Když se řekne metro, vybaví se vám asi především dlouhé schody vedoucí z povrchu do hlubin země. Kdesi tam v průvanem chráněných chodbách se ukrývají stvoření, která mají dvě žlutá očička a dlouhé článkovité tělíčko. Většinou se rodí stříbrné s kolečky místo nohou a nejšťastnější jsou, když do jejich bříška dobrovolně nastoupí spousta lidských pasažérů. Ale tato stvoření nejsou zlá, živí se totiž pouhou radostí z toho, že mohou tyto lidi někam přepravit.
Tyto metrové mašinky se jmenují Metřenky a jsou odsouzené k životu pod zemí. Ty šťastnější z nich uvidí alespoň na některých stanicích svět na povrchu, ale pak hned zase zmizí v otvoru zpět do země jako nějaké žížaly. Proto každou noc, když světla v tunelech zhasnou, se prohání po kolejích bez strojvedoucích. Ale není to jen bezcílné dovádění. Metřenky si totiž vymyslely svoji vlastní vláčkovou zábavu na stanicích metra. Jejich úkolem je co nejlépe propojit a nejrychleji projet předem zadané trasy metra. Komu z nich se to podaří, ten se stává vítězem nočního závodu.
Přes den se ale zase stávají těmi poslušnými vagóny, které vozí lidi do práce a z práce, do kina, za výlety i na nákupy. Nikdy si nestěžují na svoji těžkou práci, protože kdo jiný má možnost si zajezdit v tunelech závody?
Metro je dnes nezbytnou součástí každého většího města. Díky svému umístění pod zemí přepraví během dne neuvěřitelné množství lidí bez dopravní zápcy a nebezpečí havárie, které hrozí nahoře na silnici. Jako hadi se jeho tratě vinou i v několika nitkách pod celými metropolemi. A je úkolem dopravních dispečerů, aby zajistili jeho správné časy příjezdu a to, že propojí ve správném pořadí ty správné stanice.
Právě takovým dopravním dispečerem se stanete v nové logické hře z řady Smart Games s názvem Metro. Patří mezi novinky, kterými česká společnost MindOK rozšiřuje svoje hry Smart Games v roce 2011. K úspěšným titulům z loňského roku (Na ledové kře, Safari schovej a najdi, Anti Virus) přibývá hned několik nových. Kromě Metra se dočkali ještě pamětníci roku 1912 a všichni fanoušky lodní dopravy, protože budou moci zachraňovat pasažéry z potopeného Titanicu.
Metro ve skutečnosti nepatří mezi novinky v sortimentu výrobce Smart Games a je na zahraničním trhu k dostání už od roku 2008 pod názvem Metroville. Právě v tom roce ji autor Raf Peeters vypustil do světa. Zde narážíme v číslovce roku na první osmičku, ale celá hra je tak trochu ve znamení osmiček, jak se dále přesvědčíme.
I tohle balení nemá co skrývat a krabička je v přední části průhledná. V její spodní části najdeme nakreslený obrázek svištícího moderního metra. Všechny komponenty jsou zasazeny do plastové vložky, díky které pevně drží v krabici. Hra je tak výborně vhodná i k přenášení.
Uvnitř je pevně zasazený herní plán, který je vším, co ke hře budete potřebovat, je totiž otvírací. Uvnitř se ukrývá osmička listů zadání, každý s osmi různě obtížnými úkoly. Každému listu odpovídá jedno město.
Před první hrou si nejspíš přečtete pravidla, která jsou však stručně a jasně shrnutá na zadní straně krabice a jejich přesné znění najdete také na oficiálních stránkách Smart Games. Tentokrát vás ani tak nebude zajímat smysl hry, který je na první pohled jasný, jako spíše omezení, která pro úspěšné splnění úkolu autoři stanovili.
Na hracím plánu najdete pět stanic metra pojmenovaných podle písmen A-E, které budete muset spojovat. Tratě znázorňuje pak devítka otočných koleček, která vypadají na první pohled pevně připoutaná k základně. Když je ale prozkoumáte zblízka zjistíte, že jdou vycvakat ven. Každé město totiž má jiné starovní rozložení těchto dílků. V průběhu hry je samozřejmě měnit nesmíte. Jediným dovoleným pohybem je otáčení.
Každý dílek má na sobě nakreslenou červenou trasu, která se různě klikatí, rozdvojuje a zase spojuje. Z těchto jednotlivých kousků musíte pečlivým plánováním a otáčením sestavit trasu metra tak, aby odpovídala zadání. To si na začátku vyberete podle města, které chcete hrát (těch je osm, například Šanghaj, Moskva, Toronto nebo New York) a natočíte dle obtížnosti. Hraný plán posunete uvnitř krabičky kousek výš oproti ostatním tak, že se jeho horní řádek s písmeny (např. A-B-C-D) dostane do průzoru. Pak můžete krabičku zpět zacvaknout. Pokud máte správně nacvakaná kolečka v plánu, můžete začít luštit hádanku.
Úkolem hráče je spojit stanice metra v pořadí daném zadáním. Jak jdou písmenka po sobě si mohou hráči kdykoliv zkontrolovat v podlouhlém průzoru, kde je jejich pořadí po celou dobu hraní viditelné. Metro se nesmí nikde otáčet ani projíždět stanicemi, které nejsou v zadání. Může zatáčet pouze mírnými zatáčkami a nesmí zatočit takzvaně „za roh“. Na křižovatkách (dílek ve tvaru X) lze jet pouze rovně. Cesta tedy musí být rovná, plná výkrut, na kterých bude mašinka dělat výkruty.
Každé ze zadání má pouze jedno řešení, což je velmi důležitá informace. Porovnávání svého řešení, nad kterým jste se lopotili třeba deset minut je pak příjemným zadostiučiněním, když opravdu odpovídá nákresu řešení v brožuře. Řešení tentokrát dokonce nejsou ani na kartách se zadáním, ale jsou ukrytá na zadní straně návodu. To je zajisté příznivá zpráva, protože vaše oči nebudou mít nutkání sjíždět k nepotřebným řádkům s touhou trošku podvádět.
Protože Metro nemá žádné pohyblivé a odpadávající části, dá se hrát třeba i v dopravních prostředcích, nejen ve vlaku a autobusu, ale třeba i stylově v metru. Jen při zacvaknutí hracího plánu v poloze, kdy je vidět zadání, nedrží horní část úplně spolehlivě.
Za měsíc testování jsme nepozorovali opotřebení vycvakávacího mechanismu, ale je možné, že delším používáním se může takzvaně „ochodit“. Na počátku jde otáčení i cvakání poměrně ztuha a budou s ním muset dětem pomoci dospělí. Právě tato tuhost ale zároveň je známkou kvality a zajišťuje trvanlivost hry i při častém používání.
Lokalizace je opět poctivá a jedinou stížnost, kterou snad můžeme dodat je, že mezi osmičkou měst nenajdeme Prahu. Dráhy metra však stejně neodpovídají realitě, takže to asi není až tak velký nedostatek ani pro velké zastánce českého národa.
Metro je jedou z těch složitějších her, které jsou určené pro hráče až od osmi let (podobně jako Anti Virus). Herní princip tomuto věku odpovídá, některé děti si jej s chutí zahrají určitě i dříve, obzvlášť na první obtížnosti. Celkem jsou v Metru obtížnosti čtyři, vždy po dvou úkolech. Zatímco první dvě obtížnosti jsou seznamovací (junior a starter), horní dvě (expert a master) jsou opravdu pekelně obtížné a dají zabrat často i dospělým. Je zřejmé, že tedy Metro není jen čistě dětskou hrou a může být vhodným dárkem i pro staršího milovníka logických úkolů a hlavolamů.
U dětí hra opět výborně procvičí především orientaci v prostoru, protože si budou při luštění představovat natočené dílky a manipulovat s nimi. Zároveň musí mít nejen dobrou taktiku od začátku do konce, ale především dobrou paměť, aby neopakovaly pokusy, které již dříve nevedly k úspěchu.
Díky vycvakávacím kolečkům je Metro elegantně připravené na případná rozšíření, která by obsahovala nové dílky k zasazení. Tím vzniká na první pohled nekonečná zásobárna zábavy. Bohužel zatím se Metro nedočkalo takovéhoto rozšíření. Nezbývá tedy než doufat, že v budoucnosti půjde ve stopách Na ledové kře nebo AutoBloku, které už své zbrusu nové dílky mají.
Metro je výtečnou logickou hrou z řady Smart Games a řadí se mezi ty nejpoveděnjší. Všude vás při luštění provází magická osmička (kde všude jste ji objevili?) a také magická hratelnost. Skoky v obtížnosti jsou velice dobře znatelné a hra tak bude výzvou po dlouhou dobu. Pokud máte rádi logické hry a chcete kvalitní trvanlivou zábavu, pak nasedněte do vagónku metra na některé stanici a nechte se unášet skvělou hratelností.
+ kvalitní zpracování
+ trvanlivé
+ široký záběr obtížností
+ 64 úkolů
+ naděje na rozšíření
+ cestovní balení
+ i pro starší hráče
- chybí Praha
