Hrad je v ohrožení. Jakési zlé stvoření, a teď už není důležité jaké, ačkoliv se povídá o nějakém temném mágovi, rozhlásil o místním králi, že vlastní kouzelný meč Mortimer. Ten podle bájí má dokázat rozseknout jakýkoliv kámen. Jeho majitel by byl nezastavitelným dobyvatelem a jeden hrad za druhým by se mu klaněl, protože jsou všechny do jednoho z kamene.
Jenže hordy orků, trollů a skřetů nevědí, že uvnitř hradu je posádka odhodlaná jejich útok zadržet. Král ze zoufalství nabídnul ruku svojí dcery tomu, kdo bude velet obranným liniím. Opevnění je postavené, muži jsou odhodlaní. První kámen katapultu zasáhl zeď a k pevnosti se valí ze všech stran příšery. Je čas bojovat.
O příběhu obrany takového hradu vypráví desková hra Castle Panic. Jejím autorem je Justin De Witt a stejné jméno najdete uvedené také v kolonce grafiky. Přesto designérovi s vývojem pomáhala také Anne-Marie De Witt, od které jsme již měli možnost recenzovat pěknou rodinnou hru Bears! (recenze). A podobně se i s Castle Panic toto rodinné vydavatelství jménem Fireside Games zaměřuje především na rodinu.
Castle Panic tak má trochu pohádkové téma a je připraven tak, aby jej mohli hrát hráči jakéhokoliv věku. Na víku krabice vás uvítá zubatá příšera (troll v helmě), která ale spíše přitáhne oči. Celá hra je dílem jednoduché kreslené grafiky. Ale teď už nastal čas ponořit se do obsahu krabice, protože už určitě hoříte zvědavostí, jak se to vlastně celé hraje.
V krabici najdete herní plán, který obsahuje čtyři kružnice rozdělené na šest výsečí seskupených po dvou do tří barev – zelené trávy, modré vody a červené vyprahlé země. Na ně přímo navazuje šest stěn hradu, který leží uprostřed.
Ovšem kromě desky budete potřebovat k hraní i další součásti. Na prvním místě je balíček 49 karet, které představují obránce hradu. Ve skutečnosti je ale posádka bojovníků ještě menší, protože do této sebranky se počítají i dělníci stavějící opevnění. Naštěstí ale zbývá pořád dost šermířů, rytířů a lučištníků, aby se postavili zeleným příšerám.
Těch je také 49 a najdete je na trojhranných žetonech s čísly v rozích. Všechny příšery ale nejdříve musíte osvobodit ze zajetí jejich vězení – z kartonových archů. Doporučujeme si pro ně sehnat nějaký plátěný pytlík, který není součástí balení. Bude se vám hrát lépe, když je nebudete muset před každou hrou obracet obrázkem dolů, abyste je mohli náhodně losovat.
Dalších šest karet si mohou hráči rozdat mezi sebe, protože připomínají průběh tahu. Jsou tu ale tak trochu navíc, protože seznam akcí je vypsaný i na herním plánu. Naštěstí to neubírá na přehlednosti a naopak přidává pomoc, která je na první pohled viditelná a nemusíte kvůli ní zabírat další místo na stole. To budete totiž potřebovat ještě na několik žetonů, dílky pro opevnění zdí a na kostku. Posledními dílky ve hře jsou stavební části samotného hradu, tedy zdi a věže, abyste vůbec měli co bránit. K nim patří také plastové stojánky, do kterých jednotlivé kousky zasadíte.
Příprava partie je jednoduchá, přesně jak by tomu u rodinné hry mělo být. Do středu stolu položíte herní plán a v jeho středu postavíte hrad. Na každou ze šesti hran šestiúhelníku postavíte jednu zeď a za ni ještě jednu věž. Dohromady tedy váš šestistěnný hrad má také šest věží, ve kterých se ukrývají děti a ženy. Dokud vám alespoň jedna z nich bude stát, stále máte šanci na výhru a na záchranu.
Hráči dostanou do ruky několik karet ze zamíchaného balíčku obranných karet. Toto číslo závisí na jejich počtu – ve dvou hráčích je to šest pro každého, ve více pak pět nebo čtyři. Do blízkosti hradu nyní musíte umístit první útočníky, kteří tvoří předvoj nepřátelské armády. Z žetonů příšer vytřídíte tři skřety, dva orky a jednoho trolla a náhodně je rozmístíte na výseče herního plánu tak, aby nejvyšší číslo počtu životů ukazovalo směrem k hradu. Každá příšera ve hře svůj útok začíná v nejvzdálenějším kruhu, který se jmenuje „forest“. Právě z lesa se postupně objevují a vybíhají k hradu.
Všechny ostatní žetony příšer zamícháte a připravíte k losování buď do nějakého pytlíku, nebo na hromádku černou stranou nahoru. Vedle herního plánu zůstanou ostatní žetony, které přijdou do hry později.
Castle Panic ovšem můžete hrát hned několika způsoby, podle toho, jaký chcete ze hry mít zážitek. Všechny varianty mají stejnou přípravu, ale jiný průběh. Můžete tak hrát čistě kooperativní hru, nebo můžete spolupracovat a současně bojovat o nejlepšího bojovníka. Nebo může jeden z hráčů převzít roli Overlorda a postavit se do čela útočící armády. Bude tak mít na povel všechny příšery.
My ale dále popíšeme základní variantu hry, ve které hráči spolupracují, ale na konci se stane jeden z nich přecejen větším vítězem a hrdinou, protože získá nejvíc trofejí v podobě zabitých nepřátel. Hráči se v průběhu partie střídají na tahu a každý mají k dispozici tolik akcí, kolik mají karet v ruce. Jenže nebudou moci zdaleka vždy zahrát všechny, jak uvidíte za chvíli.
Nejdříve si ale na začátku každého tahu doberou do počtu karet, který je stanovený na začátku partie. Pak mohou jednu kartu vyměnit s balíčkem, nebo mohou měnit se spoluhráči. Toto je velice důležitá fáze tahu, protože jak se příšery posouvají, mění se vaše možnosti, jak je zranit nebo zcela vyřadit z boje. Proto je opravdu zásadní dobře vyměňovat karty. Po většinu času však můžete vyměnit pouze jednu kartu za tah, takže musíte dobře přemýšlet, která se vám vyplatí nejvíce.
Nyní je čas konečně zahrát nějaké karty a zaútočit na příšery kolem hradu. Můžete být rádi, že máte první slovo, ale nebojte, ony za chvilku na váš útok odpoví. Když se podíváte pořádně na herní plán, zjistíte, že každá pozice monstra má svoji souřadnici danou barvou výseče (zelená, modrá, červená) a kruhem, na kterém příšera stojí. Tyto dvě informace určují kombinaci, kterou potřebujete k jejímu zasažení – pokud například stojí útočník v nejvzdálenějším kruhu s nápisem „archer“, můžete na něj zaútočit právě a pouze lučištníkem v barvě odpovídající výseče. Na kartách je strana, kterou bojovník brání, znázorněna barevnými puntíky.
Můžete zahrát klidně všechny karty z ruky, pokud na správných souřadnicích budou stát nějací útočníci. Za každou zahranou kartu zraníte jednoho nepřítele na té pozici za jeden bod života. U skřetů to stačí na to, abyste je úplně vyřadili ze hry. Ostatní příšery ale mají více životů – orkové dva a trollové tři. Vždy, když tedy některého z nich zraníte, otočíte jeho žeton o 120 stupňů tak, aby směrem k hradu ukazovala nižší hodnota. Ta udává aktuální zdraví příšery.
Hraním karet váš tah v podstatě končí a teď jsou na řadě příšery. Všechny, které přežily váš útok, se na plánu posunou o jeden kruh do středu. Navíc do hry přijdou nová dvě monstra, která náhodně vylosujete z hromádky žetonů. Výseč určíte jednoduše za pomoci šestistěnné kostky, která určí jednu ze šesti pozic v lese, kde bude příšera čekat a připravovat se na útok v příštích kolech. I vy se naštěstí můžete připravit na ni.
Brzy ale dojde k situaci, že postupem do středu některá z příšer dorazí až k vašim hradbám, kde ji ani šermíři nedokáží odrazit. Pokud se v dalším tahu opět pohne kupředu, využije veškerou svoji silu a zboří vaši pevnou hradbu a prorazí do hradu! Stojí ji to ale jeden život, a pokud to byl její poslední, pak je vyřazena ze hry. Váš hrad je ale zranitelný vůči dalším útokům! Pokud totiž dojde na toto místo další nepřítel, může vběhnout do hradu a začít bourat věže! Opět jednomu zboření věže obětuje jeden svůj život.
Příšery tak postupně přibývají a zase úbývají na svahu pod hradem. V průběhu vás mohou mezi žetony nepřátel potkat také události, jako třeba valící se kámen, který zboří jednu zeď hradeb nebo zahození všech karet jednoho typu z ruky hráčů.
Souboj končí dvěma způsoby. Prohrou hráčů ve chvíli, kdy přijdou o poslední věž a tedy o úkryt před příšerami. Nebo vítězstvím hráčů, pokud se jim podaří vydržet celý nájezd. Jakmile před hradem nezbude už ani jeden nepřítel a v zásobě už také žádný není, tak hráči svoji pevnost ubránili. Nejlepším bojovníkem se stává ten, jehož bodová hodnota zabitých monster je nejvyšší.
Castle Panic je výbornou rodinnou zábavou, která nabízí jednoduchou kooperativní zábavu pro všechny. Téma obrany hradu je blízké všem a přidání fantasy nádechu, který je dále rozvinutý v rozšíření, hře přidává na pohádkovosti. A to je dobře, protože právě s dětmi si tuto hru asi zahrajete nejčastěji.
Obtížnost je nastavená velice dobře a často se pod náporem monster pořádně zapotíte. Občas budete mít namále, ale naštěstí můžete znovu vystavět zbořené zdi. A občas vám pomůže i nějaká ta speciální karta hrdiny (může útočit na libovolné pozici ve výseči jeho barvy) nebo speciálního vojáka, který může střílet na všechny strany hradeb.
Ale většinu času je Castle Panic o plánování a dobré komunikaci mezi hráči. Protože se jedná o hru kooperativní, mají hráči všechny své karty odkryté a snaží se společnými silami vymyslet, jak nejlépe obstát. Zároveň ale musí myslet sami na sebe a na svoje trofeje, aby byli tím nejlepším bojovníkem, až hru vyhrají.
Jenže zdárný konec je v tu chvíli ještě daleko. A pozic, na kterých se příšery nachází je hodně. Základ je ve využívání co nejvíce akcí každý tah hráče. Samozřejmě potřebujete i trochu štěstí, aby se vám monstra dobře rozprostřela po herní desce. Pokud se na vás hrne hromadný útok z jedné strany, budete mu těžko odolávat a připravte se na opravdu krušné chvilky. Tolik karet jedné barvy totiž většinou na ruce nemíváte.
Castle Panic je vynikající ve všech počtech hráčů, protože se liší počty karet v rukou hráčů. Tím jsou šance vyrovnané. Hráči navíc mají omezené možnosti výměny karet mezi sebou, takže i ve více obráncích není hra vůbec jednoduchá.
Skvělá zpráva je, že i varianta zcela zaměřená na společné vítězství, kde hráči nesbírají trofeje, je dobrá. Pro hraní s dětmi je ještě vhodnější, protože nemusíte řešit, kdo na konci vyhrál. Vítězství i prohru prožijete společně jako tým. O to náročnější je pak, když se hráči mají spiknout proti jednomu Overlordovi a jeho příšerám. Záporák má totiž k dispozici na výběr vždy ze tří příšer, které na vás může poslat.
Castle Panic poskytuje výbornou rodinnou zábavu. Navíc se v ní nemusí hrát na vítěze, ale všichni u stolu mohou společně vyhrát nebo prohrát. Pěkné pohádkové zpracování, jednoduchá pravidla a rychlá herní doba vám zaručí zábavu na dlouho.
Více o hře.
+ pohádkové ilustrace
+ vhodné pro celou rodinu
+ kooperativní rodinná hra
+ tři varianty hraní
+ hodně o komunikaci
+ vyrovnaná obtížnost
+ napínavé, s přiměřeným vlivem náhody
+ lze hrát i s dětmi daleko mladšími než doporučených 10 let
- stále hrozí, že hráče povede jeden dominantní
