Recenze: Space Station – dobrodružství na oběžné dráze

I v tichu, které ve vesmíru panuje, lze téměř slyšet to úsilí všech inženýrů. Desítky lidí se pohybují ve skafandrech a koordinují své pohyby s robotickými rameny. Všichni do jednoho jsou uvázaní na silných lanech a na kotvící lodi jsou vždy připraveny dva záchranné moduly k rychlé cestě na Zemi. Ale infrastruktura už roste i tady. Malé rameno budoucí stanice už je obydlené a je v něm jídelna, ložnice a ošetřovna. Ty nejdůležitější místnosti, které lidé potřebují ke svému životu. Ale velkolepé plány se tady zdaleka nezastaví, protože tohle bude ta největší vesmírná stanice, kterou kdo viděl.

Chcete, aby na sobě nesla vaše logo, aby měla viditelný podpis vás, jako stavitele? Pak stačí sáhnout po novince z roku 2012 s názvem Space Station. Hra pochází z dílny rodinného vydavatelství FryxGames a jejím autorem je Jacob Fryxelius. Grafiku a design karet zpracovali Daniel Fryxelius a Jonathan Fryxelius (autor hry Brawling Barons – recenze).

Hra se nachází v poměrně malé krabičce, na jejímž víku uvidíte velkou stanici z bloků obíhající zemi. Nejen zásluhou nápisu „card game“, ale i díky váze získáte podezření, že uvnitř to bude všechno o kartách. A také je, protože těch je dohromady 120. Ale přesto to není všechno, protože spolu s nimi se o prostor na dně dělí také balíček bankovek ve třech hodnotách, jedna kostka a pytlík plný různých bláznivě barevných a tvarovaných žetonků. Ty představují nejen vítězné body, ale také posádku nebo poškození a svým vzhledem zaručují příjemné oživení stolu oproti klasickým dřevěným žetonům a kostičkám.

Všechny karty s výjimkou trojice nápovědních listů a šesti základních modulů stanice na sobě mají spoustu textu. Přesto je lze rozdělit na dva typy – události a moduly, ze kterých budete svoji vesmírnou stanici stavět. Mohou mít jeden ze šesti účelů: strukturální slouží pro základní funkce, podpůrné pro stavbu, luxusní přináší peníze z návštěvníků, ale jsou zde i vojenské, vědecké a biologické.

Celá partie trvá šest let, po které budete budovat a sestavovat stanici do konečného stavu. Ale nebojte se, každý rok bude trvat jen několik kol, ve kterých hráči budou využívat karty z ruky. Na začátku musíte z balíčku vytřídit karty základních modulů a nápovědy. Všechny ostatní zamícháte do balíčku a připravíte jej stranou. Zatím žádné karty nerozdávejte, protože nejdříve hráči dostanou každý jeden základní modul a deset megakreditů. Pomocí kostky určí, kdo bude začínajícím hráčem. Kostka pak bude ukazovat po celou dobu hry, který rok vaší stavby plyne.

Na začátku partie, stejně jako na začátku každého dalšího roku, dostanou hráči dalších pět megakreditů a doberou si karty do ruky tak, aby jich měli pět. Před účastníky leží jejich základní modul. Na něj postaví v tuto chvíli nového rekruta – bílý žeton ze společné zásoby. To je jejich první obyvatel stanice.

Ve svém tahu může každý hráč provést vždy jednu akci, než předá slovo dalšímu soupeři v pořadí podle směru hodinových ručiček. Na výběr jich je ale rovnou šest, včetně možnosti vynechat jedno kolo a nehrát nic.

Mnohem zajímavější pro nás ale jsou aktivní fáze, ve kterých může hráč samozřejmě v první řadě stavět nové části stanice. K tomu může využít kartu modulu z ruky. Orientace každé karty je daná šipkami označujícími vstup a východ do části lodi. Nejdříve je ale třeba za ni zaplatit šest megakreditů. Slevu (jeden megakredit) dostane hráč v případě, že ho připojí k již postavenému modulu stejné barvy.

Z ruky lze také zahrát nějakou kartu události, která má obvykle za cíl uškodit některému z protivníků, ale občas může hráčům přinést také peníze nebo vítězné body. Většinou ale slouží k manipulaci s posádkou nebo dokonce poškození modulů. K tomu slouží fialové (dočasné) a červené (trvalé) žetony, které lze pak za akci oprava odstranit za tři megakredity. Takový poškozený modul nelze využívat.

Všechny ostatní však může hráč libovolně využívat pro jejich efekt, většinu z nich pak můžete využívat pouze jedenkrát za rok. Jsou zde výjimky u podpůrných akcí. Celkově tak rok trvá poměrně dlouhou dobu, protože hráči kromě vykládání pětice karet mohou dělat spoustu dalších akcí se svými stanicemi. Především v pozdějších kolech s přibývajícími moduly se čas na dohrání jednoho roku výrazně natahuje.

Jakmile se všichni hráči po sobě vzdají tahu, následuje konec roku. V tuto chvíli následuje bodování převahy jednotlivých typů modulů (poškozené se však nepočítají!). Hráč s nejvyšším počtem získá vždy jeden vítězný bod. Všechna dočasná poškození jsou na přelomu roku odstraněna a začínajícím hráčem se stane další v pořadí.

Partie pak pokračuje dál novým příjmem 5 megakreditů plus jeden další za moduly jedné barvy a přírůstkem v posádce (o jednoho nebo více lidí v závislosti na použitých modulech). Souboj trvá až do chvíle, kdy skončí poslední rok. Každý z hráčů si sečte svoje nastřádané vítězné body a ten, kdo jich má nejvíc je vítězem.

Ačkoliv se Space Station odehrává v tak nebezpečném prostředí bez kyslíku, kde byste čekali spolupráci všech zúčastněných, každý z hráčů si staví svoji vlastní stanici a hraje jen a jen na sebe. Všichni ostatní jsou pro něj konkurence, kterou by nejraději sestřelil z oběžné dráhy, aby měl monopol.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenzerodinnávědomostní

Recenze: Velká hora moudrosti – ve výšinách to lépe myslí

Hráči si v klidu staví svoji stanici, ale přitom je neustále potkávají nějaká neštěstí. Není to ale žádná náhoda, protože vždy se jedná o škodolibé akce a sabotáže pocházející z řad nepřátel. A tady právě těží hra skvělou atmosféru a napětí, které v partii je neustále přítomné.

Space Station ale právě proto evidentně vyžaduje určitý typ hráčů, kteří rádi škodí ostatním. Podobně jako nedávno recenzovaní Brawling Barons (recenze) se hra zcela jasně zaměřuje na útočení hráčů na soupeřův majetek. Naopak milovníci poklidného stavění, kteří nemají rádi napadání ostatních, by se měli od této hry držet dál.

Veškeré tyto možnosti jsou ale rozhodnuty hned na začátku tahu tím, jaké karty hráč dostane do ruky. Ve hře nejsou žádné kompenzace, takže pokud dostanete jen události, můžete sice škodit ostatním, ale sami z toho nic nedostanete. A to vás může dostat do takové ztráty, kterou už v dalších kolech nedoženete. Právě odsud pramení také největší výtka, kterou ke Space Station máme – je velmi náhodná.

Naštěstí pravidla na to pamatují a dodávají hned dva další způsoby, jak se všemu vyhnout. Především je důležitý začátek celé hry, kdy si hráči mohou vzít deset karet a z nich si vybrat pět, které si ponechají. Tato možnost výrazně snižuje problémy se ztrátou na ostatní na začátku partie. Druhou možností je trh, ze kterého lze dokupovat karty a v němž je vždy v nabídce pět karet pro každý rok.

Karet je velké množství a s nimi přichází kromě zmíněné náhodnosti také variabilita. Ta je zaručená, protože vždy pracujete pouze s pěticí karet, které máte v ruce. Hra nemá žádné omezení v počtu hráčů, protože je to vždy rovný boj, kdy si všichni navzájem škodí. Peníze jsou veřejné, takže hráči ví, jak na tom ostatní jsou a mohou se třeba spiknout proti nejsilnějšímu. Samotná partie pak díky delším posledním rokům trvá zhruba hodinku, což je na karetní hru více. Ovšem protože se hráči neustále střídají v provádění jedné akce, jsou všichni zapojení a nenudí se.

Zpracování je jednoduché, pokud se jedná o grafiku karet. Ovšem velice zajímavě jsou pojaté všechny žetony, které mají zajímavé a opravdu vesmírné tvary. Pravidla popisují všechno jasně a jednoduše na listu A5, což pro vysvětlení této hry stačí.

Space Station je velmi konfliktní hrou, která se bez napadání soupeřů neobejde. Z toho těží svoje největší výhody, ale také nedostatky. Dohromady ale bude bavit milovníky karetních her, ve kterých se neustále něco děje. Space Station je díky tomu výborná hra, pokud si chcete vyzkoušet takovou sabotáž ve vesmíru.

Recenze: Space Station – dobrodružství na oběžné dráze

Ve Space Station dostanete za úkol postavit vesmírnou stanici, která bude nejmodernější a největší ze všech. Jenže hrozba terorismu a sabotáží od ostatních zemí s vesmírným programem je opravdu vysoká. Kromě samotných modulů je mezi kartami také řada událostí, které umožňují útočit na stanice ostatních (a poškodit jim moduly tak, že je nemohou používat) nebo profitovat z určitých situací. Jinak se hráči starají o svoji posádku a snaží se stavět svoji stanici s ohledem na složení jednotlivých sekcí. Hra poskytuje výbornou variabilitu, ale je dost náhodná. Zábavná je však ve všech doporučených počtech. To naštěstí kompenzují některá dodatková pravidla. Zásluhou toho všeho je Space Station výborná volba pro hráče, kteří mají rádi konfliktní karetní hry.

Klady:

+ zajímavé žetony
+ jednoduchá pravidla
+ hra rychle odsýpá
+ velký počet karet
+ rozšiřující pravidla snižující vliv náhody
+ dobrá ve všech počtech hráčů
+ dostatek možností, jak pomoci sobě i kazit dílo nepříteli

Zápory:

- velmi konfliktní (nedostatek pouze pro některé hráče)
- náhoda má vliv na výsledek

4