Legenda vypráví, že ve městě stojí jeden tajemný dům. Vstoupit do něj můžete pouze za úplňku přestupného roku, kdy se jeho povrch odráží v měsíčním světle. Právě tou dobou se u něj schází hrdinové, kouzelníci a pamětníci, aby se pokusili odhalit a získat jeho bohatství.
Jenže truhly plné zlata nejsou tím jediným, co se za zavřenými stříbrnými dveřmi, ve zdech z temného a chladného kamene, ukrývá. Každá z truhlic je hlídána nějakou zubatou a nebezpečnou příšerou. Každé ze tří pater ukrývá jednu bednu s pokladem, k ní se ale dostane pouze ten nejsilnější ze soupeřů.
Dnes je právě ten správný den a mágové, trpaslíci i bojovníci se celý den schází na zdánlivě nezajímavé parkoviště. Schovávají se pod plášti, aby nebudili příliš velkou pozornost u kolemjdoucích. Pouze několik zasvěcených lidí o této události ví a přijde se podívat na legendární dobývání.. Dnes budeme navíc jeho svědky také my…
Tschak! je hra pocházející z distribuce u nás zatím nepříliš známé švýcarské společnosti GameWorks. Věříme však, že se tato situace postupem času změní, protože její hry nabízejí netradiční, zajímavé a jednoduché nápady pro každé publikum. A právě takový je i Tschak! jehož autorem je Dominique Ehrhard, který stojí také za vynikajícím koberečkovým Marrakechem (recenze). Tentokrát však před sebou nemáme logickou hru, ale odlehčenou zábavu pro všechny. Za vtipnými ilustracemi stojí pak jméno Vincent Dutrait.
Většina her od GameWorks se ukrývá v malých podlouhlých krabičkách ve tvaru písmene „i“ a ani Tschak! není výjimkou. Uvnitř se na vás nejdřív vyvalí záplava brožurek s pravidly, protože každá z jazykových mutací má svoji vlastní příručku. Spolu s nimi zabírá celý rozměr krabice také natřikrát přeložený herní plán. Ve chvíli, kdy jej před sebou roztáhnete, dostanete obrázek pevnosti (věže) o třech patrech. Právě zde bude vaše dobrodružství probíhat.
K tomu však budete potřebovat ještě dvě čtvercové kartonové kartičky, jednu zimní a jednu letní. Nesmí ale chybět ani hromada čtyřiceti karet dobrodruhů a 28 čtvercových karet pevnosti. Ty od sebe díky různým tvarům snadno rozlišíte. Oboje budete potřebovat před začátkem partie zamíchat.
Karty věže ještě před zamícháním rozdělíte podle zadní strany napolovic – vzniknou vám hromádky pokladů a příšer. Seznam komponent pak doplňuje už jen hromádka žetonů, zastupujících zlato, které se ve věži ukrývá.
Karty dobrodruhů mají celkem čtyři barvy – bílou pro čaroděje, zelenou pro bojovníky a červenou pro trpaslíky a od každého druhu jich najdete v balíčku přesně tucet. Fialová pak zůstává pro karty artefaktů. V horní části najdete číslo, které značí sílu daného cestovatele. Právě podle barev je rozdělíte na čtyři hromádky a ty znovu samostatně zamícháte.
Příprava hry závisí jako jediná na počtu hráčů. Hra je určena především pro plný počet čtyř hráčů, v ostatních počtech budete využívat čtvercové destičky cest, které budou chybějící hráče zastupovat. Takže zatímco v plném počtu tyto desky vůbec nepoužijete, ve třech vezmete jednu a ve dvou využijete obě dvě.
Partie se skládá ze čtyř totožných kol, které se vždy připravují naprosto stejně. V průběhu dalších kol se žádné karty nemíchá, všechny balíčky zůstanou stejné. Karet příšer a pokladů je přesný počet a odpočítávají vám konec hry.
Do středu stolu položíte věž a nad ni hromádku zlata. Z ní vyberete kousky zlata, o které se vždy na špičce věže poperou zbývající bojovníci z družstev hráčů. Nalevo od základny věže položíte hromádku příšer, napravo pak hromádku pokladů. Nyní z každé hromádky otočíte tři karty a rozmístíte je do tří pater pevnosti. V každém patře tak jsou nyní dvě karty, jedna pokladu a jedna monstra.
Hráči nyní dostanou po třech náhodných kartách od modré, zelené a červené barvy a artefaktem doplní počet na deset karet v ruce. Pokud je hráčů méně než čtyři, i obě destičky (letní i zimní) dostanou svůj podíl karet. Na konci rozdělování jsou tedy všechny karty rozděleny mezi soupeře.
Samotná hra pak probíhá již velice jednoduše. Všichni hráči si určí sestavu trojice bojovníků pro každé patro. Vždy se musí jednat o tři různé barvy, takže mohou buď poslat rovnou tři válečníky, nebo dva s artefaktem. Jakmile se odhalí karty, určí se nejsilnější tým a ten dostane kartu pokladu a také nejslabší, který obdrží pro změnu kartičku příšery. Poklady a monstra vám zůstanou až do konce hry, kdy si sečtete jejich hodnotu – kolečka zlata mínus lebky. Tým s nejvyšším součtem vítězí.
Pokud by to byla celá pravidla, hra by byla dost náhodná a nevyrovnaná. Jenže naštěstí zde jsou zásady, které jsme zatím nezmínili. První a zásadní pro celou hru je skutečnost, že karty dobrodruhů se po ukončení kola nemíchají, ale posunou se kolem stolu ve směru hodinových ručiček. V tuto chvíli vám asi také začaly dávat smysl doplňující desky za chybějící hráče. Jsou zde pouze jako připomínka a odkládací místo, kde jedna skupinka bojovníků odpočívá.
Tak si každý hráč vyzkouší všechny kombinace karet a nemůže si vůbec stěžovat na nepřízeň osudu. Alespoň v tomto směru ne. Jediné, co je ovlivňované náhodou, je rozložení příšer a truhlic s pokladem na patrech. A situace není často tak jasná, jak se zdá. V balíčku se nachází také prokleté truhlice (má hodnotu záporných bodů) nebo speciální odměny v podobě prstenů moci a troglodytů.
Jednotlivá patra ale mají také svoje pravidla pro odhalování karet. V prvním patře hráči plánují a odhalují po jedné kartě. Mohou tak svoji strategii přizpůsobit tomu, jak hrají ostatní. Ve druhém patře už jsou odhalení pouze dvě (nejdříve jedna, pak dvě karty) a ve třetím odhalíte poslední trojici bojovníků současně.
Pokud jste počítali dobře, zjistili jste, že hráčům jedna karta na konci celého výstupu zbude. S ní se utkají o přímou odměnu ve zlaťácích, která čeká nahoře. Nejsilnější ze zbylých bojovníků ji získá pro svého pána.
Na konci hry, jakmile si všichni prostřídají skupinky dobrodruhů a dojdou zásoby truhlic a příšer, si všichni soupeři sečtou svoje body. Kladné získají za žetony zlata získané na střeše pevnosti a za truhlice se symbolem zlata v pravém horním rohu – kolik žlutých koleček, tolik bodů. Příšery to mají úplně stejně – počet lebek se rovná počtu bodů mínusových.
Jenže pak tu jsou ještě prsteny moci a karty troglodytů. Čím víc se vám jich podařilo nasbírat, tím víc vám přinesou bodů – konkrétně druhou mocninu svého počtu. Protože jich je celkem šest, můžete za ně získat až neuvěřitelných 36 bodů. Ale nebojte, to se nestane. Karty fialových troglodytů fungují úplně stejně, jen opačným směrem. Soupeři si tedy sečtou body a ten s největším bodovým ziskem se stává vítězem celé partie a nejlepším dobrodruhem.
Tschak! je ve své podstatě velmi jednoduchou karetní hrou, která vám zabere hraním takových dvacet minut času. Zdánlivě obyčejná hra se však často zvrhne v neuvěřitelné souboje a je plná vyrovnaných vypjatých situací.
Může za to princip výměny karet mezi hráči. Už po prvním kole totiž víte naprosto přesně, co který balíček obsahuje a co tak můžete od soupeřů očekávat. S postupem každou věží tak budete také vědět, co mohou ještě zahrát a podle toho můžete upravovat svoji taktiku.
Všechno ovšem budete podřizovat sestavě, která se vám v pevnosti sešla. Někdy to bude rozhodování mezi menším a větším zlem, třeba když přijde příšera a prokletá truhla na jedno patro. Jindy můžete mít za cíl pouze nedovolit soupeři získat další prsten moci, nebo mu naopak budete chtít podstrčit kartu troglodyta. Možností a legrace plynoucí z herního principu je prostě spousta.
Velký vliv na to má také způsob plánování karet. V prvním patře mají všichni široký výběr. Právě proto autor zvolil vykládání po jedné kartě, protože můžete upravovat svoji strategii. Vyložení tří karet by bylo prostě příliš náhodné.
Partička Tschak! nikdy nemá jasného vítěze. Všichni mají stejné podmínky, tedy alespoň co se týmu týká. Pokud však dostanete silný tým a ve věži budou v tomto kole samé nezajímavé odměny, pak se můžete cítit trošku handicapovaní. Ale to pořád neznamená, že nemůžete vyhrát. Minimálně můžete zkusit získat odměnu na špičce věže.
Bohužel Tschak! je hrou připravenou především pro čtyři hráče. Ve třech funguje ještě poměrně dobře, ale ve dvou už to není prostě ono. Sice stále funguje elegantní vyměňování karet, ale to napětí a těsné soupeření už zde chybí. Hráči se nikdy nemohou vejít do středu, takže buď získají poklad, nebo příšeru. Tím se v podstatě nelze vyhnout některým nástrahám, které hra v průběhu připravuje. Právě proto je největší zábavou partie v plném počtu, kterou si opravdu užijete se vším všudy.
Možná si říkáte, že v soubojích musí často docházet k remízám. A máte pravdu. Naštěstí v pravidlech je naprosto jasně popsaná hierarchie v jaké takové situace řešit – vyhrává nejsilnější čaroděj s hůlkou. Pokud to nepomůže, pak se rozhodování posouvá dál v týmu po válečnících a trpaslících. Nemusíte mít tedy strach, že by vám remízy kazily dojem ze hry. Vítěze na patře se vždy podaří určit, i když proti sobě stojí čtyři rozzuřené tříčlenné skupinky téměř stejné síly. Nakonec jen jedna zůstane stát a získá poklad.
A ještě jedna výtka by mohla vykukovat zpoza rohu – variabilita. Naštěstí hromádky karet příšer i truhlic obsahují přesně o dvě karty navíc. V žádné partii tedy nebudete mít stejnou nabídku, ale vždy se bude trochu odlišovat. No a hlavně se o znovuhratelnost stará náhodné rozlosování hrdinů a přiřazení odměn na patře k sobě. Hry si tak nejsou podobné tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Nyní nám zbývá zaměřit se už pouze na zpracování, které je odlehčené a velice pěkné. Kartičky mají líbivé ilustrace, každá je nějak jiná, takže se na hru pěkně kouká. Všechno je vyrobeno z kvalitních materiálů a dojem podtrhuje i elegantní provedení krabičky, kam všechny součástky krásně zapadnou na svoje místo.
Poslední odstavečky naznačovaly skutečnost, že hra je trochu pokročilejší. U hry se ale pobaví hráči všech věkových kategorií a dokonce i začátečníci. Pravidla jsou totiž skvěle a názorně vysvětlená a na hře nenajdete nic, co by odporovalo selskému rozumu.
Tschak! vypadá jako jednoduchá oddechovka. I ta herní doba by tomu nasvědčovala. A přitom je to plnohodnotná hra, kterou si užíváte plnými doušky. Celá partie krásně odsýpá a je plná důležitých rozhodnutí. Souboje jsou vyrovnané a hráči musí pečlivě plánovat každý krok. Jen ta partie ve dvou skřípe, ale pokud budete soupeři ve více hráčích, pak si Tschak! určitě zaslouží vaši pozornost.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Dominique Ehrhard |
| Ilustrace | Vincent Dutrait |
| Vydavatel | GameWorks SàRL |
| Rok vydání | 2011 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 40 |
| Minimální věk | 13 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (8 voters) |
| Kategorie | Card Game, Fantasy |
| Mechanismy | Auction / Bidding, Hand Management, Memory, Simultaneous Action Selection |
Více o hře.
+ parádní ilustrace
+ výměna karet = všichni mají stejné šance
+ tři patra = tři druhy vykládání karet
+ bodování
+ variabilita daná náhodným složením týmu i počtem karet monster a pokladů
+ jednoduchá pravidla
+ strategické možnosti
- ve dvou slabší
- s lepší sestavou můžete chytit horší věž
