Recenze: UGO! – královská kletba

Mým otcem byl král, který se jmenoval Rago. Už dlouhé generace se v naší rodině předává jedna velká tradice. S každým nástupcem trůnu se naše rodové jméno zkrátí o jedno písmeno. Před Ragem byl Trago a před ním Strago. Pradědečka už si ale nepamatuji, protože umřel dřív, než jsem se narodil a s ním i písmeno „s“ v mém jméně.

„Co se stane, když nám písmenka dojdou?“ ptal jsem se, sotva jsem přišel k rozumu. Kdysi jsme byli významným rodem. Jenže král rozšiřoval svoje území tak dlouho, až došel do temného lesa a zajal čaroděje. Zničil při tom celý les. Mága mříže udržet nedokázaly, ale to mu nezabránilo v tom, aby proklel celou naši rodinu. Jednou vymřeme, ale než se tak stane, budeme mít možnost se zachránit. S posledními písmeny v zádech povstane jeden z posledních potomků a rozšíří říši tam, kde ještě nebyla. Dokáže ji ale udržet? Jen tak může zachránit i svůj rod..

Možná právě podle toho farmářského pozdravu, který převzal dokonce i sám král, se jmenuje i desková hra Ugo! Ta k nám do redakce dorazila od vydavatele PlayThisOne a také českého distributora Svět deskových her. Autorem myšlenky je Ronald Hoekstra a dále ji rozvedli Thomas Jansen a Patrick Zuidhof. Za ilustracemi stojí známý Franz Vohwinkel a společné dílko těchto lidí vyšlo v roce 2013.

Hra se ukrývá v menší krabičce, která by naznačovala karetní náturu. A ano, karty v téhle hře určitě jsou, jak naznačuje už i král schovávající se za ruku karet. Jeho korunovaná hlava vás uvítá na víku a na jeho panství se můžete podívat uvnitř. Balení totiž obsahuje celkem osm dílků, ze kterých sestavíte čtyři nezávislá (a přitom naprosto stejná) království. Všechny jsou s městy, lesy i skalisky a rozdělená na pět vertikálních oblastí.

V postranních přihrádkách jsou již zmiňované karty a také hromádka kulatých žetonů, které představují farmáře. To samotné karty tu fungují jako lokace na mapě. Každá z karet má svoji hodnotu, obrázek terénu a také symboly několika farmářů.

Na začátku partie si každý z hráčů vezme dva dílky království a s pomocí puzzle výstupku je propojí do jednoho podlouhlého plánu. Každý z hráčů dostane ze zamíchaného balíčku přesně deset karet, zatímco všechny ostatní se položí stranou. Nebudou zatím potřeba, alespoň pro první z více her, které jsou třeba k určení vítěze.

Ale tak daleko nejsme, protože právě teď nás čeká první kolo. Začínající hráč jej zahájí vyložením karty. Všichni ostatní musí dodržet barvu, pokud mohou. Jediná možnost, jak vyložit kartu jiné barvy, než byla ta původní, je pokud hráč žádnou takovou kartu nemá. Důležitá je pak samotná hodnota, čím vyšší číslice, tím větší šance na vítězství ve štychu.

Jenže ne každé kolo budou hráči chtít vyhrát. Často to ale není v jejich moci, protože výhodu mají vždy ti, kdo hrají později. Právě proto v každém následujícím kole vždy začíná vítěz toho předchozího. Jakmile je jasný vítěz, tedy vladař, který zahrál kartu nejvyšší hodnoty, vezme si všechny karty a rozdělí je podle barvy na hromádky do svých království. Ta je třeba plnit vždy zleva doprava. Pokud už nějakou kartu stejné barvy vlastní, nová ji překryje.

Za vítěznou kartu dostane hráč také odpovídající množství farmářů. Ty lze získat i hraním karet s hodnotami jedna a dvě, ale pouze v případě, že hráč takové kolo nevyhraje. Tyto žetony hráči přiřazují na svoji desku království a to na volná políčka zleva doprava. První dvě území už svoje správce mají, takže nábor nových dělníků začíná až ve třetím sloupci.

Kolo končí ve chvíli, kdy všichni hráči odehrají svoji poslední kartu. Body dostane každý pouze za horní kartu z každé barvy. A to pouze v případě, že na daném území má dostatek farmářů, které musel získat v průběhu. Za každého chybějícího dělníka v místě, kde leží nějaká karta, čeká pětibodová penalizace. Součet si hráči poznamenají na papír a pokračují dalšími třemi koly. Teprve poté je na základě součtu znám vítěz.

Ugo! není náročnou karetní hrou. Zvládne ji úplně každý. Možná i proto byste se o ni mohli zajímat. Jenže u nás i ve světě ji málokdo zná. O to raději jsme byli, že jsme ji mohli otestovat a teď se můžeme podělit o dojmy.

Netajili jsme se nikdy tím, že nejsme žádní milovníci štychových her. Všechny vypadají a hrají se hodně podobně. Naštěstí to v případě Ugo! tak docela neplatí. Samotné minihry s vykládáním her jsou pouze částí celku, protože hráči musí současně myslet také na samotné barvy a získávání farmářů. Bez toho je čekají pouze mínusové body a žádná radost na konci kola.

Celý průběh kola vlastně o nic moc nejde. Ty důležité karty si všichni nechávají na konec, kdy chtějí proměnit jejich hodnotu v body. Jenže na to musí současně v průběhu kola myslet i na farmáře. A právě tady nastává rozpor, protože vítězství v průběhu kola je také důležité.

Mohlo by Vás zajímat

2

pro začátečníkyrecenzerodinnástrategická

Recenze: Mac Robber – bitva skotských klanů

Ale někdy pomůže i prohra. Nízké karty skýtají další šanci, jak získat pracovní sílu. Přitom jsou v každé barvě i nuly, které naopak fungují jako útočné karty. Dobře použité v závěrečných kolech mohou zcela zničit bodový zisk. Vysoké karty tu automaticky neznačí úspěch a naopak. A právě proto tu platí mnohem menší vliv náhody při rozdávání karet, než v podobných hrách. Štěstí tu ale přesto zůstává, jinak to ani nejde. A to především v nižším počtu hráčů, kdy není možné počítat karty, protože každé kolo může být mimo až patnáct karet.

Na herní desce záleží velmi také na rozložení barev. Hráči musí dobře vyhodnotit karty, které mají v ruce a podle toho se zařídit. Někdy ale nemají na výběr, protože je barva prostě donutí kartu zahrát. Nelze lhát a nevyložit ji, i když musíte. Tady se prostě podvádět nesmí a nakonec na to všichni přijdou, protože tu kartu tak či tak budete muset vyložit. Na hráče čekají těžké úkoly, protože se musí snažit vyhrávat se středními hodnotami přinášejícími dělníky, ale při tom s co nejmenším počtem barev. Teprve na konec pak jsou důležité čísla na kartách.

Bodování je záludné a celé závisí na farmářích. Mnohem důležitější je ale fakt, že jedním kolem partie nekončí. Při výběru nových deseti karet pro každého hráče je třeba zamíchat všechny karty zpět. Tady je velmi důležité dávat si při míchání pozor, protože v průběhu kol se vždy oblasti podle barvy seskupují. To je také jediné, co průběh celé hry trochu zpomaluje a zbytečně prodlužuje jinak velmi rychlou herní dobu. Partie i tak končí snadno do půl hodinky.

Štychovky obecně nejsou příliš zábavné v málo hráčích. I tady platí fakt, že ve dvou to není úplně ono, přesto ale Ugo! zásluhou sbírání karet na království dává smysl i jako duel. Stále jde o to, že to není jen bezmyšlenkovité hraní stejné barvy, ale je zde potřeba plánovat o trochu víc a dopředu.

V pravidlech zabírají víc prostoru příklady, které se snaží postihnout všechny možnosti. Díky tomu se tuhle hru zvládnou naučit i úplní začátečníci, kteří nikdy žádnou podobnou hru nehráli. Jediným předpokladem je angličtina a to pouze pro účely samotných pravidel. Jakmile už jednou hru umíte nebo se ji učíte od někoho jiného, žádný jazyk nepotřebujete, protože na kartách ani jinde žádné texty nenajdete.

Jednoduchost celé hry má za následek také skvělou zprávu, že Ugo! je výtečně hratelné i v rodinách s dětmi. Na českém trhu příliš štychovek není a tahle si zaslouží o to větší pozornost, že se v ní všechno netočí jen kolem vyhrávání s pomocí jedné karty. Ugo! se nám opravdu líbí a využitím herních plánů a žetonů farmářů dokáže zaujmout a pobavit.

Recenze: UGO! – královská kletba

Ugo! je hra, kterou málokdo zná. Přitom štychové hry díky svojí jednoduchosti mají řadu fanoušků. A tahle si je bere za vzor a vytváří kolem nich nové myšlenky. Především ta s farmáři, kteří jsou potřeba k obodování karet, je výborná. Karty se překrývají a pouze ta z barvy, kterou hráč získá jako poslední, se mu bodově započítá. Hráči si mohou navzájem škodit nulovými kartami. Zařazení hráčských desek je dobrým bonusem a zvyšuje přehlednost, ale zlepšuje i pocit ze hry. Celkově partie je rychlá a zdržuje snad pouze míchání karet mezi koly. V menším počtu hráčů je ale hodně náhodná, protože karet mimo hru je příliš. Ugo! přesto můžeme směle doporučit, protože funguje jako příjemná a rychlá karetní hra pro všechny.

Klady:

+ dostatek karet
+ dobrý nápad s farmáři
+ nízké karty neznamenají špatnou ruku
+ taktická hra
+ jednoduchá pravidla
+ rychlá herní doba
+ výborné ve čtyřech

Zápory:

- nutnost řádně míchat karty mezi koly
- ve dvou slabší

4