Když se poddaní praotce Čecha rozprchli po zemi, aby na dalších kopečcích založili Kazín, Libušín a Tetín, ještě nevěděli, jak se tento jejich rod uchytí a bude zde žít spokojeně po staletí. V té době měli pro svoji radost a obživu jen zvířátka a svoje zemědělské schopnosti.
Hra Staré pověsti české však není jen pro ty, které zajímá, jaká zvířátka kolem břehu Vltavy tenkrát pobíhala, ale i pro fanoušky deskových her. Těží názvem ze známého sousloví, protože stejně se jmenuje také kniha Aloise Jiráska nebo loutkový film na jeho motivy.
Staré pověsti české v deskové podobě jsou tu s námi již také nějaký ten čas, ale v roce 2010 se rozhodla společnost Efko dát svojí oblíbené hře ušít nový kabátek. O novou grafiku si postaral nejmenovaný ilustrátor, zatímco herní principy zůstaly stejné. Jména autorského týmu se podobně jako u ostatních her Efko z krabice nedozvíme.
Díky ní dostanete šanci zanechat svoji stopu na hoře Říp, stejně jako praotec Čech, a vybudovat osady v jejím okolí tak, aby všichni vaši poddaní byli šťastní. Přitom ani v té době nebyla nouze o ambice a touhu po moci, takže jen ten, komu se podaří utrhnout si největší vliv v těchto osadách, může stanout po boku praotce Čecha jako vítěz.
Stejně jako původní verze, i ta nová se ukrývá v rozměrné krabici, která ale odpovídá také obsahu. Na víku najdete nový grafický design společnosti Efko, který odstartovala loni Verona. Hra Staré pověsti české je v kategoriích zařazena pro rodiny (kategorie „family“ v levém horním rohu krabice). Kromě vlnky v levé části obsahuje také veselý obrázek postaviček, se kterými se dále potkáme i uvnitř.
Pod víkem nemůže chybět rozkládací hrací plán, který je složen na čtyřikrát. Stejně jako u Verony, ani zde nezabírá celou šíři krabice a přitom jsou krabice rozměry stejné. Tentokrát je ale tato skutečnost opodstatněná množstvím přihrádek a komponent, které najdete v nejrůznějších formách pod hrací deskou.
V aršících tak odpočívají nejrůznější druhy kartonových postaviček a žetonů. Některé z nich po vycvakání zasadíte do připravených barevných plastových stojánků a postavičku praotce Čecha pak dokonce do stojánku dřevěného.
Celkem objevíte také tři obrázky puzzle, které odpovídají maximálním třem hráčům, pro které jsou Staré pověsti české určeny. Ty jsou připravené v pytlících. Každé z nich tvoří trojúhelník a má svoje místo na hracím plánu, kde překryje počáteční staveniště.
Všechno doprovázejí také dvě barevné kostky a dva samostatné jednostranné listy pravidel, které si budete muset před začátkem první partie určitě přečíst. Kolem hracího plánu se totiž vine jedna kamenitá stezka a uvnitř je spousta nejrůznějších ikonek človíčků, stromů, ovcí nebo úlů.
Nejdůležitější pro celou partii kromě hracího plánu jsou však kartonové součástky, které se skládají ze dvou hlavních typů – žetony surovin a pak hraniční „kameny“ ve stojáncích. První jmenované jsou jedinou měnou ve hře, zatímco druhé slouží k označování majetku jednotlivých hráčů.
Každý ze soupeřů si vezme před začátkem partie hraniční kameny jedné barvy a vybere si jednu ze tří pevností, kterou bude chtít stavět (obvykle tu, u jejíhož rohu na hracím plánu sedí). Má na výběr z již zmiňované trojice Kazín, Tetín a Libušín.
Ale než bude moci začít zvedat trámy a klást na sebe kameny při stavbě hradu, čeká jej ještě dlouhá cesta osidlování v podhradí. Musí totiž nejdříve připravit všechno tak, aby byli spokojení jeho poddaní. Podle této vybrané budovy si vezme šest dílků puzzle, ze kterých bude moci na závěr hry postavit svoji pevnost a stát se pobočníkem praotce Čecha.
Hráči společně postaví na libovolné políčko na venkovním okruhu velkou figurku praotce Čecha a začínající hráč vezme do ruky dvojici kostek. Jeho hodem pak započne celá partie a osidlování okolí hory Říp.
Staré pověsti české jsou rozděleny na tři fáze hry. V první je úkolem hráčů nasbírat jeden kus od každé ze surovin: dům, člověk, strom, ovce, včelí úl a obilí. Tento sběr probíhá zajímavým a elegantním způsobem – hráči hodí oběma kostkami, podle jedné pohnou figurkou po okruhu. U každého kamenného políčka pak leží několik ikonek představujících nejrůznější suroviny, které lze na tom místě těžit. Podle čísla na druhé kostce odpočítá hráč obrázky směrem do středu plánu a od toho, na kterém se zastaví, si může vzít jeden žeton z banku. Tak právě získal svoji první surovinu.
Jakmile některý z hráčů získá jeden kus od každé ze surovin, začne druhá fáze, kterou je osidlování osad za pomoci právě těchto žetonů. Osady na hracím plánu jsou ohraničené dřevěnými ploty a hráči je budou stavět za pomoci posbíraných surovin. Ale každá osada chce a potřebuje jiné suroviny a jiné rozložení. Vesnice se proto dělí ještě na menší barevné celky, kterých je za každým plotem celkem pět. Právě jejich postupné zaplňování je úkolem hráčů.
Jakmile hráč zaplní libovolnou část osady odpovídajícími žetony podle obrázků na desce, může si na tuto část postavit svůj hraniční kámen a vzít ji pod svoji vládu. Samozřejmě i při stavbě musí hráči neustále procházet krajinou a sbírat další suroviny, aby jich měli dostatek na budování.
Za každou plně obsazenou osadu (všech pět částí) nebo za všechny části různých hodnot (o dvou až šesti ikonách surovin) získá hráč od poddaných za odměnu stavební materiál na hrad. A jak hra postupuje, konečně může začít stavět svůj vysněný hrad, odkud bude vládnout. Samozřejmě právě ten, kdo se vlády dočká jako první, se stane zároveň vítězem celé hry.
Při stavbě staročeských hradů zažijete zajímavá dobrodružství, ale jen v případě, že dobře pochopíte pravidla a vyladíte si je k obrazu svému. Podobně jako u hry Kung Fu Panda totiž hra obsahuje několik zvláštních principů, které spolu příliš nefungují.
Hra Staré pověsti české má poměrně jednoduchý herní princip, který je založený v první fázi pouze na házení kostkou. Další dvě fáze však k náhodě přidávají ještě rozmisťování žetonů po plánu. Posud je vše naprosto jasné, hráči za získané suroviny budují své osady.
Jenže zádrhel přichází, pokud chcete začít stavět svoji pevnost. Materiál máte dostávat od vesničanů jako protislužbu, jenže podle pravidel to má být 10 kulatých žetonů s materiálem na stavbu hradu (pila, sekera, dřevo). Bohužel zelených stavebních žetonů je v celé krabici pouze 36, a tak hráči těžko mohou brát tento počet. Navíc není jasně dané jejich rozdělení – mám si vzít deset od každého nebo libovolný poměr? A v některých částech pravidel se o nich mluví jako o bodech, které však nemají žádný vliv na konec hry.
Dále stojí v pravidlech, že mohu postavit jednu část hradu (= jeden dílek puzzle) právě za deset žetonů stavebního materiálu, už není řečeno, jestli záleží na jeho druhu. Navíc stavební materiál získá hráč pouze za kompletně obsazenou osadu, ale do stejné mohou stavět i soupeři (alespoň v pravidlech není takový zákaz napsaný), takže se nedočkáte moc partií, kde by se vám ji podařilo ovládnout výhradně.
Pak nezbývá, než sbírat postupky, ale u těch si zase musíte pamatovat, které jste již proměnili za dílek a které ještě ne. A to rozhodně nepřidává na přehlednosti a plynulé hře pro všechny zúčastněné. Hráči by se totiž neměli na takovéto drobnosti soustředit.
Přesto jsou Staré pověsti české zajímavé a to především svým nápadem na jednu figurku, kterou pohybují všichni hráči společně. I sběr surovin do středu podle hodu druhou kostkou je pěkný. Naštěstí všechny druhy surovin jsou zastoupeny poměrně dost a nebudete mít o některé z nich citelnou nouzi. Na náhodě tak naštěstí až tolik nezáleží, jak by to vypadalo.
Ale strategie si u této hry příliš neužijete. Jediný způsob, jak můžete zpomalit soupeře, je pokud dorazí s postavou praotce Čecha do vaší osady. Pak vám bude totiž muset zaplatit své suroviny. Ale musíte si také hlídat maximální limit osmi žetonů od každé suroviny na hráče, víc nikdo z lidí naráz neunese a musí nejdřív postavit část osady, než může dál sbírat.
Hrací doba může v původní verzi dosáhnout až hodiny, což je u takto jednoduché hry možná trochu vysoké číslo. Především sběr posledních potřebných surovin pro stavbu osad zabere hráčům dost času, zvlášť pokud hrají ve třech, protože potřebují sbírat stavební materiál na hrad.
Zpracování je pěkné a jak postupně přibývají na plánu hraniční kameny, všechno získává pěkný vzhled. Elegantní je využití dílků puzzle na překrytí staveniště. Z toho se tak postupně opravdu stává hrad, jak partie pokračuje vpřed. Ilustrace se neuchylují pouze k jednomu typu obrázku pro každý typ suroviny, takže hrací plán vypadá bohatě a barevně, což se dětem líbí.
A nebudeme si nic namlouvat, právě pro ně jsou Staré pověsti české určeny nejvíce. A nebýt trošku domotaných pravidel, tak si je mohly děti užít úplně bez problémů. Takhle budou muset jejich rodiče improvizovat.
Doporučujeme využít několik drobných úprav v pravidlech. První a nejzásadnější je úprava třetí fáze stavění hradu. Materiál pro ně získejte ne po obsazení celé osady, ale vždy po vystavění tří (ve dvou hráčích čtyř) hraničních kamenů. Zkrátí se tím hrací doba celé partie a srovnají se příležitosti všech hráčů, protože nejdříve budou hráči obsazovat malé části vesnic a teprve pak se zaměří na ty větší a rozsáhlejší. Stavební materiál tak vůbec nebudete ke hře potřebovat. Počet hraničních kamenů jedné barvy je navíc jednoduše sledovatelný.
Interakci snadno přidáte tím, že hráči můžete bořit jeho postavené osady – ve chvíli, kdy vstoupíte figurkou na pole, které má hráč obsazené (včetně hodu druhé kostky), můžete při zaplacení odpovídajícího žetonu odstranit až dva soupeřovy žetony z již dokončené oblasti. Hraniční kámen si hráč musí vzít zpět, a dokud oblast znovu nedostaví, nemůže pokračovat ve stavění hradu. Samozřejmě hra nabízí spoustu dalších možností, jak ji lze upravit a závisí pouze na fantazii hráčů, jak nakonec bude partie vypadat.
Čekali bychom, že starší hra, mezi které se Staré pověsti české počítají, by měla mít pravidla vyladěná. Bohužel se v nich občas ztratíte a některé věci nedávají úplně smysl. Pokud se přes tyto nedostatky přenesete, pak jsou Staré pověsti české neobvyklou hrou s pěknými ilustracemi.
+ originální princip tahu
+ ilustrace
+ stavění hradu jako puzzle
+ jednoduchý princip
- nevyladěná pravidla
- zbytečné stavební suroviny
- původní verze zdlouhavá
Nikde není napsané co dělat, když stoupnem na vodu. Děláme to tak, že ten hráč nedělá nic. Nechodí se nějak přes tu vodu?
Řekl bych, že voda opravdu nic nedělá.. 🙂 takže to hrajete správně.
0
Dle pravidel, když stoupnete na vodu, tak si můžete vybrat libovolný žeton pro osídlování (dům, úl, snopy, člobrda, strom, ovce).