a postupně zkompletují tři obrazy. Jakmile mají všichni účastníci své tři kapsičky na obrazy zaplněné, je konec partie. Stužek se v průběhu snaží nastřádat více, protože pouze s vyššími počty se mohou nyní radovat z pořádného bodového nadělení. Zatímco jedna stužka dané barvy je obvykle hodnocena pouze symbolicky, dvě nebo tři už s sebou přináší výraznější bodové příděly. A ten hráč, který má v součtu za své stužky nejvíce bodů, a tedy byl nejúspěšnějším kreslířem v součtu všech tří svých obrazů, se stává vítězem.
Canvas je parádní hrou, a to i když odhlédneme od toho všeho pozlátka a uvědomíme si, že hráči to všechno kreslení obrazů dělají jen proto, aby mohli nakonec sbírat sady. Jenže ta cesta a zážitek z kombinování průhledných karet je tak silný, že na to velmi rychle zapomenete, jakmile začnete hrát.
Po hráčích se při tom ale chce i tak solidní úroveň přemýšlení, protože se potřebují už na začátku rozhodnout, kterou kartu si pořídí a jak moc se jim za ni vyplácí utrácet. Někdy je vhodnější se smířit prostě s částí obrazu dostupnou zadarmo (a často ani nemáte jinou volbu). Pak v ruce mohou promýšlet a kombinovat, čímž velmi dobře vyplní tahy ostatních soupeřů. Plynulost hry tedy rozhodně tentokrát není žádný problém.
Druhým a posledním rozhodnutím, je pak samotné pořadí karet, ve kterých je poskládá na sebe, aby získal co nejvhodnější kombinace ikon. To může chvilku trvat, ale i tak zůstávají jednotlivé tahy krásně rychlé.
Hra je skvělá ve dvou, ale stejně tak i ve čtyřech nebo pěti. Je jasné, že se zde liší rychlost mizení karet, ale zase se mnohem lépe a zajímavěji s více hráči přelévají žetony inspirace. Karet je obecně dostatek, aby i vaše budoucí partie zůstaly jiné a zajímavé. A málokdy zůstane u jedné, když vezmeme v potaz, že souboj trvá nějakých třicet minut. Pokud jste sami, určitě vezmete za vděk variantou pro jednoho, kde se do hry zapojí jakýsi Vincent.
V průběhu se napůl bavíte partií a hrou, ale napůl také objevováním kombinací jednotlivých pozadí a motivů, protože ve výsledku může vzniknout nepřeberné množství naprosto unikátních a při tom stále skvěle vypadajících obrazů. Díky tomu působí hra až nečekaně relaxačně a uvolněně. Skoro občas zapomenete, že se po vás chce, abyste vyhráli.
Zpracování celé hry je naprosto špičkové. Jiné slovo pro to snad ani nelze použít. Všechno je to naprosto bez jakýchkoliv kompromisů, aby váš dojem z partie byl na té nejvyšší umělecké úrovni a přesně to se také daří. I ta pravidla jsou vymazlená do posledního detailu. Před autory je třeba smeknout, protože vytvoření jednotlivých karet, které spolu vypadají pokaždé skvěle, by většina z nás vzdala jako nemožný úkol.
Canvas je z hlediska náročnosti opravdu jednoduchý a pravidla se naučí úplně každý. A to ve spojení s nádherným vizuálem z ní dělá naprosto jedinečný dárek pro všechny! Máte rádi deskovky a chcete tu radost šířit dál? Darujte Canvas!
+ opravdu kreslíte obrazy
+ variabilní bodovací podmínky
+ varianta pro jednoho hráče
+ rychlá partie
+ přístupnost a otevřenost pro začátečníky
+ skvělý dárek pro každého
One Comment