Zvířátka jsou zvláštní stvoření. Když se na ně dívají lidé, tváří se, že jsou mezi sebou největší nepřátelé. Psi honí kočky, ovce utíkají před každým a krokodýli žerou všechno, co kolem nich proběhne. Jenže ve skutečnosti to není pravda. Všichni se spojili proti lidem. Neplánují sice zatím odvetu, ale rozhodně se kamarádí.
Pokud se dobře schováte v křoví, můžete vidět kamarády různých zvířecích druhů, velikostí i barev, jak si lezou jeden na druhého a vytváří pyramidu. Proč? Jen tak pro zábavu. A ze stejného důvodu to budeme dělat i my v deskové hře Tier auf Tier, která má za sebou dlouhou historii. Ale v tomto roce oslavila hra 22 let od svého prvního vydání v roce 2005. Za celou tu dobu zůstala pod hlavičkou společnosti HABA, ačkoliv našla řadu napodobitelů. Originál je ale jen jeden a jeho autorem je Klaus Miltenberger. O ilustrace v této klasické verzi se postaral Michael Bayer.
Krabička má jasně žlutou barvu a na jejím víku vidíme spoustu dobře se bavících zvířátek. Uvnitř pak na všechny stavitele pyramid čekají dřevěné figurky. Celkem 29 zvířátek, které mají natištěné černé části těla, které dotváří jejich siluetu a dávají jim osobnost. Spolu s nimi je v krabici už pouze červená dřevěná kostka a pravidla.
Na začátku děti vysypou všechny postavičky na stůl a najdou mezi nimi krokodýla. Ten má těžkou úlohu, protože bude díky svým velkým rozměrům vždy tvořit základ pyramidy. Hráči jej tedy položí do středu herní plochy. Všichni účastníci si rozeberou zvířátka. V krabici je sedm různých živočišných druhů a jednotliví soupeři budou mít právě po jednom exempláři od každého z nich.
Ještě než začnou hráči partii, čeká je jedno zábavné soupeření o pozici začínajícího hráče. Všichni se zvednou ze židlí nebo křesel a současně se postaví na jednu nohu. Ten, kdo na ní dokáže balancovat nejdéle, se stává začínajícím hráčem. Jakmile se hráč dostane na tah, hodí kostkou a musí se zařídit podle jejího výsledku.
Tím nejklasičtějším výsledkem jsou puntíky. Ať už jeden nebo dva, vždy je celý tah o umisťování figurek na stávající pyramidu. Hráči tak položí jedno nebo dvě zvířátka (podle počtu puntíků na kostce) kamkoliv na krokodýla nebo výš. Záludná je ruka, která opět znamená vršení figurek. Tentokrát za něj ale nebude zodpovědný sám hráč. Místo toho vybere jednu svoji postavičku, dá ji některému ze soupeřů a ten ji okamžitě musí umístit podle pravidel na hromadu.
Jestliže na kostce padne obrázek krokodýla, pak hráč nestaví pyramidu, ale přispěchá na pomoc obětavému krokodýlovi. Hráči k jeho hlavě nebo ocásku přiloží libovolné své zvíře a tím rozšíří základnu pro další stavění a to pro všechny účastníky partie.
Naopak hráče vůbec nepotěší, pokud se mu kostka zastaví na symbolu otazníku. To proto, že zvířátko na umístění ve svém tahu si nevybere sám, ale místo toho se na něm musí dohodnout všichni jeho protivníci.
Pokud při jakémkoliv takovém snažení spadnou hráči některé figurky, pak si dvě z nich (maximálně) musí vzít do své zásoby a v budoucích tazích je bude muset položit navíc k těm, které již má. Zbytek odloží do herního boxu. Partie nekončí pádem. Místo toho je vždy u konce až ve chvíli, kdy se jeden z účastníků dokáže zbavit všech svých dřevěných postaviček.
Tier auf Tier je krásně vypadající dřevěnou dovednostní hrou, která stála v první linii všech těchto zábavných akčních skládaček. Tím nechceme říct, že byla první. Ale určitě patřila mezi ty pionýry, kteří tomu všemu dali nějakou fazónu.
Pravidla v této hře fungují na výbornou. Především potěší, že v průběhu partie nedochází k žádnému vyřazování účastníků. Pokud někdo způsobí zborcení pyramidy zvířátek, dostane trest pouze v podobě maximálně dvou nových figurek. To ale je dostačující penalizace, protože tím dojde k zlepšení stavebních možností a díky tomu se ztráta dvou zvířat navíc těžko dotahuje.
Obsah krabice lze ale využít i druhým způsobem. Samotáři si mohou vyzkoušet, kolik zvířátek na sebe dokáží naskládat, aniž by jim celé dílo spadlo. To ve více si mohou dokonce své výtvory měřit, což nutí hledat nové využití a rozmístění postaviček.
Tah hráčů často rozhoduje náhoda. Prakticky vždy se ale zbaví nějaké postavičky, jen jde o to, jestli si bude moci vybrat a jestli ji umístí on. Náhoda tedy nemá tak zásadní slovo, jak by se mohlo zdát. Funguje tak akorát, aby dala každému tahu zajímavý šmrnc a nepředvídatelnost. Pokud je ale hráč šikovný, pak se s tím popere. Snad jediným momentem, kdy by mohla kostka ovlivnit hráče jako takového, je pokud mu přikáže položení dvou figurek v těžké situaci. Obvykle je ale toto naopak vnímáno pozitivně, protože se hráč zbaví rovnou dvou postaviček.
U partie vůbec nezáleží na tom, kolik soupeřů se jí zúčastní. Je skvělá ve dvou, třech i čtyřech hráčích, protože vždy je v centru pouze a jen stavění. Samotné partie jsou příjemně rychlé a vítěz je známý během nějakých deseti nebo patnácti minut bez ohledu na počet účastníků.
Pochvalu jsme si připravili také pro zpracování. Dřevěná zvířátka jsou si všechna podobná, ale navíc na nich najdete také černé čáry a puntíky, které jim dodávají finální podobu. A děti si právě zásluhou tohoto vzhledu celé hry budou přát hrát stále znovu a znovu.
Tier auf Tier dokazuje, že stavění pyramid je skvělým námětem. Jde na to tentokrát opravdu jednoduše, ale to vůbec nevadí, protože právě v této jednoduchosti se přibližuje těm nejmenším hráčům. Dokonce už čtyřletí mohou stavět. A právě proto je Tier auf Tier parádní dětskou hrou.
Více o hře.
+ výborné dřevěné zpracování
+ už od čtyř let
+ žádné vyřazování
+ možnost jen si tak stavět
+ pro všechny počty hráčů
- náhoda rozhodne o umístění jednoho nebo dvou zvířátek
