Mike a Sulley nebyli vždycky kamarádi. Jejich začátky na univerzitě byly těžké. Jeden rozený strašák, zatímco druhý vynikající v učení, ale spíš pro smích. Mysleli jsme si, že jejich příběh známe, ale pokračování slavných Příšerek, s. r. o. nás vyvedlo z omylu. Studio Pixar v nablýskaném pokračování ukázalo, jak to chodí na takové univerzitě strašení. Jen ten, kdo je dostatečně hrozivý, může ve studiu pokračovat.
Ale nebojte, nikdo na vás tady baf dělat nebude, tady si budeme hrát! No kdo by si rád nehrál, že ano? Právě s tímhle úmyslem vznikla karetní hra Turbino v režii firmy DinoToys. Jejím autorem je Honza Vodička, který za sebou má už Mágy z Hexanu a Hexeto (recenze). O grafiku se pak postaraly obrázky od strýčka Disneyho, jehož společnost Pixar vlastní. A protože se jedná o původní českou hru, byla také vyrobena v České republice. Proto se může honosit nálepkou Česká kvalita.
Ve hře budeme strašit pomocí karet, což nám trochu naznačí už víko krabice. Na něm najdeme kromě vykukujících Mikea a Sulleyho také trať, kterou budete muset proběhnout. A ten, kdo dorazí jako první do cíle, se stane vítězem a zvedne nad hlavu pohár! Kde je? Někdo ho ukradl! Nevadí, vítězství je dostatečně sladkou odměnou.
Uvnitř na vás čeká právě takový herní plán. Malý a odpovídající rozměru krabice (přibližně stejnému jako třeba u Carcassonne), ale se šikovným výřezem v jedné straně. Díky tomu se vám mnohem lépe vytahuje z krabice, když hru vybalujete. Pod ním se pak nachází papírová brožurka s pravidly, barevné figurky a především balíček 96 karet.
Právě karty tvoří nejdůležitější prvek celé hry a rozdělíte je podle zadní strany na fialové a modré. Zatímco fialové jsou akce, které vám mohou pomoci usnadnit cestu, modrých je víc (konkrétně osmdesát), protože jsou herní. Jsou to vlastně jednoduché herní karty s číslicemi od dvojky do desítky a to rovnou v různých barvách.
Každá barva patří jedné z příšerek, a protože jich je osm, najdeme zde všechny známé i méně známé postavičky. Nemohou chybět Mike, ani Sulley, ale jsou tu také Baboso, Big Red nebo George s ponožkou na zádech. Hodnotě karty odpovídá také počet obrázků, které na ní najdete.
Druhým balíčkem jsou karty akcí, které jsou rozdělené na poloviny. Jedna je zelená s usmívajícím se Sulleym a představuje nějakou dobrou věc pro vás, zatímco druhá je s rohatou příšerkou a přináší špatné zprávy soupeřům. Obě možnosti spolu vždy souvisí a jsou svými přesnými opaky – takže zatímco zahrání karty ve váš prospěch vás zbaví poloviny trestných bodů, ta samá karta je protivníkovi zdvojnásobí.
Ale zpátky na začátek, kdy si musíte nejdřív jako každý správný hráč vybrat svoji figurku. Tu postavíte na start herního plánu. Zatímco v jednotlivých partiích budete sbírat trestné body, odměnou vám budou skutečné kroky posouvající vás k cíli. Těch ale dostane nejvíc vždy to ze strašidel, kterému se podaří zbavit všech karet z ruky.
Na začátku celé hry dostanete tři náhodné akční karty. Dobře si je prohlédněte, budou tu s vámi až do konce souboje. Tedy pokud je v průběhu hry nepoužijete, protože mají pouze jednorázovou a okamžitou funkci.
Celá partie se dělí na kola, za které hráči dostanou body. S jejich pomocí posunou svoji figurku blíž k cíli. A jakmile někdo z hráčů protne finiš, hra končí velkou párty u příšerek doma. Nezapomeňte si vzít prostěradlo, protože tady se bude strašit!
Jednotlivá kola pak jsou soubojem rychlosti a štěstí. Všichni hráči dostanou do ruky deset karet, které si dobře prohlédnou, a dvě na stůl obrázkem dolů. U nich si nemohou být jistí, jaká čísla nebo barvy mají, ale hned tak se k nim nedostanou. Ještě před jeho začátkem ale každý ze soupeřů může použít tajně jednu z akčních karet na sebe nebo kteréhokoliv soupeře. Položí ji obrázkem dolů před hráče, kterého na konci kola ovlivní.
Ve středu stolu založíte tři odkládací hromádky z náhodně otočených tří karet. Ty představují startovní podmínky. Na pokyn se hráči současně začnou zbavovat karet a odehrávat je na hromádky. Zahraná karta však s tou předchozí musí mít shodnou barvu nebo číslo, jinak se jí nemůžete zbavit. Hráči si navzájem nechtěně pomáhají.
Pokud nemají v ruce žádnou kartu, která by se dala odehrát, mohou si ze společného balíčku dobrat jednu kartu. Tím se ale vzdalují od svého cíle – zbavit se všech karet jako první. To je těžké dilema – počkat, jestli vám někdo nenahraje nebo se raději snažit kombinovat sám a dobrat si novou kartu?
Kolo končí ve chvíli, kdy se některý z hráčů zbaví poslední svojí karty. V tu chvíli si ostatní hráči sečtou počet karet, které jim zůstaly v ruce. Odhalí se případné akční karty před hráči a provede se jejich efekt, který sníží nebo zvýší váš počet trestných bodů.
Vítězné body posouvající figurky kupředu pak dostanou hráči v pořadí od hráče, který získal nejméně trestných bodů. To ale nemusí nutně být ten, kdo vyhrál kolo, protože mu může uškodit některá tajně zahraná akční karta. Partie pak končí až v tu chvíli, kdy některá figurka dorazí do cíle.
Turbino je dětskou hrou. O tom vás přesvědčí už téma a ilustrace. Je hratelné opravdu od pěti let, stačí, aby děti od sebe rozeznávaly obrázky. Ani čísla nepotřebují znát. Jenže zatímco je herní princip dětský, mohou se do soubojů bez obav přidat i dospělí.
Největším nedostatkem hry jsou nepřehledně napsaná pravidla. V sekci příprava hry se dozvíte pouze polovinu potřebných informací. To, že hráči na začátku každého kola dostanou do ruky 12 karet, se dočtete až později. Tato špatná orientace znesnadňuje naučení jinak jednoduché dětské hry.
Turbino je autorovou prozatím nejlepší hrou. Zatímco obě další hry se snažily být zábavou pro dospělé, tentokrát konečně designér našel svoje publikum. Na tvorbě her pro děti není nic špatného, právě naopak. A když se nějaká povede, dokáže pobavit i dospělé. A právě taková je zábava na motivy Univerzity pro příšerky.
A když se budeme koukat na Turbino právě tímto pohledem, jako na dětskou hru, pak má zaručený úspěch. Krásné téma a ilustrace z oblíbeného filmu z ní dělají jasný hit. Naštěstí ale ani samotný princip není špatný. Ačkoliv nejsme milovníky her, které se hrají v reálném čase, jako je například Ligretto (recenze), tentokrát nás hra dokázala opravdu pobavit.
Možná je to tajnými akcemi na začátku kola, které do hry vnášejí nejistotu. Spíš ale bude na „vině“ nutnost si dobírat karty. Není to takový chaos, jako v ostatních hrách, ačkoliv zmatek samozřejmě narůstá s počtem soupeřů sedících u stolu.
Ve dvou je hra také zábavná, ale autor nepomyslel na nedostatečný výběr z karet v ruce, který má s ubývajícím počtem hráčů velký vliv na průběh bitvy. Duel tak je z velké části soupeřením v dobírání karet, což nebyl určitě úmysl. Můžeme tak všem zájemcům doporučit zvýšit počet hromádek uprostřed o jednu, pokud hrajete ve dvou nebo třech hráčích.
Bohužel některé barvy jsou si příliš podobné. To zhoršuje orientaci, ale jsou tu i obrázky, aby vám v přehlednosti trochu pomohly. Kromě toho je zpracování pěkné a dětem se budou portréty jejich filmových hrdinů dozajista líbit.
Zajímavou variantou pro pokročilejší je partie s otevřenými kartami. Všech deset karet před hráčem leží na stole a ostatní je mohou vidět. Jak se blíží konec hry, musíte víc taktizovat a brát v úvahu nejen svoje čísla a barvy, ale i ty, které mají soupeři.
Turbino trénuje reflexy, ale trochu i plánování s kartami. Dobírání v menším počtu hráčů je až příliš, ale jinak je opravdu zábavné a vhodné jako zábava pro menší děti. My věříme, že pokud se na Univerzitě pro příšerky hrály nějaké hry, tahle patřila k těm nejoblíbenějším..
+ už od pěti let
+ aktuální téma Příšerek
+ taktické možnosti nabízí akční karty
+ hra je především o rychlosti
+ když nemáte vhodnou kartu, musíte si dobrat
+ skvělá hra pro menší děti
- nepřehledná pravidla
- podobnost některých barev
