Sotva vyjdu z domu, stává se ze mě rytíř a z bráchy nebojácný čaroděj. Náš hrad se tyčí mezi jabloní a třešní a je obklopený malým vodním příkopem. Tedy vlastně hadicí na vodu. Ještě se ani nestačíme rozhlédnout a už se na nás řítí první vlna nebezpečných zelených trollů. S bojovým výkřikem se vrháme mezi ně a neváháme, že zvítězíme.
Jeden takový hrad se vám ze zahrady přestěhuje na stůl, protože přichází dětská hra Můj první nedobytný hrad. Pokud venku prší, mohou si děti hrát na obranu pěkně v teple tak, jak jim vše připravil designér Justin de Witt. Hra navazuje na velký úspěch hry Castle Panic, která vyšla pod hlavičkou Fireside Games. Novinku ale má na svědomí firma Space Cow a míří na to nejmladší publikum. O českou verzi se postarala společnost ADC Blackfire. Pokud vás zaujme obrázky a ilustracemi, poděkujte za to Cam Kendellovi, který je vytvořil.
Na víku čtvercové nižší krabice najdeme obrázek z první bitvy mezi dětmi a trolly, která se odehrává hned za humny. Vkročíme přímo do jejího středu, když otevřeme víko a čeká na nás v první řadě herní plán představující cestu k hradu. Samotnou stavbu i s hradbami poskládají děti s pomocí kartonových součástek a postaví na cílové políčko trasy. Naopak ke vstupu rozloží trojici startovních žetonů monster a z ostatních vytvoří zamíchanou hordu stranou. Krabici položí hned vedle, aby se tam mohly monstra ukrýt ve svém doupěti. Z balíčku karet hradu dostane každý jeden exemplář, položí si jej před sebe obrázkem nahoru a zbytek vytvoří hromádku poblíž plánu.
Poté už se hráči střídají na tahu, ale v celkovém pohledu musí spolupracovat. Přesto musí každý provést čtyři fáze, než může pokračovat další v pořadí. Nejdříve si dobere jednu kartu z hromádky hradu a položí ji před sebe k již vyloženým kartám. To je jeho výběr pro boj s nájezdníky.
Právě z těch si mohou vybrat jednu, která jim umožní chytit příšeru, protože se blíží k hradu. Jenže každé políčko má svoje jasně dané označení – kombinací tvaru a barvy jej lze zaměřit. A právě proto hráč k úspěšnému útoku potřebuje zahrát kartu se stejným symbolem a barvou, jako je na daném políčku. Pokud se mu to povede, může jednoduše poslat obludu do doupěte, kam odchází všechny odpočívat (a už se v této partii nevrátí). V případě, že takovou kartu nemá, může ještě požádat spoluhráče. I takovou kartu lze zahrát v rámci svého tahu.
Ať už hráč dokázal nebo nedokázal zahrát vhodnou kartu, je nyní čas na to, aby se posunula vpřed všechna monstra na cestě před hradem. Každé poskočí o jeden krok kupředu a snaží se při tom dostat k hradbám. Jakmile se to podaří a některá z příšer do ní narazí, tak se kámen zboří a od té chvíle je pevnost hráčů zcela odhalena dalším útokům. Při té snaze ale obluda také opustí herní plán a další krok je na jejich spolunájezdnících.
Na úplný závěr každého tahu dorazí posily. A nebudou to nijak dobré zprávy, protože se objeví na obzoru nové příšery. Otočí horní destičku a dozví se, kdo se připojil k útoku. Některá monstra totiž mají speciální schopnosti a dokážou tak skočit na začátek všech nebo třeba svým válečným pokřikem všechny ostatní jednotky o pozici posunout vpřed.
A osud hráčů a jejich hradu je poměrně jasný. Pokud se podaří jakémukoliv monstru po proražení hradeb dorazit do samotné pevnosti, je to konec a všichni obránci jako tým prohrávají. Pokud se jim ale podaří přestát všechny útoky a útrapy a na cestě už nezůstane žádná příšera, mohou hráči slavit vítězství.
Můj první nedobytný hrad je parádní kooperativní zábavou pro čtyřleté děti. Základem veškerého hraní je schopnost rozeznávat barvy a tvary. Jakmile to vaše dítě zvládá, může se ponořit do snahy ubránit vlastní hrad před nájezdem příšer. Nemusí mu tedy ani být čtyři roky.
Ve hře je příjemná úroveň rozhodování, protože všichni účastníci vybírají z (docela malého) počtu svých karet a snaží se tak pokosit zlé zlobry. Musí si tak dokázat najít políčko, na kterém stojí nepřítel a ideálně takové, které je co nejblíže k hradu.
Jako drobná komplikace, která dodává hře na variabilitě, jsou přítomné karty nájezdníků se speciálními schopnostmi. Ti dělají hru lehce těžší a děti si je musí zapamatovat. Tím se dále procvičují a hlavně se učí zacházet s pravidly a chápat je.
Při tom ale musí děti společně komunikovat, protože se mohou navzájem žádat o pomoc. Někdy je to velmi důležité, protože hrozí, že se monstra posunou příliš dopředu a děti budou mít strach o vítězství. Hra netrvá nijak extrémně dlouho a udrží pozornost dětí po celých dvacet minut. Při tom je vhodná i pro samotáře, protože myslí i na boj jednoho hráče.
Pokud někomu připadá hra příliš jednoduchá nebo naopak složitá, pak jsou v pravidlech uvedené drobné změny. V každém případě je ale třeba vzít v úvahu, že se jedná o hru pro opravdu malé a začínající hráče, takže je vše naprosto adekvátní, pravidla jsou krásně pochopitelná a vše je jednoduše vysvětleno v příručce.
K tomu všemu musíme pochválit nejen rychlé tempo hry, ale také bleskovou přípravu a hlavně zpracování. Destičky jsou opravdu masivní, hrad i hradby jsou prostorové a karty jsou veselé a při tom přehledné.
Můj první nedobytný hrad je parádní hrou pro malé děti, ve které mohou prohrát pouze všichni jako tým a nikdo se nebude vytahovat nad ostatní. Hra je krásně jednoduchá a děti ohromně baví, protože téma je příjemně univerzální a s bráněním hradu se dokáží sžít jednoduše všichni. Děti se navíc mohou vžít do role konkrétních hrdinů a prožít jedno ze svých prvních kooperativních dobrodružství na stole. A nutno podotknout, že v případě hry Můj první nedobytná hra je to prožitek opravdu velmi příjemný a zábavný.
