Tento pátek je párty u šestek. Ačkoliv to jsou nafoukané nány, přesto tam půjdeme, protože se zde potkáme s řadou jiných kostek. Společně skáčeme s radostí do rytmu a nikdo se nesměje starším kostkám, které už mají otlučené hrany a potisky. Všichni jsou si tu rovni a to i ve chvíli, kdy začneme na závěr večera hrát „groovy“ o to, kdo bude hostit další zábavu.
S kostkami si ale mohou užít legraci i lidé, třeba prostřednictvím hry Groovy Pips. Jedná se o hru od Lukase Zacha a Michaela Palma, vydanou ve stínu tří králíků z firmy Drei Hasen in der Abendsonne. Hra vznikla v roce 2014 a podobně jako v předchozích hrách Sonne und Mond (recenze), Talo (recenze) nebo Ciao, Ciao (recenze), i tentokrát zpracoval těch pár drobných ilustrací Johann Rüttinger.
Uvnitř malé oranžovo-žluté krabičky se nachází sáček s pěticí kostek. Ty mají na sobě pěkné puntíky obalené ještě do kulatého kroužku. Strany tak vypadají elegantně, ale jinak se jejich obsah ničím neliší od klasických kostek a hodnoty sahají od jedničky do šestky. Společnost jim dělá šedesátka karet, rozdělená podle barvy na šest hromádek po deseti. Každá karta má číselnou hodnotu bodů, ale především v rozích uvedené zadání pro čísla na kostkách.
Na začátku partie si každý ze soupeřů vybere jednu barvu a vezme si desítku karet. Kostky pak položí hráči mezi sebe a partie může začít. Úplně na úvod všichni zvolí jednu kartu z ruky a vyloží ji obrázkem dolů do středu. Teprve když všichni výběr dokončili, je možné zahrané karty otočit a vytvořit z nich společnou nabídku úkolů.
Začínající hráč si vezme pětici kostek. Nyní má tři možnosti hodu na to, aby se pokusil splnit úkol na některé vyložené kartě. Může ale místo toho plnit klidně i libovolnou kartu z těch, které mu ještě zbývají nedokončené v ruce (na začátku tedy celých devět úkolů). Kostky může libovolně přehazovat, dokud není spokojený nebo neprovede třetí hod.
Jednotlivé úkoly jsou typické a berou si základ v klasických karetních hrách. Jedná se o trojice stejných čísel, full house, čtyři a pět stejného druhu a nesmí chybět i postupka (ta platí od jedné do pěti i od dvou do šesti).
Jenže všechno je obohaceno o jednu taktickou možnost. Hráč si z výsledku na kostkách může vybrat vždy jen jeden výsledek (tedy třeba trojici místo full house). Poté získá nejen svoji kartu, pokud ji již dříve nesplnil, ale všechny stejné karty soupeřů, které leží uprostřed ve společné nabídce. Tím připraví soupeře o cenné body a současně může získat poměrně příjemnou sumu sám pro sebe.
V případě, že společná nabídka je prázdná, hráči ji doplní novou volbou po jedné kartě. Partie pak pokračuje tak dlouho, dokud některý z účastníků nevyloží poslední kartu. Jakmile má prázdnou ruku, nastává poslední kolo hry. Poté si všichni soupeři sečtou bodové hodnoty nastřádaných karet a vítězem se stává ten nejúspěšnější s nejvyšší hodnotou.
Groovy Pips je velice jednoduchou kostkovou hrou. Karty zde představují úkoly, které se hráči snaží splnit. Musí při tom přeprat náhodnou vůli kostek. Zpočátku partie je to snadné, protože mají na výběr hned deset různých výsledků. Jenže jak postupně plní úkoly, nabídka se zužuje a neúspěšných tahů výrazně přibývá. V tu chvíli je teprve zřejmé, jak moc o všem rozhoduje náhoda. Ale hráč ji může ovlivnit schopností dobře se rozhodnout a zvolit správné kostky k přehození. Pouze tak si může vylepšit a zvýšit šanci na úspěch.
Na hře je ale skvělá především možnost krást karty ostatním. Tenhle souboj o karty uprostřed je velice zajímavý a v každém kole nabízí nějaké to rozhodování, obvykle po prvním hodu kostkami. To se hráč musí rozhodnout, za kterou kartou se bude hnát. Překvapivě takové hody více stejných čísel nejsou tak obtížné, jak by se mohlo zdát.
Kostkami lze kutálet už od dvou hráčů. Zde neleží tak velký důraz na kradení karet, protože nabídka uprostřed stolu je výrazně omezená. Zde by možná nebylo špatné nechat oba protivníky vyložit rovnou dvě karty místo jedné. I bez úpravy pravidel nás ale duel bavil. Ve více soupeřích pak souboje nabírají na obrátkách. Hra si při tom udržuje rychlý spád a končí během třiceti minut (ve dvou či třech hráčích pak třeba i za dvacet).
Co se ale vůbec nepovedlo, jsou pravidla. Jejich překlad do angličtiny, ze které jsme se hru původně učili, je opravdu nepovedený. Často jsme museli nahlédnout do původních německých, abychom se ujistili, jak to vlastně autoři mysleli. Přitom hra má velice jednoduchá pravidla a opakuje se tak problém s Pelican Bay (recenze).
Groovy Pips se nám líbí svojí lehkou náturou, ve které sbíráte sady číslic. Každou pak potřebujete jednou, abyste mohli úspěšně dorazit až do cíle. Je třeba porce štěstí, ale také správného rozhodování. Kostky bezpochyby rozhodují o úspěchu, ale to nevadí, protože hráči mají vždy na výběr z více možností. Groovy Pips je zábavnou kostkovou hrou pro každého.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Michael Palm, Lukas Zach |
Ilustrace | Johann Rüttinger |
Vydavatel | Drei Hasen in der Abendsonne |
Rok vydání | 2014 |
Počet hráčů | 2 - 6 |
Herní doba | 25 |
Minimální věk | 8 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (2 voters) |
Kategorie | Dice |
Mechanismy | Dice Rolling |
Více o hře.
+ společné úkoly
+ přehledný design karet
+ až pro šest hráčů
+ rychlá partie
+ správným rozhodováním lze vylepšit šance na úspěch
- špatná anglická pravidla
- náhoda rozhoduje o výsledku