Letters from Whitechapel

Londýn, rok 1888. Whitechapel by byl obyčejnou čtvrtí jako každá jiná, kdyby se v něm neprocházel Jack Rozparovač. A kolem něj se už svírá smyčka detektivů. Sklapne past, nebo vrah zase zmizí v noci? Letters from Whitechapel vymysleli Gabriele Mari a Gianluca Santopietro, ilustroval druhý z nich a vydali ji Fantasy Flight Games.

Jeden hráč je Rozparovač a schovává se za zástěnu s mapou, ostatní hrají policii. Jack si tajně vybere úkryt a pak v každé ze čtyř nocí plánuje vraždu: někam rozmístí žetony žen, policie vsadí hlídky a on zkouší vyklouznout. Po činu se tajně plíží ulicemi zpátky do úkrytu, zapisuje si čísla do bločku, zatímco detektivové po jednom čísle hlásí své domněnky a hledají stopy. Hodně se tu blafuje, dedukuje a čte soupeřova mysl.

Pravidel je spousta, ale po první partii už stačí tabulka na zadní straně a všechno do sebe logicky zapadá. Nejlepší je ve dvou, kdy detektivům velí jeden šéfinspektor, a největší požitek má Jack, který celou partii kontroluje. Hra trvá dvě hodiny, které utečou rychle. Kdo má rád skrytý pohyb ve stylu Scotland Yardu a chce víc, tohle je přesně ten schůdek vzhůru. A ten krvavý obal vám ukáže, že detektivní práce není pro slabé povahy.