Recenze: Kung Fu – naučte se všechny styly

Na hoře čtyř přírodních živlů sídlili odjakživa ti nejsilnější a neodvážnější bojovníci ze všech. Cesta sem vedla přes ostnatá skaliska, rozbouřenou řeku a sráz hladký, jako to nejčistší sklo. Jen takový adept, který dosáhnul vlastními silami bran Vějířového města, se mohl ucházet o místo na tomto urozeném dvoře.

Dnes tomu však bylo jinak. Mistr s sebou ze své poutě totiž přivedl jakousi neznámou dívku. Byla menší postavy a zpod hustého obočí koukaly dvě nesmělé zelené oči. Všichni bojovníci se nevěřícně sešli na náměstí, aby si prohlédli tu, která měla jako první obejít staletí staré pravidlo.

Utvořili kolem příchozích neproniknutelný kruh a nesouhlasně mručeli. Mistr se na ně koukal se sebevědomím, ačkoliv bylo možné v jeho pohledu odhalit záblesk vzdoru.

„Ta dívka tu nemá co dělat, neprošla zkouškou,“ pohrdavě prohlásil nejblíže stojící svalovec. V obou rukou držel hole a výhružně jimi točil tak, že vydávaly svištivý zvuk.

„Ovládá dračí styl,“ odvětil mistr prostě.

V davu to zašumělo.

„To není možné, tisíce let nebyl nikdo, kdo by tenhle styl uměl,“ zazněl hlas z davu.

„Ať nám to nějak dokáže!“ pokračoval za souhlasného přikyvování ostatních.

Dívka na ně krátce pohlédla a máchla jednou rukou vzhůru, načež se vznesla několik metrů do vzduchu, ladně provedla několik vývrtek a začala pomalu klesat. Ztrácela výšku pomalu, až se zdálo, že zůstane ve vzduchu navždy. Nakonec se přiblížila k zemi na několik centimetrů, když vykopla pravou nohou v rychlém oblouku. Země kolem toho místa na okamžik vzplanula a pak zase oheň rychle zmizel. Dívka na to místo dopadla a o jejím činu svědčila černá šmouha na kamenné dlažbě.

Svalovec předstoupil ještě o několik kroků blíže, ale nepřestával točit holemi. Najednou je v synchronizovaném pohybu zapíchnul do země, opřel se o ně dlaněmi a uklonil se dívce.

Dívka – dračí bojovník – je povede v jejich učení. Vějířové město našlo nového nástupce. Po tak dlouhé době zase zavlaje nad hradbami obávaný symbol. Symbol draka.

Mnoho lidí se dnes věnuje trénování bojových sportů, většinou se jedná o aikido, karate nebo judo. Co dnes je zábavou na volný čas bylo dříve otázkou přežití. V karetní hře od polské firmy Kuznia Gier se naučíte hned několika školách Kung Fu, které jsou nechvalně proslulé. Jen tím, že je zvládnete, se můžete stát tím nejlepším z adeptů. Autorem hry je hned pět lidí: Hubert Spala, Jakub Skurzyński, Jaroslaw Kopeć, Michal Stachyra a Maciej Zasowski, což je zajímavé především vzhledem k faktu, že hra staví v podstatě na velice jednoduchém nápadu.

Na hře Kung Fu zaujme na první pohled minimální počet lidí, které musí dát dohoromady, abyste si ji zahráli. Musíte k sobě totiž najít alespoň tři další bojeschopné hráče, protože nižší počet soupeřů nestačí k tomu, aby vás dostatečně prověřil jako adepta na mistra bojových umění. Důvod je pochopitelný a vyplyne nám, až si budeme vysvětlovat pravidla. Nejdříve se ale podíváme, jak vlastně hra vypadá a na co všechno se za své peníze můžete těšit.

V jednoduché krabičce, která přesahuje o kousek rozměry klasických karetních her, najdete v podstatě pouze paklík karet rozdělený na dva menší balíčky po šedesáti. V něm najdete dva druhy karet, jedny reprezentují konkrétní bojový styl, zatímco další znázorňují sestavy, které vám mistr zadal k provedení. Krabička obsahuje dále už jen krátká pravidla na jednom oboustranném lístečku, ovšem především je řešená kvalitně a tvoří ji dvě pevné přihrádky na kartičky, takže není problém s jejím přenášením.

Grafické zpracování je laděné do bojového ducha a ilustrace jsou nápadité a určitě vás spolehlivě přenesou do shaolinského kláštera, kde se celý děj má odehrávat. Pravidla do češtiny přeložila firma Fantasyobchod.

Každý hráč dostane do ruky pětici karet s bojovými styly, které budou zastupovat jeho startovní výbavu a počáteční dovednosti. Doprostřed stolu přijdou tři balíčky karet sestav rozdělené podle obtížnosti. Z každého se otočí jedna tak, aby byla vidět soustava stylů, které je třeba k splnění zkoušky.

Karty sestav obsahují čtyři až pět bojových stylů, které se mohou lišit, ale mohou také být stejné, například na těch nejobtížnějších můžete najít i všechny styly totožné. K výběru jsou styly tygra, opice, jeřába, kraba a speciální dračí styl, který přebíjí všechny a slouží zde jako klasický žolík.

Hraní v reálném čase už tu bylo, ať už se jedná o stavění lodí v Galaxy Truckeru nebo kompletování karetních balíčků v Ligrettu. Ovšem vyjednávat v reálném čase se svými soupeři a snažit se obchodem získat ty správné karty, to bude pravděpodobně novinka. Partie chvílemi připomíná pobyt na nějakém lidmi zaplněném tržišti, protože se všichni navzájem překřikují ve snaze být první, kdo splní sestavu. Bohužel právě tento parametr hru zdárně diskvalifikuje jako jednoduchou rodinnou zábavu a je vhodný spíše do kruhu kamarádů. Ačkoliv je doporučený věk již od osmi let, děti nebudou schopné tak vyjednávat a především si s nimi neužijete tak snadno sladké dovednosti podvodu (který je v pravidlech povolený, viz níže).

Ve hře má nezaměnitelné místo náhoda, protože bez ní v žádném případě nemůžete uspět. Musíte být rychlí, správně odhadnout soupeře, který drží správné karty a ještě na něj zahrát co nejlepší triky, aby vám kartičku vydal. Vše je pouze o vašich vyjednávacích schopnostech.

Právě zmíněné vyjednávání je kořením celé hry a je přesně tím důvodem, proč si budete hru pořizovat. Obchodovat se svými soupeři je totiž slušná zábava a napětí z toho, že vás spoluhráč může podvést je tím jazýčkem na vahách, který přidává hře patřičnou dávku napětí.

Mohlo by Vás zajímat

2

karetnípártypro začátečníkyrecenze

Recenze: V hlavní roli – vžijte se do kůže slavných osobností

Hrací doba jedné partie odpovídá zhruba půl hodině, ale lze ji snížit odstraněním některých karet úkolů. K tomu přímo nabádají pravidla a upřesňují také, v jakém poměru mají být kartičky případně odstraněny.

Cílem hráčů je splnit co nejvíce kartiček sestav, protože souboj končí ve chvíli, kdy v některém balíčku dojdou karty. Je pravděpodobné, že na počátku nebudete mít v ruce složení odpovídající otočeným sestavám a proto je na vás, abyste je získali. K tomu slouží obchodování mezi hráči, které probíhá v reálném čase a nemá v podstatě žádná pravidla. Je možné vyměňovat karty v jakémkoli poměru, ale samozřejmě co nejvýhodněji pro vás.

Jakmile některý z hráčů dokáže z karet předvést některou z vyložených kombinací, seřadí styly ve správném pořadí, položí karty před sebe a nahlas prohlásí „KUNG FU“. V tuto chvíli se hra zastaví a všichni účastníci musí zastavit jakékoliv své činnosti a především mají zakázáno mluvit. Následuje krátká kontrola správnosti sestavy. Karty, které byly použity, se odloží na odkládací hromádku, úspěšný adept si vezme svoji splněnou kartičku k sobě (kartičky mají podle obtížnosti bodové hodnoty 1, 2 a 4) a všichni si doberou do původního stavu pěti karet, pokud má někdo více karet, může si je ponechat. Z balíčku je otočena nová sestava a hra pokračuje dále ve svém nekontrolovatelném toku.

Pokud dojde k omylu a sestava je špatně, nebo někdo poruší zákaz mluvení při vyhodnocování karet, čeká ho potrestání. Musí odložit všechny nasbírané karty a nesmí se účastnit hry, dokud některý z jeho protivníků úspěšně nedokončí svou sestavu.

Pravidla povolují takzvané neškodné podvádění, které umožňuje dát hráči jinou kartu, než bylo dohodnuto, protože ústní dohoda platí a jakmile dojde k předání, žádné reklamace se neberou v potaz.

Máme obavu, že vzhledem k malé zásobě karet (ačkoliv karet sestav je 52), může hra poměrně rychle omrzet, respektive nebude vás lákat více partií za sebou, protože cíl i cesta je vždy v podstatě stejná, ačkoliv musíte vyjednávat s jinými lidmi o jiné karty.

Na celkový dojem z partie má největší vliv počet hráčů. Minimum stanovené na krabici je spíše nouzová varianta, protože v takovém případě se vždy vytvoří dvě dvojice, ale může snadno dojít k situaci, kdy musí hráči čekat na pomalejší obchodující dvojici. Ve více hráčích tato nevýhoda mizí, ovšem vždy je dobré snažit udržet sudý počet účastníků, aby každý mohl vždy najít alespoň jednoho volného partnera. Z logického důvodu tedy Kung Fu nelze hrát v méně než ve čtveřici, protože by veškeré vyjednávání postrádalo smysl.

Kung Fu je karetní hra, která není pro lidi, kteří mají rádi kontrolu nad partií a jejím výsledkem. Tato hra totiž je mnohem více o lidech než o samotných obrázcích a kartičkách, které slouží pouze jako prostředek k dosažení cíle. O vše ostatní se postarají hlasivky a mimické svaly zúčastněných. V případě, že vás láká takovýto aktivní herní systém, pak vás Kung Fu určitě zaujme.

Recenze: Kung Fu – naučte se všechny styly

Klady:

+ cena
+ všichni hráči hrají současně
+ možnost podvádět
+ komunikace mezi hráči

Zápory:

- občas zmatek
- děti budou těžko podvádět
- náhoda
- možný stereotyp

3