Rococo

Vítejte v době, kdy se do módy dostaly popínavé rostliny a každý toužil po dokonalém ušním boltci. Osmnácté století se jmenuje Rokoko a stejně se jmenuje i hra od Matthiase Cramera a bratří Louise a Stefana Malzových s ilustracemi Michaela Menzela, kterou vydaly eggertspiele a Pegasus Spiele. Na víku vás dáma zve na ples a uvnitř čeká obří zámek, jehož čtyři patra se plní šaty.

Hrajete sedm kol a o jejich počtu rozhoduje zásoba zaměstnanců. Všichni najednou a tajně vyberete tři karty ze svých pracovníků – mistrů, tovaryšů a učňů – a pak je vyhodnotíte. Z odhozených karet se po vyčerpání balíčku stane nová ruka, takže tady zdálky mává deckbuilding: nabíráte lepší zaměstnance, propouštíte slabé a přizpůsobujete si balíček svému plánu. Lepší zaměstnanci šijí lepší šaty, ty se vystavují v halách zámku a na konci vám body přinese převaha v jednotlivých sálech, ohňostroj na terase, sochy i zlato.

Ve hře není žádná náhoda a každé rozhodnutí má smysl. Pravidla se učí snadno, ale partie nevyjde do hodiny, takže jako rodinná hra se příliš nehodí. Rokoko je podle mne přemýšlivé euro, které dobře uchopí téma a které zabere i hráče, kteří o šatech obvykle nemluví. Jedinou výtkou je podobnost jednotlivých partií. Krásný ples to ale nepokazí.