Pěkně jeden krok za druhým stoupám nahoru. Na každém novém patře na mě čeká lepší rozhled. Ten ale není jedinou odměnou. Krok za krokem hledám cestu bažinou a nesmím se zastavit. Jen tak můžu uniknout a udržet se nad bublajícím povrchem co nejdéle.
Strach ze spolknutí čeká na všechny hráče, kteří budou mít zájem o novinku jménem 7 steps. Tu vymyslela netradiční autorská dvojice Michael Kiesling (Abluxxen, Nauticus) a Reinhard Staupe (Qwixx, Spočítáš). Jejich společné dílo vyšlo pod záštitou společnosti KOSMOS. Kolečka se vykutálela z tiskárny v roce 2014 a ilustrátora prakticky tentokrát nebylo potřeba.
Všemu budou vládnout různobarevná kolečka. To je jasné už při pohledu na jinak bílou krabici, ale také o chvilku později, když se podíváme do nitra krabice. Tam to ale není hned patrné, protože všechno je to přikryté hromádkou kartonových archů. Ty obsahují komponenty pro zástěny a také řadu menších a větších žetonků pro poznačení vyššího bodového zisku nebo speciálních cen útěchy.
Nechybí ale ani jedna deska pro sledování bodů a především sedm oboustranných včelích úlů, které zkombinované vytvoří herní pestrobarevný herní plán. Ale tím nejdůležitějším jsou dřevné kulaté kameny a to po dvaceti kusech od každé ze sedmi dostupných barev. Spolu s těmito kotouči jsou v pytlíku schované také malé kostičky.
Na začátku partie si hráči vyberou jednu barvu a dostanou právě po jedné kostce, kterou položí na začátek bodovací trasy. A samozřejmě nemůže před žádným z účastníků chybět zástěna, za kterou si hráči schovají po sedmi kamenech náhodně vylosovaných z plátěného pytlíku. Uprostřed stolu je třeba vytvořit základ celé partie – herní plán – a to z jedné nebo druhé strany desek, ale vždy alespoň trochu odlišný. Vedle plánu pak vytvoří zásobu dvě hromádky velkých žetonů výhod.
Potom už se mohou hráči střídat na tahu. Každý takový tah může být různě dlouhý, ale vždy začíná položením kamene na pole stejné barvy. Schody musí začínat vždy na nejnižší úrovni. Poté může hráč na tahu pokračovat stavbou dalších kamenů, ale nový musí vždy sousedit s tím předchozím (a současně plnit podmínku stejné barvy, jako použité pole). Současně musí být na stejné úrovni nebo o jedna vyšší než ten předchozí.
Hráč se tak může zbavit hned několika kamenů, jak postupně vytváří šňůru zahraných barev. Teprve když už nemá co hrát nebo nechce pokračovat, dostane za všechny svoje úspěchy bodovou odměnu. Každý kámen přinese svému bývalému majiteli tolik bodů, na jaké úrovni se nachází. Ten, který se dotýká plánu, je za jeden bod a s každým stoupajícím patrem to je o bod víc.
Konec tahu už znamená pouze to, že hráč může zahodit libovolný počet kamenů zpět do pytlíku a dobrat si zpět do sedmi. Ale ještě tu je jeden důležitý moment v případě, že neskóroval alespoň sedm bodů. Za tento neúspěch ho čeká kompenzace v podobě jedné bonusové destičky. Partie pokračuje, dokud není prázdný dobírací pytlík. Všichni účastníci si zkontrolují svoje bodové skóre a ten, kdo nastoupal nejvíce bodů, se stává vítězem.
7 Steps je abstraktní poziční hrou, ve které jde především o schopnost tvořit komba ze svých aktuálních žetonů. Není to o tom najít správné místo pro jeden kámen, ale optimální pozici pro začátek bodového řetězu. Řada vždy musí stoupat úplně od nuly. Pouze v případě, že jsou všechna pole jedné barvy obsazena, může to být o trošku výš.
Když se podaří hráčům vybudovat věž o sedmi patrech, je na čase ji rozebrat a rozdělit její kameny rovným dílem mezi ostatní pyramidy. To znamená, že se počet kamenů ve hře nemění, ale úrovně se pomalu ale jistě zvyšují, stejně jako teoretické bodové zisky.
Hráči k tomu ale potřebují správné kameny. Musí mít alespoň trochu štěstí, aby si vylosovali správné barvy. Mnohem důležitější je ale postřeh a schopnost odhadnout místo, kde začít se stavbou. Navíc pokud nedostanete vhodné barvy, můžete si je na konci každého kola zdarma vyměnit. A tím je dále vylepšena kontrola nad vývojem.
Velký vliv na dojem z partie má rozložení barev na destičkách. Jedna strana je vždy jednolitá a patří jednomu odstínu, čímž dává větší důraz na náhodu. Na druhé straně jsou barvy pořádně zamíchané, takže každé políčko má různobarevné sousedy a tím hráčům poskytuje lepší šance pro vytváření komb. Jednodušší verze se hodí pro začátečníky, kteří získají lepší přehled o hře a ta se vyvíjí pěkně postupně.
Partie se mohou účastnit dva až čtyři protivníci. A protože se jedná o logickou hru, není zde výrazný vliv na zážitek a šance v různých počtech. Jediným rozdílem je čekání na tah, protože jednotlivá kola se mohou protáhnout, pokud hráči vytvoří pořádná komba. Hra vyžaduje dobrý přehled a logické uvažování, takže je vhodná až pro děti starší deseti let.
Hra je krásně barevná. Dřevěné žetony hře sluší a celkově vše funguje přesně tak, jak má. I ty zástěny bez problémů složíte a protivníci za ní nevidí, co mají soupeři. Zpracování tedy můžeme hodnotit veskrze kladně a to včetně pravidel a jejich poctivých příkladů.
7 Steps není hra, od které bychom původně příliš očekávali. Krabice i obsah naznačují, že to bude asi jen další abstraktní hra. Naštěstí to není tak docela pravda, protože nutnost chytře najít pozici pro své kameny a dokázat je provázat do dlouhé stoupající řady, je pořádným náporem na přehled a plánování. A právě tyto dvě věci musíte mít rádi, pokud chcete mít rádi 7 Steps.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Michael Kiesling, Reinhard Staupe |
| Vydavatel | KOSMOS |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | Some necessary text - easily memorized or small crib sheet (7 voters) |
| Kategorie | Abstract Strategy |
| Mechanismy | Modular Board, Network and Route Building |
| Rodina | Digital Implementations: Yucata |
Více o hře.
+ nutnost vytvářet komba
+ žetony rostou do výšky
+ fajn ve všech počtech
+ opravdu barevná hra
+ více variant
+ minimalizace náhody (možnost vracet kameny)
- delší čekání na tah ve více hráčích
