Recenze: San Juan – vyrobíte cukr, tabák nebo stříbro?

Cesta do Ameriky po moři je u konce. Kryštof Kolumbus nalezl a jeho následovníci obsadili novou zem. A teď je na nových příchozích, aby si zdánlivě volné lány obsadili pro sebe. Všichni si chtějí urvat ten největší kus. Stáváte se jedním z mnoha – obyčejných příchozích lidí hledajících za mořem štěstí, které jim doma chybí. Jaká cesta k moci je podle vás nejlepší?

Zkusíte svoje štěstí jako stavitel? Splňte každému jeho nejdivočejší sny, proslavte se svojí unikátní prací. Nebo se staňte výrobcem. Produkujte zboží, kterého je nedostatek a bohatí vám budou škemrat u dveří o novou dávku vašeho produktu. Nebo se nechte zvolit do rady některého z měst, kde na mocné není tolik vidět. Můžete se tak taháním za správné nitky posouvat rychle vzhůru. Zdánlivě jednodušší cestu k výdělku můžete mít jako obchodník. Ale prostředníci mají těžký život – nakoupí, vezmou na sebe riziko a musí se ziskem prodat. To je lepší vyrazit na Aljašku a stát se zlatokopem. Pracujete tvrdě, ale pokud dřete poctivě, můžete být milionářem v okamžení.

Všechny cesty mají své klady a nedostatky a ani jedna nevede k zaručenému štěstí. Proto je dobře je trošku zkombinovat, trošku toho a trošku toho může dohromady dát mnohem víc. Budete pak moci žít jako v bavlnce. Nebo alespoň ta postava, za kterou se v karetní hře San Juan ujmete boje o finanční nezávislost.

Autorem hry San Juan je Andreas Seyfarth, který začal svoji tvůrčí pouť už před rokem 2000. Ale teprve rok 2002 přinesl v jeho kariéře opravdový zlom. Vytvořil totiž hru, která je pro mnohé jednou z nejlepších strategických her současnosti – Puerto Rico. O dva roky později pak do stejného světa zasadil právě zdánlivě jednoduchou karetku s názvem San Juan a o dva roky později připravil skvělou hru Poštovní kurýr. Když pomineme vlažně přijaté Vzducholodě v roce 2007, tak od té doby již pět let nepřipravil žádnou novinku.

Ale dnes jsme tu z důvodu, abychom se podívali na druhou ze tří jeho klasik. Jak již jsme zmínili, San Juan je na pohled nejjednodušší a odlehčenou karetkou. Tomu odpovídá i velikost krabice, která je asi dvojnásobná oproti klasickým karetním hrám. Důvodem je nejen rozdělení hromady karet na dva balíčky, ale také přítomnost sešitu pro bodování.

V krabici je dokonce místo pro malou ořezanou tužku. Ani to však není všechno – na začátku totiž musíte z kartonového aršíku vycvakat několik menších silných karet, které budou hráčům určovat směr partie a také kartičky burzy, které určují hodnoty jednotlivých vyráběných surovin.

Základem všeho jsou právě karty rolí, které leží v průběhu partie uprostřed stolu. Najdeme zde všechny povolání zmíněné v úvodu – stavitele, výrobce, obchodníka, radního a zlatokopa. Začínající hráč obdrží poslední kartonovou kartičku, která nese název guvernér. Výraznější vliv této kartičky je při duelu, kdy má její vlastník šanci rovnou dvou tahů v rámci kola. Podlouhlou pětici karet burzy zamíchejte a připravte kousek od rolí.

Každý hráč do začátku obdrží jednu továrnu, ve které dokáže barvit za pomoci indiga. V dnešní době potkáte indigo u jakýchkoliv džínů, které se jím barví. Ale to pro samotnou hru nepotřebujete vědět. Ke zmíněné kartě budovy dostanete také čtyři zakryté karty z balíčku všech karet. Vezmete si je do ruky, protože tvoří váš výchozí stav do celé partie. Ze zbylých karet vytvoříte dobírací hromádku a poblíž všeho položíte tužku s papírem, abyste si mohli zaznamenat skóre.

Partii začíná hráč s kartičkou guvernéra, který si může vybrat jakoukoliv z nabízených pěti rolí. Každá mu poskytuje určité výhody a ztíží využití této fáze soupeřům. Fáze, kterou si zvolil, se totiž okamžitě provede a to všemi protivníky. Držitele fáze však kartička zvýhodňuje.

Při stavbě tak může postavit libovolnou kartu z ruky vyložením před sebe, ale zaplatí za ni o jednu kartu méně, než je hodnota. Ostatní mohou také postavit libovolnou budovu z nabídky, ale musí zaplatit plnou částku. Karty v ruce se sbírají obtížně, a tak je třeba dobře promýšlet, kterou budovu se vyplatí postavit.

Jak je zřejmé z předchozího odstavce, karty v této hře nemají roli pouze akcí, ale slouží také jako platidlo nebo dokonce i jako označování zboží. Pokud totiž máte před sebou postavenou továrnu (což máte už od začátku – barvírnu indiga), můžete na ni v rámci fáze výrobce položit jednu kartu z balíčku. Vaše továrna tak právě vyrobila jeden kus zboží, který lze později výhodně prodat.

K tomu slouží fáze obchodníka. Prodává se podle horní odkryté kartičky burzy, na které má každé zboží cenu od jedné do tří karet. Za prodej si vezmete z balíčku právě tolik karet, jako jste prodali hodnotu zboží. To je také nejlepší způsob, jak přijít k hromadě karet. Druhou možností je zahrání role radního. Ten využije svoje privilegium, dobere si karty z balíčku a jednu z nich dle svojí volby si může ponechat.

Poslední a speciální akcí je zlatokop. Toho jako jediného nehrají všichni společně, ale dobrat si jednu kartu z balíčku může pouze hráč, který ji zvolil. Jedná se tak trochu o sobeckou akci, čemuž ale napovídá už její samotný název.

Ve všech ostatních akcích se hráči postupně střídají, dokud je všichni nezahrají nebo nevynechají. Hráč, který roli zvolil, má viditelnou výhodu – staví za nižší cenu, vyrábí nebo prodává dvě zboží místo jednoho a vybírá z pěti karet místo dvou.

Partie končí ve chvíli, kdy některý z hráčů postavil celkem dvanáct budov. Právě o budovách jsme si toho zatím moc nepověděli. Existuje několik typů budov – nejzákladnější jsou továrny, kterých je celkem pět v ceně od jedné do pěti karet. Můžete tak dostat do ruky cukr, tabák, nebo dokonce stříbro. Čím dražší továrna, tím pochopitelně výhodnější prodej suroviny.

Zbytek jsou budovy takzvané fialové. Zatímco výroben může mít hráč od každého typu více, fialovou budovu musí mít vždy jedinečné. Pokud mu tedy přijde znovu, musí ji při příští příležitosti použít jako platidlo. I tyto fialové karty se však dají rozdělit na několik typů, které buď vylepšují pravidla pro jednotlivé role (můžete mít víc karet v ruce, než je limit 7, a podobně), nebo vám přináší vítězné body pouze svojí existencí. Nejdražší budovy nesou hrdě číslo šest a ovlivňují až závěrečné bodování v závislosti na počtu jiných budov.

Jakmile tedy partie skončí tím, že někdo dosáhne horního limitu, musí si všichni sečíst bodový zisk. Právě k tomu slouží přiložený papírový bloček, kde je všechno přehledně uspořádané. Dostanete tak ohodnocení nejen za bodovací budovy, ale také za palác, kapli nebo za splněné podmínky šestkových budov.

Nejdůležitější na celé hře je pochopitelně volba rolí. Chleba se láme na tom, jestli hráči dokáží správně volit mezi všemi pěti variantami. Často potřebujete vyřešit hned několik situací z karet, které leží před vámi, a musíte volit takovou možnost, abyste co nejvíce znevýhodnili svého soupeře. Blokování rolí je asi nejdůležitější princip a také jediná interakce, kterou se v celém San Juanu dočkáte. Hráči si jinak v poklidu staví na svém písečku a nemohou si nijak škodit.

Mohlo by Vás zajímat

3

pro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Augustus – co bude po Césarovi?

Veškerý úspěch nebo neúspěch je hodně závislý na vlivu náhody. Pokud vám budou na začátku partie chodit do ruky samé drahé nebo bodovací karty, může vám soupeř utéct na nedostižný rozdíl. To se nám v několika partiích stalo. Proto je třeba dávat pečlivý pozor na pořádné zamíchání balíčku, které však stále nemusí dostačovat.

Zároveň je v celé partii snadno ovlivnitelný konec hry, kdy pokud hráč cítí, že má vítězství nadosah, může rychle vyložit levné budovy a tím celou partii ukončit ve svůj prospěch. Soupeř mu v tom nemá v podstatě šanci zabránit.

Hra je vytvořena tak, aby ji mohli hrát nejen dva, ale také tři nebo čtyři soupeři. Přesto považujeme partii ve dvou za nejzajímavější. Souboj také nejlépe utíká, protože guvernér má v duelu hned dvě akce v rámci jednoho kola. V této roli se pak soupeři pravidelně střídají. Ve třech a čtyřech hráčích se jedná zase o větší přetahovanou o role a každé rozhodnutí má větší dopad na celý výsledek. Všichni pak ale mají dojem, že mohou méně ovlivnit celkový výsledek partie.

Jak již jsme zmínili v úvodním slovu o autorovi, hra je v podstatě přímým nástupcem deskové hry Puerto Rico a tvoří v podstatě takovou její hodně zjednodušenou cestovní verzi. Hraje se výrazně rychleji, je jednodušší a závislá na náhodě. Přesto se v ní vyskytují stejné budovy, názvy, a pokud jste hráli Puerto Rico, budete se zde cítit jako doma.

Bohužel po několika partiích se hra začne trochu opakovat. Ačkoliv náhoda zajišťuje příliv stále jiných karet, pro někoho to nemusí být dostačující motivace k novým partiím. Možná právě proto se San Juan řadí spíše k oddychovým hrám, které si zahrajete jednou za týden, ale nebudete je hrát neustále dokola.

San Juan se dočkal dokonce rozšíření v rámci originálního vydavatele, firmy alea. Ta ke svým desátým narozeninám (2009) vydala krabici s rozšířeními k mnoha svým hrám a jednou z nich právě byl i San Juan. Rozšíření přináší do hry několik nových budov. V češtině však karty nelze sehnat, takže si zdejší hráči budou muset vystačit se základní verzí hry.

Z popisu pravidel jste si určitě nemohli nevšimnout výrazné podobnosti s vesmírnou karetní hrou Dobyvatelé vesmíru. Je neskrývanou pravdou, že Thomas Lehmann při tvorbě Race for the Galaxy (anglický název Dobyvatelů vesmíru) vycházel právě ze San Juanu. Zdokonalil jeho princip a Dobyvatelé vesmíru kvalitativně svého staršího sourozence převyšují. Jsou ale výrazně složitější, plní různých symbolů a horší na pochopení pro začátečníky. Právě to je trh, který je určený pro San Juan.

Jednoduchá karetní hra totiž bude bavit především rodiny. Jako občasná večerní zábava určitě neurazí a vzhledem k současným výprodejům byste ji mohli sehnat i za velice příznivé ceny. A právě to by měla být motivace, proč San Juan pořídit. Za nízkou cenu dostanete zajímavou a strategickou zábavu, kterou občas zkazí trocha té náhody. V srdci se však stále jedná o zajímavou karetní hru, která patří nesmazatelně do historie vývoje deskových her.

Recenze: San Juan – vyrobíte cukr, tabák nebo stříbro?

Klady:

+ originální princip
+ stejný svět jako Puerto Rico
+ pěkné balení
+ záznamový blok i s tužkou

Zápory:

- velký vliv náhody
- může se opakovat
- hráči mohou ovlivnit konec hry ve svůj prospěch

4