Recenze: Velbloudí dostihy na cesty

Velbloudi to umí rozbalit úplně všude. Stačí, když mají trochu místa, kde by rozsypali trochu písku a závody mohou započít. Velbloudi jsou totiž ty nejzávoduchtivější stvoření, které si dokážete představit!

Na cesty velbloudy poslal Steffen Bogen, který vytvořil novou edici svojí vlastní hry Velbloudí dostihy s podtitulem „na cesty“. Hra vyšla s logem společnosti Pegasus Spiele, ale netrvalo příliš dlouho a ještě ve stejném roce 2016 se dočkala také svojí české verze od firmy Albi. O ilustrace se postaral Dennis Lohausen.

Na víku malé krabičky vidíme zarputilé velbloudy, jak se ženou přes písečné duny. Pokud se hráči vyhnou jejich kopýtkům a zvedou víko, najdou uvnitř pětici dřevěných barevných figurek. Každá má dva hrby, aby bylo možné postavičky skládat jednu druhé na záda. Navíc je tu ale jedna figurka fenka a také dřevěná palma. Z nabídky si vybere hráč jednu postavičku a tím si určí, která barva se mu líbí.

Poté už hráči začnou prozkoumávat balíček karet. Z tuctu karet dráhy vytvoří hráči etapu, která je na začátku a konci ohraničená startovní či cílovou páskou. Tyto karty jsou ale rozdělené na poloviny a každý čtvereček je očíslovaný. Délka závodu a tedy počet karet sprinterské stopy je určená množstvím soupeřů v partii. Na startovní pozici vedle sebe postaví všechny závodní velbloudy. Nad sestavenou trasu hráči rozloží sázkové karty – pět na vítěze a pět na poraženého (takzvaného saláta). Každý z účastníků dostane do začátku také kartu v hodnotě tří mincí.

Tím už se dostáváme k přípravě jednotlivých etap. Nejdříve hráči odhalením horních pěti karet a pohybem odpovídajícími velbloudy určí pořadí na startovním roštu. Pokud by tím mezi některými skupinkami vznikly mezery, pak tyto karty písečná bouře otočí vzhůru nohama a ze vzdálenosti dvou políček je najednou pouze náskok jednoho pole.

Naopak pod plánem hráči rozmístí balíčky sázek na vítěze (v barvě jednotlivých velbloudů) a také dalších pět hromádek, pokud si chce někdo vsadit na poražené. Poblíž položí hráči také karty fenka a palmy a to včetně dřevěných figurek. Z třicítky závodních karet pak vytvoří hráči společně běžecký balíček, které postupně vyberou z nabídky v ruce. V důsledku toho hráčům zůstane v ruce také jedna tajná karta.

Hráči se v partii střídají na tahu a musí si vždy vybrat jednu ze tří závodních akcí. Tou základní a nejdůležitější je otočení horní karty ze závodního balíčku. Ta odhalí barvu jednoho velblouda, který se muže posunout o jedno nebo dvě pole kupředu. Vzdálenost určí číslice v levém horním rohu, a závodní kopytníci se také mohou leknout a vrátit se o jeden krok zpět. To v případě, že na ně bafne fenek, pokud na jeho políčku závodník skončí svůj pohyb. Pokud při postupu kupředu dorazí na políčko s jiným soupeřem, pak mu vleze na záda.

V takzvané pohybové akci si mohou hráči místo otočení karty vybrat jiné možnosti – buď zahrání karty z ruky a posunout konkrétního velblouda nebo položit na některé políčko fenka nebo palmu.

Tento pohyb čtyřnohých závodníků mohou hráči doplnit o jednu sázkovou akci, kterou lze provést na začátku nebo na konci tahu. Hráči si tak mohou vybrat kartu jednoho z velbloudů, a tím si na něj vsadit. Výběrem ze spodní nabídky to je sázka na výsledek etapy, zatímco karty nahoře se vztahují k celému závodu.

Velbloudi se pohybují pouze do chvíle, než dojde zásoba karet. Těch bylo deset nebo dvanáct. Etapa tím končí a hráči vyhodnotí první část svých sázek. Během partie mohli nabrat libovolný počet karet krátkodobých sázek. Pokud trefili vítěze nebo doběhl alespoň druhý, pak hráči dostanou nějaké zlaťáky. Naopak kdyby jejich favorit skončil hůře, finance ztratí. Opačně to platí v případě sázky na takzvaný střed závodního pole. Nejlépe je zde hodnocena třetí pozice z pěti závodníků. Ztráta čeká na hráče, pokud doběhl velbloud první nebo poslední. Finance ztratí i za karty fenka a palmy.

Potom je na řadě další etapa. Velbloudi zůstanou na místech, kde skončili svoje snažení v minulé části závodu a pokračují dál. I tady mohou přijít nové sněhové bouře, aby se vzdálenosti mírně snížily. Hráči znovu připraví etapové sázky pod trať a připraví novou závodní hromádku. Pak opět všichni kopytníci běží směrem k cíli, a tak to pokračuje dál, dokud jeden z nich opravdu neprotne cílovou pásku. Poté hráči vyhodnotí nejen konkrétní etapu, ale také druhou část sázek na celkový výsledek, jejichž vyhodnocením zase dostanou nebo ztratí mince. Ten, kdo se stal přes závod nejbohatším, slaví vítězství.

Velbloudí dostihy na cesty staví na mechanismech úspěšné velké hry. Ovšem ačkoliv se po trati budou prohánět figurky se dvěma hrby a polezou si navzájem na záda, hra je překvapivě o dost taktičtější.

Mohlo by Vás zajímat

4

recenze

Recenze: Únikové příběhy Procitnutí – probudí se nebo ne?

Může za to především startovní příprava závodního balíčku. Hráč do něj přispěje několika kartami z ruky a může tak ovlivnit, který sprinter se pohne kupředu. O pořadí, jak jdou karty odhalené, rozhodne už náhoda. Ale takové postupné odhalování už toho nemůže příliš ovlivnit, pouze nějaké blokování a stavění jedné figurky na druhou.

Hráči musí se svými vědomostmi a plány dále pracovat. Právě sázky jsou totiž tím nejdůležitějším prvkem a jedinou šancí, jak přijít k pořádným hromádkám mincí. No a kdo má peníze, ten nakonec zvítězí.

Všichni soupeři sází tajně, ale nemají žádného favorita. Mohou si brát libovolný počet různých karet, tedy alespoň při etapovém sázení. V tipování celkového vítěze ale mohou vybrat pouze jednu kartu saláta a jednu vítěze.

Malým rozměrům odpovídá také herní doba. Ačkoliv hráči musí bojovat napříč několika etapami, celý závod není nijak dlouho a políček není příliš. Díky tomu se to celé může odehrát během nějakých třiceti minut. Délka trasy na počtu hráčů závisí a díky tomu je přecejen závodění ve vyšších počtech o krapet delší a dosáhne i hodiny. Protože je ale hlavním prvkem sázení, ve dvou a dokonce ani třech hra není ideální. Čím více hráčů, tím lépe, pokud vám nevadí mírně se protahující čas.

Velbloudí dostihy na cesty jsou o dost taktičtější. Hráči nejsou závislí na kostkách, ale na kartech, které si společnými silami připraví. Tím vlastně spoluurčují osudy všech velbloudů. O to hůře se ale sází na výsledek, který je často nejistý. Ale hra je díky tomu také velmi zábavná, ačkoliv je to z velké části pohodová a odpočinková zábava. Právě takové jsou Velbloudí dostihy na cesty.

Recenze: Velbloudí dostihy na cesty

Velbloudí dostihy na cesty jsou tou příjemnou a odlehčenou zábavou, kterou měla být ta původní větší hra. To proto, že hráči se nemusí zdaleka tolik spoléhat na štěstí s kostkami, ale místo toho sami ovlivňují pohyb velbloudů krok za krokem. Svůj úspěch pak musí svěřit do sázení a postupně nasbírat zlaťáky, které rozhodnou o vítězství. Velbloudí dostihy na cesty se nám moc líbí.

Klady:

+ příjemně taktické
+ možnost škodit ostatním
+ dva druhy sázení
+ drobné konflikty
+ rozumně rychlá hra

Zápory:

- nejde vlastně tolik o závodění

4