Recenze: Téte de la Course – šlápněte do pedálů!

Cyklistický sport si prošel klinickou smrtí v posledních několika letech, kdy jej stíhala jedna dopingová aféra za druhou, a všem divákům připadalo, že musí snad všichni závodníci brát zakázané látky. Po letošním ročníku Tour se zdá (alespoň podle vyjádření Mezinárodní cyklistické unie), že závody na kolech nabírají novou sílu – při kontrolách nebyla zjištěna žádná přítomnost nedovolených látek, ačkoliv se ozývají i hlasy (konkrétně Pierre Bodry, šéf francouzské antidopingové agentury) tvrdící opak.

Tyto jednostopé závody se liší od všech ostatních, které jsem v úvodu zmínil jedním podstatným rozdílem – hlavním faktorem zde není technika, ale člověk. Alespoň v realitě. Přenést takovéto závody na papír a umožnit zprostředkování podobného zážitku se zdá být prakticky nemožné. Přesto byl nápad natolik intenzivní, že se pan Antonín Šrajer rozhodl spolu se svým synem tuto ideu dále rozvíjet. A na konci dlouhé cesty se zrodilo Téte de la Course.

Hra je zabalena v obřím tubusu o délce jeden metr a průměru deset centimetrů, což je způsobeno netradičními rozměry hracího plánu. Ten se pro každou etapu rozkládá na neuvěřitelných 96×64 centimetrech a dělá tak z Téte de la Course hru pro mnoho lidí podlahovou, protože tak velké stoly většina z nás nevlastní. Rozhodně to však není nevýhoda – díky tomu je zpracování samotné mapy na špičkové úrovni. V základní verzi hry máte k dispozici mapy dvě – první etapu na úseku Brest – Plumelec a trať pro časovku. Ta je čtvrtou etapou Tour, pojedete ji v prostředí městečka Cholet a liší se od standartního závodu tak, že závodníci startují po jednom jako např. v klasickém lyžování a měří se jim čas na úseku o stanovené délce. Stejně tak v této hře má časovka jiný herní princip, o kterém si povíme později.

Zbývajících devatenáct etap (časovky jsou na Tour celkem dvě) je k dispozici jako rozšiřující balení v ceně cca 250 korun za etapu. Téte de la Course je inspirováno ročníkem 2008, čemuž odpovídá i složení a profil dostupných tratí. Především etapové závodění dává hře ten správný náboj a staví ji na zcela jinou úroveň. Celá Tour de France 2008 vás při jednoduchých počtech vyjde na 5600 korun, což je poměrně vysoká částka. Ke hře a plnohodnotnému zážitku ale není nutné vlastnit všechny etapy – již při čtyřech či pěti etapách se pobavíte na úrovni kompletního balení (pochopitelně na úkor variability prostředí).

Kromě map se v tubusu ukrývá ještě devatenáct figurek cyklistů, pět doprovodných vozidel, 51 karet, žetony a CD. To obsahuje nejen dokumenty připravené pro zapisování vašich výsledků, ale především rozšiřující aplikaci Počasí, která umožňuje simulaci počasí ovlivňující pak dění na trati. Když máte po ruce PC nebo notebook, můžete si hru takto rozšířit o přímou simulaci změn počasí v průběhu závodu i s krátkodobou předpovědí. Mraky a déšť dokáží notně zamíchat pořadím.

Základem herního systému je sedm druhů karet a herní kostka. Navzdory tomu, jak se zdá nemožné pomocí takto omezených prostředků nasimulovat kvalitní, napínavé a věrné silniční závody, je to opravdu možné.

Každý hráč se obvykle ujme jednoho tříčlenného týmu cyklistů. V základním balíčku dostanete pět týmů plus čtyři cyklisty v trikotech (žlutý, sprinterský, vrchařský a bílý trikot). Bohužel dres zeleného týmu se velmi podobá dresu pro nejlepšího sprintera, takže tento tým je prakticky nepoužitelný, což je škoda. Pro vyšší počet hráčů existuje možnost dokoupení dalších pěti týmů za 390 korun.

Na hracích plochách naleznete tři různé barvy silnice, které značí rovinu, klesání a stoupání. Tyto bonifikace tvoří hodnotu pohybu cyklisty v jednom tahu – hod kostkou plus bonifikace povrchu (+0, +6, +12).

Veškeré závodění mění bonifikace pro cyklisty v trikotech vedoucích závodníků. Například nejlepší vrchař (cyklista v puntíkovaném trikotu) získává při jízdě ve stoupání bonus +2 ke každému hodu kostkou. Vedoucí cyklista pak +1 po dobu celé etapy. Závod o tyto trikoty a aplikace jejich zvýhodnění je jedním z hlavních nábojů dění v průběhu etapy, především pak boj o vrchařské prémie.

Prozatím jsem zmiňoval pouze možnosti jízdy bez rozšiřujících pravidel, což by určitě byla brzy nuda. Hra ale rozlišuje mezi pelotonem (skupina s největším počtem jezdců), odpadlíky a uniklými skupinami jezdců. Opozdilci inkasují penalizaci -1 ke každému svému pohybu, a činí tak dotažení se k hlavní skupině obtížné.

Nejen pro dohánění pelotonu, ale především pro koření cyklistiky – úniky – slouží karty sprintu, o kterých jsem se zmiňoval na začátku. Hráči jich obdrží na začátku hry konečný počet, který se může doplňovat lízáním jedné karty při občerstvení. K tomu slouží vyznačené políčko na mapě, kde můžete s cyklistou v průběhu závodu zastavit a dobrat jednu kartu. Další variantou je občerstvení z doprovodného vozidla – závodník ale musí zastavit a počkat až jej doprovodné vozidlo, nasazené šest políček za něj, dožene (v té chvíli ovládáte auto místo cyklisty).

Tyto karty na daný počet hodů kostkou (údaj na kartě) přidávají jezdci v úniku další bonus při hodu kostkou a usnadňují tak mu odpoutání. Nasazení k trháku s sebou nese i riziko defektu nebo dokonce havárie se zraněním – to když hráč hodí v průběhu prvního kola úniku na kostce jedničku. Druhým hodem pak rozhoduje o svém osudu, který může být i dosti nevalný. Můžete využít také jízdy v háku, která jezdci v háku odpustí hod kostkou. Jednoduše se pohybuje v závislosti na hodu závodníka před sebou.

Pravidla jsou velmi chytře vymyšlena, takže dělají závody zajímavé od začátku do konce a úniky a jejich zachycování jsou velmi blízké realitě. Nechybí napětí, vyhraněné situace i zamračené pohledy na soupeře, který vás strhnul s sebou na zem při pokusu o únik. I takové situace se v Téte de la Course stávají.

Pokud hrajete závod na více etap, čeká vás po dojezdu do cíle vypočítávání výsledných rozestupů mezi jezdci – každé políčko na hracím plánu má hodnotu jedné vteřiny a bonifikací za vyhrané prémie. Na mapě je také zaznačeno místo, za které musí dojet všichni cyklisté, kteří chtějí být v etapě klasifikováni.

Naprosto odlišná je časovka, která opět vyniká skvělým nápadem. Cyklisté vyráží na trať po jednom, přičemž trať je rozdělena do několika měřených úseků. Počet hodů potřebných pro přejetí jednotlivých úseků pak tvoří výsledný čas. První úsek určuje minuty, další desítky vteřin, pak sekundy a na závěr desetiny vteřiny. Díky tomuto principu se stává z časovky jeden z nejzásadnějších závodů, který může dokonale zamíchat pořadím. Samozřejmě lze i zde využívat karty sprintu s trochu pozměněnými pravidly.

Hlavním záporem hry je cena, která se však pojí se situací autorů. Ti hru tvoří doma na koleně v limitovaném množství výtisků a ne pod záštitou nějakého finančně zabezpečeného vydavatelství, což se bohužel na výsledné částce musí projevit.

V počátcích hraní se dá jako zápor počítat i komplexní pravidla, která však rychle přejdou do krve a v tu chvíli se z nevýhody stává výhoda díky možnostem, které pravidla skýtají.

Mohlo by Vás zajímat

0

karetnípártyrecenze

Recenze: Contrast – protiklady se přitahují

Dalším záporem je nepřehlednost karet pro únik a pro sprint. Ty jsou odlišeny pouze jednou větou na kartičce. Způsobuje to nepříjemné zmatky (únik má jinou bonifikaci než sprint) a skutečnost, na kterou se musíte soustředit místo ovládání samotného cyklisty.

Bohužel ať je hrací plocha velká sebevíc, ani tak není pohyb pro hráče příliš přehledný a často se stane, že se člověk o čárku přehlédne. Tohle však šlo těžko řešit jinak, možná by pomohly těžší figurky, s nimiž by se snáze manipulovalo.

Tvůrci hry nezahálejí a kutí pro fanoušky stále další a další vylepšení. Ke zmíněné Tour de France přibylo dalších 21 závodů Giro D’Italia (mapy mají jiný rozměr – 112×58 centimetrů) a v současné době vycházejí etapy závodu La Vuelta a España.

To ale zdaleka není vše. Pokud by někomu nestačila propracovaná pravidla u základní verze, mohou si dokoupit i oficiální rozšíření. Jeho obsahem jsou úpravy základních pravidel, rozšíření pro zraněného cyklistu a pravidla pro časovku týmů, kterou základní verze vůbec neřeší – skutečná časovka týmů se totiž na Tour de France jela naposledy v roce 2005. Toto rozšíření si můžete koupit za 599 korun a v jeho ceně obdržíte také dvě další etapy z Tour de France (číslo 17: Embrun – L´Alpe D´Huez a číslo 19: Roane – Montlucon).

Kromě map a různých drobných vylepšení pracuje pan Šrajer také na manažerském packu, který do hry nespočet dalších možností. Podle informací přímo z kuchyně tvůrců budete zabezpečovat svůj tým finančně, vybírat vhodné cyklisty pro jednotlivé závody, budete sepisovat smlouvy se sponzory. Ti nejlepší cyklisté budou mít speciální dovednosti. Pro zajištění jejich spokojenosti musíte ale zaměstnat i lékaře, psychologa či trenéra. Čeká vás vybavování závodníků přilbami, lehčími rámy, ale také výdaje na opravu kol po pádech. Manažerské tahy budou zakomponovány do hry a budou se odehrávat mezi jednotlivými etapami.

Na internetových stránkách jste v letošním roce mohli v souvislosti s 96tým ročníkem Tour de France sledovat reportáž ze stolního souboje týmů CSC – SAXO BANK a RABOBANK, vedených po stole tvůrci hry a jejich známými.

Nejen díky neustálým vylepšením ze strany autorů je Téte de la Course hra, která by si zasloužila určitě více pozornosti, než se jí za současných podmínek dostává. Amatérská výroba na kvalitě hry, v pravidlech, ani ve zpracování není poznat, naopak téměř rodinný přístup z ní dělá variabilní zábavu na dlouhou dobu.

Související odkazy:
Recenze: Téte de la Course – rozšiřující tratě – zazávoďte si pořádně!
Rozhovor s Antonínem Šrajerem o nové verzi Téte de la Course
Recenze: Téte de la Course – oficiální rozšíření pravidel a nové mapy

Recenze: Téte de la Course – šlápněte do pedálů!

Klady:

+ originální námět
+ kvalitní zpracování
+ česká hra
+ zábava pro všechny počty hráčů
+ možnost dokoupení dalších tratí
+ reálné tratě

Zápory:

- cena
- jen 2 tratě v balení
- nepřehledné karty
- složitější pravidla

4