Dixit

Pamatujete si, jak se u babičky vyprávěly pohádky na pokračování a každý přidal kus svého? Dixit vám tohle kouzlo vrátí na stůl, jen s tím rozdílem, že tentokrát se za pohádkou schovává malá lest. Hru vymyslel Jean-Louis Roubira, kouzelné a lehce zasněné obrázky namalovala Marie Cardouat a česky ji vydal ADC Blackfire. V roce 2010 získala Spiel des Jahres. V krabici najdete dřevěné zajíčky, žetony s čísly a balík obřích karet, a samotná krabice slouží jako bodovací dráha.

Vypravěč si potají vybere jednu kartu z ruky a popíše ji slovem, zvukem nebo krátkým příběhem. Ostatní k ní přihodí kartu ze své ruky, která se k popisu hodí nejlépe, vše se zamíchá a vyloží a všichni tipují, který obrázek byl ten původní. Háček je v bodování: když vypravěčovu kartu uhodnou všichni, nebo nikdo, nedostane nic. Musí tedy napovědět tak akorát, jako když dáváte dětem hádanku a nechcete, aby ji uhodly hned. Body sbírají i ti, kdo svou kartou nachytali ostatní.

Dixit je překvapivě návykový a nikdy se neohraje, protože i když znáte obrázky zpaměti, pořád musíte vymýšlet nové popisy. Děti pochopí pravidla hned, jen velké karty se do malé dlaně vejdou špatně a jako vypravěči většinou prozradí víc, než by měly. Hra rozproudí večírek a zaplní rodinné večery, které by jinak propadly televizi. Doporučit ji můžeme do každé rodiny.