Recenze: Simurgh – dračí město

Přišli za hlasitého tlukotu obřích křídel. Pera nadnášela jejich obrovská těla a ze zobáků šel strach. Nejdřív jsem nechtěl věřit, že to jsou opravdu oni. Ale když jsem viděl doutnat plamen v jedné tlamě, musel jsem se i já sklonit před očividnou pravdou. Draci přišli mezi nás. Budou nám vládnout, chtějí bojovat nebo žít v míru? To ukáže teprve čas. Ode dneška bude náš domov známý jako Dračí město.

A Simurgh je právě nepřeložený název v původním domorodém jazyce. Pro svoji hru jej použil autor Pierluca Zizzi (Arcanum, Asgard, Signorie či Hyperborea), který svoji novinku vydal překvapivě pod záštitou společnosti NSKN Games. Jedná se o hru z roku 2015, kterou ozdobili ilustracemi Enggar Adirasa a Odysseas Stamoglou a distribuci celku dostali na starost ve firmě Esdevium Games.

Uvnitř krabice na hráče čeká opravdu velký a masivní herní plán, který po rozložení vytvoří mapu dračího města. Vedle mapy připraví hráči zásobu kartonových destiček a žetonů představující draky, úkoly, ale také zdroje (moudrost či vegetaci), žetony dračích schopností a většinu figurek pro hráče. Na plán pak položí zamíchané destičky úkolů a do levé části také akční destičky, z nichž se horní čtyři stanou součástí mapy jako lokace k navštívení.

Každý hráč si vybere barvu, získá svoji desku a ukazatel bodů (ten umístí na nulu). Do začátku dostane dva členy svého týmu – jednoho bojovníka (resp. oštěpaře – spearman) a jednoho dračího jezdce a také startovní zdroje. Ty si položí na k tomu určené pozice na svojí desce. Každý z účastníků získá také po jednom dílku síly, produkce, výzkumu a průzkumu. Na závěr je hráčům přidělen náhodně také jeden drak prostřednictvím jeho destičky.

Hráči se v partii střídají na tahu, kdy mají možnost provést jednu hlavní akci a přidat k ní libovolný počet těch doplňkových, žádnou z nich ale nesmí opakovat. Ta nejdůležitější může mít dvě podoby – buď si hráč vybere jedno z políček a tam vyšle svoji figurku nebo naopak všechny (nebo část, dle svého přání) svoje pracanty z mapy stáhne zpět. Jedno nebo druhé.

Jednotlivá políčka na mapě nebo doložených destičkách mají kruhový tvar. Někde je pozic více, zatímco jinde dokáže jeden vazal zablokovat všechny ostatní. A tady platí pravidlo o tom, kdo dřív přijde, ten všechno bere. Část akcí je věnovaná zisku či směně surovin, kterých je ve hře hodně (zbraně, dřevo, kámen, maso, zelenina, ale také moudrost). Uvnitř města je většina činností bezpečných a kromě zmíněných jde také o verbování nových posil či zisk nových schopností pro draka. Dokonce si nějakého nového dráčka může i pořídit. Zajímavější jsou ale dílky úkolů, které lze odhalit tři, jednu z nich vybrat a položit ji na volné políčko na mapě. Za to je třeba zaplatit předepsaný počet surovin. Odměnu představují body síly (vítězných bodů), které si hráč okamžitě poznačí na stupnici.

Akční destičky na levé straně města jsou určené k nákupu samotnými hráči. Ti je ovšem často použijí a obsadí s nimi volné místo napravo od města. Tato oblast se jmenuje Divočina a tvoří srdce celého dobrodružství, jež lze ve hře zažít. Těmi standardními si ale hráči pouze rozšíří nabídku možných akcí a lze je s nákladem jednoho žetonu zbraní odstranit. Destičky opustí Divočinu také, když se zaplní jejich prostor nebo naopak když na nich není nikdo. V tu chvíli se vypaří pouze do pověstí.

Ovšem místo toho může získat také destičku průzkumu, kterou lze vyložit pouze společně s figurkou dračího jezdce na horní políčko cesty. Ve svých tazích se ale na stejné dobrodružství mohou vydat i ostatní. Každé kolo pak hráči mohou figurkou posunout v rámci volné akce. Musí společně s ní ale zaplatit také náklady přesunu na další pozici.

Partie končí ve chvíli, kdy je vyložen předepsaný počet destiček úkolů nebo naopak zmizel jiný počet destiček nenávratně v Divočině. Destičky cílů vyložené v průběhu partie začnou v tuto chvíli být opravdu důležité, protože hráči porovnají síly svých draků. Vždy ale půjde pouze o určitý typ draků určený cílovou destičkou. Hráči dostanou body podle pořadí síly. Takto postupně vyhodnotí všechny úkoly, přičtou si body za suroviny a vítězem se stane ten, kdo své draky nejlépe vycvičil a získal tedy nejvíce bodů.

Simurgh je dalším a jedním z nejnovějších přírůstků do dlouhého zástupu worker-placement her, které se uchází o vaši pozornost. A aby se hra s tímto mechanismem prosadila, potřebuje něco opravdu výjimečného. Tady se hned na první pohled nabízí draci. Ale téma už dnes také samo o sobě nestačí, takže co nám nabídne tahle nová dračí zábava a jak se vlastně hraje?

Pokud něčím tato hra oplývá, tak jsou to možnosti. Jejich počet určitě v pozdějších fázích partie je velký počet. Někdy pak dokonce získáte pocit, že jich je příliš. To především proto, že mnoho odhalených destiček bude podobných. Ovšem druhý pohled na tuto vlastnost je možnost dobře soustředit svoji taktiku a specializovat se. Tento závěr podporují také dva různé typy políček, které dále diversifikují zájem.

Nejdůležitější je ale omezená životnost destiček. Kromě míst ve městě, které jsou pevně nastaveny a slouží k zisku zdrojů, se všechna zbývající políčka neustále mění. Právě díky tomu je vývoj hry zajímavý. Hráči si ale sami ovlivňují, které destičky přijdou do nabídky poté. Navzájem si je ale také mohou odstraňovat.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro začátečníkyrecenzerodinnástrategická

Recenze: Poštovní kurýr – na cestách s psaníčky po Evropě

Neměnné nejsou ani závěrečné bodovací podmínky. Ty také hráči odkrývají postupně a musí tomu uzpůsobovat svoje stádo draků. Velká část partie je o hromadění zdrojů, což nemusí každému vyhovovat. Jejich velký počet jasně znamená, že není možné posbírat všechny. No a právě tyto svoje úlovky později mohou využít na destičkách průzkumu. Těmi může postupovat

Hra právě tím odhalováním destiček připomíná Lords of Waterdeep, která si nás získala. Pocit volby a kontroly je stále k nezaplacení. A právě díky těm hromadám destiček a neustále se měnících podmínek jsou partie pokaždé trochu jiné.

Nedílnou součástí každého worker-placementu je blokování políček. A to tady funguje v trochu menší míře, než jsme zvyklí. Pozic je dostatek. To ale je především o soukromém dojmu. U těch důležitých míst pro zdroje nebo průzkum se samozřejmě figurky potkají a tady začne všechno být napínavé.

K celému zážitku patří delší herní doba, která se pohybuje v rámci devadesáti minut. Ve dvou se projeví nejvíc už zmiňovaný problém přílišného místa. Ten ještě naroste a hráči v podstatě nemají konkurenci. V pěti je hra zase příliš pomalá. Pokud si tedy budete chtít zasoupeřit s draky, pak ideálně ve třech nebo čtyřech.

Simurgh je solidní hra, která ale nedokáže vystoupit z průměru. I když má krásné dračí téma a stejně tak povedené zpracování, celkový dojem to nezachrání. Na trhu je určitě mnoho lepších her, které si vyberete radši. V souvislosti s hrou Simurgh tak v nás nakonec zůstává převahující pocit zklamání.

Recenze: Simurgh – dračí město

Simurgh není hrou, které by se podařilo odlišit. Při rozbalování to vypadá nadějně, čtení pravidel tu naději přiživí, ale dojem z partie je nakonec pouze průměrný. Jsou zde fajn věci (výpravy, volnost), jsou tu i méně povedené prvky (délka, málo kontaktu) a dohromady nemůže vyšplhat do výšin těch nejlepších. Simurgh si svoje fandy najde, protože není špatná, ale nebude z ní hit.

Klady:

+ dračí téma
+ dostatečně variabilní
+ pěkná grafika i zpracování

Zápory:

- dlouhé
- příliš volnosti pro akční políčka
- nevyrovnaný zážitek v různých počtech

2.5