Nikdo neví, kdo postavil naši vlakovou stanici. Do města nevedou žádné koleje, a přesto tu máme zastávku, která nikdy neviděla skutečný vlak, stejně jako místní obyvatelé. Je na čase to změnit. Každý vezmeme kousek kolejí a sestavíme trasu, která naše město udělá známé. Dovede do něj svět a nás zase blíž ke světu.
Stavba kolejí bude vaší hlavní náplní práce i ve hře Tricky Tracks, kterou si pro všechny hráče připravil Piatnik. Autoři se jmenují Jordi Gené a Gregorio Morales. Dříve už vytvořili hru Šílenej prófa (recenze). Na novinku pro rok 2014 se teď společně podíváme pořádně zblízka.
Na začátku všeho jsou koleje. A to i tady na krabici, kde jim dělá společnost také pěkný moderní vlak. Uvnitř krabice pak ale čeká pořádná brožurka s celkem osmi různými jazyky a to samozřejmě včetně češtiny. Těsně pod příručkou najdeme lepenou kartonovou desku, na níž je nakreslených osm barevných stanic a mezi nimi leží staveniště. Barvy jsou pak rozmístěné po dvojicích naproti sobě.
Krabice dále obsahuje archy plné destiček. Ty větší slouží jako odstavné koleje a poskytují hráčům místo, kde mohou zaznamenávat svoje body na čtyřech barevných stupnicích. Jejich odstíny odpovídají jednotlivým barvám stanic. Nechybí ale ani hromada čtvercových (a poměrně velkých) destiček s kolejemi, které rozeznáte lépe podle zadní strany. Tak od sebe odlišíme sady pro každého hráče obsahující devět dílků a také šest startovních destiček s šedým rubem. Hru doplňuje šestnáct figurek, po čtyřech od každé barvy.
Na začátku partie dostane každý hráč jednu destičku odstavných kolejí a k nim také čtyři barevné figurky. Každou postaví na odpovídající trasu obsahující celkem dvanáct skórovacích pozic. K tomu ve stejné barvě dostane také sadu devíti destiček. Mezi všechny protivníky je třeba pak umístit společný plán a zaplnit jej náhodně vylosovanými čtyřmi (ze šesti) startovními destičkami. Všichni si pak ze svých vlastních zamíchaných hromádek dílků s kolejemi vezmou dvě horní do ruky.
V tahu na hráče pak čeká možnost jednu z těchto destiček zahrát. Snaží se tak spojit co nejvíce barevných stanic. Aby mu to ale přineslo body, musí trasa vést přes jeho nově položenou destičku. Záleží pouze na hráči, jak dílek natočí a na kterou ze čtyř dostupných pozic jej umístí. Pak okamžitě následuje bodování a posun figurek podle toho, kolika dílky trasa prochází. Maximálně tak může hráč pro každou ze svých barev získat čtyři body, minimálně pak jeden.
Tak se hráči střídají a neustále přestavují koleje k obrazu svému. Obyvatelé si o nich budou myslet, že se zbláznili, ale hlavní je, že mohou získat cenu. K tomu ale nestačí ve chvíli, kdy hráči vyloží i poslední ze svých devíti destiček (a nastane konec partie) mít některou z figurek co nejdále. Naopak, tady se boduje ta úplně nejméně úspěšná barva každého hráče. Ten, kdo stojí s poslední svojí figurkou nejdál, se stává vítězem. V případě remízy pak rozhodují pozice dalších barev.
Tricky Tracks sází na spolehlivý a skvělý bodovací mechanismus, který vytvořil Reiner Knizia a my jej velmi dobře známe z hry Kaleidoskop (recenze). Všechno je to o tom, aby hráči rozdělovali bodování co nejrovnoměrněji mezi všechny dostupné barvy. Pouze tak zajistí, že i ta nejhůře postavená figurka bude, co nejdále to je možné.
Celkový úspěch ale závisí na představivosti, protože ze dvou destiček musí hráč vždy vybrat jednu a použít ji co nejlépe. Koleje se ale různě proplétají čtyřmi místy uprostřed a někdy není úplně jednoduché tu nejlepší variantu uvidět. Naštěstí novou destičku hráči dostanou na konci svého tahu, takže mají na rozmyšlení celé kolo, než na ně znovu dojde řada.
Různě zamotané a rozdvojující se koleje zaručují, že pokaždé je možné v tahu dosáhnout nějakého úspěchu. Důležitým pravidlem je fakt, že se musí vždy jednat o nově vytvořené tratě a nelze jen zopakovat stejné rozmístění, které před vámi vyložil protivník. Hráči musí myslet sami za sebe, ale plánování zde není k ničemu. Vždy je to o daném okamžiku a schopnosti pracovat s nabídkou, kterou držíte v ruce.
Hra je jednoduchá a tomu by měla odpovídat také herní doba, kterou bychom čekali kolem třiceti minut. A to se podaří ve dvou. Ovšem jakmile začnete hrát ve třech či čtyřech, čas se výrazně natáhne a to až k jedné hodině. Čekání na další kolo se protáhne. Díky měnícímu se plánu nemůžete přemýšlet o tahu dopředu, ale až na vás přijde řada. Tím se hra výrazně zpomaluje. Hráči se navzájem nijak neovlivňují a nevidí si do karet, takže vlastně bojují na společném plánu, ale víceméně izolovaně. Startovní destičky a postupné vykládání kolejí slibují různé rozložení, ačkoliv jsou vlastně všechny hry hodně podobné.
Tricky Tracks jsou hrou s kolejemi, ale ve skutečnosti se jedná o abstraktní a přemýšlivou zábavu. Téma zde slouží pouze jako doplněk. Hra je ale díky svým jednoduchým pravidlům velmi dobře vhodná pro rodinnou zábavu s dětmi, kterým trénuje představivost, jak koleje budou vypadat po vyložení další destičky. Bohužel umisťování destiček není vůbec jednoduché a díky tomu se tahy protahují. Ve čtyřech pak je celá partie hodně dlouhá. Tricky Tracks nejsou sice nijak originální hrou, ale mohou zabavit nenáročné rodiče s dětmi.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Jordi Gené, Gregorio Morales |
| Vydavatel | Piatnik |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 40 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Kategorie | Trains |
| Mechanismy | Tile Placement |
Více o hře.
+ pro nenáročné hráče
+ bodování
+ propojování více stanic současně
+ jednoduchá pravidla
+ u dětí trénuje představivost
- nijak originální
- pouze abstraktní hra (žádné vláčky)
- dlouhé čekání na tah
- ve čtyřech příliš dlouhá partie
