Není jednoduché stát se šamanem. Musíte prokázat mnoho dovedností, postavit se čelem řadě problémů, které váš kmen sužují, a nikdo s nimi dosud nic neudělal. A pak tu je finální zkouška pro ty úplně nejlepší. Závod pštrosů. Tady už to není souboj s lidskou hloupostí. Tentokrát proti sobě stojí ti nejlepší kandidáti a pouze ten nejlepší dokáže ovlivnit výsledek sprintu ve svůj prospěch.
Je přece jasné, že vítězem může být vždy jen jeden. Naštěstí se nebudete muset pouze soustředit na úspěch, ale výsledek opravdu ovlivníte. Tu šanci nám nabídnul Diego Ibánez. Všechny pštrosy v té jejich rychlosti nakreslil Pedro Soto. A tenhle komplet pak vydala společnost Asylum Games jako svoji druhou hru (v roce 2013), na cestě mezi Polis: Fight for the Hegemony (recenze) a 15 Días (recenze).
Menší krabička už napovídá, že tohle nebude nějaká náročná hra. A kdo by také čekal vážnou zábavu při pohledu na pštrosa s vyplazeným jazykem, který prchá před svými dalšími dvěma soupeři. Uvnitř krabičky pak je celkem deset velkých čtvercových (oboustranných) dílků, které se skládají vždy z devíti políček (3×3). Některé jsou jednoduché rovinky, jiné mají na sobě kamení, krokodýly, most nebo alespoň zatáčku.
Pro závod budou potřeba ale i žetony pštrosů (tentokrát žádné figurky), destičky s vytouženým pořadím (první tři místa a poslední pozice), žetony bobulí a také šest kostek. Pět z nich je bílých s barevnými puntíky, zatímco poslední šestá je černá a je čarovná. A pak už jsou tu jen jedna pravidla a osamocený žeton lva, který je zatím tajemstvím, jež se neprozrazuje.
Na začátku partie sestaví hráči trať pro závod a postaví pštrosy na její začátek. Nikdo si nevolí žádnou barvu. Každý z hráčů dostane jednu destičku předpovědi. Ta ukazuje pořadí pštrosů tak, jak by si je právě tento hráč přál. Pro více náhodnou hru je možné na cestu rozložit také několik náhodných žetonů bobulí (zatím obrázkem dolů).
Hráč na tahu si vezme všech šest kostek a pokusí se získat z jednoho hodu co nejlepší kombinaci barev. Naštěstí není tolik závislý na náhodě, protože má možnost jednou pokus zopakovat a to s libovolným počtem kostek, zatímco jiné výsledky si nechá. V závislosti na zobrazených puntících si pak musí vybrat, jestli chce pohybovat pštrosem (bílými kostkami) nebo čarovat (černá kostka).
Většinou si vybere pohyb. Hráč si tak může vždy rozhodnout pro jednu barvu. Podle počtu puntíků v tomto odstínu pak posune žeton pštrosa kupředu. Současně mu také určuje trasu, po které může běžec přeskakovat své protivníky (ale pouze jednoho naráz), pohybovat se kupředu nebo šikmo. Nikdy nelze provádět úkroky do stran, protože to pštrosi jednoduše neumí. Vždy musí sprintovat dopředu s nataženými krky. Černé kolečko s bílou výplní pak slouží jako žolík.
Čas od času si ale přece jen hráč vybere možnost čarovat. V takové situaci pak otočí žeton pštrosa barvy, kterou ukázala magická černá kostka, na opačnou stranu. Tím buď závodní zvíře začaruje, nebo naopak osvobodí z moci kouzel. Dokud je ale pštros pod vlivem magie, nemůže pokračovat v běhu kupředu.
Tak se hráči střídají v hodech kostkou, posouvají pštrosy a snaží se, aby se právě ti jejich umístili na správných místech. Přímo na destičkách předpovědi, které šamani odevzdali na začátku závodu do rukou rozhodčích, je uvedena hodnota jednotlivých tipů. Vítěz přinese pět bodů, druhé místo čtyři a třetí jen tři. Ovšem teprve uhodnutí posledního místa dokáže zdvojnásobit celkový bodový zisk. A ten šaman, který dohromady byl v tipování nejúspěšnější, se stává vítězem.
Banjooli Xeet je závodní hrou, ve které si musíte vlastně na toho, kdo protne jako první cílovou pásku, vsadit. To ale není tak docela pravda, protože místo toho dostanete rovnou zadání, které pořadí určí za vás. Na hráčích pak je už jen, aby se jej pokusili co nejlépe naplnit. Tenhle mechanismus tipů a snahy udržet svoje favority tajné před soupeři se nám v poslední době v redakci vyrojil. Měli jsme tu Velbloudí dostihy (recenze) a také vynikající Sheep Race (recenze).
Pštrosi se pokusí sesadit z trůnu dromedáry i kudrnaté bečící slečny. Místo na výsluní je jen jedno a ačkoliv jsou tito dvojnozí sprinteři ze všech zmíněných zvířátek prokazatelně nejrychlejší, jejich vítězství nebude tak snadné. Velbloudi mají na svém krku důležité ocenění, zatímco ovečky zase naši pochvalu.
Tato hra vlastně do celého toho závodění nepřináší nic zásadně nového. Naopak zůstává velice jednoduchá. Ovšem je tady velmi důležitý prvek. Tím je kontrola. Hráč si může v každém tahu vybrat libovolnou barvu, která mu na kostkách padla. Proto má mnohem větší šanci, jak ovlivnit reálně výsledek. Právě proto je Banjooli Xeet taktičtější hrou, než obě zmíněné.
To ovšem neznamená, že je zábavnější. Není. Teď ale to jedno zdánlivě ultimátní slovo nechápejte špatně, protože tohle není špatná hra. Naopak, je zábavná, ale provedením a atmosférou prostě za oběma výjimečnými závody zaostává. I tak se ale budete u předhánění pštrosů velmi dobře bavit. Mohou za to především různé překážky, které na závodníky mohou čekat. Nemluvíme ale jen o speciálních těžších deskách, ale i o bobulích, které přináší na trať potřebné překvapení.
Banjooli Xeet je především velice hravá zábava. A tady se jí daří bavit každého, kdo o to bude stát. Pokud už trať na stole rozložíte, nebudete se nudit. Děti si naopak hru velmi snadno oblíbí kvůli jejím nenáročným pravidlům. Funguje i jako rodinná hra.
Při běhu jsou důležitá zúžená místa, kde je možné blokování, a pak samozřejmě přeskakování jiných sprinterů. Pštrosi nikomu nepatří, takže hráči si pouze musí dát pozor, aby neodhalili svoje preference příliš brzy. Ovšem tentokrát není tak snadné prokouknout, o co vlastně ostatním jde, protože nikdo nemá pouze jednoho favorita, ale rovnou tři. V pevně daném pořadí.
Ve všech počtech soupeřů vždy poběží stejný počet pštrosů. Jenže ten chaos nabývá na síle, jak je ve hře více účastníků. Jejich cíle se začnou prolínat a vítězství je těsné. To ve dvou jsou většinou úmysly lépe zjistitelné. Každý počet tak je trochu jiný, ale fungují všechny. Jen ve více soupeřích je hra trochu zábavnější.
Černá kouzelnická kostka nám připadala nebezpečně silná. Stačí zaklít jednoho pštrosa a hra je najednou mnohem více závislá na náhodě. Pokud nedokáže figurku odčarovat (a obětovat tak svůj tah) ten, komu na něm nejvíce záleží, závod může dopadnout všelijak.
Děti bude bavit skládat různé trati. Tady hra těží ze zpracování, pěkných ilustrací a lákavého vzhledu. Kvalita komponent je velmi dobrá a hra na stole vypadá opravdu pěkně. Škoda jen, že tomu nedodávají tu absolutní třešničku právě figurky pštrosů. Alespoň dřevěné.
Banjooli Xeet je solidní závodní hrou, která však má právě v tuto chvíli těžkou konkurenci. V době, kdy vyšla však konkurence tak silná nebyla. Pokud se na ni podíváme ve světle tehdejší situace, asi bychom z ní byly více nadšení. Takto už to začíná být pouze o tom, které zvířátko máte raději. Ale pozor, Banjooli Xeet je přecejen nejjednodušší z trojice.
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Diego Ibáñez |
Ilustrace | Pedro Soto |
Vydavatel | Asylum Games (Board Games), Jumping Turtle Games |
Rok vydání | 2013 |
Počet hráčů | 2 - 5 |
Herní doba | 30 |
Minimální věk | 8 and up |
Jazyková závislost | No necessary in-game text (10 voters) |
Kategorie | Bluffing, Dice, Racing |
Mechanismy | Dice Rolling, Modular Board, Roll / Spin and Move |
Rozšíření | Banjooli Xeet: Kanasu |
Rodina | Animals: Ostriches, Organizations: Board Games Association of Creators in Spain (LUDO) |
Alternativní názvy | Banjooli Cross |
Více o hře.
+ přeskakování ostatních pštrosů
+ pěkné zpracování
+ velmi dobré pro děti
+ zábavné ve všech počtech (vždy závodí všechna zvířátka)
+ vždy máte na výběr z více pštrosů k pohybu
+ čarování
- jen žetony
- náhoda
- jsou lepší hry se stejnými mechanismy
- čarování může být až příliš silné