Siege

Na hradbách je neklid. Pod zdmi stojí beranidlo, za ním katapult a sousední panovník se tváří, že přišel jen na zdvořilostní návštěvu. Ve hře Siege se ovšem pozvánky neposílají: každý brání vlastní pevnost a zároveň se snaží zbořit ty soupeřovy. Malá karetní hra Kennetha Bogedahla dokáže během chvilky vykouzlit pořádné obléhání, kde se i poslední zachovalá zeď stává cennější než nejdelší rodový erb.

Před sebou máte sedm karet hradeb a za nimi obranné jednotky. Ve svém tahu dobíráte karty a vykládáte útoky, vylepšení opevnění nebo schopnosti posádky. Střety často rozhodují kostky, jejichž výsledky umějí ovlivnit bonusy či obranné karty. Úspěšné zásahy postupně obracejí zdi na zničenou stranu. Každá ztracená hradba navíc omezuje velikost vaší ruky, takže oslabený hrad má stále méně prostředků k obraně. Když hráč přijde o všechny zdi, ještě nemusí přestat sledovat partii: stává se šiřitelem moru a může ostatním znepříjemňovat život i po vyřazení. Poslední stojící pevnost zvítězí.

Siege staví na svižném střídání útoku a obrany a nabízí víc napětí, než by napovídaly jednoduché karty. Štěstí při dobírání někdy zamrzí, zato možnost mstít se po vyřazení udrží u stolu i poražené. Hůře dostupné vydání od The Game Crafter je škoda: samotné obléhání za pozornost stojí.