Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Cesta domů – hra a pomoc hospicům v jednom

Všichni se životem procházíme po pěšinkách a silnicích, někdy lesem, jindy mezi špičatými skalami. Ale vždycky je každá cestička v našem životě jiná a také jinak složitá. Některé jsou šťastné, zatímco jiné méně. Mnoho lidí blížících se ke konci svého putování narazili na nepřekonatelnou překážku. Z mnoha různých důvodů nemohou být v posledních chvílích se svými milovanými. A právě proto vzniklo občanské sdružení Cesta domů.

Tato společnost provozuje v Praze Domácí hospic, ale také poskytuje poradenství rodinám nevyléčitelně nemocných. Protože se však jedná o občanské sdružení, na jeho provoz přispívají pouze štědří dárci a dobrovolníci. A právě z tohoto dobročinného důvodu vznikla také hra Cesta domů, která má název společný s celou organizací. Všechny peníze získané z prodeje totiž jdou přímo na provoz zmíněného Domácího hospice.

Cesta domů prošlapala cestu i dalšímu podobnému projektu, který nese název Kiumbové: Tajemný balík z Afriky (recenze) a pomáhá chudým lidem v Africe.

Autoři Ondřej Lednický a Vojtěch Kozlík si vzali název sdružení k srdci a vytvořili kolem tohoto tématu jednoduchou rodinnou hru, která se točí okolo návratu domů. Nápady a ilustrace převedla do reality firma Efko. Kmotrem deskové hry se stal v roce 2006 oblíbený český herec Jiří Lábus.

Originální a velmi osobité ilustrace si vzala na starost akademická malířka Martina Špinková, která vytvořila grafiku také k mnoha knihám. Za všechny jmenujeme několik knih pohádek pro děti (Příběhy z měsíční houpačky, Proč už slon není smutný), ale také ilustrace učebnic Prvouky a Vlastivědy, knihy s náboženskou tematikou a dokonce Bibli.

V krabici naleznete šestici hracích plánů pro stejný počet hráčů, jednoduchý návod ke hře a několik plat s kartonovými čtverečky na vycvakání. Pod všemi těmito součástmi najdete dva barevné plátěné pytlíky, které pro hru dodalo sdružení Kiwanis a jejich autory jsou odsouzenci z ostravské věznice Heřmanice.

Kartonové čtverečky čekají na své vycvakání z plátů a rozdělení na dvě hromádky podle zadní strany. Tím vznikne obsah obou plátěných pytlíků – do jednoho přijdou kartičky cesty, do druhé pak obrázky dopravních prostředků. Odsud budou všichni hráči jednotlivé kartičky v průběhu hry losovat.

Každý ze soupeřů si vybere jeden hrací plán, na kterém se bude celé jeho putování odehrávat. Základní zápletka Cesty domů je jednoduchá – hráč se ve světě ztratil a hledá svoji cestu zpět k rodině, ale nejdříve si tuto cestu musí náhodně vytvořit vylosováním jedenácti kartiček z pytlíku.

Na hracích deskách je kromě ilustrací také dvaadvacet čtvercových otvorů, do kterých přesně zapadnou kartonové čtverečky. Pozadí těchto prohlubní odpovídá zadním stranám vycvakaných kartiček cest a dopravních prostředků. Hru si můžete vzít s sebou i na cesty, protože díky otvorům v hracích plánech vám žádná komponenta neuteče tam, kam nemá.

Před začátkem partie tak hráči nalosují každý jedenáct kartiček cest, které postupně rozmístí do spodních otvorů na hrací desce. Tou se cesta vine jako had, začíná v levém horním rohu a vysněný domeček čeká na poutníky vlevo dole.

Poslední část přípravy je jednoduchá – všichni si k sobě náhodně vezmou dvojici kartiček, ale neukazují jejich obrázky soupeřům a do středu umístí další dva čtverečky odkrytě tak, aby všichni dobře viděli, jaké obrázky zobrazují.

Ve hře je celkem šest různých typů cest i dopravních prostředků, které jsou jednoduše odlišené barvou kartiček. Po připravených cestách pak mohou hráči postupovat pouze za využití správné barvy (barvy cest a pro ně vhodných dopravních prostředků se shodují) – po vodě pouze lodí, po kolejích vlakem, a tak dále.

Hráčův tah však začíná jinak, protože může směnit některou ze svých dvou kartiček a to hned několika způsoby. Nejjednodušší je nabídnout kartičku soupeřům a chtít za ni nějakou jiné barvy. Ale k tomu je třeba štěstí a ochota protivníků. Druhou možností výměny je volba z dvojice kartiček ležících uprostřed stolu, na oplátku však musí vrátit jednu z ruky na její místo.

Pokud hráči nevyhovuje ani jedna z těchto možností, může se spolehnout na štěstí a vyměnit kartičku za jednu náhodně vylosovanou z pytlíku. Může se v rámci svého tahu také rozhodnout neměnit žádnou, ale vždy má nárok pouze maximálně na jednu výměnu. Na svojí cestě může nyní pokročit až o dvě kartičky a přiblížit se tak nejen domovu, ale i celkovému vítězství.

Cestu vám usnadní duhové kartičky, na kterých jsou obrázky postaviček šašků. Ty lze totiž položit místo jakéhokoliv dopravního prostředku. Naopak hledání domova ztíží překážky, které mají také hned několik různých barev a leží na políčcích s cestou. Ty nelze překonat žádným způsobem, ale hráč musí obětovat jeden svůj tah výměny a místo něj vytáhne z pytlíku cest nové prostředí.

Na hře je nejdůležitější grafické zpracování, které každého zaujme na první pohled. Ilustrace herních plánů žijí svým vlastním životem, prochází se po něm sloni, žirafy nebo medvědi. Každý plán v krabici je jedinečný, stejně jako samotný domeček.

Ještě zajímavější je zpracování kartiček cest a dopravních prostředků. Každá ze 152 (76 cest a 76 dopravních prostředků) je naprosto unikátní a obsahuje zcela odlišný obrázek. Při hře si tedy užijete nejen lehkou a pohodovou zábavu, ale také velice pěkné a originální kresby.

Martině Špinkové se podařilo skvěle vystihnout náladu celé hry a hravě ji přiblížit nejmladšímu publiku. Zároveň Cesta domů osloví bez problémů svým jednoduchým dětským vzhledem i dospělé, kteří budou partii s dětmi hrát.

Hledání cesty domů se může zúčastnit dva až šest hráčů. V nejnižším možném počtu jde o velice rychlou partii závisející především na štěstí. S přibývajícími účastníky se zvyšuje vliv hráče a jeho schopností rozhodnout se správně o výměně kartiček. Ta správně povzbuzuje komunikaci mezi hráči.

Z desky soupeřů mohou hráči získávat vyložené žolíky, pokud místo nich položí dopravní prostředek správné barvy. Žolíka pak mohou využít ve své cestě, a tak si zjednodušit cestu domů. Kromě toho však v partii neexistuje žádná interakce, kterou byste mohli ovlivnit nebo ztížit úkol protihráčům. U Cesty domů to však patří k filosofii celé hry, protože zde není důležité vítězství, ale samotná cesta.

V pravidlech naleznete také několik jednoduchých variant, kterými si můžete hru ozvláštnit. Další možnosti naleznete na oficiálních stránkách v diskuzi a později je také autoři slibují v nové verzi pravidel. Například devítiletý Adam Filistein navrhuje překážku z cesty neodstraňovat, ale pomocí letadla ji přeletět.

Cesta domů je jednoduchá hra, která je určena dětem už od pěti let věku. Její hraní po vás nebude chtít nějakou složitou strategii, naopak nabízí relaxační zábavu v opravdu povedeném prostředí. Koupí hry si pořídíte nejen lehkou a dobrou zábavu, ale také pomůžete dobré věci.

Recenze na dětskou hru jsou specifické. V závislosti zachování srovnatelných hodnocení je v tabulce uvedeno hodnocení podle totožných kritérií, jako u jiných her. Pokud o této hře uvažujete pro svoje děti, můžete bez obav k hodnocení přičíst 10% za dětský pohled.

Recenze: Cesta domů – hra a pomoc hospicům v jednom
Klady:

+ pro dobrou věc
+ originální a povedené ilustrace
+ netradiční herní plány
+ rychlá a jednoduchá hra
+ volnost pro více variant
+ už od pěti let
+ hodně komunikace
+ cena
Zápory:

- v méně hráčích málo interakce
- může se časem omrzet
3.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Duelosaur Island – dva dinosauří světy