Možná si ještě pamatujete na naši recenzi logické hry Abalone (recenze). Pěkné kulaté kameny poskytovaly zajímavou přetlačovací zábavu. Nejvíce hra těžila ze vzhledu. Jednalo se o deskovou hru speciálně určenou pro duel dvou hráčů.
Po dlouhé pauze se nám do rukou dostal také její větší bratříček, Abalone Quattro. Jak už název napovídá, jedná se o přepracování hry pro více soupeřů. Autory jsou stále Laurent Lévy a Michel Lalet a hra vychází v distribuci společnosti Piatnik. A tak se dostala i do České republiky s českými pravidly zařazenými mezi německými, maďarskými a slovenskými.
Tato recenze se nebude nijak do hloubky zabývat samotnými pravidly a hraním klasického dvouhráčového Abalone. Pokud tedy neznáte klasickou hru, raději zavítejte ještě do naší staré recenze na Abalone (recenze), než budete pokračovat ve čtení.
Abalone Quattro přijde v opravdu velké a vysoké krabici, protože v ní na vás čeká velký plastový herní plán a především hromada různobarevných kuliček. Samotná krabička tentokrát kromě bílé a černé barvy obsahuje i barevné prvky, protože třetí a čtvrtý hráč mají k dispozici modrou, respektive červenou barvu. O brožurce pravidel jsme se pak zmiňovali už dříve.
U samotné krabice se ale ještě chvilku zdržíme. Díky tomu, že je totiž tak vysoká, nesmíte ji vůbec naklánět na stranu. Jinak se vám kuličky rozkutálí po celém jejím vnitřku a několik prvních chvil přípravy strávíte jejich zbytečným tříděním. Rozměr balení dělá z Abalone Quattro v podstatě nepřenosnou hru, kterou budete hrát jen doma. A v čem se vlastně odlišuje od toho Abalone, které už známe a hráli jsme?
No pokud se jedná o partii dvou hráčů, pak se neliší ničím. Hráči si každý na svoji stranu postaví patnáct kuliček v černé nebo bílé barvě (samozřejmě si mohou vybrat i barevnou variantu) do prvních tří řad a vyrazí na zteč.
Kuličkami se přetlačují a snaží se tomu druhému vytlačit alespoň šest koulí ven z plánu. Po obvodu herního plánu se opět vine úzká stezka, která slouží jako zásobník pro všechny vyhozené kameny. Hráči tak mají jednoduchý přehled o tom, jak si jejich soupeř stojí. Vítaná je drážka hlavně z toho důvodu, že jinak by se vám kuličky rozkutálely všude a museli byste je neustále chytat. Ale nejedná se o žádnou novinku, původní Abalone ji mělo také.
Samotná hra pak je o většinovém přetlačování – dvě kuličky mohou tlačit jednu nebo tři tlačí dvě. Pohyb lze provádět ve skupinkách rovně nebo v šikmých směrech rovnoběžných se současnou pozicí. Remízy jsou samozřejmě řešené nemožností pohybu z obou stran a může ji narušit pouze zásah kameny ze strany.
V čem se ale samozřejmě liší Abalone Quattro je patrné z jeho názvu. Hra je totiž až pro čtyři soupeře, kteří se mohou utkat na jedné herní desce. Samozřejmě za patřičně upravených podmínek. Ve třech hráčích každý ovládá jedenáct kuliček a všichni začínají ve dvou řadách tak, že dva hráči spolu vždy téměř sousedí. Přetlačovaná skupina nemusí být stejné barvy, takže tři černé mohou přetlačit jednu bílou a jednu modrou.
Ve chvíli, kdy se vám podaří vysunout jeden z kamenů z hracího plánu, nevrátíte jej jeho vlastníkovi, ale necháte si jej jako trofej. Vítězí hráč, kterému se jako prvnímu podaří nasbírat šest kuliček bez ohledu na barvu.
Ve čtyřech samozřejmě dále ubývá kamenů do začátku a to až na devět v každé ze čtyř dostupných barev. Hráči jsou tentokrát vždy dva na sousedních stranách ve dvojicích proti sobě a tomu odpovídá nádech hry: jedná se ve skutečnosti o týmovou variantu.
Hráči mohou posouvat i soupeřovy kuličky, ale první ze skupinky musí být vždy jeho. Jejich úkol v týmu je opět stejný – vytlačit šest kamenů libovolné barvy ze soupeřových mimo herní plán. Dva hráči tedy musí vždy spolupracovat a dokonce si můžete vybrat podle verze, jak moc této spolupráci dáte význam. Záleží na tom, v jakém pořadí se hráči budou střídat na tahu – pokud po sobě budou hrát dva ze stejného týmu, pak je hra strategičtější než v případě přeskakovacího systému.
Všechny hry Abalone Quattro ale končí podobně – něčím vítězstvím. Nebo ne? U Abalone se hry mohly protáhnout, pokud některý z hráčů neúnosně zdržoval. Nyní je v pravidlech přímo zmíněné, aby hráči hráli s časovým limitem. Dle našich zkušeností by mělo stačit 15 či 20 minut, což by bylo ideální. Skvělé je, že po této době vítězí hráč s nejvíce získanými kameny, bez ohledu na to, že jich ještě není šest, ale třeba jen tři.
Tím se defenzivní styl daří konečně trochu vymýtit a do hry se znovu staví náš oblíbený pocit z valení kuliček před sebou. Právě tenhle efekt hromadného posouvání a pocit, když konečně po sérii manévrů vyřadíte soupeři kuličku, je zpět. Ve dvou si jej tolik neužijete, Quattro má hru pro dva pouze z úcty k originálu.
Pravý chaos a síla začíná s více hráči. Ve třech ovšem hra je obtížnější. Plán je více zaplněný a než se k vám partie vrátí, může se leccos stát. Právě to je největší problém souboje pro tři – pokud někdo vede a ostatní dva se proti němu spiknou, v podstatě nemá šanci se ubránit. Kromě toho (a možná právě proto) je hra ve třech zábavnější. Nemáte nad ní tolik kontroly, takže se musíte mnohem více snažit a nemůžete tolik bránit jako v původním Abalone. Navíc si musíte dávat pozor, abyste příliš neutekli a nestali se tak terčem útoků.
Ale hra konečně dosahuje vrcholu ve čtyřech. Zde totiž přichází přesně ten správný poměr taktiky a nebezpečí. Hráči musí kombinovat, navzájem se domlouvat a přitom myslet na to, že soupeři budou mít šanci na dvojitý odvetný tah. Opravdu se nám osvědčilo, že mnohem taktičtější variantou je právě ta, v níž hráči jednoho týmu hrají ihned po sobě.
Zpracování je rozhodně pěkné. Kuličky ve čtyřech barvách vypadají na herním plánu luxusně a všechno krásně funguje. Nepříjemnou kaňkou tak zůstává velikost krabice, které se dalo určitě nějakým způsobem vyhnout.
Týmový souboj je důvodem, proč byste si mohli Abalone Quattro pořídit. Ovšem hodně záleží na vašich preferencích. Hra stále zůstává suchou a tichou logickou, která svými tahy připomíná šachy. Zařazením časového limitu samozřejmě všechno urychlíte a i zarytí obránci budou muset hrát na vítězství a snažit se získat nějakou tu kouli ve svůj prospěch. Ale zábava přijde jen v tom správném okruhu lidí, kteří ji neberou až tak vážně. Možná to je škoda, ale také je to důvodem, proč má Abalone tolik příznivců. Ve své podstatě je opravdu podobná šachům. A pokud jste si někdy představovali, jaké to je hrát šachy ve čtyřech, pak zkuste Abalone Quattro.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Michel Lalet, Laurent Levi |
| Vydavatel | Anne, Asmodee, Hasbro, Parker Spiele, Piatnik, Rebel Sp. z o.o., Schmidt Spiele |
| Rok vydání | 2003 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 40 |
| Minimální věk | 7 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (2 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy |
| Mechanismy | Grid Movement |
| Rodina | Components: HexHex5 Grids, Components: Marbles, Game: Abalone |
| Alternativní názvy | Abalone + |
Více o hře.
+ týmová hra
+ barevné kuličky
+ stále skvělý pocit z tlačení kuliček
+ zásobník kolem plánu
- zbytečně velká krabice
- žádné novinky v pravidlech nebo varianty
