Dnes slyšíte o Hře o trůny na každém kroku. Jenže když poprvé před devíti lety vyšla Game of Thrones LCG, byla to záležitost pouze několika tisícovek fanoušků. Pokud byste jim řekli o seriálu nebo možnosti, že se o Arye, Cersei a Tyrionovi budou bavit i klasičtí čeští televizní diváci, asi by se vám vysmáli. Jenže nemožné se v rukou HBO stalo skutečností a z George R. R. Martina celebrita první kategorie.
Situace se změnila. Fanoušci knihy se zoufale vyhýbají spoilerům ze seriálu, který dalece předběhl psaný text. Nikdo neví, kolik situací bude v knize stejných nebo podobných, ať říkají jeho tvůrci, co chtějí. Čekání na Vichry zimy stále není u konce. A tak si musíme alespoň napsat svoje vlastní příběhy a dobrodružství. No a proto tu máme novou verzi, která znovu nese jednoduché označení Hra o trůny: Karetní hra. Vyšla oficiálně v roce 2015. Vydavatelství zůstalo stejné – Fantasy Flight Games, autoři zůstali stejní – Nate French a Eric M. Lang, ale změnil se svět okolo a vnímání předlohy. A nový je i fakt, že tuto hru si můžete nyní zahrát i v češtině zásluhou společnosti ADC Blackfire!
Krabička nemá nějaké přehnané rozměry. Je tam právě dostatek místa na to, aby se sem vešlo více než dvě stovky karet. Na víku nás přivítají draci a pohoda, kterou si užívá Daenerys za bouře zrozená, Nespálená, Matka draků, královna Andalů, Rhoaynů a Prvních lidí, Khalessi, Mhysa a Lamačka řetězů. Uvnitř pak najdou hráči karty osmi rodů. Nejvíc se ale základní box točí pochopitelně kolem Starků a Lannisterů. Hráč si ale může postavit balíček kolem libovolného z nich, ačkoliv karet v jedné krabici nemusí být dostatek pro opravdový výběr a reálný deckbuilding.
Poté, co má hráč připravený balíček karet (kterých musí být alespoň šedesát), zamíchá karty v něm a dobere si startovních sedm karet. Oba protivníci si ale kromě toho musí připravit také druhou, mnohem menší, sadu sedmi karet plánů. Každá z nich obsahuje tři hodnoty – iniciativu, příjem a sílu útoku, ale také textovou schopnost. Hráč podle své volby dostane také svoji rodovou kartu, kterou si položí před sebe. Všechny žetony mincí, vlivu a moci stačí umístit poblíž herní plochy.
Ještě než začne samotná partie, každý z účastníků může vyložit svoji startovní družinu. Může k tomu utratit až osm virtuálních zlaťáků. Na úvod pokládá ty karty obrázkem dolů a teprve, když jsou oba rivalové spokojení se svojí volbou, současně své postavy (případně lokace a doplňky) odhalí. Na závěr přípravy si oba nepřátelé doplní karty v ruce, aby měli znovu sedm.
Celá partie se skládá z kol. Každé má ale trochu svá vlastní pravidla, protože je pro kolo určující dvojice plánů. Hráč si na začátku každého kola zvolí jeden ze sedmi plánů, který si připravil do balíčku. Tajně plán vybere a jako důsledek si dobere odpovídající počet zlaťáků. Současně je v tuto chvíli jasné, který z rivalů vyhrál iniciativu a bude tedy každou z fází zahajovat.
Oba protivníci si pak doberou nové dvě karty z balíčku a v určeném pořadí budou mít možnost vyložit své postavy a ostatní karty za peníze do hry. Za tímto účelem musí zaplatit nákupní cenu v levém horním rohu. Poté si postavu mohou vyložit před sebe, stejně jako lokace jsou umisťované do zadní podpůrné řady. Pouze doplňky se přikládají k jedné z již aktivních postav a zasunou kartu pod toho, kdo předmět (například meč) ponese. Není třeba všechny zlaťáky utratit hned, protože budou mít později další využití. Ke stejné možnosti se pak dostane i druhý hráč v pořadí.
Tím se hráči dostali do té nejdůležitější fáze každého tahu, kterou jsou výzvy. Samotné postavy mohou mít na kartě (kromě textových schopností a případných klíčových slov) také tři symboly výzev a jednu číslici pod nimi. Hodnota určuje sílu útoku, zatímco ikony říkají, kterých druhů soubojů se může hrdina účastnit. Na výběr jsou tři výzvy – mocenská, intrikářská a vojenská.
Začíná hráč, který vyhrál na začátku souboj o iniciativu svojí kartou plánu. Ten může vyhlásit jednu výzvu libovolného typu a oznámit pro útok libovolný počet svých postav. V tu chvíli musí dané postavy pokleknout, tedy pootočit o devadesát stupňů doprava. Když je se svojí volbou spokojený, má obránce šanci využít své postavy k obraně. I tito hrdinové musí mít ikonu zvoleného druhu výzvy, aby se vůbec mohly souboje zúčastnit. I obránci pokleknou.
Pak už stačí pouze porovnat síly postav na obou stranách a vítěz je zřejmý (při remíze vítězí útočník). Jestliže obrana neselhala a útočník neuspěl, vůbec nic se nestane. Naopak pokud se útok podařil, pak v případě intrik musí poražený hráč zahodit karty z ruky (náhodně dle volby soupeře). Jejich počet určuje síla hrozby na aktivní kartě plánu. Vojenská výzva má mnohem větší dopad na poraženého, protože může být zabito hned několik jeho postav (opět podle síly). Vítězství v mocenské výzvě pak přesune získané žetony moci z držení poraženého na kartu rodu, který v souboji sil uspěl.
Poté je na řadě druhý hráč, který může vyhlásit jednu výzvu podle svého přání. Každý typ ale v kole může být použitý pouze jedenkrát, takže na výběr už má pouze z těch dvou ostatních. Kdykoliv ale do obrany napadený hráč nepostaví žádnou postavu (třeba proto, že nemůže), pak je výzva hodnocena jako nebráněná. Její efekt je úplně stejný, ale kromě toho přinese vítězi ještě jeden žeton moci z banku. Ten si položí na svoji kartu rodu.
Jakmile se hráči vystřídají, vrátí se pozornost zpět ke zlaťákům. Ty společně se silou nepokleknutých postav (které v kole nebojovaly) určují sílu pro porovnání nadvlády. Tým, který má výsledný součet vyšší, získá jeden žeton moci pro svůj rod. Remíza tentokrát znamená, že bod nezíská nikdo. Na konci každého kola se všechny postavy znovu zvednou z pokleku, nepoužité zlaťáky propadnou a všechno pokračuje dalším kolem a volbou nového plánu (z těch, které ještě hráč nepoužil).
Hráči tak na sebe útočí kolo za kolem. Postupně se objevují podpůrné postavy a lokace, které zvyšují příjem na začátku každého kola, a oba soupeři sbírají žetony moci. Jakmile jeden z nich nasbírá patnáct žetonů moci, stává se okamžitě nezvratným vítězem duelu.
Hra o trůny je vynikající duelovou karetkou, která je velmi konfliktní. Souboje jsou nejdůležitějším prvkem celé hratelnosti. Všechny postavy se do sebe nekompromisně opřou a to hned ve třech typech výzev, které oba protivníky ovlivňuje vždy trochu jiným způsobem. Díky tomu lze velmi dobře ovlivňovat šance soupeře.
Ale v předchozích odstavcích popsané prvky nejsou zdaleka všechny. Jednotlivé postavy mají především textové schopnosti. A tak třeba Malíček svému majiteli umožní okamžitě dobrat nové dvě karty do ruky. Doran Martell je zajímavá postava, která lordům a lady (klíčové slovo) přidává bonus k síle – tím více, čím více máte použitých plánů. Eddard Stark se dokáže sám postavit jako důsledek výzvy, jejíž není členem. Díky tomu je skvělý k odvetě. Ale jsou zde i jednodušší karty, třeba Majordomus Zimohradu sníží pořízení následující karty o jeden zlaťák.
Velkou důležitost má klíčové slovo věhlas. Taková slavná postava totiž svému majiteli po úspěšné výzvě přinese další žetony moci. Ty jsou ale položené na postavu, kde také zůstávají. Počítají se vůčí cílové hodnotě pro vítězství, ale při smrti postavy opouští partii s ní.
Karet a možností v nabídce je ohromné množství. A právě díky tomu, jak spolu různě karty reagují, vzájemně se podporují a zvyšují svůj účinek je sestavení svého vlastního balíčku naprostou povinností, pokud chcete uspět. Zařazení každé karty musí být promyšlené. Dokonce i jednorázové karty událostí mají šanci zcela zvrátit vývoj celé partie.
V krabici jsou celkem čtyři doporučené balíčky sázející na alianci – stará cesta spojí Starky a Greyjoye (chce vůbec někdo za chobotničky hrát?), na zdi zase propojí Noční hlídku s Baratheony. Bohužel jedna krabice je v tomto případě málo a ideální jsou tři. Tak hráč dostane dostatek exemplářů od každé karty, protože při stavbě může být v balíčku až trojice stejných karet.
S kopiemi stejné karty souvisí další zajímavý prvek. Hráči totiž mohou vyložit svojí postavě druhý exemplář, zasunout jej pod ni a tím vytvořit její stín. Pokud je taková postava zabita, stůl opustí pouze horní život a postava dále zůstává ve hře. Tím mohou některé postavy (na úkor místa v balíčku a později v ruce) mít více životů.
A pak jsou tu samozřejmě karty plánů. Jejich příprava a především volba v průběhu partie může rozhodnout mnoho vyrovnaných bitev. Nejen iniciativa a příjem, ale také dopad výzev a především textové schopnosti. Některé jsou opravdu nezapomenutelné. Pokud vám někdo řekne Valar Morghulis, určitě se vám jedna z nich vybaví. Plány jsou prostě unikátním způsobem, jak si můžete pomoct v cestě k vítězství.
O taktice a možnostech celé hry bychom mohli mluvit ještě dlouho. Doplňky dále zvyšují užitečnost jednotlivých karet. Jenže jakmile se někdo ve vašich řadách stane příliš silný, přitáhnete na sebe asi pozornost vojenských výzev s cílem takového silného hrdinu odstranit.
Možná právě v důsledku těchto možností je rozumná herní doba jedné partie minimálně hodina, pokud si rádi alespoň trochu popřemýšlíte nad svými možnostmi. Pokud všechno dobře odsýpá (především tři typy soubojů v každém kole) duel lze dokončit i během pětačtyřiceti minut. To ale platí pro partii ve dvou. Pravidla ale nabízí i možnost skupinové hry, která zařazuje karty titulů. Z hráčů dělá členy Malé rady, kde se neustále mění spojenectví a vznikají noví nepřátelé. Tato partie je ale pomalejší a protáhne se i ke dvěma hodinám.
Oproti původní edici Game of Thrones LCG tato nová verze nemění jen grafiku. Jedinou výraznější změnou (kromě obsahu karet, schopností a klíčových slov) je jedna síla pro všechny výzvy. Dříve totiž každý typ útoku měl svoje vlastní číslo, čímž bylo počítání ještě o dost složitější. Takhle má postava jedno číslo, což ale snižuje diverzitu mezi jednotlivými kartami.
Dokupování je opět důležitým tématem, jako u každého LCG. Pokud si chcete udržet čerstvost hry a možnosti budovat (a vylepšovat) balíček, pak určitě budete chtít pořídit i nějaké rozšiřující krabičky. Součástí vývoje jsou jednotlivé série (šest boxů po dvaceti různých kartách, každá ve třech exemplářích) a také větší rozšiřující boxy. My máme k dispozici hned dva a už brzy se podíváme spolu na to, jak další karty a dodatečná pravidla mění hratelnost celé krabice.
Ilustrace jsou výrazně jiné než v původní hře. Jsou detailní a pěkné. Samotné grafické rozložení se pak drží zaběhlých standardů. Vše je tak jasně rozmístěné a význam ikon a hodnot vám rychle přejdou do krve.
Hra o trůny: karetní hra je velmi kvalitní hrou, ve které jde o přetahování se o moc. Žetony mění svoje majitele, přibývají nové a všechno se blíží k závěrečnému rozhodujícímu finiši. Jednotliví hrdinové bojují za svoje přesvědčení a rod a za ně také umírají. Partii Hra o trůny: Karetní hra si zahrajeme kdykoliv rádi znovu. Jsme rádi, že se dostala v kompletní lokalizaci na český trh a rozhodně ji doporučujeme všem, komu nevadí složitější pravidla (především časování různých událostí není jednoduché) a hledají výzvu, která prověří jejich taktické schopnosti. Pokud navíc máte rádi téma Hry o trůny, tak to rozhodně neuškodí.
Více o hře.
+ výtečná zábava
+ spousta karet
+ populární téma
+ vynikající pro dva
+ týmová varianta
+ hromada klíčových slov a možností, jak karty propojit
+ dvě využití mincí
+ rozšiřitelnost
+ s více krabicemi lze hrát i ve více hráčích
- finanční náročnost z povahy LCG
- delší herní doba (výzvy mohou být pomalejší)
- při hraní vznikají situace, jejichž správné řešení není patrné na první pohled
Jen podotknu že v ccg i lcg 1 edica měla vždy postava jednu sílu pro všechny výzvy.