Recenze: Alhambra – Vezírova přízeň – první rozšíření

Možná si ještě pamatujete, když jsme před šesti měsíci procházeli v článku společně celou stavbu překrásné Alhambry. Všechny ty zelené zahrady, krásné stromořadí, kašny a věžičkaté domy se nedají zapomenout. A právě proto jsme se dnes rozhodli se na místo činu vrátit.

Společnost Queen Games totiž jde po stopách svých úspěšných hitů a nebojí se je rozšiřovat o další možnosti. Tím vyhrává nejen autor, Dirk Henn, a jejich bankovní účet, ale v konečném důsledku také hráč, kterému každé takové rozšíření jeho hru omladí.

Zmiňovaný designér Dirk Henn je zkušený a stojí třeba i za úspěchem propojovací hry Metro, na kterou navázaly hned další dvě hry v distribuci Queen Games – akvaduktová Aqua Romana (recenze) a novější šalinový Cable Car (recenze). Jako všechny hry od Queen Games se i distribuce tohoto rozšíření ujala na území naší republiky společnost Piatnik.

Desková hra Alhambra (recenze) se ve skutečnosti dočkala hned několika rozšíření. My si o nich společně na našich stránkách uděláme postupně obrázek o všech. Ale začneme pěkně chronologicky a to rozšířením z roku 2004 s názvem Vezírova přízeň, tedy doslovným překladem originálního Die Gunst des Wesirs. To se změnilo oproti první verzi od brněnské společnosti Corfix, která se jmenovala Prospěch vezírů.

Krabice Vezírovy přízně je podobných proporcí jako balení, v němž se nachází samotná Alhambra, jen je o 30 % menší. Tomu pochopitelně odpovídá také obsah vnitřní kapsičky.

V krabici najdete nahoře čtveřici listů, každý z nich popisující jednu variantu, o kterou Vezírova přízeň obohatí vaši základní hru: bonusové karty, obytné domy, směnárny, a samozřejmě nesmí chybět titulní vezírova přízeň.

Ke každé z variant se pochopitelně váží i nějaké ty komponenty ukryté v krabici. Najdeme zde tak klasické aršíky na vycvakání, z nichž získáme hromádku čtyřiadvaceti nových destiček. U nich je jasné, že je využijeme pro další stavbu Alhambry. Jen na samotných budovách nenajdeme hodnoty, protože se jedná o obytné domy.

V přihrádce jsou ukryté také dva typy karet, jedněch je deset, zatímco druhých jen šest. Poslední a nejzajímavější komponentou celého balení jsou velké dřevěné žetony s portrétem vezíra. Ty vám poslouží v případě, že si budete chtít do hry přidat možnost získání vezírovy přízně.

Z popisu je tedy zřejmé, že součástek v podstatě není nijak velké množství. Jenže u rozšíření se nehraje na kvantitu (i když zákazníka potěší), ale na kvalitu a bohatost. A to se tady autorovi povedlo.

Alhambru samotnou zdobí jednoduchý a rychlý mechanismus, který z ní dělá jednu z ideálních her k rodinnému posezení. Kombinuje stavění destiček ve stylu Carcassonne (recenze), jejichž pomocí stavíte celou alhambří zahradu, s nákupem a především stylové bodování v závislosti na počtu budov od jednotlivých barev. Velký počet bodů lze navíc získat i za stavění zdí, které lemují černou barvou některé strany kartiček s budovami.

Pokud se rozhodnete, že využijete při hře rozšíření, pak je pouze na vás, kolik ze čtyř doplňujících pravidel do hry zahrnete. Pro základní naučení však doporučujeme postupovat pěkně po jednom, více si to užijete a mnohem lépe se sžijete s novými možnostmi.

Všechny čtyři rozšíření vyžadují nějakou aktivitu na začátku partie. Protože začneme nejjednodušším rozšířením s názvem Bonusové karty, na začátku partie zamícháme tento desetikartový balíček a každému ze soupeřů podáme dvě karty. Ty představují jeho tajný úkol, který se snaží splnit po celou hru.

Na bonusových kartách je vyobrazena nějaká konkrétní budova – v některé z herních barev a se specifickou hodnotou. V průběhu partie se snažíte koupit na trhu právě tuto budovu, pokud se v nabídce objeví. Pokud se vám to totiž podaří a postavíte ji do svojí Alhambry, můžete vyložit kartu z ruky před sebe. Dostanete za ni bonus v bodovacích kolech, kdy se tato budova v Alhambře počítá za dvojnásobek bodů.

Protože je karet deset, tak pouze v pěti hráčích vyberete všechny úkolové karty a žádné nezbudou. Právě v pěti tedy vznikne problém, který existuje i při ostatních počtech hráčů, ale není tak výrazný. Pokud totiž karty dobře znáte a víte, jaké se na nich nachází budovy, tak také víte, které budovy potřebují soupeři, protože je nemáte vy. A všichni hráči podle toho budou upravovat taktiku, aby protivníci nedostali bonusové body, a budou se snažit koupit právě tyto kartičky.

Jinak určitě skryté úkoly přidávají hře na atraktivitě a občas se mohou postarat o nečekané zvraty. Většinou si však hráči zdárně navzájem kartičky kradou a než přijde řada na toho, kdo ji ve skutečnosti potřebuje, už dávno v nabídce není. Bonusové karty přidávají do hry pochopitelně i trochu náhody, ale jen v rozumné míře.

Zbylých šest karet, o kterých jsme na začátku mluvili, představují rozšíření Směnárny. Těchto šest karet zamícháte při úvodní přípravě mezi karty peněz do druhé, třetí a čtvrté hromádky. Tím si zaručíte jejich rozumné rozvrstvení v rámci hry a zároveň neočekávaný příchod, podobně jako u bodovacích karet.

To znamená, že v průběhu partie vám přišupitají karty do nabídky čtyř karet peněz, které jsou k dispozici každému, kdo je na tahu. Pokud si vezmete kartu peněz, pak pochopitelně váš tah končí, což platí i pro kartu směnárny. Na ní naleznete nakreslené dvě mince různých barev, třeba žlutou a modrou a mezi nimi bílou šipku.

Kartu směnárny totiž můžete využít právě na to, abyste zaplatili za nějakou součást zahrady z nabídky jinou barvou peněz nebo dokonce kombinací. V našem případě lze tedy modrou zaplatit za žlutou budovu nebo opačně, ale také využít libovolnou kombinaci těchto dvou barevných měn.

Už z popisu funkčnosti je zřejmé, že se jedná o velice užitečnou kartu. Její použití je však jednorázové, takže vám pomůže jednou a musíte ji zahodit. A protože jich je šest, tak ve více hráčích se její význam ztrácí, zatímco ve dvou si na ni rádi počkáte.

Nákup za jinou barvu je ale velice užitečná věc, protože se často stane, že některé karty prostě nechodí nebo vám je vybírají ostatní před vámi. Pak se hodí mít na ruce směnárnu a využít její speciální schopnosti.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

koooperativnírecenze

Recenze: Dead Men Tell No Tales – The Kraken

Přes dvě karetní variace Alhambry jsme se dostali k jedné stavitelské s názvem Obytné domy. T a využívá již zmíněných 24 kartiček obytných domů, které mají barevnou příslušnost, ale nemají na sobě hodnotu. Jsou totiž zdarma! Na začátku partie je rozdělíte podle barvy a sestavíte do šesti hromádek. Horní kartičku pak otočíte obrázkem nahoru, aby každý viděl, co si právě může vybrat.

Pokud si obytný dům vezmete k sobě, můžete jej postavit do své Alhambry. Důležitá však je jeho poloha. Měl by totiž sousedit s co nejvíce domy stejné barvy a zároveň od nich nebýt oddělený zdí. Za každou takto sousedící stejně barevnou kartičku totiž získáte jeden dům této barvy navíc. Limit kartiček zní tři na jednoho hráče, takže ani v maximálním počtu šesti hráčů se nikdy nepropracujete až na dno zásoby obytných domů.

Obytný dům přináší do hry velice zajímavý strategický prvek. Hned na začátku totiž vidíte, jaké domy jsou v nabídce a můžete si jeden z nich vzít místo tahu k sobě. Dokonce lze domy vzít do rezervy pro případné budoucí použití, ale protože nevíte, jak se bude hra vyvíjet, tak se to na začátku nevyplatí.

Obytné domy vám však pomohou překlenout některé nepříjemné stavební situace, kdy vám ne a ne přijít nějaká důležitá kartička. Zároveň poskytují nezanedbatelný počet bodů, protože se počítají za každý sousední domeček jako jeden dům! Díky tomu mají obrovský vliv na bodování. Obytné domy však mají většinou na kartičkách zdi, aby nebyly příliš silné, takže z nich lze většinou vytáhnout rozumně jeden až dva domy dané barvy navíc.

Toto rozšíření se u nás těšilo asi největší popularitě, protože umožňuje opravdu zapojení strategie. Hráči musí pečlivě promýšlet, kam se jim obytný dům vyplatí umístit a především jakou barvu si vzít. Do náhodně přicházející nabídky tak obytné domy přináší jakýsi řád, který určitě potěší všechny stratégy.

Jeho síla je patrná ve všech počtech hráčů, ačkoliv lépe zvrátíte vývoj bodování, pokud je hráčů více. Zde jsou totiž rozvrstvené barvy mnohem lépe. Ale tak či tak se každý sousední obytný dům prostě počítá a můžete se těšit na velké bitvy a závěrečné zvraty.

Poslední možností, jak rozšířit svoji Alhambru za pomoci tohoto rozšíření je pochopitelně Vezírova přízeň. Na začátku si každý z hráčů vezme destičku ve svojí barvě. V průběhu partie může využít vezírovu přízeň, aby získal jeden bonusový nákup v průběhu kola soupeře. Musí však za dům z trhu zaplatit přesnou částku a nezíská za to tah navíc, jak je v Alhambře jinak obvyklé.

Pokud speciální schopnost vezíra využijete, otočíte jej obrázkem dolů a musíte se bez jeho vlivu na chvilku obejít. Vezíra totiž můžete znovu probudit pouze v případě, že se vzdáte svého tahu a místo toho jej otočíte znovu obrázkem nahoru.

I z vezírových schopností se budou radovat především pokročilí hráči. Jeho schopnost nabývá na významu se zvyšujícím se počtem soupeřů. Zatímco ve dvou (se třetím hráčem) dává smysl využívat jeho schopnost pouze v jednom případě, ve více hráčích můžete vstupovat do průběhu kola na konci tahu kteréhokoliv soupeře a získávat budovy, které se právě objevily v nabídce. To je velice důležitá schopnost, kterou se vyhnete záporu zmiňovanému u Bonusových karet.

Rozšíření Alhambry s názvem Vezírova přízeň je zajímavé. Přináší do hry hned čtyři nové prvky, které výrazně celou partii obohatí. Ocení ji především fanoušci Alhambry, kteří ji mají nahranou v základní verzi. Přidává do hry trošku náhody, ale především možnost strategicky vyvážit a ovlivnit všechno, co se ve hře děje. Pokud máte Alhambru a už vám nestačí jejich základní nabídka, pak vám určitě tohle rozšíření můžeme doporučit.

Recenze: Alhambra – Vezírova přízeň – první rozšíření

Klady:

+ čtyři varianty hry
+ možnost kombinovat pravidla
+ přidává strategii
+ pěkné zpracování destiček vezírů
+ cena

Zápory:

- některá rozšíření jsou lepší pouze v konkrétních počtech hráčů
- obytné domy si lze zapamatovat a ovlivnit

4