Knoflíků není nikdy dost. Mají různé tvary, odlišné počty otvorů i téměř nemyslitelné barvy. Jejich sbírání se věnuje řada lidí. Jedni je navlékají na nitě, zatímco druzí z nich vytváří jakousi plochu.
A právě tady možná začala vznikat nová desková hra Buttons, kterou vymyslel Benjamin Schwer. Vyšla nakonec v roce 2016 pod hlavičkou společnosti Noris. Naštěstí díky tomu zavítá také do našich obchodů a to zásluhou firmy Malování podle čísel.
Krabička je čtvercová, černá a ne úplně malá. Spíš taková střední. Na jejím víku najdeme, jak jinak, knoflíky. A ty se ukrývají i uvnitř krabice, i když nejsou na první pohled vůbec vidět. Musíme se k nim propracovat přes pravidla, čtveřici oboustranných desek a pytlík se šedesáti žlutými hvězdami. Teprve potom najdeme i další pytlík, který nabízí průhledné knoflíky. Nechybí ale ani šestice kostek a čtyři karty.
Každý z hráčů si na začátku partie vybere jednu z desek. Ty se od sebe liší. K tomu dostanou také jednu barevnou kartu knoflíku, která rozhodne o tom, kdo bude začínat. Všechny ostatní komponenty zatím stačí položit stranou.
Hráči se budou v partii střídat na tahu, kdy každý dostane do ruky kostky, kterými hodí. Na začátku jich má šest. A jejich kombinací vždy získá jednu souřadnici. K jejímu dosažení musí pokaždé použít bílou kostku, která zde je pouze jedna a pak jednu z černých. Tu si ale může svobodně vybrat.
Ale i ostatní hráči se mohou účastnit mimo svůj tah. To proto, že jedna černá a jedna bílá kostka na sobě má zlaté puntíky. No a jejich kombinací dostanou hráči souřadnici, kam mohou umístit knoflík i při tahu protivníka.
Jenže pokládání knoflíků není tak úplně volné. Na každém políčku může ležet pouze jeden, ale především spolu vůbec nesmí přímo sousedit. Jediný povolený dotek je v diagonálním směru. V důsledku těchto omezení se může stát, že hráč nedokáže dál pokračovat. Právě proto, aby se vyhnul následkům, se může účastník svého tahu vzdát. To proto, že pokud nebude schopný umístit po hodu kostkami ani jeden nový knoflík, přijde v daném kole o všechny dosud získané a navíc vyřadí jednu kostku z nabídky i pro ostatní soupeře.
K povinnému vyřazení kostky dojde i ve chvíli, kdy se hráč vzdá tahu. Proto každé kolo skončí ve chvíli, kdy všichni hráči buď vypadli, nebo se vzdali tahu. Ti, kdo odstoupili dobrovolně, nyní dostanou podle svých zásluh několik hvězd. Jejich počet závisí na tom, jaké sady stejných symbolů dokázali pomocí knoflíků překrýt. Průhledné žetonky nyní nahradí hvězdičkami a partie pokračuje dalším kolem. Všichni hráči mají stejný cíl – snaží se vytvořit řadu pěti hvězd na svém herním plánu. Komu se to podaří, stává se vítězem. Předběhnout jej může pouze ten hráč, který dříve nasbírá libovolně rozmístěný tucet hvězd.
Buttons jsou moc pěknou dvoufázovou spojovací hrou. V první řadě to vůbec nevypadá, že by vám šlo o nějakou tvorbu řad. Navíc vás nikdo při této snaze neblokuje, protože každý hráč má svůj vlastní herní plán.
Jenže tomu všemu předchází správné umísťování knoflíků napříč celým plánem. A tady už do hry vstupuje řada omezení. Kromě těch naprosto zřejmých a popsaných v pravidlech to jsou samotné hvězdičky. Tím jak přibývají, blokují si hráči pozice a dosažení potřebných barevných sad se stává stále těžší a těžší.
V každém kole má hráč na výběr hned z několika kostek a kombinací. Samozřejmě to neznamená, že by nemohl mít smůlu, ale štěstí tu není tím hlavním strůjcem úspěchu. Hráč si prostě musí vybírat správné pozice a kombinovat tak, aby získal co nejvíce hvězdiček.
Jenže to není vůbec snadné, protože v každém kole riskujete. Pokud ani jedna z kombinací nebude vhodná nebo třeba na všech kostkách padnou stejná čísla a pozice bude jen jedna (obsazená), pak jste přišli o všechny svoje pracně vybudované pozice. Uměním tedy je včas skončit a nebýt příliš lakomý. Jenže to se snadno řekne, když je třeba vítězství na dosah.
Právě díky tomu, že riskování tu vede pouze k dalšímu kroku, dostává opravdový smysl. Především ke konci paradoxně mají hráči největší tendenci stále házet, protože vítězství se zdá být na dosah. Možnost hrát i v soupeřově tahu je dvojsečná zbraň. Sice vám zpřístupní místa, kam se jinak nedostanete, ale současně vám také snižuje počet volných míst, které můžete s kostkami využít ve vlastním tahu.
Hra překvapivě funguje nejen v maximálních čtyřech, ale i v menším počtu. To proto, že jediným kontaktem mezi hráči je odebírání kostek. Kromě toho si každý hraje na vlastním plánu a nijak se navzájem neovlivňuje s ostatními. To sice takto může vypadat jako výhoda, ale pro někoho právě tento nedostatek konfliktu může být špatnou zprávou. A to přesto, že hra samotná trvá nějakých dvacet až třicet minut podle odvahy účastníků.
Buttons je hra, která se nám velmi líbí. Spojuje riskování s nutností hrát chytře, ale současně stále zachovává nějakou kontrolu nad vývojem i mimo hody kostkami. Zábava je to nejen pro starší hráče, ale i pro rodiny. Buttons je opravdu fajn zábavou, kterou rádi doporučíme, pokud rádi riskujete.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Benjamin Schwer |
| Ilustrace | Andrea Hofbeck |
| Vydavatel | Noris Spiele |
| Rok vydání | 2015 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 8 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Dice |
| Mechanismy | Dice Rolling, Push Your Luck, Set Collection |
| Rodina | Digital Implementations: Board Game Arena |
Více o hře.
+ chytré riskování
+ zábavné i v menších počtech
+ dvě úrovně hry
+ téma a zpracování
+ lehká zábava
+ možnost hrát i v soupeřově tahu
- chybí jakýkoliv kontakt mezi hráči
