Hrad je jako každý dům, jen o poznání větší. Ale když jdete na výlet a zabouchnete za sebou bránu, můžete se chytit za hlavu úplně stejně. Stačí si zapomenout klíč. Jedinou výhodou je, že do domu nevedou žádné tajné cesty a průchody. Možná by bylo lepší, pokud bych mohl počkat na tmu, ale není čas. Zvířata potřebují nakrmit, a tak odsouvám kámen a sleduje mě několik párů v očích. Nepochybuju o tom, že je budu mít brzy v patách.
Na hráče čeká role středověkého zámečníka v deskové hře Klíče od hradu, kterou vytvořila společnost 1015 Creative a Outset Media. Společně ji vydali, ale duši jí dodaly teprve ilustrace Alexe Fostera. Hru si pak zamčenou pod zámkem vyhlédlo vydavatelství ADC Blackfire, jejíž zaměstnanci se vydali na nelehkou cestu, našli všechny klíče a přináší nám ji teď v češtině.
Hra se nachází v překvapivě malé, ale vyšší krabičce – to proto, aby bylo místo na destičky. Hráči přípravu začnou právě u těchto dílků, které tvoří dveře. Je totiž třeba je všechny zamíchat a vytvořit z nich mapu hradu, tedy mřížku o daném počtu řad a sloupců (podle počtu hráčů). Může se jednat až o 36 exemplářů dveří, které je třeba otevřít. Jednotliví účastníci si pak každý vezmou jednu figurku s plastovými stojánkem a postaví ji na libovolné místo na okraji. Ze zamíchaného balíčku karet pak dostane každý z hráčů tři do ruky.
Hráč si vezme ze společné dobírací hromádky horní kartu, přidá ji ke třem, které má v ruce a poté si jednu z nich vybere. Buď ji vyloží a zahraje ve svůj prospěch nebo ji místo toho bez použití odhodí. Tyto karty obecně obsahují především klíče, které odemykají zamknuté dveře stejné barvy, jako je klíč. Ale jsou zde i překážky pro soupeře nebo tajná chodba mezi šikmo propojenými kartami.
Všichni velmi rychle přijdou na to, jak výrazně budou karty v ruce potřebovat. Jakmile totiž hráč odehraje (nebo zahodí) svoji kartu, může pohnout svým hrdinou. Ale postupovat lze pouze přes odemknuté dveře. Pohnout figurkou může na jeden ze čtyř sousedních dílků, buď v řadě nebo ve sloupci.
Do cesty se hráčům může kromě zavřených dveří postavit třeba i mříž. Někdy cesta vpřed existuje, jindy je lepší se vrátit tam, odkud hráč přišel a zkusit jiný vstup. Poklady se cení, ale nejsou vše. Vítězem se totiž stává ten z hráčů, kdo jako první převede svého hrdinu přes celý plán na protější stranu.
Klíče od hradu nejsou novinkou a vyšly v angličtině poprvé už v roce 2017 a dočkaly se dalších verzí, například ze světa Pána času nebo Riverdale. Při tom to ale není nijak objevná nebo dechberoucí hra, která spíš sází na jednoduchost než na nápady a originalitu.
Pokud s ní plánujete zaměstnat předškolní děti, pak je to přesně ten typ hry, který oceníte. A to přesto, že na krabici na zájemce vykukuje docela nepravdivá číslice 8+. Pravidla jsou tak jednoduchá, že je děti velmi snadno pochytí a k hraní potřebují jen paměť a poznávání barev.
Základem úspěchu je samozřejmě paměť, protože hráči postupně objevují uličky hradu a zase se vrací na začátek, aby zkusili jinou cestu. Takže si musí dávat pozor, aby nevstoupili do nevhodné místnosti znovu.
Opravdu zajímavým prvkem je to, že hráči se na plánu potkávají, jak se snaží všichni jeden přes druhého dostat na druhou stranu. Ale pokud jste sledovali dobře soupeře, pak druhá část partie může být výrazně lepší.
Kromě pamatováka potřebujete mít ale také štěstí. Z většiny situací vede cesta ven, ale musíte mít na ruce ty správné karty. Trocha smůly tak může leckoho snadno rozladit, protože vám špatně dobrané karty umí házet klacky pod nohy.
Při tom je hra velmi příjemně rychlá, jak hráčům postupně přichází karty a otevírají se jim nové a nové možnosti. Během patnácti minut budete znát vítěze. A klidně si můžete zahrát ve dvou, i když křížení postaviček je nejzábavnější v plném počtu.
Klíče od hradu už svoji jednoduchou grafikou jsou trochu předurčené k tomu, aby je všichni vnímali jako dětskou hru. Pokud se nenecháte odradit doporučeným věkem, pak dostanete solidní hru pro ty nejmenší, ale starší hráči už si ji tak neužijí. Klíče od hradu jsou totiž extrémně jednoduchou a šťastnou zábavou.
+ důraz na paměť
+ rychlá herní doba
+ figurky se potkávají
= zavádějící doporučení věku
