Byla tam obrovská propast a Radek se marně snažil dohlédnout na druhou stranu. Kdesi tam v mlze byl jeho táta. Nemohli si společně hrát ani koukat na televizi. Tahle propast byla všude, kam Radek šel a táta s ním přitom seděl v autě. Byla to velká záhada, ale ať se snažil sebevíc, nedokázal si s rodiči povídat. Chtěl by jim vyprávět o příšeře, která mu spí pod postelí. O lasičce, která běhá po střeše, když se snaží usnout. Ale nešlo to.
Svět dětí a dospělých je odlišný a není jednoduché mezi ním najít společnou řeč. Spojit tyhle dva naprosto odlišné vesmíry mostem se snaží hra Povídačky. Její autorkou je Andrea Löflerová a s ilustracemi Marcely a Luboše Walterových vyšla v roce 2013 v Třebíči. Malá firma nese jméno Aligames a uvidíme, čeho se od ní dočkáme příště.
Ale tentokrát nás zajímá malá červená krabička, která má ouško, aby ji mohli pověsit v obchodě do nabídky. Na víku najdeme spoustu textu a spokojenou mámu se synem, kteří se smějí. Dozvíme se také, že tato verze hry je Junior a jako takové je určena pro rodiny s dětmi od sedmi do jedenácti let. Její formát by napovídal, že by se mělo jednat o karetní hru.
Jenže jakmile otevřete krabičku a přes otvor v horní části nakouknete dovnitř, zjistíte svůj omyl. Ve své podstatě se jedná o karty, ale mají oválný tvar a v pravém horním rohu otvor. Všech 44 listů spojuje do jednoho celku kovová zavírací karabinka v modré barvě, která odpovídá lemu samotných karet.
Na většině karet najdete z jedné strany doprovodný obrázek a na druhé vždy trojici témat. Každé z nich má několik otázek, některé víc, jiné méně. Rozdělují se do částí Povídej, Dívej se a pak akční trojice vyhrávej, vyprávěj a poznávej. Na první pohled zaujme nejvíc asi první část povídej, která je rozdělená na část pro dítě a dospělého.
Konec karabinky obsahuje také jednu kartičku s pravidly, která hráče zasvětí do toho, jak si užít s Povídačkami tu nejlepší zábavu. Ke hře nebudete potřebovat nic jiného, což znamená, že hra je výjimečně skladná a opravdu skvěle přenosná.
Začátek hry tak vypadá prostě tak, že se hráči rozhodnou začít a náhodně otočí na některou část kartiček. Tím začne partie, ve které děti a dospělí postupně společně prochází úkoly. Je možné soupeřit na body nebo si jen tak užívat hraní. Záleží na rozhodnutí účastníků, ale my jsme soutěživí a budeme tedy popisovat variantu s bodováním.
Každou kartu postupně projdou hráči společně odshora dolů. Začnou tedy v sekci Povídej. Už tady začíná trénování slovní zásoby a také zkouška fantazie. Část slouží jako skvělá pomůcka pro vymyšlení tématu na vyprávění a někdy se dlouho nedostanete dál, protože děti se prostě zaberou do svého povídání. Dospělý pak má těžší otázku. Každý, kdo odpoví (a nekopíruje od ostatních), dostane jednoduše bod.
Na kartách pak jsou otázky například na to, co by děti chtěli mít na svém tričku, jaké jsou důvody posmívání u nich ve třídě nebo co by dělali měsíc bez moderní elektroniky. To rodiče se mohou rozpovídat o svých oblíbených knížkách nebo učitelích.
Teprve poté, co se všichni pořádně vypovídají, může hra pokračovat částí Dívej se, ke které patří obrázek na druhé straně kartičky. Nejdříve si jej všichni společně dobře prohlédnou a snaží se dobře zapamatovat, co na něm je. Poté hráči postupně odpovídají na otázky. Děti si vybírají první, rodiče pak dostanou ty otázky, které zbudou. V této sekci je vždy pět otázek, což je také celkový maximální počet hráčů ve hře.
Poslední část kartičky se liší podle té, na kterou zrovna narazíte. Může tu být souboj například v hledání slov na jedno písmenko (soutěž pro všechny hráče), různé úkoly pro jednotlivce, ale také další příběh. Tentokrát to ale musí být opravdový vymyšlený příběh se začátkem a koncem. Rodiče pak musí vytvořit složitější povídání.
Partie končí po dosažení určeného počtu bodů nebo odehrání několika karet. Čas u hry utíká opravdu skvěle, protože většina úkolů je na delší dobu. Přitom ale ostatní mohou poslouchat a aktivně se účastnit vyprávění. U dalších úkolů pak mají hráči dokonce možnost soupeřit.
Hra se dětem líbí především z toho důvodu, že nabízí nenásilně témata, o kterých se mohou s rodiči bavit. Současně nenápadně rozvíjí slovní zásobu a schopnost vyjadřování. Další části zase prověří znalosti a paměť. Díky tomu je všestranná. Možná se snaží nakonec dělat až příliš věcí současně, ale i tak je to zábava.
My na hře ale oceňujeme nejvíce to, že prostřednictvím vyprávění se vytváří pozitivní vztah a atmosféra mezi všemi zúčastněnými. To je velmi prospěšné nejen pro sourozence, ale i pro rodiče, kteří se mohou aktivně účastnit hry a soupeřit s dětmi, protože úkoly jsou odstupňované.
Čtyřiačtyřicet kartiček sice nevypadá jako dostatečné množství, ale vzhledem k množství zábavy na každé z nich nakonec zabaví na poměrně dost dlouhou dobu. Navíc nic nebrání malým hráčům, aby zábavu prošly znovu s odlišnými vyprávěními a příběhy. Svůj efekt tak hra neztratí, ačkoliv později (například po druhém odehrání všech kartiček) už může přitažlivost klesat.
Pochvalu rozhodně zasluhuje také zpracování. Už jen samotný nápad umístit kartičky hry na karabinku, aby byla hra dobře přenosná, je opravdu dobrý. Přitom ale ani materiál samotných karet není podceněný a je připravený na hru venku.
Povídačky jsou kartičková hra, která nabízí náměty na vyprávění, ale i možnost spolu soupeřit. Povídání tu už bylo například v Příbězích z kostek (recenze), ale tentokrát tu jsou přecejen nějaká pravidla, která umožňují určit na konci vítěze. Pokud chcete. Zajímavé úkoly a možnost hry dětí s dospělými dělá z Povídaček velmi zajímavou volbu.
+ zajímavé provedení
+ podporuje komunikaci v rodině
+ dospělí mohou hrát s dětmi
+ volné hraní
+ zajímavé otázky a úkoly
- sporná trvanlivost (opakovaná hratelnost)
- pamatování je inspirované jinou hrou