Recenze: Terror in Meeple City aneb Rampage – příšery ve městě

Pozvali jsme si je do města sami. Příšery. Chodili se na ně dívat zástupy lidí do zoologické zahrady, která kvůli tomu musela otevřít čtyři nové pavilony. Každý tak velký, jako její dosavadní celá rozloha. Obrovská monstra se chovala tak spořádaně, až všichni uvěřili, že se opravdu nechají spoutat navěky. Jenže pak jim asi došla trpělivost nebo si prostě řekly, že už bylo šaškování s mrňavými lidičkami dost. Možná to bylo celé součástí jednoho pekelného záměru, jak k sobě nalákat co nejvíce potravy. Taková nevídaná kamufláž. Město hoří a je vzhůru nohama. A monstra konečně dělají to, co mají.

Do města zavítaly příšery v deskové hře Rampage, kterou koncem roku 2013 na trh uvedly firmy Repos Production a také jejich zastoupení – Asmodée. Autory hry jsou slavní Antoine Bauza (Takenoko – recenze, Hanabi – recenze) a Ludovic Maublanc (Noé – recenze, Cyclades). Ilustrace pro hru vytvořil Pieró. U nás ji pak můžeme pořídit v distribuci firmy ADC Blackfire. V roce 2014 dostala kvůli problémům s ochrannou známkou (Rampage se jmenovala také známá videohra s podobným tématem) nové jméno Terror in Meeple City („meeple“ je označení pro figurku deskové hry – pozn. red.) a také novou grafiku na krabici. Nedivte se tedy, pokud hru už podle našich fotografií nebudete moci v obchodech najít.

Krabice svojí velikostí odpovídá tomu, že by se uvnitř měla nacházet nějaká obrovská monstra. Velký čtverec je navíc pořádně vysoký, aby se do něj vešel především herní plán. Ten se skládá ze dvou polovin a už na první pohled je vyroben ze silného kartonu. To ale ještě nevíte, že na určená místa nalepíte základy budov. Střední dílek pak zespodu má zámek, kterým spojíte dvě poloviny města do pevného a kompaktního celku. Uvnitř ale se kromě těchto lepicích desek ukrývají v arších ještě další desky různých velikostí, které představují patra a střechy jednotlivých budov.

Zatím tedy máme město, které je ale podezřele opuštěné. To hned napraví armáda devadesáti dřevěných postaviček, po šestnácti od každé z pěti barev. Šťastnější z nás v krabici najdou také samolepky, kterými si mohou tyto hrdiny ozdobit. Totéž čeká pak i na velké dřevěné figurky monster (tyto obrázky už jsou součástí každé krabice) a kulaté žetony představující jejich tlapy.

Na hráče čeká ještě jedna pomocná oboustranná karta představující jedinou cestu z města a záchranu pro vaše oběti. V balení je také čtveřice zástěn, které zepředu vypadají jako příšery i s místy na zuby (vycvakané z kartonu), zatímco na zadní straně mají nápovědu pro hráče. Zbytek komponent už zajišťují karty – šestnáct různých identit pro hráče a stejné počty dovedností a tajných super schopností.

Na začátku partie hráči společnými silami vystaví město. To všechno jen pro to, aby jej za chvilku v roli příšer zničili. Ale nejdříve musí poctivě sestavit každou budovu z několika pater. Každé stojí na hlavě několika náhodně vylosovaných figurek a pouze několik odvážlivců se postaví i na střechu, aby na návštěvníky měli pořádný výhled. Tedy, než je sežerou. Na určená místa postaví i auta.

Teprve potom si každý z účastníků vybere náhodně jednu postavu a k ní i schopnosti. Dvě ze tří karet jsou veřejné a pouze tajná super schopnost zůstane očím ostatních ukryta. Hráči si k vybrané příšeře vezmou také barevnou zástěnu (nezapomenou na ni dát čtyři zuby) a figurku se žetonem tlapek. Svoje monstrum pak postaví do rohu, který je jim blízko a odkud obluda zahájí svoje destruktivní tažení.

Ve svém tahu má každý z hráčů dva akční body, které může libovolně rozdělit mezi výběr čtyř akcí. Tou základní je pohyb po městě a potřeba jsou k němu pouze nohy. Tělo na chvíli postaví hráč stranou a do svého žetonu s tlapami cvrnkne (nebo šťouchne) ve snaze dostat se co nejblíž k nějaké budově plné šťavnatých lidí.

Když se příšera ocitne poblíž nějaké budovy (žeton se musí dotýkat chodníku, který ji obíhá), může zahájit její demolici. Tady pro změnu zůstanou nohy stát na místě a hráč zapojí nejen tělo své příšery, ale i svoje. Figurku obludy musí pustit z výšky na budovu a to v libovolném místě. Snaží se tak získat přístup k co největšímu množství lidiček, které se ukrývají uvnitř.

Než si ale na obětech bude moci pochutnat, musí zvážit ještě dvě další akce, které jsou na výběr. Ty lze provádět z libovolného místa, tedy alespoň v případě dechu. Hráč jednoduše položí bradu na figurku příšery a foukne. Pokud je v blízkosti nějaké vozidlo, pak jej může poslední možnou akcí cvrnknout z hlavy obludy na budovu. Při ničení může k újmě snadno přijít i jiná příšera, které tak hráč může vyrazit zub.

Ve skutečnosti tu ale vždy jde o totéž. Jakmile se monstrum trochu uklidní a přestane kolem sebe na chvíli šířit zkázu, sedne si a v klidu začne chroupat svoje úlovky. V jednom kole tak lze spořádat až pět nevinných lidiček a neomezený počet betonových pater, na kterých už nikdo nestojí. Pro samotné hráče je důležitý především druh lidiček, protože na konci hry se oceňují nejvíc sady. Ovšem sežrat lze jen takové, kteří nezapadli do ruin budov – musí tedy stát otevřeně na ulici nebo na některém z pater.

V průběhu destrukce se ale budou snažit oběti také utéct. Každá postavička, které se podaří vyhopkat vlastní silou z plánu na stůl, se počítá jako úspěšný uprchlík. Tato figurka je přesunuta na pomocnou destičku, která odměřuje čas pro hru, ale také tresty pro hráče za tyto nesežrané lidi. Partie končí útěkem předem daného počtu lidiček nebo vyžráním celého města. Hráči si sečtou nasbírané body za sežraná patra, různobarevné sady lidí, zbývající zuby a bonus za případné splnění cíle postavy.

Terror in Meeple City je splněným snem všech malých i velkých kluků. Beztrestně ničit město v kůži příšery a ještě se při tom skvěle bavit ve snaze porazit všechny ostatní, to se nestává rozhodně každý den. A tato hra přenáší tuto zábavu na stůl s tím správným zápalem a atmosférou. Vše do posledního prvku tu funguje ve prospěch tématu a přesně tak, jak by správně mělo.

Mohlo by Vás zajímat

5

abstraktnilogickárecenze

Recenze: Equilibrix Connect – sen o květu života

Tahle uvěřitelnost je velkou zbraní hry. Figurky se snaží utéct, ale prakticky nemají šanci. Mnohé z nich skončí v žaludku (za zástěnou) nebo (ti šťastnější) v ruinách zbořených budov. Vzduchem létají auta, která jsou zrovna po ruce a příšery mrskají vztekle svým ocasem. Prostě blázinec.. a tomu odpovídá i hratelnost.

Terror in Meeple City není hra strategie. Taktika a plánování zde hrají pouze okrajovou roli, když se hráči rozhodují ve výběru svého dalšího cíle. Ovlivnit lze i načasování zahrání speciální dovednosti. Vše ostatní ale už závisí pouze na šikovnosti, která je základem úspěchu. Správné házení, cvrnkání a foukání prostě nesmí chybět, pokud příšera chce být tou nejničivější v nově objeveném Meeple City.

Důraz na pohybové dovednosti sám o sobě odradí několik hráčů. Především ale má za následek to, že hráči ze sebe budou dělat při hraní tak trochu blázny. Foukání s bradou na figurce prostě není po chuti všem a musíte si najít správnou skupinu, která takovouto hratelnost ocení. Naštěstí naše zkušenosti hovoří pro fakt, že to není až tak obtížné a sedm z deseti geeků se rádo přidá. Ve chvíli, kdy takové spoluhráče najdete, budete se bavit opravdu monstrózně.

Už jen samotný vliv hráčů na plán zaručuje, že pokaždé se bude zábava vyvíjet jinak. Jenže tu je ještě navíc opravdu vysoký počet karet postav a schopností, které obohacují hru dalšími možnostmi. A dokonce speciálním cílem, který přinese body. Cvrnkání tak není pouze bezcílné, ale hráči opravdu musí dobře zvážit, kterou budovu se jim vyplatí navštívit.

Partie totiž končí překvapivě rychle a to už po třiceti až pětačtyřiceti minutách. V kontrastu tak zůstává trochu zdlouhavější příprava, protože stavba budov nějakou tu minutu trvá. I společnými silami. Zábava tentokrát překvapivě tolik nezávisí na počtu hráčů. S vyšším počtem se pouze zvyšuje možnost napadení jinou příšerou a tedy šance na ztrátu zubů.

Terror in Meeple City je krásně bláznivou hrou, která si zaslouží široké publikum. Je perfektní do rodin s dětmi, ale také pro všechny, kdo se prostě rádi baví. Šikovnost se tu snoubí s drobným vlivem plánování a zaručuje, že terorizování Meeple City si rádi kdykoliv zopakujete.

Recenze: Terror in Meeple City aneb Rampage – příšery ve městě

Terror in Meeple City je desková hra, při které přiberete pár tun a vydáte se do nejbližšího města na večeři. Nesednete si ale spořádaně do restaurace. Místo toho si svůj jídelní stůl uděláte z nejbližšího mrakodrapu. Ale když se taková příšera rozběhne, není jednoduché se zastavit. Hráči ji navigují po plánu pomocí cvrnkání a teprve pak mohou bořit domy a žrát lidi i beton, který mají na dosah. Zábava je to bláznivá a není pro každého. Při tom je ale příjemně rychlá, nenáročná a zaručuje výbornou atmosféru po celou dobu. Terror in Meeple City je bezesporu výbornou hrou, pokud jste pro něj správné publikum.

Klady:

+ odlehčená zábava
+ skvělé pro malé i velké
+ bláznivé akce
+ parádní zpracování
+ rozumná herní doba
+ atmosféra funguje
+ variabilita karet postav a schopností
+ postavičky utíkají z města

Zápory:

- někteří hráči ze sebe prostě neradi dělají blázny
- z větší části rozhoduje šikovnost
- vyšší cena (ale odpovídá kvalitě a množství komponent)

4