Recenze: Duch! – chyťte ducha za uši

Duchové mají těžký život. Nemohou se ničeho dotknout a nikdo z lidí je nevidí, takže si nemohou ani povídat. Proto se spousta z nich uchýlí ke strašení, které jim poskytuje alespoň nějakou legraci. Vidět lidi křičet a utíkat nám možná nepřipadá příliš zábavné, ale duch se prostě baví jinak.

Ovšem ne tak duch Kuba, který jako jediné průhledné strašidlo na zemi je vidět. Díky tomu se musí vyhýbat lidem a jako jediného živoucího tvora, který se ho nebojí, má za kamaráda myšku Františku. Spolu zažili už spoustu dobrodružství, dokonce se byli podívat až v daleké Austrálii. V nákladním prostoru letadla se ho všechna ostatní zvířata bála, takže od té doby Kuba nerad létá.

Na svých cestách našli několik cenných suvenýrů, které jim zdobí jejich opuštěný dřevěný dům na samotě v lese. Především to je modrá knížka s titulkem „Příručka ducha ve světě živých“, ale také zelená láhev, do které si Kuba každou noc zaleze a nechá si zdát sny o dalších cestách po světě s Františkou. Myška pak spí v křesle, ale ne nahoře, jak bychom si asi představili. Naopak si vykousala do opěrky díru, kde má pohodlný a měkký pelíšek tak, jak je zvyklá. Ani ta červená barva křesla jí nevadí. A tak si žijí duch a myš společně a šťastně.

A do jejich spokojeného života nás nechá nahlédnout autor Jacques Zeimet se svojí novou akční hrou Geistesblitz. Hra vyšla v roce 2010 pod hlavičkou vydavatelství Zoch Verlag. Do České republiky obyvatelé krabičky, především pak postavička titulního ducha nakoukla právě pod názvem Duch! v červnu roku 2011 a získala si srdce mnoha rodin. Společně se podíváme proč, a čemu za takový úspěch vlastně vděčí.

V srdci celého principu se jedná o jednoduchou karetní hru, kterou doplňuje pětice dřevěných součástek. Všechny tyto komponenty se ukrývají v mrňavé čtvercové krabičce, která svými rozměry připomíná tak trochu hry od Jirky Mikoláše z Jirasgames.

Modrá krabička s rozesmátým duchem na obalu tedy ukrývá balíček šedesáti karet. Pokud si přečtete úvodní příběh hry, pak se dozvíte, že se nejedná ve skutečnosti o karty, ale vyvolané fotografie. Našemu nešťastnému duchovi se totiž rozbil fotoaparát, pravděpodobně byl napaden nějakých duchařským virem. Od té doby nezobrazuje věci těmi správnými barvami, jaké mají ve skutečnosti. Vaším úkolem je pomoci smutnému duchovi fotografie roztřídit a odhalit na nich nepravosti napáchané zlobivým přístrojem.

Věci, se kterými se duch fotografoval, získáte v krabičce jako usvědčující důkazy. Máme tu tedy šedou myšku, modrou knihu, červené křeslo a zelenou láhev. A na všechno vaše kontrolování bude dohlížet samotná figurka ducha, která je bílá jako sněhová vločka. Jen oči a šibalský úsměv prozrazuje, že se nejedná jen o natažené prostěradlo. Všechno doplňují skládací pravidla, která v sobě šikovně ukrývají jak českou, tak slovenskou variantu na opačných stranách brožurky.

Příprava partie je naprosto jednoduchá. Stačí jen rozestavit pětici dřevěných předmětů do středu stolu tak, aby na ně všichni dosáhli a pečlivě zamíchat balíček šedesáti barevných fotografií. Je třeba také určit hráče, který otočí první kartu z balíčku a tím zahájí hon na dřevěné předměty.

Na kartách jsou zobrazeny vždy dva z pěti dřevěných předmětů v nejrůznějších veselých kombinacích. Myš nesoucí lahev, duch s knihou na hlavě nebo třeba myš v křesle. Důležité však nejsou jen předměty, ale také jejich barva. Pokud se některý ze zobrazených předmětů shoduje v barvě se svojí reálnou předlohou, pak je úkolem hráčů co nejrychleji chytit tento předmět do ruky. Ten, komu se to podaří, se stává vítězem kola, vezme si kartu k sobě jako vítězný bod a otočí novou kartu z hromádky.

Takhle se zdá Duch! opravdu jednoduchý a asi by vás za chvíli omrzel. Jenže, jak už vám asi došlo, shodná barva není jediným případem, kdy se budete snažit zvedat některý z předmětů. Mnohem častěji totiž nastane situace, že ani jeden ze dvou předmětů není zobrazený ve správné barvě. Co teď?

Hráči musí najít mezi rozloženými předměty takový, který není na fotce fyzicky, ale není tam ani jeho barva! To už zdaleka není tak jednoduché. Pokud některý z vás zkoušel už někdy Stroopův test (test čtení, při kterém jsou názvy barev napsány jinou barvou), bude mu ihned jasné, jak matoucí tato činnost pro lidské oko je.

A právě na tomhle principu je založena největší legrace ve hře. Musíte totiž velmi rychle (rychleji než soupeři) eliminovat všechny čtyři varianty, ale přitom se nenechat zaskočit kartami, které zobrazují předměty správně. Často se vám budou totiž stávat situace, ve kterých hráč vítězoslavně chytí předmět, ale pak zjistí, že některý na kartě odpovídá realitě.

Aby autor zabránil hráčům ve slepém chytání jednoho předmětu za druhým, přidal ještě jedno pravidlo. Účastník, který vezme do ruky nesprávný předmět musí vrátit jednu ze svých nasbíraných karet a přidat ji dospod hromádky. Tím se hra trošku natahuje, protože se nějakému tomu omylu těžko ubráníte. Zvlášť v napínavých a rozhodujících okamžicích, kdy všechny oči doslova visí na jedné z posledních karet hromádky.

Pochopitelně se vítězem stává hráč, kterému se v průběhu hry podaří ukořistit největší počet karet z hromádky. Na konci vás tedy čeká krátké počítání. Výsledky bývají často velice těsné.

Už tento jednoduchý princip stačí na hodiny a hodiny zábavy, protože Duch! procvičí dokonale váš postřeh. Ale až omyly soupeřů (a koneckonců i vaše) polechtají bránici a způsobí, že hře velice snadno a rychle podlehnete.

A to ještě autor do pravidel přidal jednu složitější variantu, která dává speciální vlastnosti pouze modré knize. Pokud totiž je na obrázku kniha, pak předmět nechytáte do ruky, ale musíte nahlas zakřičet jako první jeho název. Předmět pak berete jen v případě, že kniha na obrázku chybí. To ještě více zvyšuje matoucí kombinaci všech lidských smyslů.

Mohlo by Vás zajímat

3

karetnípro začátečníkyrecenze

Recenze: Backpacker – baťůžkář na cestě po kontinentech

Celý průběh je samozřejmě převážně o rychlém uvažování a postřehu a právě v něm se zde také projeví velké rozdíly mezi hráči. Ale to je vlastnost každé postřehové hry, ať už je to Jungle Speed (recenze), nebo třeba runový Rök (recenze).

Duch je v oficiálních pravidlech určen pro děti od osmi let, ale hrát jej mohou bez problémů i mladší děti. Jen nebudou asi schopné konkurovat starším soupeřům, protože jim bude trvat, než zjistí, který předmět sebrat. Pokud je však postavíte proti podobně silným soupeřům, pak si užijí stejnou legraci, jako jejich starší sourozenci nebo kamarádi. V takovém případě se pak mohou partie účastnit děti už kolem šestého roku.

Zpracování odpovídá kvalitou skutečnosti, že se budete o předměty prát. Jsou kvalitní, dřevěné a nemají žádné části, které byste mohli snadno zničit. Snad až na myší ocásek, ale i ten zatím všechny naše souboje vydržel. Otáčení karet není tak kritické jako třeba v Jungle Speedu, kde na načasování hodně záleží. Zde má největší vliv osoba toho, kdo kartu otáčí, protože právě tento hráč je v daném kole znevýhodněn.

Důležité je, aby se hráči v odkrývání karet opravdu střídali. V pravidlech je jasně řečeno, že následující kartu by měl vždy odkrývat vítěz minulého kola. Tento hráč je totiž otáčením karty mírně znevýhodněn, zpomaluje to jeho reakce a snižuje šanci na úspěch v daném kole.

Duch! není až tak originální, jak se na první pohled zdá. Vychází totiž principem ze starší hry s názvem Knapp Daneben, kterou vydala společnost Haba. V ní jste však vybírali z vikingské tématiky – loď, truhlu, nebo vikingské postavičky. Vše v trochu bláznivější grafice na kartách.

Zajímavá je také historie, která se váže k názvu. Zatímco německý Geistesblitz je dvojsmysl, který znamená „Záblesk ducha“ a vystihuje jak rychlost, tak i postavičku ducha, která celou hru rámuje, v češtině byl tento oříšek těžší. Společnost MindOK tak oslovila dokonce i svoje fanoušky na serveru Facebook, aby jí posílaly návrhy. Nakonec se rozhodla pro obyčejný a jednoduchý název Duch!, ale pro pobavení zde uvádíme několik návrhů, které měly šanci na úspěch:

Popletený duch, Zlo duch, Barvy ducha, Duch a buch, Strašidlo popleta, Rychlý doušek, Bubák nekňubák, Zapomnětlivý duch, Rozpustilý duch a spousta dalších.

Duch! zaujme všechny věkové kategorie od nejmenších dětí po dospělé. Zároveň je výhodou jejího tématu, že se hodí v podstatě pro všechny příležitosti a málokdo odmítne nabídku partie. Už tyto vlastnosti z ní dělají v podstatě jasnou koupi v případě, že máte podobný typ her rádi.

Recenze: Duch! – chyťte ducha za uši

Klady:

+ cena
+ skvělá zábava
+ pěkné ilustrace
+ dřevěné komponenty
+ mohou hrát i mladší děti
+ trénuje koordinaci a uvažování
+ baví hráče všech věkových kategorií

Zápory:

- hráč otáčející kartu má nevýhodu

4