Je večer. Čas si něco pěkného vyprávět. Ale dnes si role prohodíme. Rodiče s babičkou budou poslouchat a povídat budou děti. Ale aby to neměly tak těžké, vždy dostanou otázku i s obrázkem a teprve pak se mohou rozpovídat.
Už teď jsme vám vlastně popsali výjev z české hry Povídačky. Konkrétně se bavíme o její verzi KIDS pro ročníky mezi třetím a sedmým rokem. Její autorkou je Andrea Löflerová a vydala ji pod svojí značkou Aligames v roce 2013. O ilustrace požádala dvojici Marcelu a Luboše Walterovy a veškerý tisk probíhal v Třebíči.
Krabička je malá a nenápadná. Má zelenou barvu a kromě nápisu a pětice smějících se rodinných příslušníků obsahuje pouze texty a obrázky komponent. Má ouško, za které je snadné ji pověsit v obchodě do regálu. Dovnitř se každý zvědavý hráč dostane horní stranou. Skrz otevřený otvor pak vytáhne jediný předmět, který se ukrývá uvnitř. Je jím karabina a na ní připevněných 52 oválných kartiček.
Ta první v radě má na sobě název a poslední pak pravidla. Jednotlivé kartičky mají vždy na přední straně natištěný obrázek nějakého dětského výjevu, ať už je to hrdina s drakem, holčička malující princeznu nebo děti na táboře hrající si na indiány. To nejdůležitější je ale na druhé straně, protože ke každému obrázku patří podle čísla také otázky.
Ale není to tak, jak bychom si mysleli – propojené jsou vždy dvě kartičky naproti sobě a ne jeden list, takže hráči mohou mít vždy na očích jak obrázek, tak k němu patřící otázky. Ty se řadí rovnou do tří kategorií – zpívej, dívej se a povídej.
Ve hře by měl děti doprovázet jeden dospělý, který jim může číst otázky, pokud to samy ještě nedovedou. Navíc je zde pro něj hned v první sekci povídej připraven speciální úkol. Nejdříve ale musí na otázku odpovědět dítě, například chtěl by ses naučit jezdit na koni? Dospělý pak na stejné téma dostane otázku, jestli na koni umí jezdit. Je důležité nezůstat u jednoslovné odpovědi a děti pobízet, aby svoji odpověď rozvíjeli a zdůvodnili.
Teprve poté, co všichni odpoví na svoji otázku, může hra pokračovat druhou sekcí Dívej se. Tady je čas prozkoumat obrázek a vylepšit si tak pozorovací schopnost. Současně se děti učí počítat, poznávat předměty na obrázku či barvy. S tím jim může dospělý pouze pomoci. Na konec si, buď dohromady, nebo každý zvlášť, zazpívají například píseň o sluníčku. Ke každé písni je na kartičce nenápadně také nápověda jejího začátku.
Cílem Povídaček není něco vyhrát, ale společně se pobavit a zažít legraci. A jako taková hra určitě funguje dobře a je dostatečně jednoduchá i pro zmíněné tříleté prcky, ačkoliv některé otázky je třeba přeskočit.
Podobně jako u minulých Povídaček pro starší, i tentokrát musíme pochválit spojení všech kartiček na jednu karabinu. Vypadá to pěkně, ale především plní skvělou funkci, že hru lze hrát i na cestách. A to doslova, třeba při nějaké pěkné vycházce za zajímavým cílem. Povídačky KIDS tak můžeme směle doporučit do rodin s menšími dětmi.
+ trénuje rozeznávání předmětů na obrázku
+ zpracování na karabince
+ hodně otázek, písniček i obrázků
+ otázka i pro dospělé
+ lze hrát libovolně dlouho (není vítěz)
- obrázky i otázky časem projdete a už se k nim nevrátíte
