Recenze: Cluedo – odhalte tajemství záhadného zločinu

V zachumelené horské chatce na úpatí Duhových hor se v kruhu nad nehybným tělem sklání šest postav. Do očí jim není vidět, celou místnost ozařuje divoký plamen z velkého krbu. Na zdech se objevují zlověstné stíny, jež jsou odrazem činu, který se stal. Byla spáchána vražda a pachatelem je někdo z nich. K nejbližšímu městu je to příliš daleko a s tou novou sněhovou nadílkou by trvalo celou noc, než by se k někomu dostali. Musí se proto chopit vyšetřování sami, dřív než vrah zaútočí znovu. Nikdo není v bezpečí, každý může být další na řadě. Na první pohled je zřejmé, že se vražda nestala ve velké společenské místnosti. Vrah sem svoji oběť zavlekl, aby co nejvíce znesnadnil možnost svého usvědčení.

Před obyvateli chaty teď stojí tři základní otázky, které musí co nejrychleji objasnit: Kdo, kde a čím vraždil. Podezřelí jsou úplně všichni. Kromě fyzických důkazů, jako jsou otisky prstů nebo vražedná zbraň, je důležité zjistit alibi všech osob pomocí vhodných otázek. Čas běžel a hodiny odbily půlnoc.

Pan Hruška se překvapivě stal nejlepším detektivem. Svolal všechny do místnosti, kde před pár hodinami našli mrtvé tělo. Byl si svojí verzí naprosto jistý, ověřil všechny možné alternativy a jen ta jeho se zdála správná. Věděl kde a čím, ale hlavně znal toho, kdo čin spáchal. Po krátkém objasnění vyslovil vrahovo jméno, dotyčný zpanikařil a dal se na útěk. Ostatní nezaváhali ani vteřinu a polapili ho dříve, než stačil proběhnout nedalekými dveřmi. Vrah se pak ke všemu přiznal a pověděl jim svůj příběh. Za několik hodin, to už svítalo, ho odváželi policisté v poutech a ostatní si mohli vydechnout.

Cluedo: Discover the Secrets představuje přepracované vydání hry z roku 1948 Clue. Jeho oblíbenost v průběhu let dokazuje vydání tématicky zaměřených edic, jako je například Cluedo s motivy Harryho Pottera nebo rodiny Simpsonových. Základní myšlenka hry zůstává však ve všech variantách stejná. Najít osobu, která vraždila, místnost, kde se zločin stal, a předmět, kterým jej vrah spáchal.

Ve větší krabici na první pohled nenaleznete příliš komponent. Postavičky jsou ztvárněny netradičně, žádné figurky z Člověče nezlob se nebo napodobeniny postav. Každou z nich tvoří obdélník s barvou typickou pro postavu, do kterého je vtlačen průhledný otazník. Otazníky se nesou celou hrou a jedině ten, který dokáže na všechny odpovědět, vyhraje. Velmi se nám líbí podoba vražedných předmětů, které jsou zhotoveny z kovu, jako to je například zvykem u hry Monopoly. Nesmí chybět karty, pomocí kterých odhalujete zločiny, a z nich zjištěné výsledky si zapisujete do předpřipraveného bloku. Kvalitně zpracovaná je i hrací deska znázorňující dům s místnostmi, z nichž jedna, jak říkají detektivové, se stane místem činu.

Pro pohyb figurek se používají dvě hrací kostky, u jedné z nich je místo šestky opět otazník. Stejné symboly se objevují také na náhodných místech na hrací ploše. Když hráči padne tento znak na kostce nebo na některý stoupne při pouti po domě, vezme si z hromádky jednu kartu intrik (jedná se o novinku, kterou přinesla do hry tato verze Clueda). Ve většině případů vám tyto karty napomáhají při odhalování zločinu. Vytáhnete-li si však hodiny, položíte kartu vedle hracího plánu a časomíra začne pomyslně tikat. Je totiž předem dáno, že hráč, který z hromádky lízne osmé hodiny, se stane obětí další vraždy. Paradoxně tak může dojít i k situaci, že vrah zavraždí sám sebe. Jedná se o jedinou náhodu (když nepočítáme pohyb mezi místnostmi) ve hře, ovšem dostanete za ni oplátkou napětí.

Hra je kompletně v češtině, překladatelé popustili uzdu fantazii a využili krásu českého jazyka. Například pana Hrušku tak charakterizuje žlutá barva nebo paní Nebeskou modrá. Díky tomu není těžké si hned při první hře zapamatovat, jaká figurka charakterizuje kterou postavu. Nechybí zde i popis charakterových vlastností každé z nich. Ty však v průběhu hry nemají žádný vliv, až na jednu unikátní schopnost, kterou můžete jednou během hry využít.

Pravidla nejsou komplikovaná. Na počátku hry ze zamíchaných karet vyberete tři (předmět, osobu, místnost) tak, aby je nikdo neviděl, a vložíte je do žluté obálky. Tím určíte vražedný předmět, pachatele a místo činu. Vaším cílem je zjistit, jaký je obsah obálky. Ostatní karty znázorňující zbylé předměty, osoby a místnosti se zamíchají a rozdají mezi všechny hráče. Tím, že danou kartu máte, víte, že není v obálce, a tento fakt si zaznamenáte do zápisníku.

Ve hře je celý bloček čtvercových papírů, které jsou potištěny tak, jako by si někdo v rychlosti načrtl tabulku, což dokonale zapadá a podtrhuje atmosféru hry. Počet oboustranných papírků je dostatečný k mnoha hrám a samozřejmě není problém si jej okopírovat a vytisknout. Bohužel autoři zapomněli na fakt, že vaše tajné poznámky by nikdo neměl vidět. Ve hře chybí nějaké důmyslné skrývací zařízení, které však můžete nahradit například knížkou.

Jak se ale dozvíte, jaké karty mají ostatní? Nezbývá vám, než se jako správný detektiv chytře ptát. Dojdete do místnosti, a tam pronesete domněnku, kdo a čím spáchal vraždu. Místnost je předem určena lokalitou, kde se nacházíte. Hráč vedle vás je vám povinen ukázat jednu z věcí, kterou jste řekli, v případě, že ji má. Pokud ji nemá, vyvrací vaše podezření další člověk na řadě. Tímto systémem postupně vyřazujete možné alternativy. Až jste si jistí, že víte, kdo vraždil, dojdete k bazénu, a nahlas všem řeknete, co si myslíte. Pro kontrolu nahlédnete do obálky. Pokud jste uhádli, ukažte karty ostatním. V opačném případě ostatní hrají dál, vy jen vyvracíte tvrzení, ale vraždu již objasnit nemůžete.

Mohlo by Vás zajímat

3.8

koooperativnírecenze

Recenze: Tales of Evil – nevypočitatelné kroniky zla

Herní systém je opravdu důmyslný a přispívá k velmi zajímavým situacím. Hlavní součástí hry je blafování, při němž se úmyslně ptáte na věci, které ve skutečnosti dávno držíte v ruce a víte o nich, že nejsou v obálce.

Občas nastane i situace, v níž víc hráčů odkryje tajemství zločinu naráz. V takovém případě následuje hromadný úprk k bazénu, při němž vyhrává štěstí. Na druhou stranu jsme zažili i situace, kdy si někteří detektivové byli naprosto jisti správností svého řešení, ale ouha, v některé z dedukcí se zmýlili.

Nejzásadnější radou, kterou vám můžeme dát, je dělat si hodně poznámek. Nejen z vašich vlastních spekulací lze usoudit mnoho zajímavých faktů, takže často jsou poznámkové bločky poškrtané různými symboly, klikyháky či zkratkami, až se v nich ani jejich samotný autor nevyzná.

Hra je určena od 3 do 6 hráčů, přičemž se její obtížnost a časová náročnost úměrně zvyšuje s jejich přibývajícím počtem. Každý z detektivů drží tím méně karet a potřebuje tedy zjistit o to více informací od druhých. Zkoušeli jsme hru hrát i ve dvou, ale opravdu to nejde.

Cluedo je vynikající zábava, díky níž se ponoříte do světa detektivů. Ačkoliv je její základní motiv vraždy morbidní, hra je přesto vhodná i pro děti už od 8 let. Trénuje totiž logické uvažování a tak plní i výukový účel. Ostatně dnes detektivní seriály běží na televizních stanicích ve všech vysílacích časech a sledují je mladí i staří. Takže detektivové, zápisníčky připravit! A teď ukažte, co ve vás je, třeba v sobě objevíte druhého Columba nebo Jessicu Fletcherovou.

Recenze: Cluedo – odhalte tajemství záhadného zločinu

Klady:

+ originální téma
+ výsledek nezávisí na náhodě
+ zážitek z každé hry
+ jednoduchá pravidla
+ trénuje dedukci

Zápory:

- není kde skrývat papírky s poznámkami

4