Ani se nám nechce věřit, že už zase utekl rok a my se spolu setkáváme nad novým číslem Spielboxu, které se zabývá výstavou Spiel 2011 v Essenu. Stejně jako před rokem, i tentokrát je události věnována velká část čísla, zatímco ostatní místo zabírají recenze a několika dalších zajímavých článků.
Prvním z nich je již tradičně editorial, který se zabývá nenápadnou myšlenkou autorských práv u herních mechanismů. Když se redaktoři Spielboxu zeptali Uweho Rosenberga, jestli se pokračovatelé jeho myšlenky o krmení členů rodin na konci kola ptali na jeho povolení, odpověděl správně přesně v duchu současného světa deskových her: „Ne a ani se ptát nemusí. Kde bychom jinak dnes s deskovými hrami byli?“
A má pravdu. Deskové hry totiž jsou jedním z mála odvětví, kde se nikdo nijak výrazně nepere o svoje práva. Naopak se neustále přebírají drobné myšlenky z té hry či tamté a jejich důmyslnou kombinaci a naroubování na téma vznikají nové hry. Ale to neznamená, že nové myšlenky nevznikají. Samozřejmě že ano, koneckonců dokonalým příkladem je „vzor Dominion“ (viz recenze Dominionu) v roce 2011, kdy se na světě najednou vyrojila hromada deckbuildingových lepších i horších kopií. Z těch zajímavějších můžeme jmenovat například Resident Evil Deck Building Game (recenze).
Jenže někde by měla být hranice. Jednou věcí je zkopírovat základ mechanismu nebo drobné principy, které hru dotváří a něco úplně jiného je kopie celé hry. Právě to přivedlo Matthiase Hardela na myšlenku pro jeho úvodník – na světě se totiž objevila hra Ei! Eto Moja Ryba!, která do písmenka kopíruje původní nápad Alvydase Jakeliunase ze hry Hej! To je moje ryba! (recenze). Jenže na krabici je uvedený jako autor Sergej Dyachuk.
Celým příběhem se s poctivou novinářskou elegancí zabývá článek Hey, That’s My Game! hned za obsahem časopisu. Podává poctivý popis problému i možnost vyjádření obou stran. Přesto na závěr je jasné pouze to, že obě strany si myslí, že jsou v právu.
My můžeme přispět k informacím ještě zprávou, že rusové nejsou úplně první, kdo hru kopírovali. Jenže v Amigo Games to udělali mnohem rafinovaněji – upravili alespoň téma a přidali pár nových myšlenek. Šli tedy přesně tou cestou, kterou se vydalo již mnoho společností před nimi. Tak vznikla hra Lovci a sběrači (recenze) z pravěké doby, kde lovíte mamuty.
Když pokročíme dále, najdeme zde recenzi na Discworld Ankh-Morpork od Martina Wallace. U této hry je dokonce šance, že se jí dočkáme i v českém jazyce. Svět Zeměplochy má určitě i u nás spoustu fanoušků a ti by byli velice rádi za tuto netradiční hru. Hodnocení ve Spielboxu se však pohybuje mezi čtyřmi a osmi body. Každý z nich by se určitě rád přimotal v roli některé z ankhmorporských postav a nahradil zmizelého lorda Vetinariho.
Každý z hráčů má svůj tajný úkol, kterým se snaží získat na svoji stranu obyvatele Ankh Morporku. Ale jak píše autor recenze KMW, Discworld Ankh-Morpork nepřipomíná ostatní Wallaceovy hry, naopak přináší do města hromadu chaosu a nepředvídatelnosti.
Protože i na veletrhu Spiel 2011 bylo novinek opravdu požehnaně, redaktoři opět rozdělili zpravodajství hned do dvou čísel – do aktuálního šestého a sedmého, které očekáváme každým dnem v redakční schránce.
Za zmínku z novinek určitě stojí například rozšíření Robot pro hru Vysoké napětí (recenze), která je u nás velice populární a má hromadu fanoušků. Jedná se o takzvaného „dummy“ hráče, který v každém tahu dělá určité předprogramované volby a zatraktivňuje tak celou partii. Hráči jej však nemusí brát pouze jako soupeře, ale také jako dobrý způsob, jak uškodit ostatním protivníkům.
Frederic Moyerson představil pod hlavičkou Amigo Spiele hru, kde hráči překračují visutý most vysoko nad řekou. Autor zajímavé plíživé trilogie, z níž vám právě připravujeme recenzi na jeho novinku Ninja: Legend of the Scorpion Clan, se tak přesunul ze světa Legend of the Five Rings (AEG) k lehčímu tónu.
Zaujme určitě i Coney Island od Michaela Schachta, který opět představuje po Zoolorettu (recenze), další možnost jak postavit nějakou zábavu pro lidi. Tentokrát se nejedná o zoologickou zahradu, ale o zábavní park.
Spoustu zájmu si pro sebe získala i společnost Cranio Creations se svým originálním výtvorem Dungeon Fighter, který je odlehčenou parodií na všechny ty dungeonovské hry, jako je Descent nebo Castle Ravenloft. Na kulatý hrací pln budete rovnou házet svoje kostky a tak můžete porazit příšery. Jedná se tedy tak trochu i o hru šikovných rukou.
Se šesti věrnými evropany se vydáte na sever na Sibiř ve worker placement hře Siberia. Můžete se v ní pokusit vytěžit některé z opravdu velkého nerostného bohatství, které se zde nachází. Na o trochu méně nehostinné místo se podíváte ve hře od Michaela Rienecka s názvem Santiago de Cuba. Autor tak pokračuje ve své sérii, kterou začal hrou Kuba (recenze). Opět zde budete sbírat suroviny a vyvážet je ven z ostrova. Hra Village od Markusa a Inky Brandtových nás opět, stejně jako v A Castle for All Seasons zavádí mezi obyčejné lidi, kteří se snaží jen přežít. Vy jim v tom pomůžete a ještě za to získáte vítězství a slávu.
Fantasy Flight Games představili rozšíření svých oblíbených her Civilizace (recenze) a Mansions of Madness. Kromě toho představili také novou hru od Coreyho Konieczky s názvem Rune Age. Zde už se dostáváme konečně do deckbuildingových vod ovšem s několika příjemnými novinkami, díky kterým je hra zajímavá (scénáře, rasy).
Stále se rozrůstající stáj firmy GMT, která zabodovala u nás v redakci dvojicí Twilight Struggle (recenze) a Dominant Species (recenze) představuje novou hru od autora právě druhé jmenované. Chad Jensen totiž vytvořil svoji městskou hru Urban Sprawl, která slibuje budování lokalit a trochu toho chaosu navíc.
Velké pozdvižení vzbudili rodinná hra Hawaii a také Risk Evolution, ve kterém si dokonce čmáráte do hracího plánu. U Hasbra určitě potěší také elektronická vychytávka Boggle Flash, kterou právě testujeme v redakci a jedná se o hru, která potěší všechny milovníky skládání slov.
Když se autor Dirk Holdorf vrátil z jedné svojí neúspěšné předváděčky, rozhodnul se, že vydá svoji hru ve vlastní režii. A vyplatilo se mu to. Teneriffa je totiž strategická hra se zajímavými prvky a přitom si zachovala i poměrně pěkné zpracování. Zajímavě šli na vývoj hry u Indie Boards and Cards se hrou Fire Rescue. Požárníci totiž byli financovaní přes projekt Kickstarter, kde lidé přispívají drobnými částkami na nějaký větší projekt. Můžeme vám jen tak naznačit, že některý z českých distributorů jedná o lokalizaci této hry.
Onirim je zatím málo známá hra pro jednoho až dva hráče, která nás velice zaujala již dříve. Netrpělivě očekávaný Kingdom Builder od autora Dominionu Donalda X. Vaccarina konečně dorazil pod záštitou Queen Games a jedná se prý o jednoduchou a pěknou zábavu. To naopak hra 011 od italské společnosti Scribabs zaujme fanoušky skupiny Therion, případně hudby všeobecně.
Hned dvě pecky pak měli připravené WizKids – kostkové Quarriors a samozřejmě také dobrodružnou hru od našeho autora Vládi Chvátila – Mage Knight Board Game. Ta se dočká české lokalizace přibližně v červnu letošního roku, takže se je opravdu na co těšit! Tím v podstatě výčet zajímavých her pro toto číslo končí a budeme pokračovat v příštím čísle.
Uprostřed časopisu čeká na všechny hráče překvapení v podobě další hry z řady vložených deskovek od Martina Wallace. Tentokrát se však překvapivě jedná o pokračování Great Westernu (recenze) ze začátku roku. Dočkáte se jako hráči rovnou dvou nových map s několika úpravami pravidel pro každou z nich.
Na další dvoustránce na nás vykoukne tvář Andrease Stedinga, který stojí za skvělou Hansou Teutonicou nebo nově za hrou Firenze. Dozvíme se trochu z osobního pozadí, o autorovi, který vystudoval historii, ale nakonec zůstal doma vychovávat svého otce místo manželky doktorky. Věří, že hry by kromě zábavy měly také stimulovat mysl a přemýšlení a podle toho se snaží dělat svoje hry.
Všechny fanoušky Vysokého napětí pak už podruhé dnes zaujmeme. Tentokrát se jedná o pravěkou variaci s názvem Power Grid: The First Sparks. Ve hře se tak nedostanete k elekrárnám, ale budete se starat o přežití svého kmene. Přenesení do minulosti si vyžádalo několik změn v hratelnosti, takže se dočkáme například sestavovatelného hracího plánu. Ale ve skutečnosti jsou První jiskry v podstatě výročním vydáním, které má s Vysokým napětím hodně společného. Doufejme, že se jej dočkáme i v češtině.
Další recenze je věnována skvělé hře Trajan od Stefana Felda. Středem celé hry jsou hráčské plány, které představují taková „křečkovská kola“, jak je nazývá autor recenze Udo Bartsch. Opravdu podrobné recenze se dočkala i hra A Few Acres of Snow, což je už druhý výtvor Martina Wallace v tomto čísle. Ovšem oproti Ankh-Morporku je tato válečné dobývání Kanady přijato s naprostým nadšením, jak kombinuje stavění balíčku s dalšími mnoha prvky deskoherní strategie.
Pochvala míří k Civilizaci i k rozšíření Doby kamenné (recenze) s názvem Mit Stil Zum Ziel, které přináší do hry novinky obohacující již tak výbornou hru.
Na dalších třech stránkách se dozvíme o historii Dámy, neboli Checkers a jejích různých variantách. Některé jsou opravdu zajímavé, jako třeba Arlekino s náhodně rozloženými dílky na začátku, které se hráči snaží co nejlépe a nejrychleji posbírat. Rozhodně se jedná o jedno z nejzajímavějších čtení v celém časopise.
Na konec zavítáme už jen do světa dětských her. Trochu zklamaní jsme v redakci byli, že skvělá a agresivní žetonová hra Puzzle Strike dostala prostor pouze na samotném konci časopisu a nezískala zrovna vysoké hodnocení. Zde s recenzenty německého časopisu nesouhlasíme.
Ale to nic nemění na tom, že jsme se dostali úspěšně společnými silami až na konec časopisu. Nebojte se, už brzy se opět uvidíme u sedmého čísla rokue 2011, které vyjde již tradičně až v lednu. Tak uvidíme, co nám přinese.
