Některé vlaky vozí náklad, který není vůbec zajímavý. Lokomotivy se táhnou s tunami uhlí, dřeva nebo chemikálií, ale nemají z toho vůbec radost. Ve svistotu větru jim chybí lidský smích a jediný, kdo rozčesává kouř z komína je strojvedoucí. Ale jednou za čas, když zrovna vedou koleje správným směrem, může mašinka vést lidi. A to je přesně ten okamžik, na který čekala a mezi malými světýlky se jí, alespoň na chvíli, rozhostí spokojený úsměv, který nikdo z nás nevidí.
Z tajemného života lokomotiv jsme se toho dozvěděli za minulé týdny už hodně. Tyto informace nám pomalu dávkuje autor Alan R. Moon, který vytvořil sérii her Ticket to Ride. No a ta nejnovější, která se nám dostala na stůl, nese podtitul Germany. Německo je tedy tím hlavním tématem a právě po jeho kolejích se budou všechny naše vláčky tentokrát prohánět. Kromě autora samotného za to můžeme poděkovat také vydavatelské společnosti Days of Wonder a distributorům z Esdevium Games.
Krabice vás nijak nepřekvapí. Má klasické čtvercové rozměry, na jejím víku je opět lokomotiva a několik usměvavých lidí. Také uvnitř vše vypadá při starém. Všemu vévodí na výšku orientovaná mapa Německa, která zobrazuje všechna známá i méně známá německá města. Současně se odkazuje také na zahraniční sousedy – Francii, Švýcardsko, Rakousko, Nizozemsko a Dánsko. Bohužel na hranice s českou republikou se tak nějak zapomnělo. Asi to bude proto, že její příběh je zasazený do té nejromantičtější doby začátku dvacátého století. Na druhé straně této mapy budeme hledat marně nějaké cesty pro vláčky. Je celý černý a ani baterka nám na to nepomůže.
Pokud si chtějí zahrát tuto hru, musí si hráči mezi sebe položit právě tuto mapu. Poté z krabice osvobodí pytlíky s vagónky čtyř barev. Každý z účastníků dostane sadu jedné barvy, vozy si rozloží před sebe a na bodovací stupnici položí dřevěný kámen na políčko s číslem nula. Podle dobrých zvyklostí je třeba zamíchat karty vláčků a každému z účastníků partie rozdat čtyři náhodné (dalších pět vytvoří nabídku vedle plánu a zbytek slouží pro dobírání v průběhu hry).
K tomu dostanou hráči také čtyři karty jízdenek. Ty se ale nově dělí na lístky na krátkou vzdálenost a na dlouhou vzdálenost. Hráč si sám může vybrat, jaký poměr karet z obou hromádek si vezme. Z nich si pak musí ponechat alespoň dva nebo víc a přebytek může odložit. Potom se ale pozornost hráčů přesune k plátěnému pytlíku, který svou přítomností překvapí. Ještě větším překvapením je ale šedesát dřevěných figurek s klobouky. Právě tito pasažéři, kteří jsou absolutní novinkou, patří do pytlíku. Z něj hráči před samotnou partií nalosují figurky a rozmístí je do jednotlivých měst (počty jsou natištěné v pravidlech).
V partii se pak hráči střídají na tahu, ve kterém mohou vždy provést jednu ze tří možných akcí. Tou nejlepší cestou k úspěchu samozřejmě je pravidelné dobírání karet vagónků a to nejen z otevřené nabídky, ale také naslepo z balíčku. Volba je opět na hráči. Místo toho si může také doplnit svoji ruku o nové karty úkolů – znovu si lízne čtyři, ale tentokrát stačí, když si nechá alespoň jednu.
Sbíráním barevných sad karet se hráči snaží připravit kombinaci, kterou pak využijí pro zabrání trasy mezi dvěma městy. Pro tyto účely lokomotiva slouží jako žolík. Stačí vyložit skupinku karet stejné barvy ve stejném počtu, jako je délka požadované trasy, a díky tomu ji může hráč okamžitě obsadit figurkami svých vagónků. Podle délky trasy okamžitě získá určitý počet bodů, jejichž zisk si poznačí na stupnici.
To všechno známe velmi dobře z klasických partií Ticket to Ride. K tomu navíc ale může hráč za spojení dvojice měst vzít po jedné figurce pasažérů, které se nachází v městech na obou stranách právě dokončené trasy. Barvu figurky si může sám vybrat. Proč by to dělal? To proto, že jakmile jeden z účastníků vyčerpá svoji zásobu vláčků, nastává konec partie. K bodům získaným za délku trasy si hráči nyní přičtou hodnoty všech splněných karet cílů. A pouze první a druhý v pořadí v množství pasažérů každé barvy dostane odměnu deseti či dvaceti bodů. Vítězem se stává ten, jehož součet je nejvyšší.
Ticket to Ride: Germany přináší zdánlivě pouze novou mapu a to ještě jenom jednu. Jenže to naštěstí není pravda, protože Německo s sebou přináší nový mechanismus cestujících. A ten nabízí nový způsob, jak je možné sbírat vítězné body. No a tím konečně dostává smysl spojování měst různými trasami a ne pouze tou nejkratší.
Hráč se musí vždy velmi dobře podívat a rozhodnout, které pasažéry by chtěl nabrat do svého vlaku a převézt. Barvy zde hrají velmi důležitou roli, protože hráč musí mít více figurek než soupeři. Jen tak je možné slavit nějaký bonusový zisk. No a s tím se poprvé v partii objevuje opravdu reálné soupeření v průběhu partie. Figurky jsou veřejné, a pokud více hráčů sbírá jednu barvu, budou se o pasažéry opravdu nekompromisně přetahovat.
Do partie vstupují také zajímavým způsobem spojení s jinými státy. Vlakové tratě sem vedou, ale navzájem nejsou spojené. Tyto země ale současně tvoří kraje a rohy mapy, takže to pro hráče není až takový problém, že tudy nemůže vést svoje spojení dál do vnitrozemí Německa. Cizí země je prostě vždy jen a pouze konečná.
A za zmínku určitě stojí také rozdělení balíčku s jízdenkami na dva. To znamená, že hráč si sám určí, jestli má zájem spíš o stavbu kratší tratě (například těsně před koncem) nebo o delší propoj. To je všechno velmi důležité z hlediska taktiky, protože za nesplněné úkoly se hráčům na konci odečítají body.
Samotná náplň hry se s těmito novými pravidly nemění. To znamená všechno pozitivní i negativní. Hráči si tedy nadále mohou stěžovat na náhodnost v dobírání karet vláčků, ale všem komu to nevadí, je odměnou krásný a hladký průběh. Partie opět nabízí skvělou zábavu pro všechny milovníky jednodušších her.
Na herní dobu nové přídavky nemají žádný vliv. Sbírání figurek vyžaduje oběť pouze několika vteřin navíc. Snad jen pokud by se hráč příliš dlouho rozhodoval o tom, jakou barvu by si měl vzít. Pasažéři jsou totiž do měst rozdělovaní na začátku partie náhodně. Jejich počty se také různí a tím některá města jsou opravdu lákavá jako cíl pro všechny.
Novinka současně znamená, že hra vypadá o řád lépe. Na plánu totiž od začátku jsou rozestavěné náhodně figurky. Mapa tedy působí o dost živěji. Tento plný dojem je dotvářený klasickou grafikou i stejně zpracovanými vláčky, na jaké jsme zvyklí.
Ticket to Ride: Germany nabízí novou zábavnou mechaniku. Sbírání figurek je legrace a přírůstkem je také jedna nová mapa. Dohromady tak potěší i ty, kdo už nějakou tu krabici s vláčky vlastní. Nenabízí sice nějak podstatně jiný zážitek, ale i tak je zábavná a dostatečně jiná. Ticket to Ride: Germany si tedy určitě zasllouží naše doporučení jako rodinná hra.
Více o hře.
+ hra vypadá ještě o kapku lépe
+ spojení se zahraničím
+ nová možnost bodování
+ pasažéři přináší více konfliktů
+ dva balíčky spojení
- jen jedna nová mapa
- odpůrcům nenabízí žádný důvod ke změně názoru
